Monitoring blanokřídlých v Praze - Projekt s MHMP 2024-2025

Monitorong blanokřídlých v Praze pro MHMP 2024 - 2025

Stránku průběžně doplňujeme – sledujte nás

Co se zde dozvíte

O projektu
Jak projekt probíhal
Jak to dopadlo
Co plánujme dále

Datum poslední aktualizace: 9/2/2026

Poděkování

Tento projekt vznikl za finanční podpory Magistrátu hl. m. Prahy v rámci grantového programu pro oblast životního prostředí.

Děkujeme i řadě dalších lidí, kteří nás při prípravě projektu podpořili a a kteří nám poskytli řadu cenných doporučení a podnětů.

Za Čmeláci PLUS z.s.

O. Hercog

Čmeláci v Praze – Monitoring blanokřídlých 2024-2025
Foto: O. Kahoun

O projektu – Úvod

O tomto projektu jsme dlouho přemýšleli. Nakonec jsme sebrali odvahu a šlo do toho.

Praha je velmi zajimmavá a na rozdíl od okolní zemědělské krajiny je v ní méně chemie a více příležitostí.

Na řadě míst naši členové a přátelé nacházeli spoustu zajímavých druhů čmeláků. Ti vesměs zmizeli, ale chuť je najít je velká. Navíc v Praze se neprovádí žádný systematický sběr dat o blanokřídlích.

Proto jsme se potkali se specialista péče o chráněná území z MAGISTRÁTU HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY a po konyultací s nimi s ČZU připravili tento projekt.

Projekt vznikl za finanční podpory Magistrátu hl. m. Prahy v rámci grantového programu pro oblast životního prostředí.

Výchozí stav

Řada oborných studií poukazuje na celosvětový negativní trend – výrazný úbytek hmyzu. Ten se týká jak množství hmyzu, tak i počtu druhů. Pokles druhové diverzity je popisován v řádu desítek procent. Některé recenzované studie poukazují na ztrátu dokonce 70-80 % jedinců.

Hmyz je jednou z klíčových skupin pro fungování všech ekosystémů. Rychlé úbytky, především jejich setrvávající trendy, jsou alarmující. Proto je v poslední době tomuto problému věnována velká pozornost v odborné i laické veřejnosti. Toto téma je medializováno – často se pozornost nevhodně obrací jen na včelu medonosnou (Apis mellifera) a nadhodnocuje se její význam, na úkor ostatních opylovačů z říše hmyzu.

Druhovou diverzitu a početnost hmyzu negativně ovlivňuje celá řada faktorů. Ty nepůsobí izolovaně, ale jsou vzájemně provázány, proto neexistuje jednoduché řešení takové situace. Mezi hlavní příčiny úbytku hmyzu patří především ztráta vhodných biotopů, intenzifikace zemědělství a lesnictví, neustále narůstající chemizace prostředí atd. Ve městech pak pokračující urbanizace a řada dalších civilizačních tlaků, včetně pohybu člověka v přírodě, často bez ohledu na stupeň ochrany daného místa. Řada druhů hmyzu je nějakým způsobem ohrožena a analýza druhového bohatství hmyzu v ČR prokázala, že nepříznivá situace se dotýká i nás.

Hlavní město Praha zatím představuje určitou výjimku. Někdy se o Praze hovoří jako evropském fenoménu, a to z důvodu pestrosti některých druhů hmyzu. Protože se ale často jedná o biodiverzitu soustředěnou do nespojených území malé rozlohy, může se tato situace rychle změnit. Nejde jen o izolaci takový ploch, ale také o negativní vlivy intenzívního hospodaření v běžné zemědělské krajině, které s takovými místy sousedí. Druhově pestrá stanoviště hmyzu jsou dále atakována bytovou výstavbou a také rozrůstající se infrastrukturou. To vede k další fragmentaci takových míst, až k jejich praktickému vymizení. Civilizační tlak se stupňuje i nevhodným travním managementem veřejných ploch. Místa, která by mohla být hmyzem využívána, se udržují jen s ohledem na potřeby lidí a vznikají tak zelené plochy bez života.

Řada vhodných biotopů na periferii měst tak mizí, spolu s nimi i mnoho přírodních opylovačů. Velmi nebezpečné je, že vše probíhá vesměs skrytě.

Společnost úbytek hmyzu intenzivně vnímá. Kromě včely medonosné jsou laickou veřejností pozitivně vnímání i zástupci blanokřídlých (Hymenoptera), především z čeledi včelovití (Apidae) – konkrétně čmeláci (Bombini). Ti jsou vnímání jako přátelský společenský hmyz. Současně slouží i jako významný bioindikátor stavu přírody. I na ně ale dopadají všechny výše uvedené negativní faktory a jejich populace se zmenšují, druhy mizí.

