Úpravy a údržba veřejné zeleně pro občany i přírodu
Co se zde dozvíte
- Jak pečovat o obecní plochy, aby z nich nebyla zelená poušť, ale domov pro čmeláky, opylovatele, hmyz ale i další živočichy
- Navedeme vás na vhodnou metodiku péče o travní porosty a kvetoucí louky
- Ukážeme zajímavé příklady jako doklad toho, že to není tak těžké
- Ukážeme jak jsou a tom jednotlivé kraje/okresy/města
- Dáme vám možnost, zapojit se do zkrášlení vašich měst a obcí
Datum poslední aktualizace: 11/3/2021
Obsah
Úvod
Co je špatně
Doba se mění
Se změnou přístupu péče o travní plochy jsou spojena i rizika
Změna přístupu a finance
Je čas na změnu, aneb Jak udělat kouzlo
Příklad komunikace – námět dopisu na obecní zastupitelstvo
Informace pro spoluobčany
Informace v místním tisku/na vývěsce/portále
Příklad komunikace projektu v místním deníku
Informační leták
Metodika. bez se které změna nepovede
Dobré příklady z naší země
Vy, vaše obec, vaše město, váš okres, váš kraj
Úvod
Většina z vás ví o tom, jak je pro opylovatele (tedy čmeláky, včely ale i další hmyz) důležitá potravní nabídka a hnízdní možnosti.
V obcích je řada veřejných ploch, které se udržují tak, aby byly „hezké“. V praxi to znamená zelenou plochu bez květů, kterou představuje „dobře udržovaný“ trávník. Aby to nebylo jen zelené, tak obec zajistí záhony s květy/keři.
O vše se starají lidé, kteří nutí přírodu, aby se blížila lidskému ideálu krásy. V obcích to dělají technické služby, nebo najaté firmy které jsou většinou motivované provedením práce. Ty pracují často podle pevného harmonogramu, rozpočtu a bez ohledu na to, jaké je počasí. Takové služby/firmy logicky nerespektují, co příroda v daný moment potřebuje/snese.
A tak sejí, sází, kropí, mulčují, hnojí, skrápí chemií a to vše stále zas a zas, opakovaně po celou sezónu. Výsledky jsou často tristní.
Současná „péče“ o zelené plochy má řadu vad. Celá ta „sranda“ stojí nemalé peníze, které na to obec vynakládá. Hlavně je to ale sisyfovská práce, protože tráva jak známo roste, a tak se se stále seče, aby byla „krátká“. Často se tak děje v místech, kde do trávy nevstupují lidé a vysoký porost by nikomu nevadil.
Jakmile se tráva poseká na krátko, tak se musí zalévat, vlhkost se v ní neudrží a Slunce a vítr ji vysuší.
Pak se zase do zelené plochy dostávají pampelišky, sedmikrásky a další „plevel“, takže přijde na řadu chemie. Plochy ošetřené chemií je potřeba doset, zalévat a zase se po nich projet sekačkou a již to jede v kolečku od začátku.
Tahle práce nikdy nekončí a peníze tečou. Léto trávu sekanou na ježka zdecimuje a radní budou muset přihodit do rozpočtu další peníze pro technické služby, aby to „k něčemu vypadalo“.
Co je špatně
- Že v krátce střiženém trávníku nepotkáme čmeláky, včely, motýly a jiné živočichy.
- Že na krátko sečený trávník snadno vysychá a když se nezalévá, vyschne a podléhá erozi – vodní i větrné.
- Že už zase tedy „poroučíme větru dešti“ a děláme z obecních ploch zelenou poušť bez života.
- Že myslíme jen na to, aby to vše bylo „po našem“ a vytěsňujeme přírodu z míst, kde nám může dělat radost a potěšit oko i duši.
- Že taková péče o travní plochu stojí zbytečné peníze a přírodě to nepomáhá.
Je tohle, co chceme v obcích a na co se chceme dívat? Opravdu nám stačí jen to, co máme na své zahrádce a to za plotem nás již nezajímá?
Co se postarat o to, aby obecní nebylo jen občanů, ale aby to byl i kus živé přírody?
Ano je to možné a dobré příklady se množí.
Doba se mění
Doba se mění a některá města a obce se uvědomily, že to jde dělat jinak.
- Obce změnily přístup k údržbě travních porostů na veřejných plochách.
