BACKUP – Monitoring blanokřídlích v Praze – Projekt s MHMP 2024-2026 – X

Výchozí stav

Řada oborných studií poukazuje na celosvětový negativní trend – výrazný úbytek hmyzu. Ten se týká jak množství hmyzu, tak i počtu druhů. Pokles druhové diverzity je popisován v řádu desítek procent. Některé recenzované studie poukazují na ztrátu dokonce 70-80 % jedinců.

Hmyz je jednou z klíčových skupin pro fungování všech ekosystémů. Rychlé úbytky, především jejich setrvávající trendy, jsou alarmující. Proto je v poslední době tomuto problému věnována velká pozornost v odborné i laické veřejnosti. Toto téma je medializováno – často se pozornost nevhodně obrací jen na včelu medonosnou (Apis mellifera) a nadhodnocuje se její význam, na úkor ostatních opylovačů z říše hmyzu.

Druhovou diverzitu a početnost hmyzu negativně ovlivňuje celá řada faktorů. Ty nepůsobí izolovaně, ale jsou vzájemně provázány, proto neexistuje jednoduché řešení takové situace. Mezi hlavní příčiny úbytku hmyzu patří především ztráta vhodných biotopů, intenzifikace zemědělství a lesnictví, neustále narůstající chemizace prostředí atd. Ve městech pak pokračující urbanizace a řada dalších civilizačních tlaků, včetně pohybu člověka v přírodě, často bez ohledu na stupeň ochrany daného místa. Řada druhů hmyzu je nějakým způsobem ohrožena a analýza druhového bohatství hmyzu v ČR prokázala, že nepříznivá situace se dotýká i nás.

Hlavní město Praha zatím představuje určitou výjimku. Někdy se o Praze hovoří jako evropském fenoménu, a to z důvodu pestrosti některých druhů hmyzu. Protože se ale často jedná o biodiverzitu soustředěnou do nespojených území malé rozlohy, může se tato situace rychle změnit.  Nejde jen o izolaci takový ploch, ale také o negativní vlivy intenzívního hospodaření v běžné zemědělské krajině, které s takovými místy sousedí. Druhově pestrá stanoviště hmyzu jsou dále atakována bytovou výstavbou a také rozrůstající se infrastrukturou. To vede k další fragmentaci takových míst, až k jejich praktickému vymizení. Civilizační tlak se stupňuje i nevhodným travním managementem veřejných ploch. Místa, která by mohla být hmyzem využívána, se udržují jen s ohledem na potřeby lidí a vznikají tak zelené plochy bez života.

Řada vhodných biotopů na periferii měst tak mizí, spolu s nimi i mnoho přírodních opylovačů. Velmi nebezpečné je, že vše probíhá vesměs skrytě.

Společnost úbytek hmyzu intenzivně vnímá. Kromě včely medonosné jsou laickou veřejností pozitivně vnímání i zástupci blanokřídlých (Hymenoptera), především z čeledi včelovití (Apidae) – konkrétně čmeláci (Bombini). Ti jsou vnímání jako přátelský společenský hmyz.  Současně slouží i jako významný bioindikátor stavu přírody. I na ně ale dopadají všechny výše uvedené negativní faktory a jejich populace se zmenšují, druhy mizí.

Jako příklad vymizení kdysi relativně hojného druhu čmeláků lze uvést čmeláka pruhovaného (Bombus subetraneus). Ten se vyskytoval na několika místech v Praze, ale několik let již zde nebyl detekován. Dalším druhem, u kterého dochází k úbytku je nenápadný čmelák úhorový (Bombus ruderarius). Úbytek těchto konkrétních druhů je znám pouze v odborné veřejnosti.

Neprovádí se systematický monitoring blanokřídlého hmyzu, chybí data pro sledování trendů, vzácné druhy tak ubývají skrytě a bez pozornosti veřejnosti.

Stejně tak se neprovádí ani monitoring sršňovitých (Vespiade). Některé jejich druhy jsou ohroženy, navíc i neoprávněně zařazovány do kategorie “člověku nebezpečného hmyzu”. U sršní díky mediím vzniká navíc i obava z invazivních „asijských“ druhů. To může například vést k likvidaci populací sršně obecné (Vespa crabro).

Význam sršňovitých (Vespiade) je dlouhodobě podceňován. Jako predátoři primárně loví v daném momentu nejvíc dostupný hmyz. Jsou tak jsou schopni tlumit a regulovat i přemnožené škůdce z rodiny létavého hmyzu, stejně jako hmyzožraví ptáci a netopýři.

Nevhodná péče o veřejné travnaté plochy vede často k degradaci takových míst. Správci veřejné zeleně často ani nevědí, že se soustavnou sečí svěřených pozemků nepřímo podílí na úbytku opylovačů.

Pokud chybí data, kterými lze úbytek hmyzu v konkrétních místech doložit, pak biotopy vhodné pro přírodní opylovače nelze dostatečně chránit a systematicky vytvářet konkrétní řešení pro nápravu. Přitom by bylo možné připravit cílená opatření na ochranu konkrétních druhů hmyzu a pro ně příhodných biotopů.

Projektový tým

Projekt vznikl za finanční podpory Magistrátu hl. m. Prahy v rámci grantového programu pro oblast životního prostředí.

Realizační tým:
Čmeláci PLUS z.s. – Ondřej Hercog, Jaromír Čížek, Luděk Šulda, Jakub Černý, Ondřej Hercog
Externí spolupráce: Mgr. Jakub Straka, Ph.D.