Příběhy chovatelů a přátel spolku
Co se zde dozvíte
- Jak jste se dostali ke čmelákům,
- Jak moc v tom lítáte
- Vaše příběhy a „hostorlky z natáčení“
Úvod
Mohou to samzřejmě být i příběhy nejen chovatelů, ale i ostatních lidí, kteří s čmeláky něco zajímavého zažili a chtějí se s pstatními podělit.
Pokud máte chuť, pošlete nám i vy svůj čmeláčí příběh na adresu info@cmelaciplus.cz.
Vaše příběhy sdílíme „nepasterizované“ = bez korekcí a cenzury. Nepiště tam ale prosím žádná reklamní sdělení a dodržujte pravidla slušnosti. Jinak je to na vás – jsou to přece vaše čmeláčí příběhy.
Váš text by neměl přesahovat rozsah 1/2 A4. Napište i něco málo o sobě a a uveďte přibližno lokalitu, kde se příběh odehrával. Přiložte prosím i 2-4 fotografie, které doplní váš text.
Těšime se spolu s ostatními!
ČM+
Datum poslední aktualizace: 7/1/2021
Jak čmelák u hasičů službu nastoupil
Jaroslav Kraus 13.8.2020
Jednoho jarně slunečného dne se ke mě do koupelny střešním oknem vloudil čmelák. Říkám si; Pustim ho chudáka, asi se zatoulal. Nabídnu mu otevřené okno a svobodu, ale on ne! Že prej radši dovnitř.
Tu jsem si vzpomněl na úlek, který byl vlastně neobydlený. Věc dostala rychlý sled úkonů. Brundibára jsem odchytl s největší opatrností do krabice od bot, aby byl převoz ke čmelínu v klidu.
Tím ke čmelínu myslím areál hasičské stanice. Po zrychleném přesunu krabice se čmelákem uvnitř k úlku, proběhl standartní přesun pomocí odchytové síťky a zavaděče. Čmelda přijal úlek tak, že se do něj téměř rozběhl . No, po chvilce napětí čmelák provedl orientační let a frrrr pryč.
Řekl jsem si: prima první fáze je hotová a odjel s příjemným, ale taky vzrušeným pocitem domů s myšlenkami co bude dál.
Až doma jsem si uvědomil, že mám sice čmeldu v úlu, ale nevím jakého a tak jsem následující dny vysedával dlouze u čmelínku připravený s telefonem, abych zachytil toho nádherného tvorečka a určil co je to zač.
Ač nebylo mezi kolegy tajemství, že mám v práci čmelín, nikoho to nějak extra nezajímalo a vlastně se našli i tací co to nevěděli vůbec. Ve čmelínu vše klapalo jak mělo. Jen já jsem chodil častěji a častěji ve volné chvilce kontrolovat klapku a hlavně pohyb na ní. Což začalo být podezřelé kam to pořád chodím a vlastně i několikrát denně.
No a osvěta byla na světě! Takže jsem několikrát vykládal o kolotoči života čmeláků a jak to vlastně je.
Okamžik kdy se na klapce objevily první dělnicky si budu dlouho pamatovat. Tu jedna hned frr ven a pak zase další s rouskami domů jedná větší druhá menší. Opět jsem si řekl další fáze úspěšná, paráda.
Jak šel čas, letový provoz byl silnější a silnější a na webu www.cmelaciplus.cz začaly přibývat články upozorňující na nebezpečí nepřátel čmeláků. A zase je člověk tak nejistej…. V té době už kolegové věděli kam chodím a proč, a neodpustili si občas vtípek na můj účet ohledně čmeláků.
O dni, když se klapka otevřela a objevila se nová matka se snad nemusím dál rozepisovat.
No a je tu srpen, od dubna hořelo několik požáru, bouralo nespočet vozidel a v hnízdě se odehrává nevyhnutelná fáze života čmeláků. Čmeláci mizí a slabnou. …
Snad se jim služba u hasičů líbila a příští rok zase přiletí na stáž.
O Jardovi:
- Jarda bydlí ve Vysolkoé Mýtě a je povoiláním hasič strojník
- Pustil se do chovu čmeláků v roce 2020
- Jak sám píše, pomáhá také s osvětou kolem čmeláků a také šíří zprávu o Čmeláčí Rychlé Rotě v HZS