- Nechávají trávu růst, sekají ji po částech, dovolí lučním květům, aby se tam vrátily. Z trávního porostu se stává kvetoucí louka.
- Respektují vegetační cykly rostlin a nechávají je přirozeně se množit.
- Respektují i opylovatele, kteří se na kvetoucích veřejných plochách krmí a množí.
- Vytvářejí zelené plochy plné lučních květů tak, aby z nich vznikaly květnaté pásy. Těmi migruje hmyz a šíří se v nich pro dané místo přirozené rostliny.
- Vysvětlí občanům, v čem a jak se změnila péče o travné plochy, v čem je to přínosné pro obec, občany a přírodu.
Se změnou přístupu péče o travní plochy jsou spojena i rizika
- Změna si kupodivu nevyžaduje velké náklady. Kvetoucí louku z vysetých letniček můžete mít na náměstí již během jednoho roku oku. Příprava trvale kvetoucí květnaté louky, bez nutnosti stálého dosévání a obnovy, chce čas a trpělivost. Často stačí změna sekání (spíše bychom měli hovořit o managementu travních ploch) a přítomné byliny vykvetou hned, jak dostanou příležitost.
- Úspěšná změna travního porostu v obci na kvetoucí louku přivede na dané místo nový život. Změna by ale měla být trvalá/dlouhodobá. Pokud si snad přístup brzy rozmyslíte, ohrozíte ty živočichy a rostliny, kteří se tam již zabydleli.
- Pokud použijete „exotické“ směsi lučních květů, nemusí se to povést a navíc hrozí riziko zavlečení nepůvodního či dokonce invazivního druhu rostlin. Vyberte ověřené regionální směsi semen, nebo si je sami vytvořte z rostlin, které se ve vašem okolí běžně vyskytují.
- Pokud si koupíte levné směsi semen pro „zaručeně pravou kvetoucí louku“ v hypermaketu, vyhodíte své peníze. Kvetoucí louka potřebuje ověřené kvalitní směsi. Držte se hesla „Nejsem tak bohatý, abych si kupoval levné věci“ a ušetříte – peníze i zklamání.
- Směsi připravené pro jinou krajinu a půdu, nemusí u vás uspět tak, jak si přejete. Vybírejte podle místa a typu půdy, kde jí chcete použít.
- Pokud nevíte, jak si vybrat, nedělejte pokusy. Plánujte a poraďte se s odborníky přírodovědci a nebo s producenty, kteří sami směsi připravují. Z jejich webových stránek si uděláte představu, jak dalece se problematice věnují. Chtějte předem na vlastní oči vidět referenci a nebo se zeptejte tam, kde již uspěli.
- Rizikem jsou i nevyjasněné si představy a očekávání. Pokud se budete travnímu prostu aktivně každoročně věnovat a obnovovat ho, může být velmi bohatý (letničky). Pokud budete jen pomáhat přírodě a necháte v něm kvést ve vašem okolí rostoucí byliny, může být kvetoucí louka z počátku méně bohatá na květy, budou tam nejspíš chybět některé polní květy jako chrpy, máky a kopretiny. Vaše louka ale nakonec bude vyžadovat méně péče a bude to skuteční příroda. Producenti osiv ale myslí i na toto a proto své směsi často kombinují tak, že obsahují semena jak letniček i trvalých bylin. Louka se vám mění před očima rok od roku tak, jak se vrací ke své přirozené podobě.
- Kvetoucí louku nezískáte tak, že koupíte sáček semen a vysypete ho jen tak do trávy. S přípravou a údržbou je vždy spojena nějaká práce a to podle typu louky, jakou jste si zvolili.
- Je třeba se vypořádat s obavami těch, kdo se bojí klíšťat a náletů semen rostlin. Těm je potřeba vysvětlit, že obecní plocha není primárně připravená pro jejich deku na slunění. Travní plochu je nutné upravit podle toho, jakou roli bude plnit. Zvažte, jestli vaše louka bude sloužit opylovatelům, občanům k relaxaci a slunění, pro sportovní účely. Lze to řešit kompromisem a kombinací travního porostu. Lze také vytvářet ostrůvky s vyšším porostem a nebo naopak vysekat pruh kolem laviček.