Jako příklad vymizení kdysi relativně hojného druhu čmeláků lze uvést čmeláka pruhovaného (Bombus subterraneus). Ten se vyskytoval na několika místech v Praze, ale několik let již zde nebyl detekován. Dalším druhem, u kterého dochází k úbytku je nenápadný čmelák úhorový (Bombus ruderarius). Úbytek těchto konkrétních druhů je znám pouze v odborné veřejnosti.

Neprovádí se systematický monitoring blanokřídlého hmyzu, chybí data pro sledování trendů, vzácné druhy tak ubývají skrytě a bez pozornosti veřejnosti.

Stejně tak se neprovádí ani monitoring sršňovitých (Vespidae). Některé jejich druhy jsou ohroženy, navíc i neoprávněně zařazovány do kategorie “člověku nebezpečného hmyzu”. U sršní díky mediím vzniká navíc i obava z invazivních „asijských“ druhů. To může například vést k likvidaci populací sršně obecné (Vespa crabro).

Význam sršňovitých (Vespidae) je dlouhodobě podceňován. Jako predátoři primárně loví v daném momentu nejvíc dostupný hmyz. Jsou tak jsou schopni tlumit a regulovat i přemnožené škůdce z rodiny létavého hmyzu, stejně jako hmyzožraví ptáci a netopýři.

Nevhodná péče o veřejné travnaté plochy vede často k degradaci takových míst. Správci veřejné zeleně často ani nevědí, že se soustavnou sečí svěřených pozemků nepřímo podílí na úbytku opylovačů.

Pokud chybí data, kterými lze úbytek hmyzu v konkrétních místech doložit, pak biotopy vhodné pro přírodní opylovače nelze dostatečně chránit a systematicky vytvářet konkrétní řešení pro nápravu. Přitom by bylo možné připravit cílená opatření na ochranu konkrétních druhů hmyzu a pro ně příhodných biotopů.

Projektový tým

Realizační tým:
Čmeláci PLUS z.s. – Ondřej Hercog, Jaromír Čížek, Luděk Šulda, Jakub Černý, Ondřej Hercog
Externí spolupráce: Mgr. Jakub Straka, Ph.D.

Čmeláci v Praze – Monitoring blanokřídlých 2024-2025
Foto: O. Kahoun

Cíle projektu a jejich naplnění

Cílem projektu bylo zmapovat druhovou rozmanitost vybraných skupin blanokřídlého hmyzu, především čmeláků, a identifikovat lokality, které by si zasloužily zvláštní ochranu.

C1 – Vytvořit seznam biotopů, kde se vyskytují vzácnější druhy čmeláků (Bombini)

C2 – Zajistit sběr základních dat o diverzitě a četnosti čmeláků (Bombini) a současně i sršňovitých (Vespiade) na území Prahy

C3 – Zajistit podklady využitelné pro modifikaci opatření a podklad pro péči o volnou krajinu v Praze obecně

C4 – Poskytnout data z monitoringu pro další zpracování a navazující projekty

C5 – Medializace projektu a jeho výsledků

Příprava projektu

Projekt byl zahájen v květnu 2024 před po schválením grantu. Fenologie čmeláků je časově omezena, a tak jsme včas zahájili přípravné práce.

Nejprve bylo projektovým týmem vytipováno 27 lokalit v Praze. Šlo o návrh míst, kde členové Spolku ČM+ dříve detekovali zajímavé druhy čmeláků.

Návrh byl následně konzultován se speciality z odboru ochrany prostředí Oddělení péče o zeleň. Při výběru byly využity i následující podklady MHMP:

Zdroj: Pražská příroda

Zdroj: Pražské louky a stepi | Pražská příroda

Výsledkem byl finální seznam 27 lokalit:

Zdroj Mapa lokalit a transektů

Většina transektů se nachází ve vzdálenosti 3 km od sebe. Jde o teoretickou doletovou vzdálenost čmeláků. Transekty jsou tedy vzájemně propojené.

Terénní práce (2024-2025)

Vlastní monitoring proběhl na vybraných místech, transektech T1 -T27.

Sběr dat byl v předstihu zahájen 31/5/2024 Podle získaných zkušeností jsme korigovali postupy a formuláře. Ty jsme zúročili v dalším sběru dat.

