Projekt Revitalizace Albertovských strání – Zpráva 2025

Revitalizace Albertovských strání Závěrečná zpráva 2025

Was Sie hier lernen werden

  • Vše podstané o projektu

Datum poslední aktualizace:  20/8/2026

Revitalizace Albertovských strání
podpora biodiverzity a edukačního prostoru

Závěrečná zpráva a shrnutí provedených opatření
a jejich ekologických souvislostí za rok 2025.

Čmeláci PLUS - Projekt Albertov - Historická podoba Albertovských strání - Foto projekt

Projekt Albertov – Historická podoba Albertovských strání
Foto Internet

„Toto dílo podléhá licenci Creative Commons
Uveďte původ – Zachovejte licenci 4.0 Mezinárodní Licence“

1. OBSAH

1.           Obsah
2.           Úvod a poděkování
3.           Albertovské stráně – výchozí stav a motivace projekt
4.           Biotopy
4.1        Rozvolněná zeleň
4.2        Louka se solitérními duby
4.3        Krycí dřeviny
4.4        Komunitní zahrádka
4.5        “Historický” les
4.6        Step
4.7        Trávník – “malé schody”
4.8        Křoviny
5.           Popis jednotlivých dílčích opatření 2025
5.1        Výsadby ovocných dřevin
5.2        Vyvěšení budek pro pěvce
5.3        Slanomilné druhy rostlin
6.           Monitoring vybraných skupin organismů
6.1        Monitoring samotářských včel
6.2        Návrh dlouhodobých opatření a zásahů na podporu samotářských včel
6.3        Monitoring čmeláků
6.4        Monitoring brouků se zaměřením na nosorožíka kapucínka
6.5        Návrh dlouhodobých opatření a zásahů na podporu nosorožíka kapucínka
6.6        Monitoring drobných savců
6.7        Doporučení na podporu biodiverzity a se zaměřením na návrat drobných savců
6.8        Monitoring ptáků a opatření na jejich podporu
6.9        Botanické monitorovací plochy
7.           Péče o lokalitu v následujících letech a managementová doporučení
7.1        Jednorázové zásahy
7.2        Dlouhodobá péče
8.           Závěr

2. Úvod a poděkování

Námi realizovaný projekt “Revitalizace Albertovských strání (p.č. 1524/1 k.ú. Nové Město) – podpora biodiverzity a edukačního prostoru” navazuje na terénní průzkum provedený v únoru 2025, který potvrdil mimořádný přírodní potenciál této historické lokality, dlouhodobě zatížené zarůstáním náletovou a invazní vegetací.

Cílem projektu bylo obnovit původní charakter strání, podpořit biodiverzitu a vytvořit kvalitní edukační prostor v bezprostřední blízkosti Přírodovědecké fakulty UK. Navržená opatření zahrnovala odstranění nepůvodních dřevin, podporu stepních a lučních společenstev prostřednictvím regionálních osiv a poloparazitických druhů, obnovu tradičních forem hospodaření (pařezení, pollarding), dosadbu ovocných stromů a vytvoření podmínek pro klíčové skupiny hmyzu i obratlovců. Součástí projektu byla také postupná stabilizace vegetace, monitoring organismů a příprava lokality pro dlouhodobé komunitní a vzdělávací využití.

Tento dokument obsahuje závěrečnou zprávu, shrnuje dosažené výsledky a doporučení pro zajištění udržitelnosti a další rozvoj dané oblasti.

Na tomto místě bychom rádi poděkovali všem, kteří se podíleli na realizaci projektu. Kromě poděkování členům projektového týmu za odvedenou práci, patří velké díky i rektorátu UK, institucionálnímu partnerovi projektu, za poskytnutou podporu.

Dále pak děkujeme studentům, pedagogům, členům veřejnosti, dobrovolníkům, skautskému oddílu z Podolí i partnerským organizacím, kteří svou prací, nadšením a odbornými znalostmi přispěli k obnově této jedinečné lokality.

Zvláštní poděkování náleží Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy a Národnímu plánu obnovy za finanční podporu, díky které bylo možné projekt realizovat.

Věříme, že společné úsilí povede k dlouhodobému rozvoji a ochraně Albertovských strání jako významného přírodního a vzdělávacího prostoru v centru Prahy a příkladu pro další projekty.

Za projektový tým a Spolek Čmeláci PLUS z.s.

Mgr. Vojtěch Koštíř

Mgr. Matouš Marek

Ing. Michal Plundra

Bc. Ondřej Peřina

Ing. Ondřej Hercog

3. Albertovské stráně – výchozí stav a motivace projektu

Albertovské stráně jsou zelená plocha v centru Prahy v Albertovském kampusu Univerzity Karlovy na Praze 2. Pozemek 1524/1 o velikosti zhruba 1,2 hektaru, který je ve vlastnictví Univerzity Karlovy ze všech stran obklopují budovy Přírodovědecké fakulty, Matematicko-fyzikální fakulty a První lékařské fakulty. Skrz Albertovské stráně procházejí tzv. malé a velké albertovské schody, po kterých přechází velké množství studentů mezi jednotlivými budovami. Stejně tak jsou Stráně protkány několika pěšinami, které slouží studentům i obyvatelům z okolí k procházkám a venčení psů. V neposlední řadě zde byl nedávno postavený amfiteátr sloužící k setkávání a někteří pedagogové jej dokonce využívají k venkovním přednáškám. Jedná se tedy o multifunkční zelený prostor v centru města, který si zasluhuje pozornost.

Vzhledem k umístění pozemku v těsné blízkosti Přírodovědecké fakulty UK se s projektem revitalizace pojí i mimořádně velký edukační potenciál – nejen pro studenty biologie či ekologie, ale také pro širokou veřejnost.

Albertovské stráně sousedí s další městskou zelení: z jihu na ně navazuje Genetická zahrada s jabloňovým sadem a experimentálními záhony, na kterou poté navazuje intenzivně opečovávaný park Ztracenka. Ten přechází dál do parku Folimanka a zelený pás podél Botiče pokračuje jako přirozený biokoridor až za východní okraj Prahy. Ze západu Albertovské stráně sousedí s bohužel nepřístupnou, ale biologicky zajímavou zahradou se starými stromy náležící pod kliniku adiktologie, na kterou dále navazuje Botanická zahradu UK. Jako celek jde o pestré prostředí a biologická hodnot zmíněných lokalit je opravdu vysoká: v rámci biologických průzkumů bylo například zjištěno, že samotářské včely navštěvují všechny lokality, některé ke sběru potravy, jiné k hnízdění. Zelený pás kolem Albertova má tedy biologickou hodnotu především jako celek.

Prostor Albertovských strání byl v posledních desetiletích silně zanedbáván. Z původních meruňkových sadů, které měly svoji nespornou estetickou, biologickou i užitkovou hodnotu, se stal temný pozemek zarostlý náletovými dřevinami, především jasany ztepilými (Fraxinus excelsior), javory mléči (Acer platanoides), a nepůvodními druhy invazních rostlin, opletkou čínskou (Fallopia aubertii), kustovnicí cizí (Lycium barbatum), trnovníkem akátem (Robinia pseudacacia) a pajasanem žláznatým (Ailanthus altissima).

Účelem provedených a návrhu navazujících opatření není násilně přeměnit pozemek zpět na sad, nebo intenzivně opečovávaný park. Cílem je ukázat, že ochrana biologické rozmanitosti ve městech není v rozporu s rekreačním potenciálem městské zeleně. Citlivou probírkou porostů, instalací prvků zvyšujících atraktivitu pro živočichy i návštěvníky a následnou péčí lze zvýšit jeho biologickou a estetickou hodnotu, to vše se zachovaným geniem loci starých zahrad.