- Další obavy vznikají na straně alergiků. Pyl vítr přenáší na velké vzdálenosti. Sekání travního porostu na náměstí ale alergikům ve skutečnosti nepomůže. Za větru budou exponováni pylem z okolí v řádu kilometrů, tak jako je tomu dnes.
Pozn. Autor textu je sám alergický na trávy a pyly - Pokud nebudete změnu travního porostu a managementu travních ploch dobře komunikovat, narazíte na nepochopení. Určitě vysvětlete těm, kdo se bojí změny, že ve vaší obci je prostor pro všechny.
Poznámka: Změny travního managementu v chráněně krajinné oblasti mohu vyústit v konflikt s předpisy a zákony. Na takových místech je potřeba vaše plány projednat s příslušnými institucemi ochrany přírody.
Toto téma na našich na našich stránkách nerozebíráme, jen na tuto problematiku upozorňujme
Sečteno a podtrženo – změna je možná, není složitá, obce díky ní uspoří peníze a všem přinese radost.
Přečtete si zajímavý článek od pracovníků Botanickéhoustavu AV ČR. (Kateřina Štajerová, Zdeněk Kaplan a František Krahulec). Článek „Vysévání květnatých luk a McDonaldizace české krajiny“ byl publikován v Ekoslist.cz 12/3/2021
V článku se hovoří o rizicích „exotických“ směsí, které mohou obsahovat semena nepůvodních rostlin s cílemn zvětšit efekt kvetocí louky. Tyto rostliny se mohu v nepůvodním prostředí stát invazivní a škodit krajině.
Proto je nutné věnovat výběru směsí pozornost a vybírat skutečné reginální směsi podle obsahu a ne podle názvu.
Změna přístupu a finance
Jistě by se dala najít řada studií, které změnu vyjádří v penězích. Umíme ale převést živoucí přírodu, radost a zdraví na peníze?
Pojďme se alespoň podívat na náklady na údržbu travního porostu, ty vyčíslit jde.
Využili jsme materiál Květnaté louky od Prirodnizahrada.eu jako příklad toho, že častá seč travního porostu je nákladná.
Z materiálu vyplývá, že pokud necháme přírodu pracovat za nás, dosáhneme většího efektu a uspoříme náklady.
Je čas na změnu aneb jak udělat kouzlo
Udělejme společně malé kouzlo tak, aby obecní nebylo jen občanů ale i přírody je opravdu velkým přínosem pro všechny.
V řadě měst a obcí již změnili přístup k veřejným plochám a trávníkům a přeměnili je na kvetoucí louky. Pochopili, že změna přináší spoustu pozitivních efektů a navíc finanční úspory.
Zkuste to také, není to složité:
- Oslovte i vy své obecní zastupitele a žádejte po nich změnu = napište jim a nebo je navštivte osobně.
- Dejte jim k dispozici obecnou metodiku Ministerstva životního prostředí i metodiku, kterou najdete v dalším textu.
- Dejte jim příklady z okolí a návrh konkrétního místa, kde je v obci možné vytvořit květnatou louku. Jako první to může být místo, o které obec nejeví zájem, tady lze začít.
- Nečekejte na nic a sami v obci předveďte, že to je možné – jděte příkladem, klidně se sousedy na malé ploše mezi domy.
- Věnujte čas přípravě, chyby a nedůslednost se nevyplácí.
- Nebojte se komunikovat s odborníky a producenty travních směsí a nechte si poradit od těch, kdo s touto problematikou mají prokazatelné zkušenosti a doložitelné reference.
- Buďte trpěliví a dejte přírodě čas na návrat do míst, která jí patřila.
- Pokud si troufnete na víc, požádejte obec o větší plochu a převezmete ji do své péče na pár let.
- Nezapomeňte spoluobčanům vysvětlit, proč se mění péče o travní plochy a co to přinese. Velmi vhodná je jednoduchá informační cedule.
- Podpořte obecní zastupitele a poraďte jim.
- Mluvte v obci o změně, propagujte ji v obecním tisku, na webových stránkách apod.
- Pochlubte se svým i malým příkladem, třeba na našich stránkách www.cmelaciplus.cz
Příklad komunikace – návrh dopisu obecnímu zastupitelstvu
Pozn: Do dosaďte konkrétní informaci
<Obecní/Městský> úřad
Dobrý den,
obracím se na vás ve věci sečení travního porostu .
