Zahrada blízká člověku i přírodě
Můžete mít pracně udržovaný trávník nebo místo toho malou loučku sečenou 2x rok.
Děti ocení kvítí pro své hry a hmyz nalezne chybějící potravu.
Vytvořit či upravit zahradu tak, aby byla pastvou pro čmeláky není nic složitého. A vůbec nezáleží na tom, jestli máte zahradu velkou jako fotbalové hřiště nebo zahrádečku malou jako dlaň.
To, co od vaší zahrady čmeláci potřebují, jsou květy. Nektarodárné a pylodárné květy, ať už stromů, keřů nebo bylin. Proto je velmi důležité, aby na zahradě stále něco kvetlo, od jara až do podzimu.
Na druhou stranu to však neznamená, že se musíte vzdát veškerého trávníku na úkor čmeláků. Jen ať si mají děti kde hrát, ať máte kde sušit prádlo ..
A není to ani o tom, že musíte přetvořit vaši krásnou a uhlazenou oázu klidu v nějaký zaplevelený prales.
Někdy stačí jen malé změny v péči o zahradu. Nemusíte například trávníky sekat každý týden či dva. Stačí někde v méně frekventované části zahrady posekat třeba až za tři týdny, nechat v trávníku vykvést sedmikrásky, jetel, černohlávek a štírovník a najednou vidíte, jak se sterilní zelená plocha bez života mění v malý barevný hmyzí ráj.
Je dobré si rozmyslet, jestli na zahradu opravdu musíte koupit jalovec a túji nebo by to nemohl být spíše zimostráz a bobkovišeň.
Správná skladba rostlin je prvním předpokladem k vytvoření té pravé čmeláčí pastvy a byť se to může zdát ze začátku někomu složité, ve finále takto správně osázená zahrada bude potěšením nejen pro čmeláky, ale díky své celoroční pestrosti i pro nás samotné.
Co čmeláci a nejen oni potřebují a co by přírodě i majiteli přívětivá zahrada měla mít?
- Dostatek květů od jara do podzimu
- Vodní plochu s chemicky neupravovanou vodou a mělkými břehy
- Kout nebo část zahrady, který není intenzivně ošetřován
Květy – potravní zdroj pro hmyz
Ne všechno co kvete, je schopen hmyz využít. Proto by majitel zahrady měl myslet na osázení druhy a kultivary, jejichž květy poskytují dostatek pylu a nektaru. Nemusí se jednat jen o okrasné rostliny, ale i květy stromů, keřů nebo drobného ovoce a zeleniny. Je velmi důležité, aby na zahradě stále něco kvetlo, od jara až do podzimu. Čím pestřejší je druhová nabídka, tím lépe. Květy se liší skladbou i uložením pylu a nektaru a tak se pestrá zahrada stává cenným potravním zdrojem, kterých v krajině s převahou monokultur nebo zahrad podle módních trendů ubývá.
Chcete něco zvláštního? Zasaďte domácí druh, budete překvapeni, jak málo jich na zahrádkách je, jak těžko se takový čistě původní druh shání a jak moc jej nejen hmyz, ale i ptáci ocení.
Má smysl pyšnit se a hýčkat si „vzácný“ a často i na péči mnohem více náročný kultivar, katalogovou „novinku“ dostupnou v každém zahradnictví ? Na zahradu nakupovat hmyzí hotely a krmit ptáky uměle a přitom nemít skoro nic, co je jejich přirozeným úkrytem a zdrojem potravy, o který jsme je přetvořením zahrad připravili? Není to trochu „na hlavu“ ?
Na druhou stranu to však neznamená, že se musíte vzdát veškerého trávníku, na úkor čmeláků. Jen ať si mají děti kde hrát, ať máte kde sušit prádlo ..
A není to ani o tom, že musíte přetvořit vaši krásnou a uhlazenou oázu klidu v nějaký zaplevelený prales.
Někdy stačí jen malé změny v péči o zahradu. Nemusíte například trávníky sekat každý týden či dva. Stačí někde v méně frekventované části zahrady posekat třeba až za tři týdny, nechat v trávníku vykvést sedmikrásky, jetel, černohlávek a štírovník a najednou vidíte, jak se sterilní zelená plocha bez života mění v malý barevný hmyzí ráj.
Je dobré si rozmyslet, jestli na zahradu opravdu musíte koupit jalovec a thúji, protože jej mají všichni a reklama na ně je na každém rohu nebo by to nemohl být spíše opadavý keř, který se Vám odmění různorodostí během roku a hmyzu i ptákům nabídne mizející zdroje potravy.
Věděli jste?