Cmeláci PLUS - Projekt Albertov - Poloha Albertovských strání - Foto projekt

Projekt Albertov – Poloha Albertovských strání
Foto projekt

4. Biotopy

Za účelem revitalizace bylo upraveno stávající rozložení biotopů v prostoru. Cílem není vytvořit zcela nové biotopy, ale usměrnit sukcesi tak, aby se zvýšila jejich biologická hodnota biotopů stávajících. Níže jsou popsány jednotlivé typy prostředí v jejich aktuální podobě, vzniklé po proběhlých zásazích.

Čmeláci PLUS - Projekt Albertov - Plánek Albertovských strání po proběhlé revitalizaci - Foto projekt

Projekt Albertov – Plánek Albertovských strání po proběhlé revitalizaci
Foto projekt

4.1 Rozvolněná zeleň

Rozvolněná zeleň, tedy biotop, ve kterém hustota jednotlivých stromů a keřů umožní slunci dopadat i na povrch půdy a tím podpořit bylinné patro, představuje asi polovinu celkové plochy pozemku. Jde o příkrý prosýchavý svah, který lehce eroduje a je zarostlý převážně náletovými dřevinami, ale i několika původně vysázenými stromy.

Čmeláci PLUS - Projekt Albertov - Rozvolněná zeleň po provedených zásazích - Foto projekt

Projekt Albertov – Rozvolněná zeleň po provedených zásazích
Foto projekt

4.1.1 Původní stav

Hustý, tmavý porost s dominujícím šeříkem a bezem černým. Místy se nacházely husté ostrůvky náletových stromů, či invazivní opletka čínská (Fallopia aubertii), ty znemožňovaly rozvoj bylinného patra. Tento typ porostu se v dlouhém období bez péče přirozeně zahustil, čímž se výrazně snížila jeho ekologická hodnota – chyběly vhodné světelné podmínky, zmizel travino-bylinný podrost, kvetoucí byliny i pestrá prostorová struktura, kterou vyhledávají ptáci a hmyz.

4.1.2 Zásahy 2025
  • Intenzivní prosvětlení porostu – Proběhlo odstranění více než poloviny dřevin. Ponechány byly hodnotnější druhy dřevin (duby, lípy) a odstraňovány především jasany a javory mléče, protože se jedná o dřeviny silně zhušťující porost, ale zároveň náchylné k houbovým chorobám: solitérní stromy mají větší šanci těmto chorobám odolat.
  • Usměrnění cennějších druhů (šeřík, lípa, omezeně bez černý). Vybraní jedinci byli pilou upraveni (do stromové formy) tak, aby méně zasahovali do bylinného patra a měli osluněné kmeny.
  • Eliminace invazních druhů – zejména pajasan žláznatý, trnovník akát, opletka čínská, a to i pomocí cílené injektáže herbicidu, aby se zabránilo jejich regeneraci po odstranění nadzemní části. Aplikace herbicidu (v tomto případě glyfosát) probíhala různými technikami, podle náročnosti terénu a odolnosti rostliny. Použité techniky byly: injektáž do kmenu, zatírání pařízků, a zatírání odkopaných kořenů u opletky čínské. Kontroverzní technika plošné aplikace herbicidu na list nebyla použita.
  • Dosev nektarodárných druhů – především dosevy čičorky a úročníku, čímž se zvýšil zdroj potravy pro opylovače v jarním i letním období. Jedná se o druhy rostlin, které vyhledávají větší druhy samotářských včel a čmeláci.
  • Dosev Pražské regionální směsi (PRS) – do míst s potenciálem vývoje hodnotnějšího lučního společenstva byla doseta Pražská regionální směs distribuovaná MHMP. Směs byla vytvořena na míru lokalitě, aby maximalizovala biologický potenciál místa. Jedná se o geneticky původní druhy rostlin z pražských chráněných území: seznam dosetých druhů je uveden v přiložené tabulce včetně zdrojových lokalit, tabulku samotných druhů přikládáme níže.

Vyseté druhy rostlin pražské regionální směsi na části “step“ :

  • Anthyllis vulneraria
  • Brachypodium pinnatum
  • Campanula rapunculoides
  • Centaurea jacea
  • Centaurea scabiosa
  • Centaurea stoebe
  • Dianthus carthusianorum
  • Filipendula vulgaris
  • Galium album
  • Galium verum
  • Knautia arvensis
  • Leucanthemum vulgare agg.
  • Melampyrum arvense
  • Melica transsilvanica
  • Muscari tenuiflorum
  • Odontites vernus subsp. serotinus
  • Onobrychis viciifolia
  • Petrorhagia prolifera
  • Plantago media
  • Prunella vulgaris
  • Salvia nemorosa
  • Salvia pratensis
  • Sanquisorba minor
  • Scabiosa ochroleuca
  • Securigera varia
  • Silene vulgaris
  • Stipa capillata
  • Thymus pannonicus

Vyseté druhy rostlin pražské regionální směsi na část “louka u dubů”:

  • Brachypodium pinnatum
  • Campanula rapunculoides
  • Centaurea jacea
  • Centaurea scabiosa
  • Centaurea stoebe
  • Dianthus carthusianorum
  • Filipendula vulgaris
  • Galium album
  • Galium verum
  • Knautia arvensis
  • Leucanthemum vulgare agg.
  • Melica transsilvanica
  • Muscari tenuiflorum
  • Odontites vernus subsp. serotinus
  • Onobrychis viciifolia
  • Petrorhagia prolifera
  • Plantago media
  • Salvia nemorosa
  • Salvia pratensis
  • Sanquisorba minor
  • Scabiosa ochroleuca
  • Securigera varia
  • Silene vulgaris

Dále

  • Řídká dosadba dubu ceru (Quercus cerris): jedná se o velmi suchu odolný dub, cílem je vytvořit z náletového lesíka světlou doubravu, která je pro zdejší podmínky typická a může hostit celou řadu ohrožených druhů. Dub cer je sice v Praze nepůvodní, nicméně začíná být právě pro jeho odolnost suchu hojně využíván v městských výsadbách.
  • Založení protierozních prvků – kulatiny z prořezávek stromů upevněné dřevěnými kůly byly využity jako přírodní zábrany stabilizující svah.
  • Hať z větví – slouží jako úkryt pro obratlovce (ježci, obojživelníci) a zároveň jako estetický liniový prvek. Přirozeně se rozkládající dřevo má také potenciál sloužit jako vhodný substrát pro vývoj mnoha druhů hmyzu.

OBR

4.1.3 Výsledný stav

Vznikla pestrá mozaika prostředí a biotopů (od otevřených ploch přes keřové skupiny až po solitérní stromy), která poskytuje útočiště široké škále organismů a zároveň plní funkci estetickou i stabilizační.

  • Vznikl světlý biotop s jednotlivě rostoucími dřevinami, které lépe reagují na světelné podmínky a produkují více květů i semen.
  • Bylinné patro se po letech zastínění opět začíná regenerovat. Díky dostatku světla se obnovují xerotermní druhy rostlin, které jsou zásadní pro řadu specializovaných bezobratlých, dosevy cílových druhů jako je čičorka tento proces urychlí.
  • Byly ponechány ostrůvky křovin, které slouží jako úkryt i místa pro hnízdění ptáků.
  • Prosvětlení porostu výrazně pomohlo k tomu, že na lokalitě během dne přestali pobývat uživatelé drog.
Čmeláci PLUS - Projekt Albertov - Rozvolněná zeleň po provedených zásazích - Foto projekt

Projekt Albertov – Rozvolněná zeleň po provedených zásazích
Foto projekt

4.2 Louka se solitérními duby

Čmeláci PLUS - Projekt Albertov - Louka se solitérními duby po provedeném zásahu s cestičkou vysypanou štěpkou - Foto projekt

Projekt Albertov – Louka se solitérními duby po provedeném zásahu s cestičkou vysypanou štěpkou
Foto projekt

4.2.1     Původní stav
  • Často sekaný travní porost s několika vysazenými duby, zarůstající náletovým javorem mléčem. Louka se postupně měnila ve stinný lesík.
4.2.2 Zásahy 2025
  • Eliminace náletových dřevin – především javoru mléče (Acer platanoides).
  • Osetí pražské regionální směsi rostlin – přibližně 30 m² plochy bylo ošetřeno vertikutací a do narušeného povrchu půdy byla zaseta Pražská regionální směs s druhy, které zvládají nitrofilní podmínky.
  • Byla provedena mozaiková seč s odstraněním posečené biomasy.
1.1.3 Výsledný stav
  • Solitérní duby a další hodnotné dřeviny mají prostor se rozrůstat. “Luční porost” má dostatek světla, byl doplněn o další druhy rostlin. Postupem času vznikne rekreační prostor pod korunami dubů.