V poslední době řada obcí a měst opustila klasický způsob péče o veřejné travní plochy. Přestože se dlouhodobě mluví o tom, že není dobré plošně sekat travní porosty na nízkou výšku, u nás se to stále děje.
Výsledkem takové péče je trávní porost, ve kterém hmyz nenajde žádné květy k obživě a nemůže se množit. Na stvolech trávy se ráno nesráží rosa, aby svlažila zem a sluníčko trávu brzy vypálí až na hlínu. Ta pak jen vysychá a rozpraská. Když pak konečně zaprší, voda po vyschlém svahu odteče bez užitku pryč a ještě sebou odnese nějakou hlínu, kterou by jinak travní porost zadržel.
Místo živého travního porostu a kvetoucí louky v naší obci máme sterilní, v lepším případě jen zelenou plochu bez života.
Jako příklad mohu uvést <KONKRÉTNÍ MÍSTO>:
Obracím se na vás proto se žádostí:
- změňte prosím způsob péče o obecní veřejné plochy
- změňte sterilní zelené trávníky na našich veřejných prostranstvích v kvetoucí louky a květnaté pásy
- zasaďte se o změnu, která pomůže životnímu prostředí a současně ušetří prostředky v obecní pokladně
- jděte s dobou
Metodika je k dispozici na webu Ministerstva životného prostředí „Jak pečovat o trávníky na obecních pozemcích s ohledem na suchá období a biodiverzitu!“.(https://www.mzp.cz/cz/pece_travniky_obecni_pozemek) a to včetně
základního standardu péče o přírodu a krajinu „Krajinné trávníky“ (https://standardy.nature.cz/res/archive/414/068350.pdf?seek=1552472958)
Opravdu to jde. V řadě měst se tak již děje a díky tomu se do nich vrací život. Na travní plochy se vrací přirozená vegetace a porost, který je odolný a nepotřebuje stálou údržbu, udržuje přirozenou vláhu ze srážek a ze vzdušné vlhkosti.
I o tuto plochu je potřeba se starat, ale náklady na údržbu jsou nižší a pozitivní efekt výrazný.
Příklady velkých měst, které změnily přístup k sečení byly publikovány v minulých letech v tisku. Příklady z našeho blízkého okolí lze najít například zde <UVEĎTE PŘÍKLAD, TŘEBA ZE STRÁNEK WWW.CMELACIPLUS.CZ>.
Zkusme to prosím u nás také – pomůže to nám všem!.
Děkuji za vaše vyjádření k mé žádosti a prosazení tak důležité změny.
<JMÉNO>
<MÍSTO> a <DATUM>
Informace pro spoluobčany
Bez zapojení spoluobčanů a komunikace s nimi to nejde
Pokud jim vysvětlíte, proč se najednou pozemek udržuje jinak než dřív, dostanete je na svou stranu.
Pokud jim nevysvětlíte, proč je dřív na ježka sečený trávník „zarostlý“, obrátí se proti vám. Pro ně je možná příroda zelený trávník a túje podél plotu. Budou se bát klíšťat, pylu, náletu semen do svých sterilních zahrad.
Přesvědčit je bude možná složitější, než založit kvetoucí louku.
Proto celou věc dobře komunikujte a jděte příkladem na malé ploše.
Informace v místním tisku / na vývěsce / portále
Pokud chcete informovat občany, zveřejněte zprávu o změně / o projektu tam, kde ji nepřehlédnou.
Využijte vám dostupné možnosti a nástroje. Váš místní tisk bude jistě rád za příspěvek na webu nebo v tisku jako doklad o tom, že obec podporuje přírodu a ekologii.
Příklad komunikace projektu v místním deníku
SOKOLNÍK – Čtvrtletník obce Sokoleč – č. 50, říjen 2020 – „Květnaté loučky“ – Jana Ečerová
Obec Sokoleč se rozhodla, v rámci zlepšování životního prostředí a pro větší pestrost travnatých ploch, založit květnaté loučky.
Loučky mají mnoho výhod. Kromě toho, že jsou krásné pro člověka, jsou i velmi významnou podporou opylovatelů. Proč jim pomáhat jsem nedávno sama poznala. Na balkóně jsem pěstovala fazole, jejichž květy byly předzvěstí bohaté sklizně. Ta ale nebyla. V okolním prostředí chudém na květy se nevyskytovali opylovatelé a tak květy nepřiletěl nikdo opylit. Co kdyby tomu tak bylo všude kolem nás? Jak bychom dosahovali bohatých sklizní? Opylovatelé, čmeláci, včely a motýli, potřebují květy bohaté na pyl a nektar od jara do podzimu.