Každý transekt byl během návštěvy procházena pomalou chůzí mapovatelem. Sledovali se jedinci primárně na nektarodárných rostlinách, které poskytují monitorovanému hmyzu obživu. Sběr dat probíhal i v blízkém okolí transektu.

Během pochůzky mapovatel šetrně odchytával, určoval a zapisoval veškeré jedince vybraných skupin blanokřídlých, které pozoroval. Odchycený hmyz byl hned po determinaci na místě vypuštěn zpět do přírody.

V případě nejasné determinace byli jednotliví jedinci zdokumentováni pro pozdější determinaci externím specialistou.

Mapovatelé pracovali šetrně tak, aby nedošlo k úhoně žádného z pozorovaných jedinců. Tato přesnost determinace byla pro naše účely dostatečná.

V několika případech jsme využili přítomnost pačmeláků k odvození přítomnosti některý druhů čmeláků. Pačmeláci daného druhu totiž hostují primárně u některých konkrétních druhů čmeláků.

Například pačmelák kosmatý (Bombus barbutellus) hostuje u B. hortorum, B. ruderatus, and B. argillaceus.

Monitoring probíhal za výše uvedených standardizovaných podmínek.

Pro každý transekt byly zaznamenány:

druhy čmeláků a sršňovitých,
počet jedinců a jejich kasty (matka, dělnice, samec),
datum a čas monitoringu,
klimatické podmínky,
přítomné nektarodárné rostliny,
stručná charakteristika biotopu

Zaznamenávány byly nektarodárné rostliny v květu – na transektu a v jeho blízkém okolí. Při zaznamenávání druhů rostlin jsme se soustředil na nektarodárné rostliny, kde jsme pozorovali čmeláky, nebo které jsou jimi oblíbené.

Data byla následně přepsána do strukturované databáze (XLS). Tato databáze je součástí projektové dokumentace.

Tam, kde to bylo potřeba, jsme sbírali i fotodokumentaci. Fotografie jsou jen v dokumentační kvalitě..

Čmeláci v Praze – Monitoring blanokřídlých 2024-2025
Foto: O. Kahoun

Zpracování dat

První zpracování dat proběhlo v říjnu – listopadu 2024. Hlavní část sběru dat proběhla v roce 2025.

Data byla dále analyzována v roce 2025. Musíme ale přiznat, že jsme podcenili náš odhad časové náročnosti projektu. Nechtěli předat jen holá data, ale podělit se o naše zkušenosti a tam kde to bylo možné, poskytnout konkrétní návrhy pro konkrétní transekty.

Determinace problematických druhů

V roce 2024 nebyly detekovány problematické druhy, externí determinace nebyla využita. Podporu externího pracovníka jsme využili v roce 2025.

Čmeláci v Praze – Monitoring blanokřídlých 2024-2025
Foto: O. Kahoun

Vyhodnocení naplnění jednotlivých cílů

C1 – Vytvořit seznam biotopů, kde se vyskytují vzácnější druhy čmeláků (Bombini) – SPLNĚNO

C2 – Zajistit sběr základních dat o diverzitě a četnosti čmeláků (Bombini) a současně i sršňovitých (Vespiade) na území Prahy – SPLNĚNO

C3 – Zajistit podklady využitelné pro modifikaci opatření a podklad pro péči o volnou krajinu v Praze obecně – SPLNĚNO

C4 – Poskytnout data z monitoringu pro další zpracování a navazující projekty – SPLNĚNO

C5 – Medializace projektu a jeho výsledků – SPLNĚNO

Čmeláci v Praze – Monitoring blanokřídlých 2024-2025
Foto: O. Kahoun

Souhrnné přehledy a komentáře

Ze získaných dat jsme sestavili následující souhrnné přehledy.

Vzhledem k malému množství sběrů nedává smysl data zpracovat statisticky, protože jsou zatížena poměrně velkou systémovou chybou a vlivem vnějších podmínek.

Přesto z nich lze získat odpovědi na některé základní otázky.

Data je možné dále analyzovat, naše otázky jsou jen ukázkou.

Čmeláci PLUS - Monitoring blanokřídlých v Praze 2024 - 2025 - Foto Ondřej Kahoun

Monitoring blanokřídlých v Praze 2024 – 2025
Foto: O. Kahoun

Čmeláci (Bombini) souhrn

1. Jaké bylo rozložení druhů čmeláků na všech 27 transektech?

Ze souhrnného grafu lze potvrdit, že jde o v podstatě typické rozdělení druhů čmeláků podle hojnosti napříč ČR (kromě specifických lokalit).