4.3 Krycí dřeviny

Jako samostatný segment byly “krycí dřeviny” vyděleny na požadavek Hlavova ústavu. Smyslem je ponechat neprůhlednou bariéru z dřevin, která omezí nahlížení do oken pitevny. Bylo zde provedeno jen několik výřezů vysokých náletových stromů nebo invazních druhů, aby zbytečně nedopadal stín do lučních porostů, a aby se podpořily nižší dřeviny, které budou výhled do budovy zakrývat lépe.

4.2.1 Původní stav
  • Zastínění několika velkými stromy, včetně invazního pajasanu.
  • Nalezeno velké množství odpadu, včetně infekčního materiálu v podobě injekčních jehel a intimních pomůcek.
4.2.2 Zásahy 2025
  • Výřez náletových dřevin – jasany (Fraxinus excelsior) a javory mléče (Acer platanoides).
  • Eliminace invazního pajasanu žláznatého (Ailanthus altissima).
  • klid odpadu.
4.2.3 Výsledný stav
  • Porost plní krycí funkci pro objekt.
  • Potenciál odkládání odpadu je nižší.
  • Nejsou zde dřeviny nebezpečné staticky, ani invazní druhy s potenciálem expanze do okolí.

4.4 Komunitní zahrádka

Cmeláci PLUS - Projekt Albertov - Terasová okrasná a užitková zahrádka zbudovaná studenty a veřejností z recyklovaného stavebního materiálu - Foto projekt

Projekt Albertov – Terasová okrasná a užitková zahrádka zbudovaná studenty a veřejností z recyklovaného stavebního materiálu
Foto projekt

4.4.1 Původní stav

 Zahrádka silně zastíněná okolními dřevinami i dřevinami rostoucími přímo v ní.

4.4.2 Zásahy 2025
  • Eliminace vzrostlých báletových dřevin: ořešáku (Juglans regia), jilmů (Ulmus glabra) a mahalebek (Prunus Mahaleb).
  • Výsadba ovocných dřevin.
4.4.3 Výsledný stav
  • Terasy osvětlené, vhodné k pěstování i relaxaci, odklizen odpad pod keři.

4.5  „Historický” les

Čmeláci PLUS - Projekt Albertov - Prosvětlování historického lesa - Foto projekt

Projekt Albertov – Prosvětlování historického lesa
Foto projekt

4.5.1 Původní stav
  • Tmavý “les” vzniklý náletem především javoru mléče (Acer platanoides) a jasanu (Fraxinus excelsior).
4.5.2 Zásahy 2025
  • Výrazná probírka dřevin (přibližně šedesát procent jedinců)
  • Probírka náletových keřů, především růží šípkových (Rosa canina agg.) a jilmu drsného (Ulmus glabra). Jilmy jsou dnes vzácné dřeviny, probírkou byly odstraněny pouze slabší jedinci a stromy dostaly prostor k růstu.
  • Příprava vybraných vzrostlých stromů na tzv. pollarding (historický způsob lesního hospodaření – každoroční osekávání letorostů) ořezem zakončeních větví. Provedení prvního osekání větví v létě 2025. Pravidelně osekávané dřeviny zpomalí svůj růst a v místech osekávání zbytní, čímž vytvoří prostor pro xylofágní druhy hmyzu díky kombinaci živého i mrtvého dřeva ve zbytnělých částech.
  • Pařezení (historický způsob lesního hospodaření – periodické osekávání kmenů vymlazujících z pařezu). Opět skvělý edukační potenciál a biotop pro hmyz v mrtvých centrech pařezů.

  • Eradikace invazního akátu (Robinia pseudacacia) a pajasanu (Ailanthus altissima). Eradikace proběhla injektáží herbicidu do stojících kmenů, v následujících letech bude nutné z kmenů vytvořit bezpečná torza.

  • Redukce rozpínajícího se břečťanu (Hedera helix) ručním vytrháváním plazivého porostu s cílem zvýšit podíl obnažené půdy pro obnovu bylinného podrostu.

  • Dosadba dřevin odpovídajících potenciální vegetaci místa (světlomilná doubrava/dubohabřina), která je typická pro okolí Prahy. Jmenovitě byly vysazeny habr obecný (Carpinus betulus), líska obecná (Corylus avellana), jeřáb břek (Sorbus torminalis), pár jedinců buku lesního (Fagus sylvatica), dub zimní (Quercus petrea) a dub cer (Quercus cerris). Dub cer sice v Čechách formálně původní není ale v městském prostředí má nulový expanzní potenciál, a navíc je velmi odolný vůči suchu. V Praze je na mnoha místech z tohoto důvodu cíleně vysazován.

Čmeláci PLUS - Projekt Albertov - Akáty usychající po injektáži herbicidem - Foto projekt

Projekt Albertov – Akáty usychající po injektáži herbicidem
Foto projekt

4.5.3 Výsledný stav
  • Vybrané zdravé stromy mají větší potenciál k růstu.
  • V lese zůstaly nejvitálnější jedinci jilmu horského (Ulmus glabra).
  • Eliminovány všechny stromy s úzkým tlakovým větvením, které by v příštích letech mohly odumřít a ohrožovat kolemjdoucí.
  • Eliminovány všechny invazní pajasany (Ailanthus altissima) a většina akátů (Robinia pseudoacacia). Ponechané akáty jsou porostlé keřovou formou břečťanu (Hedera helix), ve které hnízdí ptactvo. Jedná se navíc o staré stromy, které jsou v centrech měst hodnotné i z jiných důvodů, než je samotná podpora biodiverzity (mikroklima, estetika, vztah obyvatel ke starým stromům, ale i nektar pro včely).
  • Byly nastaveny parametry pravidelného lesního hospodaření (pařezení, pollarding), které pozitivně ovlivní biodiverzitu.
  • Bylinné patro má nyní dostatek světla a může se bujně rozrůstat.
  • Přirozené kotlíky hlohových keřů byly ponechány vlastnímu vývoji jako úkryt pro ptactvo.
Čmeláci PLUS - Projekt Albertov - Obrůstající jedinec javoru babyky a pollarding jasanu v podobě osekávání zelených letorostů v srpnu 2025 - Foto projekt

Projekt Albertov – Obrůstající jedinec javoru babyky a pollarding jasanu v podobě osekávání zelených letorostů v srpnu 2025
Foto projekt

4.6 Step

4.6.1 Původní stav
  • Malý stepní trávník s dominantní kostřavou drsnolistou (Festuca brevipila), bez dalších druhů typických pro suchomilné trávníky v okolí Prahy.
4.6.2 Zásahy 2025
  • Vyhrabání stařiny a vyčištění od hromad kamení.
  • Narušení povrchu půdy vertikutátorem a dosev pražské regionální směsi (speciální mix pro step) do části “Step – Rozšíření”.
  • Dosazení typických stepních rostlin z dalších pražských lokalit.
  • Eradikace invazní kustovnice cizí (Lycium barbarum) pomocí herbicidu.
  • Zvětšení plochy stepi o segment “Step – Rozšíření” na zhruba dvojnásobek: výřezy nežádoucích dřevin: růže šípkové (Rosa canina agg.) a svídy krvavé (Cornus sanguinea), a jejich následná likvidace pomocí herbicidu.
4.6.3 Výsledný stav
  • Výrazné zvětšení plochy stepi.
  • Ujmutí řady nových stepních druhů rostlin.
  • Rozrůstání kostřavy drsnolisté do nově vyřezaných částí.
Čmeláci PLUS - Projekt Albertov - Vyhrabání stařiny - Foto projekt

Projekt Albertov – Vyhrabání stařiny
Foto projekt

4.7  Trávník „Malé schody“

Trávník u tzv. malých schodů, tedy schodů vedoucích z ulice Viničná do ulice Studničkova. Přehnojený trávník trpící častou sečí rostoucí po obou stranách schodů s poměrně velkým zastoupením hluchavkovitých rostliny (Lamiaceae), které jsou důležitým zdrojem potravy pro řadu druhů včel..