Oblíbené thuje či například zlatnice nemají žádné využití ani pro ptáky ani pro hmyz (květy zlatnice jsou sterilní). Za to takový „obyčejný“ bez černý, nejenže nepotřebuje skoro žádnou údržbu, ale poskytuje potravu až 62 druhům ptáků, jeho květenství můžete využít v kuchyni, děti s nadšením připravují bezové limonády. Snáší řez. Netřeba nám příběhů starých indiánů, již naši předkové měli rčení: „Před heřmánkem smekni, před bezem klekni.“
Hmyzí hitparádu pak vyhrává vrba jíva, na kterou je navázáno až 213 hmyzích druhů.
Správná skladba rostlin je prvním předpokladem k vytvoření té pravé čmeláčí pastvy a byť se to může zdát ze začátku někomu složité, ve finále takto správně osázená zahrada bude potěšením nejen pro čmeláky, ale díky své celoroční pestrosti i pro nás samotné.
Budeme se zde postupně snažit nabídnout Vám výběr z možností, jak upravit zastoupení květin na zahradě. Neděláme si ambice na zahradnický web, ale rádi uvedeme naše a tím i hmyzí a čmeláčí favority.
V pozadí plocha sečená pro intenzivní využívání, kolem přívodu vody přiznaný luční kout.
Pro někoho plevel, pro hmyz ráj a pro nás jiný úhel pohledu.
Místo zlatnice můžete vysadit dříny. Kvetou ještě dříve, sice ne tak hustě, za to jsou ale první hmyzí pastvou a na podzim Vás odmění jedlými plody s originální chutí.
Voda v zahradě
Utonutí je druhou nejčastější příčinou úmrtí dětí v průmyslových zemích včetně ČR.
Berličkou a částečnou pomocí žel jen ptákům a hmyzu je umísťování různých plováků do bazénů či nádob s kolmými a hladkými stěnami.
Pro hmyz, ptáky i další živočichy je povrchová voda ale nezbytná. Přirozených zdrojů přitom ubývá a tak i zde může majitel zahrady hodně pomoci. Nemusíte mít na zahradě zrovna přírodní koupací jezírko. Pomůže i miniaturní vodní prvek či mokřad s mělkým břehem z písku nebo kamínků, kdy stačí opravdu málo – zajistit, aby voda během roku zcela nevyschla. Vytvořit takový zdroj života je mnohem jednodušší, než si myslíte a mnohem zásadnější, než jste tušili. Budete překvapeni, koho všeho u takové přirozené vodní plochy naleznete.
Mělké břehy jezírka, ze kterého mohou živočichové bezpečně pít. Na velikosti nezáleží. Jak vidno i ropuše přišlo jezírko vhod.
Přírodní mělká vodní plocha je důležitá i v zimě. Nepomáhate jen hmyzu ale i ptákům a své duši…
(pohled z okna)
Mít, někde mít svůj kout…
Byla oblíbená písnička Jitky Zelenkové našeho mládí. Jak moc živočichům našich zahrad ale chybí. Nalézají v něm úkryt, odpočinek a řada druhů i domov. Nejde zdaleka jen o čmeláky.
Takové místo vytvoříte přitom velmi snadno, může jít o část živého plotu, kde zvolíte domácí keře, které nebudete ošetřovat střihem a postřiky. Část kompostu, který ušetříte přehazování. Místo se starým mrtvým dřevem. Nehnojený záhonek osázený polním „plevelem“ či luční směsí sekaný 2x ročně… Domácí pionýrský keř jehož bezprostřední okolí místo plení necháte zarůst.
Ta místa nemusí být velká a mohou být různě rozmístěna na zahradě, lze s pomocí nich i vytvořit i různé optické stěny a zakoutí, které se stanou cílem dětských výprav, neboť nikde jinde nebude tak živo.
Ukázka trošku divočiny – nestříhaný živý plot z maliní, jablůňky a bezu v povzdálí.
Staré dřevo nemusí být vůbec ošklivé – poblíž pařezu vysazený kdoulovec.
Závěrem
Jsme si vědomi toho, že chov čmeláků je krásný koníček, ale je to pomyslná třešnička na dortu. Bez úpravy krajiny, změny uvažování lidí nad využitím zahrad, je náš chov nemůže zachránit, i kdyby byl sebelepší.
A proto má tato kapitola na našich stránkách své přední místo.
Doufáme, že se necháte inspirovat. I kdybyste se rozhodli pro malinkou změnu, stále to bude změna 🙂 a bez ní se nezmění nic…
Růže Bobbie James lze využít ke zkrášlení starých stromů nebo např na severní zeď. Ptákům poskytnete místo k hnízdění a hmyzu potravu a Vám uchvátný výhled.
Měnit zažitou představu není někdy snadné. 🙂
fotografie Karel Kučera