Proto se obec rozhodla zkusit loučky a bude v tom příští rok pokračovat. Říkám: bravo! Malou, ale nesmírně významnou změnou, změnou v přístupu k prostoru kolem nás, tak pomůžeme včelám, čmelákům, motýlům a zejména sami sobě.
Plochy v obci se mohou snadno rozdělit a podle využití upravit i jejich péči. Jsou tu místa hojně využívaná, s častým pohybem nás občanů, místa kde si hrají děti, hraje se fotbal, a ta potřebujeme mít posečená. Pak jsou tu místa, kam v průběhu roku vstoupíme minimálně a to jsou potencionální loučky. Tato místa se obec rozhodla najít a zkusit se o ně i v příštím roce starat tak, aby zde stále něco kvetlo.
Je to prostor u Myslivny, na ulici Severní, kde se vysazovali stromy a další místa v obci, která jsou či budou označená cedulkou.
Informační leták
Velmi se osvědčila jednoduchá informační cedule/leták na kraji kvetoucí louky v obci.
Tam můžete přímo na místě vysvětlit proč došlo ke změně, jaká je pro ni motivace a co změna přinese.
Jako inspiraci nabízíme jednoduchý leták připravený skupinou Čmeláci PLUS, který je ke stažení ZDE
Použijte tento leták, nebo si připravte vlastní podle vkusu a potřeby.
Pozn. Nenechte se mást, leták lze stáhnout i pomalu a bez registrace – stačí kliknut na „Detaily souboru“
Fotografie: Jana Ečerová
- Metodika, bez se které změna nepovede
Nemá cenu vyvíjet kolo, lepší je postupovat podle osvědčené metodiky. Tím se vyvarujete zklamání a také, pokud jde o osvědčenou metodiku, pomůže to v prosazení změny.
Tuto kapitolu budeme ještě doplňovat, protože metodika se může postupem doby upravovat. Její základy jsou ale položeny metodickým pokynem Ministerstva životního prostředí. Obecní představitelé tedy nemají důvod se změně bránit a odmítat ji.
Pro snazší orientaci jsme zvýraznili doporučenou základní metodiku.
Vyhneme se metodice se zde zemědělské metodice kvetoucích pásů. Ta je určena pro plochy mimo obce a má svou vlastní problematiku.
Ministerstvo životního prostředí
Základní standard a metodika
- Péče o přírodu a krajinu Krajinné trávníky
- Obnova travních porostů s využitím regionálních směsí osiv
Český svaz ochránců přírody
- Český svaz ochránců přírody (ČSOP) je zapsaný spolek, jehož členy spojuje aktivní zájem o ochranu přírody a krajiny. Jeho posláním je ochrana a obnova přírodního dědictví, ekologická výchova a podpora trvale udržitelného života. Naleznete mezi nimi profesionální odborníky, zkušené dobrovolníky a ty, kteří prostě „jen“ mají rádi přírodu. ČSOP byl založen na podzim roku 1979.
- Základní problematika Živá zahrada
Calla – Sdružení pro záchranu prostředí, z.s.
- Calla je jihočeský spolek, který se zabývá především ochranou přírody a energetikou. Mimo jiné se dlouhodobě věnuje ochraně přírody ve městech a přírodě blízké péči o městskou zeleň. Prosazuje a popularizuje např. extenzivní sečení městských trávníků, vytváření květnatých pásů a vodních prvků ve městech, motýlí zahradničení, promyšlenou péči o staré stromy aj. Pro členy, přátele a veřejnost vydává zpravodaj Ďáblík.
- Metodika je sice psána s ohledem na motýly, její principy ale fungují i pro ostatní opylovatele.
- S Callou jsme navázali spolupráci v oblasti kvetoucích luk.
Základní metodika:
- Ochrana motýlů v zahradě, ve městě a v krajině
- Květnaté pásy ve městech
- Trávníky ve městech 2019
- Květnaté pásy ve městech
- Spousta praktických zkušenosti a příkladů je uvedena na stránkách www.calla.cz ZDE
- Související stránky Příroda ve městě
Je možné chránit úlek i jinak?