Čmeláci PLUS - Projekt Albertov - Trávník rostoucí podél malých albertovských schodů - Foto projekt

Projekt Albertov – Trávník rostoucí podél malých albertovských schodů
Foto projekt

4.7.1 Původní stav

Silné zastoupení ruderálních rostlin a invadující kustovnice cizí. Dominující trávou je jílek vytrvalý (Lolium perenne)

4.7.2 Zásahy 2025
  • Opakovaná eliminace kustovnice cizí vykopáváním a následnou lokální aplikací herbicidu na obnažený kořen.
  • Dosevy semen pražské regionální směsi.
  • Dosev poloparazitických rostlin kokrhele luštince (Rhinanthus alectorolophus) a černýše rolního (Melampyrum arvense), které oslabují nežádoucí druhy rostlin. Kokrhele výrazně oslabují trávy, čímž vytvářejí volný prostor pro konkurenčně slabší druhy bylin.
4.7.3 Výsledný stav
  • Trávník je obohacen o nové, hodnotné druhy rostlin, zároveň zde stále rostou hluchavkovité rostliny důležité pro některé druhy včel.
  • Vysazené poloparazitické rostliny v příštím roce začnou eliminovat jílek vytrvalý (Lolium perenne) a další nežádoucí druhy, zároveň v trávníku pokvete více bylin, které podpoří opylovače.
Čmeláci PLUS - Projekt Albertov - Kokrhel luštinec byl použit pro oslabení agresivních trav a zároveň se vyznačuje bohatostí nektaru pro opylovače - Foto projekt

Projekt Albertov – Kokrhel luštinec byl použit pro oslabení agresivních trav a zároveň se vyznačuje bohatostí nektaru pro opylovače
Foto projekt

4.8  Křoviny

Biotop křoviny byl ponechán bez jakéhokoliv zásahu. Důvodem absence zásahu bylo ponechat úkryt pro ptáky a drobné savce.

Čmeláci PLUS - Projekt Albertov - Ponechaný cíp keřů slouží jako hnízdní prostor a úkryt pro ptáky - Foto projekt

Projekt Albertov – Ponechaný cíp keřů slouží jako hnízdní prostor a úkryt pro ptáky
Foto projekt

5. Popis jednotlivých dílčích opatření 2025

Čmeláci PLUS - Projekt Albertov - Plánek s výsadbami ovocných stromů - Foto projekt

Projekt Albertov – Plánek s výsadbami ovocných stromů
Foto projekt

5.1 Výsadby ovocných dřevin

Jako navázání na původní ovocný sad byly dosazeny následující stromy:

  • mandloně (Prunus dulcis) 4 ks
  • meruňky (Prunus armeniaca) 5 ks
  • broskvoně (Prunus persica) 3 ks
  • mišpule (Mespulis germanica) 3 ks
  • kdouloně (Cydonia oblonga) 2 ks
  • oskeruše (Sorbus domestica) 2 ks
  • kaštanovníky seté (Castanea sativa) 7 ks
  • olivovník evropský (Olea europaea) 1 ks
Čmeláci PLUS - Projekt Albertov - Trávník rostoucí podél malých albertovských schodů - Foto projekt

Projekt Albertov – Trávník rostoucí podél malých albertovských schodů
Foto projekt

5.2 Vyvěšení budek pro pěvce

Rovnoměrně po pozemku bylo rozmístěno 20 ptačích budek. Byla navázána spolupráce se skautským oddílem z blízkého Podolí, který bude budky pravidelně čistit. Vybrány byly budky pro špačky, šoupálky a budky s otvorem pro menší druhy sýkor, aby nebyla podpořena jen nejběžnější a nejagresivnější sýkora koňadra (Parus major).

Čmeláci PLUS - Projekt Albertov - Čištění budek se skautským oddílem - Foto Projekt

Projekt Albertov – Čištění budek se skautským oddílem
Foto: Projekt

5.3 Slanomilné druhy rostlin

U horního okraje malých albertovských schodů byly vysazeny kopřivy žahavky (Urtica urens) a merlík smrdutý (Chenopodium vulvaria). Tyto rostliny jsou v dnešní době ohrožené a ustupující. Jejich ekologie je specifická tím, že jsou schopné snášet poměrně silné zasolení a extrémní koncentrace dusíku a fosforu v půdě, které jsou na stráních přítomné díky častému močení kolemjdoucích i psů.

Čmeláci PLUS - Projekt Albertov - Introdukce kopřivy žahavky z blízké zdrojové populace na Karlově náměstí - Foto projekt

Projekt Albertov – Introdukce kopřivy žahavky z blízké zdrojové populace na Karlově náměstí
Foto projekt

5.3.1 Kompostéry jako biotop

Bylo vytvořeno šest kompostérů. Jedná se o roubené konstrukce z kulatiny, které byly získány probírkou stromů. Jsou naplněny různým materiálem, který určuje, jaké druhy živočichů budou kompostér využívat jako úkryt nebo líhniště.

  • Štěpkový – velké množství rozkládající se dřevní hmoty láká některé vzácné druhy hmyzu, které do ní kladou vajíčka. Ukázkovým druhem je nosorožík kapucínek (Oryctes nasicornis) jehož zdejší populaci je cílem podpořit. Již v roce 2025 do kompostéru tito brouci nalézali.
  • Větvičkový – je naplněný drobnými stlačenými úlomky větviček. Tvoří ideální úkryt i zimoviště pro ježky a ropuchy.
  • Travní – kompostér naplněný travní biomasou je ideálním úkrytem pro hady, ale i další obratlovce, dochází v něm k rozmnožování brouků jako je například zlatohlávek zlatý (Cetonia aurata).
Čmeláci PLUS - Projekt Albertov - Plnění kompostéru štěpkou z nadrcených větví - Foto projekt

Projekt Albertov – Plnění kompostéru štěpkou z nadrcených větví
Foto projekt

Čmeláci PLUS - Projekt Albertov - Naplněný větvičkový kompostér - Foto projekt

Projekt Albertov – Naplněný větvičkový kompostér
Foto projekt

6. Monitoring vybraných skupin organismů

6.1 Monitoring samotářských včel

V roce 2025 byl proveden podrobný průzkum výskytu opylovačů. Bylo zjištěno, že Albertovské stráně patří v Praze k poměrně bohatým lokalitám, nalezeno zde bylo 70 druhů včel. Zvláště hodnotné jsou zdejší erozní svahy s volnou půdou představující ideální hnízdní prostředí pro samotářské včely – skupinu opylovačů, která je v městské krajině obzvlášť významná, protože jejich odlišné potravní a hnízdní požadavky z nich dělají vhodný indikátor kvality biotopu i pro jiné skupiny hmyzu (Dar et al. 2025).

Monitoring provedený v období březen–srpen 2025 doložil, že navzdory své malé rozloze představují Albertovské svahy významný a funkčně rozmanitý biotop pro divoké opylovače, především pro včely (Apiformes). Bylo zde zjištěno 70 druhů divokých včel v celkovém počtu 456 jedinců, což představuje 17,5 % známé pražské fauny a téměř 40 % druhů zaznamenaných v posledních letech v městských biotopech tzn. vyjma přírodních biotopů dle definice katalogu biotopů České republiky (Chytrý et al. 2010). Tento výsledek ukazuje na mimořádnou diverzitu, která je u městské lokality této velikosti neobvyklá.

Data ukázala, že lokalita poskytuje široké spektrum hnízdních i potravních možností, a to jak pro zemní, tak i pro dutinové druhy. Zastoupeny jsou i specializované oligoektické druhy, které jsou vázané na konkrétní druh nebo skupinu druhů rostlin. Z hlediska ochrany je důležité, že se zde vyskytly druhy Červeného seznamu (Hejda et al 2017) – Anthophora quadrimaculata (EN), Andrena curvungula a Andrena florea (VU), Andrena viridescens a Lasioglossum clypeare (NT). Zvláštní pozornost zasluhuje početná populace Rophites hartmanni, která se na území Prahy vyskytuje jen omezeně, jinde v republice se objevuje velmi málo.

Čmeláci PLUS - Projekt Albertov - Včela trnočelka šestitrnná (Rophites hartmanni) je specialista na menší druhy hluchavkovitých rostlin, např. měrnici černou (Ballota nigra) - Foto projekt

Projekt Albertov – Včela trnočelka šestitrnná (Rophites hartmanni) je specialista na menší druhy hluchavkovitých rostlin, např. měrnici černou (Ballota nigra)
Foto projekt

6.2 Návrh dlouhodobých opatření a zásahů na podporu samotářských včel

Lokalita trpí nedostatkem několika zásadních prvků, bez jejichž cíleného budování nemůže být její ekologický potenciál pro samotářské včely zcela naplněn:

  • Chybí stálé plochy otevřené půdy, nezbytné pro hnízdění velkého podílu nalezených druhů.
  • Na mnoha místech postupuje zarůstání, především širolistými travami, které vede k zastínění svahů a úbytku xerotermních stanovišť.
  • V porostu je malá nabídka nektarodárných a pylodárných rostlin, na nichž závisí ohrožené nebo specializované druhy, mnoho druhů na lokalitě hnízdí, ale pravděpodobně létá za potravou do Botanické zahrady UK.

Aby bylo možné stávající diverzitu včel nejen udržet, ale i dále posílit, je nezbytné přistoupit k promyšleným zásahům do managementu lokality. Zásahy by měly být cílené a dlouhodobé, s apelem na udržení heterogenní struktury stanoviště.

6.2.1 Udržení a rozšíření ploch otevřené půdy

Otevřená, suchá minerální půda je kritická zejména pro druhy rodů Andrena, Colletes, Lasioglossum, Halictus, Rophites a další.
 Je nutné:

  • Zachovat disturbanci na jižních svazích (sešlap, odstranění stařiny, odkopání svahu, aby vznikla břehová stěna),
  • Provádět pravidelně mozaikovou seč tak, aby v travním porostu vždy kvetly nějaké byliny
  • Zamezit sukcesi – zejména redukovat výmladky keřů a náletové dřeviny. V žádném případě nedosazovat další dřeviny.

Bez těchto opatření může během několika let dojít k výraznému úbytku druhů hnízdících v půdě, které tvoří většinu místní diverzity blanokřídlých a jsou možná biologicky nejhodnotnější skupinou organismů na Albertovských stráních.

6.2.2 Cílená výsadba klíčových hostitelských rostlin

Zjištěné oligoektické druhy dokládají, že botanické složení Albertova má přímý vliv na diverzitu opylovačů, případně že některé druhy létají pro potravu do blízké botanické zahrady. Doporučuje se výrazně posílit výskyt následujících taxonů:

  • Campanula spp.  – zásadní pro Andrena curvungula, Chelostoma campanularum a C. rapunculi. Na lokalitu je třeba rostlinu doplnit. Doporučujeme doplnit druhy zvonek řepkolistý (Campanula rapunculoides) a zvonek kopřivolistý (Campanula trachelium) do části historický les a dále zvonek broskvolistý (Campanula persicifolia) na sušší, ale stále polostinná místa.
  • Bryonia sp.– tyto druhy jsou nutné pro Andrena florea; rostlinu je třeba chránit před likvidací, ačkoliv se může místy chovat expanzivně a ukazuje na určitou ruderalizaci místa. Rostliny se na lokalitě již hojně vyskytují.
  • Veronica chamaedrys – nezbytné pro A. labiata, A. viridescens a jejich parazitické nomády. Jedná se o zcela běžný druh, diagnostický například pro běžné ovsíkové louky, pro jeho podporu je potřeba provádět občasnou seč (1-2krát ročně).
  • Nepeta spp. – umožní potenciální vznik populace Anthophora quadrimaculata. Rostlina je vysazena v horní sadové části, bylo by ale vhodné její porosty výrazně navýšit.
  • Tanacetum vulgare  – zásadní pro Colletes similis a Heriades truncorum. Na lokalitu je třeba rostliny doplnit. Rostlina je typická pro ruderální vegetaci a nesečené plochy.
  • Echium vulgare – podporuje Hoplitis adunca a další dutinové druhy. Rostlina v malém množství na lokalitě roste, je třeba se jí vyhýbat při seči.
  • Ballota nigra – klíčový zdroj pro početnou populaci Rophites hartmanni. Rostlina je na lokalitě velmi hojná a prosvětlení porostu ji podpoří. Co by mohlo druh ohrozit je časté a cílené vysekávání.

Výsadby stromů a keřů musí být koncipovány tak, aby stínem dále neredukovaly nízkou xerotermní vegetaci a přilehlou otevřenou půdu.

6.2.3 Zachování hnízdních příležitostí

Je nezbytné ponechávat na lokalitě následující úkryty:

  • suché stonky a staré lodyhy i přes zimu: typicky olámané letorosty bezů a stvoly vyšších bylin (jako je například hadinec).
  • osluněné trouchnivějící větve a fragmenty kmenů.
  • mezery v kamenných zídkách (Tento prvek je významný zejména pro rody Osmia, Megachile, Hoplitis a Heriades).

6.3 Monitoring čmeláků

V rámci samostatného projektu spolku Čmeláci PLUS z.s. “Monitoring čmeláků na území Prahy”, byla lokalita Albertov zahrnuta jako samostatný transekt.

Během průzkumu v roce 2025 zde byly detekovány hojné druhy čmeláků, jako Bombus terrestris, B. lucorum, B. hortorum, B. pratorum, B. pascuorum, B. hyponorum, B. lapidarius. Objeven zde ale byl i méně hojný druh čmeláků B. humilis a B. sylvarum.

Výsledky byly dle všeho ovlivněny množstvím probíhajících prací v roce 2025. Opatření, realizovaná v rámci projektu. ale výskyt a hnízdění čmeláků podpoří. To bude možné doložit dalším monitoringem.

Die Waldhummel (Bombus sylvarum)
Foto Ondřej Kahoun , 2025

6.3.1 Propojení s botanickou zahradou a okolními biotopy

Albertovská stráň může, díky své poloze, fungovat jako klíčový hnízdní habitat, zatímco Botanická zahrada jako klíčový zdroj nektaru. Vytvoření ekologické návaznosti obou lokalit – zejména pomocí otevřených svahů s xerotermní vegetací – posílí celou metapopulaci včel na Albertově. Dosadba vhodných rostlin přímo na lokalitu by ovšem mohla populace zranitelnějších druhů výrazně posílit. Bylo by vhodné opakovat monitoring přibližně jednou za pět let, kdy bude možné zhodnotit dopady provedeného managementu a případně upravit péči.