Na internetu najdete řadu „zaručených návodů“, jak úlek maskovat a jeho pach přebít pachem aromatických rostlin, nebo repelentů. Faktem je, že se nám žádná takové metoda neosvědčila, nebo výsledky nejsou vypovídající.
Proto jsme navrhli řešení, které dále popisujeme a rozvíjíme – viy další text
Přírodní zahrada
- Spolek podporuje jednotlivce i skupiny v zakládání a údržbě přírodě blízkých zahrad. Toto poslání naplňuje osvětou a vzděláváním veřejnosti, institucí a úřadů. Spolupracuje při plánování veřejné zeleně v obcích i městech. Vytváří síť přírodních zahrad a propaguje zahradní turistiku.
- Web www.prirodnizahrada.eu a Facebook Přírodní zahrada
- Základní metodika Květnaté louky
ZO ČSOP JARO Jaroměř
- Akční ochranářská skupina JARO (původní historický název byl JAroměřští ROpáci), kterou dnes tvoří několik základních organizací Českého svazu ochránců přírody, se do ochrany přírody zapojuje celou řadou různých aktivit. Začínali péčí o přírodovědně cenná území, přičemž o některé lokality se nepřetržitě starají již přes 30 let. Postupně akční rádius rozšířili z Jaroměřska a Náchodska až na celé území České republiky, část západního Slovenska, jižního Polska a severního Rakouska. Většina lokalit v jejich péči spadá pod Velkojaroměřský pozemkový spolek, který je největším pozemkovým spolkem v ČR.
V úzké spolupráci s vlastníky přírodovědně cenných ploch dnes pečují o více než 200 lokalit, které dohromady tvoří plochu přes 1100 ha. - Web https://www.jarojaromer.cz/ a Facebook JARO – ochranářská skupina
- Základní metodika Péče o květnaté louky
Praha kvete
- Projekt Praha kvete, který usiluje o pomoc pražským opylovatelům. Na dvaceti lokalitách po celé Praze založili květnaté louky, které lákají opylovatele a poskytují jim nektar potřebný k přežití. Nadále plánují zakládat nové květnaté plošky.
- Stránky www.prahakvete.com a Facebook Praha kvete
- Rádi podpoříme projekt malých komunitních louček v projektu Praha kvete a nasdílíme zde jejich zkušenosti.
Dobré příklady z naší země
Dobré příklady vždy táhnou nejlépe, proto se pojďme na některé další podívat
- Rozhlas PLUS, 1.8.2020
Anglický trávník nakrátko, nebo louka s květy a hmyzem? Města zkouší obojí - .ČT24 , 23.5.2020
Sekačky si letos zřejmě odpočinou. Anglické trávníky jsou z módy, stále více měst dává přednost “džungli - ekolist.cz 17.4.2019
Klasické trávníky ve městech chřadnou. Někde je mohou výborně nahradit louky - Česká stavby 26.2.2019
Květinová louka v zahradě - E15 17.8.2017
Města začínají zakládat městské louky. Pomohou například se suchem
Příklady z vaši obcí a měst najdete na této stránce. Mohou tam být i ty vaše!
Vy, vaše obec, vaše město, váš okres, váš kraj
Jak jsme psali a jak asi sami pozorujete, na mnoha místech již probíhají změny. Řada obcí si již díky aktivním občanům uvědomila, že mohou udělat něco pro své obyvatele a pro přírodu.
Na začátku každé změny musí ale být někdo, kdo přijde s požadavkem, s návrhem a nebo se jen zajímá a ptá proč. Proto jsme vám poskytli návody, příklady a snad i motivaci.
Pokud jste již ve vaší obci uspěli a můžete se pochlubit kvetoucí loukou, nebo květnatým pásem, pochlubte se. I vaše obec, případně vaše společné prostory mohou být uvedeny na Čmeláčí desce cti spolu s dalšími příklady pozitivní změny k péči o obecní travnaté plochy.
Pokud u vás pomůžete prosadit změnu, případně se tak již stalo, můžeme Desku cti doplnit o jméno vaší obce/města. Podívejte se tedy, jestli tam náhodu vaše obec nechybí. Stránka Čmeláčí deska cti je ZDE