Albertovské stráně jsou navzdory své velikosti nepostradatelným útočištěm městské fauny včel, s vysokou diverzitou a výskytem řady ekologicky cenných či ohrožených druhů. Bez cíleného managementu však hrozí rychlé zhoršení podmínek, zejména v důsledku zarůstání svahů a úbytku otevřené půdy. Je nezbytné upravit péči o lokalitu směrem k udržení disturbovaných svahů, posílení xerotermní vegetace a cílené podpoře klíčových hostitelských rostlin. Tato opatření nejen stabilizují existující populace ohrožených druhů, ale umožní i přirozenou migraci dalších druhů z Botanické zahrady a okolních biotopů, čímž posílí celkovou ekologickou hodnotu celé oblasti.

6.4  Monitoring brouků se zaměřením na nosorožíka kapucínka

Monitoring proběhl cíleně v štěpkových kompostérech, které zde sloužily zároveň jako monitorovací plochy. Monitoring probíhal formou výkopových sond 0,5 x 0,5 x 0,5 metru, v každém kompostéru byly provedeny tři výkopové sondy. Kontroly proběhly dvě, a to ve dnech 25. června a 15. července.

V prvním kole monitoringy byla nalezena jedna samice nosorožíka (Oryctes nasicornis). Při druhé návštěvě byly nalezeny tři samice a čtyři samci. Navíc bylo pozorováno pět jedinců zlatohlávka zlatého (Cetonia aurata) a tři jedinci zlatohlávka skvostného (Protaetia aeruginosa). Všichni nalezení jedinci jsou dospělci, což bylo očekáváno, protože z vajíček se ještě nemohly stihnout vykulit a najít larvy.

Výsledky monitoringu jednoznačně dokazují, že štěpkové kompostéry jsou atraktivním útočištěm a líhništěm pro místní saproxylické brouky. Místní populace nosorožíků kapucínků je silná a stabilní a jedinci se šíří do okolí. Díky štěpce pravděpodobně dojde k dalšímu posílení populace.

6.5 Návrh dlouhodobých opatření a zásahů na podporu nosorožíka kapucínka

6.5.1 Podpora potravních zdrojů

Vhodné by bylo podpořit novými výsadbami ovocné stromy, především meruňky, třešně a další peckoviny

Zároveň dosadit na lokalitu rostliny z podčeledi bodlákových (Carduoideae), které jsou dobrým potravním zdrojem pro dospělce.

6.5.2 Podpora úkrytů a míst k množení

Pro další podporu těchto druhů je vhodné udržovat štěpkové kompostéry naplněné, tak aby měly stabilní vlhkost.

Čmeláci PLUS - Projekt Albertov - Samec nosorožíka nalezený v rámci monitoringu štěpkových kompostérů - Foto projekt

Projekt Albertov – Samec nosorožíka nalezený v rámci monitoringu štěpkových kompostérů
Foto projekt

6.6 Monitoring drobných savců

Monitoring drobných pozemních savců na albertovských svazích proběhl během tří nocí na konci října 2025 (plus jedna noc v Genetické zahradě). Přestože byla použita standardní a osvědčená metodika živochytných pastí a období bylo pro zachytitelnost savců vhodné, nebyl odchycen jediný jedinec. V okolí pastí se vyskytovali pouze slimáci.

Absence nálezů kontrastuje s historickými údaji, které potvrzují výskyt myšice křovinné a dalších běžných druhů v blízkém okolí. Současně byly při kontrolách i v rámci realizace projektu často pozorovány volně žijící kočky, a to ve větším množství. Kočky mohou představovat významný predační tlak. Rovněž nebyly nalezeny nory či jiné známky přítomnosti malých savců. Lokalita tak zřejmě zažívá stav lokální extinkce, pravděpodobně kvůli kombinaci malého rozsahu území, izolace mezi městskou zástavbou a vysokého predačního tlaku.

Revitalizace parku (prosvětlení, nové cesty, hadníky, odklizení náletů) zvyšuje potenciál pro opětovné osídlení území drobnými savci.

Na základě výsledků lze doporučit několik kroků, které mohou zvýšit šanci na návrat drobných savců a posílit biodiverzitu, je třeba ovšem zdůraznit, že na městské lokalitě se budou vyskytovat pouze běžné druhy a je tedy vhodné na drobné savce brát menší zřetel, než třeba na tvorbu biotopů pro samotářské včely:

6.7 Doporučení na podporu biodiverzity a se zaměřením na návrat drobných savců 

6.7.1 Zvýšení strukturální pestrosti prostředí
  • Zachovat mozaiku světlin a hustších úkrytů (křoviny, vyšší bylinné patro).
  • Nepokračovat v plošném vyřezávání – udržovat i části s vyšší vegetací, viz biotop “Křoviny”.
  • Ponechávat staré kmeny, pařezy a mrtvé dřevo.
6.7.2 Podpora úkrytů a potravních zdrojů
  • Zachovat a doplňovat hadníky a hromady větví – vhodné pro drobné savce i ježky.
  • Podporovat bezobratlé jako přirozenou potravu drobných savců.
6.7.3 Omezení predačního tlaku
  • Řešit výskyt volně žijících koček (informační cedule/zákaz krmení, kontakt s městskými útulky). Další možnost dlouhodobého řešení je regulace populace koček pomocí odchytu a kastrace.
  • Doporučit návštěvníkům venčit psy na vodítku a mimo křovinaté části.
6.7.4 Pokračováni v monitoringu
  • Opakovat monitoring v jiných ročních obdobích.
  • Ovážit použití fotopastí, detekce stop či analýzy vývržků místních dravců.

6.8 Monitoring ptáků a opatření na jejich podporu

V roce 2025 proběhl na Albertovských stráních systematický ornitologický monitoring založený na opakovaném přímém pozorování. Lokalita byla navštívena 17× během roku, vždy od svítání do 21:00 za vhodného počasí, přičemž byly zaznamenány všechny vizuální i akustické projevy ptáků. Monitoring pokrýval období hnízdní sezóny, migrace i posezónní výskyt, což umožnilo získat komplexní přehled o významu lokality pro avifaunu.

Albertovské stráně se ukázaly jako významná migrační zastávka. Během monitoringu byly zaznamenány druhy, které lokalitu pouze navštěvují během tahu, například drozd cvrčala (Turdus iliacus), drozd zpěvný (Turdus philomelos), pěnkava obecná (Fringilla coelebs), dlask tlustozobý (Coccothraustes coccothraustes) a pravděpodobně i zvonek zelený (Chloris chloris). Zvlášť cenným nálezem byl dudek chocholatý (Upupa epops), který se na lokalitě také pravděpodobně jen zastavil během migrace. Tento výskyt potvrzuje význam údolí Botiče jako migračního koridoru, který propojuje zelené plochy od Hostivařské přehrady přes Folimanku až k Albertovu a blízkým botanickým zahradám.

Na stráních se pravidelně objevují také druhy, které zde nehnízdí, ale využívají lokalitu k potravě. Mezi tyto druhy patří kavka obecná (Coloeus monedula), straka obecná (Pica pica), sojka obecná (Garrulus glandarius), strakapoud velký (Dendrocopos major) a žluna zelená (Picus viridis). Zajímavé je pozorování vran šedivek (Corvus cornix), což odpovídá kolonizačním trendům z německých měst a naznačuje pravděpodobnou počínající kolonizaci i v Praze.

Na samotných stráních hnízdí řada druhů typických pro keřové porosty a mozaikové biotopy. Jedná se o červenku obecnou (Erithacus rubecula), střízlíka obecného (Troglodytes troglodytes), budníčka menšího (Phylloscopus collybita), sýkoru koňadru (Parus major), sýkoru modřinku (Cyanistes caeruleus) a mlynaříka dlouhoocasého (Aegithalos caudatus), který pravidelně hnízdí v opletce oddělující Brožkovu genetickou zahradu od velkých albertovských schodů. Potenciální hnízdění bylo zaznamenáno u šoupálka krátkoprstého (Certhia brachydactyla) a pěnice černohlavé (Sylvia atricapilla), přičemž lokalita může v budoucnu sloužit i jako hnízdní prostor pro druhy jako je slavík obecný (Luscinia megarhynchos).

Z výsledků monitoringu vyplývá, že pro udržení a podporu ptačí diverzity je klíčové zachování strukturovaného prostředí s dostatkem starých stromů, keřů a solitérních dřevin, které poskytují potravu, úkryt a hnízdní příležitosti. Staré duté stromy, zejména ořešáky a jasany, jsou nezastupitelné pro datlovité, brhlíky a mlynaříky, a zároveň nabízejí potravu i úkryt pro menší pěvce. Doporučuje se ponechat je přirozeně dožít a doplňovat solitérní stromy, které obohacují mozaikovitou strukturu parku.

6.8 Botanické monitorovací plochy

Vzhledem k stávajícímu chudému druhovému složení rostlin nemělo smysl provádět celkový monitoring rostlin. Některé hodnotnější druhy jako je kostival český (Symphytum bohemicum) jsou evidentně dosazené a geneticky nepůvodní.

Na lokalitě se vyskytuje několik dominantních druhů. Velkou část plochy mezi malými a velkými albertovskými schody porůstá jahodka indická (Duchesnea indica). V okolí malých schodů je nejsilněji zastoupenou trávou jílek vytrvalý (Lolium perenne), obecně nejrozšířenější širolistou trávou je pak válečka lesní (Brachypodium sylvaticum). Z invazních druhů je zde ostrůvkovitě rozšířená opletka čínská (Fallopia aubertii) a kustovnice cizí (Lycium barbatum). Ve stinných částech silně dominuje břečťan popínavý (Hedera helix).

Z dřevin lze v části “historický les” jmenovat náletové jasany (Fraxinus excelsior), javory mléče (Acer plataloides) a javory babyky (Acer campestre). V podrostu se zde nachází ve velkém množství jilm horský (Ulmus glabra). V části “rozvolněná zeleň” jsou nejčastější dřevinou šeříky (Syringa vulgaris), časté jsou i bezy černé (Sambucus nigra) nebo náletové javory mléče (Acer platanoides).

Monitorovací plochy jsou vytyčené fytocenologické snímky 1 x 1 metr. Ty byly založeny v biotopech, u kterých se dá očekávat postupný vývoj po provedené revitalizaci. Jmenovitě jde o biotopy “historický les”, “rozvolněná zeleň”, “louka – duby” a “step”. Tyto fytocenologické snímky zaznamenaly aktuální stav vegetace v biotopech a při jejich odečtení v příštích letech se dá zjistit vývoj vegetace a tím pádem i exaktně zhodnotit efektivitu proběhlých zásahů. Zjistí se tak jestli se vývoj vegetace ubírá správným směrem, případně jestli je potřeba upravit péči o daný biotop.

7. Péče o lokalitu v následujících letech a managementová doporučení

Aktuální projekt byl pouze jednoletý, během něj byla změněna struktura porostů dřevin. Aby byl naplněn cíl, tedy podpora biodiverzity, je třeba lokalitu udržovat a pokračovat v managementu jednotlivých biotopů.

ČČmeláci PLUS - Projekt Albertov - .Pohled na kostel sv. Apolináře skrz prosvětlený historický les- Foto projekt

Projekt Albertov – .Pohled na kostel sv. Apolináře skrz prosvětlený historický les
Foto projekt

7.1 Jednorázové zásahy

7.1.1 Bezpečnostní opatření a práce se stromy

V první řadě je nutné řešit bezpečnost stromů, které byly v letošním roce injektované herbicidem. Injektáž herbicidu do stojících stromů byla nezbytná pro účinnou eradikaci nežádoucích dřevin, nicméně v důsledku odumírání začne v následujícím roce docházet k uvolňování a lámání suchých větví, které mohou ohrožovat návštěvníky lokality. Z tohoto důvodu je nutné tyto stromy pokácet, ideálně ve výšce přibližně dvou metrů nad zemí. Takto ponechaná stojící torza (torza kmenů) budou i nadále plnit významnou ekologickou funkci, zejména jako úkryt a hnízdní substrát pro saproxylický hmyz, houby a další organismy vázané na mrtvé dřevo.

7.1.2 Likvidace výmladků

V příštím roce lze očekávat, že některé pařízky po letos pokácených dřevinách znovu obrazí. Tyto výmladky bude nutné včas odstranit, ideálně jejich opětovným uříznutím a zatřením herbicidem, aby nedošlo k obnovení nežádoucí vegetace a aby byla dlouhodobě zajištěna účinnost provedených zásahů.

7.1.3 Péče o nově vysazené ovocné dřeviny

V průběhu letošního roku byly vysázeny ovocné dřeviny rozptýleně po celé lokalitě. V příštím roce bude klíčové zajistit jejich dostatečnou závlahu, zejména během nejsušších letních měsíců. Doporučuje se zalévat každý strom minimálně 10 litry vody na jednu zálivku, přičemž frekvence by měla odpovídat aktuálním klimatickým podmínkám. Pravidelná zálivka v prvních letech po výsadbě je zásadní pro zakořenění stromů a jejich dlouhodobou vitalitu.

7.1.4 Podpora ohrožených druhů samotářských včel

Na základě výsledků budoucích biologických monitoringů by bylo vhodné zvážit dosadbu živných rostlin, které jsou důležité pro ohrožené druhy samotářských včel. Jedná se zejména o různé druhy zvonků (rod Campanula), které poskytují specializovaným druhům včel pyl i nektar. Další vhodnou a ekologicky cennou rostlinou je vratič obecný (Tanacetum vulgare), který slouží jako významný zdroj pylu.

7.1.5 Koncepční a plánovací dokument

Dlouhodobě stabilní a cílené péči o lokalitu by významně pomohl koncepční dokument, který by popisoval dlouhodobou vizi, cílový stav a základní principy managementu území. Tento dokument by vycházel z výsledků provedených monitoringů a sloužil by jako opora pro rozhodování o budoucích zásazích. Zároveň by umožnil kontinuitu péče i při změně správců nebo realizátorů jednotlivých opatření a přispěl by k efektivní ochraně biologické rozmanitosti lokality.

7.2 Dlouhodobá péče

Nejdůležitějším předpokladem udržení vysoké biodiverzity je dlouhodobá a systematická péče o celé území, rok 2025 byl sice nákladný, nicméně v podstatě jen prvotní zásah, nyní by měla nastoupit pravidelná každoroční péče, bez níž by se jednalo o neuváženě utracené finance.

Zásadní roli hraje stabilně nastavená mozaiková seč, která vytváří pestrou nabídku mikrostanovišť pro hmyz s kvetoucími bylinami. Seč je nutné provádět prostorově i časově rozrůzněně, aby vždy část plochy zůstávala nepokosená (úkryt a potravní zdroje pro hmyz). Pozdní seč, nejdříve na konci června, je nezbytná zejména na plochách s výskytem poloparazitického kokrhele, který pomáhá udržovat druhově bohaté louky tím, že potlačuje expanzivní trávy. Na místech s černýšem je třeba porost sekat ještě později, ideálně až ke konci července. Stepní trávníky i luční porosty je vhodné udržovat stejným mozaikovým způsobem, aby nedocházelo k jejich zarůstání a úbytku světlomilných druhů.

V historickém lese, kde jsou aplikovány tradiční způsoby hospodaření, jako je pollarding (osekávání letorostů ze stromů ve vegetační sezóně) a pařezení (periodické obmýtání vícekmenných stromů), je nutné pokračovat v pravidelné péči. Ta zahrnuje mozaikovou seč pod stromy, odstraňování části spadaného listí a také letní redukce náletových dřevin, které by jinak vedly k uzavírání porostu a utlumily bylinné patro. Vysazené sazenice dubů je třeba v prvních letech po výsadbě pravidelně zalévat a chránit, aby se úspěšně ujaly.

Na lokalitu byly vysázené ovocné stromy, které vyžadují zejména v prvních pěti letech po výsadbě pravidelný výchovný řez, aby se vytvořila stabilní koruna a stromy byly dlouhodobě vitální. Důležitá je také kontrola zdravotního stavu a případná náhrada uhynulých jedinců.

Součástí území jsou nově i různé biotopové prvky, které vyžadují průběžnou údržbu. Kompostéry pro brouky a jiný saproxylický hmyz by bylo vhodné přibližně jednou za pět let opravit a dosypat novou dřevní štěpku. Hmyzí hotel bude potřeba zhruba jednou za dva roky doplnit čerstvým rákosem či jiným vhodným hnízdním materiálem. Kamenné zídky, které poskytují úkryt obojživelníkům i bezobratlým, je nutné pravidelně kontrolovat a podle potřeby opravovat. Na lokalitě byly instalovány ptačí budky: se skautským oddílem z blízkého Podolí je domluvena jejich údržba a čištění. I zde však bude potřeba občasná odborná koordinace a průběžné doplňování budek, zejména jako náhrada za ty, které poškodí vandalové nebo rozklovají strakapoudi.

Významným opatřením je také obnažování svahů pro hnízdění samotářských včel. Mnohé druhy hnízdí v holé, nezarostlé půdě, sprašových či písčitých stěnách. Odkopání části svahu a vytvoření kolmého břehu nebo hliněné stěny vytváří teplá, suchá a slunná místa ideální pro hnízdění. Tato opatření napodobují přirozené disturbance, které v současné krajině často chybí, a významně podporují druhovou rozmanitost hmyzu. Klíčové je zároveň zachování dostatku kvetoucích rostlin v okolí po celou vegetační sezónu.

Specifickým prvkem je klátové včelaření, které slouží jako názorná ukázka historických způsobů chovu včel a přirozeného fungování včelstva pro studenty. Včely si zde staví vlastní přírodní dílo bez rámků a mezistěn. Med se odebírá pouze na jaře a jen v omezeném množství, jako přebytek po přezimování. I tento způsob chovu však vyžaduje pravidelnou každoroční péči, kontrolu stavu klátu a ochranu včelstva před poškozením.

V dalších letech bude vhodné provádět monitoring vybraných skupin organismů, zejména samotářských včel, aby bylo možné vyhodnotit dopad provedených opatření na místní populace. Nejde o každoroční aktivitu, ale spíše o nárazové hodnocení přibližně jednou za pět let, které pomůže správně nastavit další směřování péče o území.

8. Závěr

Všechna opatření plánovaná v rámci revitalizace Albertovských strání byla úspěšně realizována. Stávající biotopy byly upraveny tak, aby se zvýšila jejich biologická hodnota a založeny byly i biotopy nové. Opatření posilují ekologickou stabilitu území a podporují celou řadu organismů. Revitalizace tak splnila plánovaný cíl: obnovit biologickou hodnotu území, podpořit ekologické procesy a vytvořit trvale udržitelný prostor, který propojuje přírodu, vzdělávání i rekreační využití. Albertovské stráně představují jedno z mála pražských území, kde lze na relativně malé ploše demonstrovat, jak může dobře vedená péče zvýšit ekologickou stabilitu lokality přímo v centru města aniž by se snížila její “společenská hodnota”.

Projekt posílil vztah lidí k lokalitě a povědomí o území. Studenti i zástupci veřejnosti byli zapojeni do praktické péče a ve spolupráci se studenty proběhly monitorovací programy. Nad rámec projektu byly instalovány vzdělávací prvky, díky čemuž se lokalita stala i výukovým prostorem podporujícím ekologické povědomí.

Ekologický přínos revitalizace spočívá především v obnově mozaikové struktury prostředí, které umožňuje soužití mnoha druhů rostlin a živočichů. Propojením otevřených stepních úseků, sadových prvků a středního lesa vznikl hodnotný celek fungující jako významný prvek městské zeleně. Kromě péče o jednotlivé biotopy je to i díky systematickému ponechávání osluněného mrtvého dřeva na lokalitě a tvorbě bodových prvků jako třeba ptačích budek či kulatinových kompostérů fungujících jako úkryty pro různé živočichy. Lokalita také funguje jako “nášlapný kámen” pro migraci druhů v urbanizované krajině.

V projektu bylo území rozděleno do jednotlivých biotopů. Největším je “rozvolněná zeleň” ve které došlo k razantnímu prosvětlení a vznikla zde pestrá mozaika světla a stínu s rozličnými úkryty pro různé živočichy. Poměrně velký je i biotop “historický les”, který byl opět výrazně prosvětlen a byly ponechány ty nejhodnotnější stromy. Zároveň byl adaptován na historické způsoby hospodaření pollarding a pařezení. Mezi těmito dvěma biotopy je “step”, původně malý a z pohledu rostlin druhově chudý segment, který byl výřezy přibližně zdvojnásoben a obohacen dosevy a dosadbami původních druhů rostlin. Okolo malých schodů se pak nachází biotop “trávník – malé schody”. Ten byl několikrát během roku očištěn od invazních křovin a také obohacen poloparazitickými rostlinami, které mohou vést k výraznému zvýšení biologické hodnoty. Komunitní zahrádka byla zbavena několika náletových dřevin, díky čemuž se výrazně proslunila a stala se hodnotnější pro hmyz nemluvě o vzniklém potenciálu introdukce ještěrek. Biotop “louka – duby” byl zbaven desítek náletových javorů mléčů, tím se včas zamezilo transformaci v další kus tmavého náletového lesa. Bylinné patro zde může při správné péči fungovat jako přírodní ovsíková louka a duby které zde zůstaly vyrostou v krásné a hodnotné solitérní stromy. Biotop “křoviny” byl ponechán v původním stavu jako úkryt pro drobné hlodavce a ptáky. “Krycí dřeviny” byly ponechány aby znemožnily pohled do piteven Hlavova ústavu.

Proběhla zde také celá řada biologických monitoringů: konkrétně brouků, blanokřídlých, drobných savců, ptáků a byly zde založeny trvalé monitorovací plochy rostlin, které mohou sloužit pro zjištění kondice biotopů v příštích letech. Výsledky monitoringů byly poměrně různé. V případě drobných savců nebylo nalezeno zhola nic, pravděpodobně díky silnému predačnímu tlaku koček. Monitoring ptáků odhalil vesměs očekávané druhy, překvapivým bylo pozorování dudka chocholatého, který zde odpočíval při migraci. Monitoring brouků v rámci štěpkových kompostérů ukázal kolonizaci zlatohlávků a nosorožíků a obhájil tak jejich stavbu. Nejzajímavější výsledky vzešly z monitoringu blanokřídlých, bylo zde nalezeno i několik ohrožených druhů. Nejvýznamnějším nálezem byl objev trnočelky šestitrné, která zde má teprve druhý doložený výskyt v České republice.

Albertovské stráně jdou jasně prohlásit za hodnotný a vzácný kus přírody v centru Prahy. Revitalizace se zdařila, podpořila cílové biotopy i druhy a po jejím provedení se zvýšila hodnota této lokality jak pro přírodu, tak pro lidi z okolí.

Celý prostor zasluhuje pozornost laické ale i odborné veřejnosti. Podmínkou pro další rozvoj a zajištění udržitelnosti je ale zajištění následné péče. V rámci tohoto projektu jsme předložili konkrétní návrhy a v průběhu projektu je názorně demonstrovali, stejně jako aktivní zapojení veřejnost.

Jsme přesvědčeni, že nastolený směr a opatření se budou realizovat i v dalších letech a tento unikátní prostor se bude dále rozvíjet.

Kolektiv autorů:

Mgr. Vojtěch Koštíř

Mgr. Matouš Marek

Ing. Michal Plundra

Bc. Ondřej Peřina