Stejně tak tomu odpovídá rozdělení druhů pačmeláků – dle četnosti jejich hostitelských druhů.

Dalším zpracováním lze získat přehledy po jednotlivých transektech, které ale budou velmi podobné. Toto ponecháme jako aktivitu mimo projekt.

2. Jaká byla druhová pestrost čmeláků na jednotlivých transektech?

Následující graf přehledně ukazuje rozdíly mez jednotlivými transekty:

Podle počtu druhu nejlepší transekty

· T18 Na Vidouli 12 druhů čmeláků

· T10 Prokopské údolí 12 druhů čmeláků

Podle počtu druhu nejhorší transekty

· T15 Troja – U lisu 4 druhů čmeláků

Tyto rozdíly nás nepřekvapily. Vliv zde má vliv množství dat, ale samozřejmě místní podmínky na transektech. Favorit T10 Prokopské údolí potvrdil svou roli. Suchý transekt T15 v Troji nepřekvapil.

3. Existuje zde závislost mezi druhovou pestrostí nektarodárných rostlin?

Náš sběr dat nepotvrdil takovou závislost. To je dáno množstvím získaných dat a dalšími vlivy. Některé druhy čmeláků jsou schopné doletět do větší vzdálenosti, další preferují kratší vzdálenost mezi hnízdem a potravním zdrojem. Z našich předchozích pozorování máme za to, že některé vzácné druhy čmeláků s rychlým rozvojem hnízda preferují kratší vzdálenost mezi potravním zdrojem a hnízdištěm. Tvrdá data k našemu pozorování nemáme k dispozici.

Sice jsme sbírali data o nektarodárných rostlinách, ale nakonec jsme tyto informace nevyužili ve zpracování. Pokud jsou k dispozici podrobnější data o druhové pestrosti nektarodárných rostlin, je možné je s našim daty následně propojit.

Příklad

T18 Na Vidouli 12 druhů čmeláků 17 druhů nektarodárných rostlin
T10 Prokopské údolí 12 druhů čmeláků 14 druhů nektarodárných rostlin

versus

T15 Troja – U lisu 4 druhy čmeláků 12 druhů nektarodárných rostlin
T21 Podbaba 5 druhů čmeláků 12 druhů nektarodárných rostlin
T26 Botič a Vinný potok 5 druhů čmeláků 17 druhů nektarodárných rostlin

Stejně tak jsme do našeho sběru dat nezapojili data o hnízdních příležitostech, které se liší druh od druhu čmeláků.

4. Byly během sběru dat detekovány vzácné druhy?

Pro naše zpracování jsme připravili následující tabulku. Ta se skládá z většiny druhů popsaných v ČR, hodnocení hojnosti (zde není k dispozici aktuální zdroj, mj i díky dynamice změn, použili jsme náš pohled na hojnost v Praze a okolí) a Červený seznam ohrožených druhů – 2017.

Zeleně označené řádky reprezentují druh, který jsme detekovali v rámci projektu.

Z našeho sběru lze považovat za nejzajímavější nález čmeláka úhorového (B. ruderarius). Druhy, které na některých lokalitách a transektech byly dříve relativně hojné jsme bohužel nenašli. Jde o druhy jako čmelák pruhovaný (B. subterraneus), čmelák humenní (B. ruderatus) jsme nenašli.

Nenašli jsme ani druh, který byl detekován v městském prostředí Českých Budějovic čmelák klamavý (B. confusus).

Další druhy vzácných čmeláků jsme neočekávali, proto nás jejich absence nepřekvapila.

Vzácné druhy čmeláků

Pačmelák dlouhosrstý (B. barbutellus)

Nález: T10 Prokopské údolí, T18 Na Vidouli
Tento pačmelák hostuje typicky u B. hortorum, B. ruderatus, and B. argillaceus , takže ho lze použít jako indikaci některého z přítomných druhů. Pačmeláci daného druhu totiž hostují primárně u některých konkrétních druhů čmeláků.

Zdroj: https://en.wikipedia.org/wiki/Bombus_barbutellus

Méně hojné druhy čmeláků

Použili jsme stejnou mapovací tabulku

a) Méně hojné druhy

Čmelák úhorový (B. ruderarius)

T16, T18, T19
Tento čmelák dosud není uveden v „červené knize“ ale trend poklesu jeho populací je alarmující.

b) Středně hojné druhy

Čmelák lesní (B. sylvarum)

T1, T2, T3, T4, T5, T7, T8, T9, T10, T11, T12, T16, T17, T18, T19, T20, T24, T25, T27

Čmelák proměnlivý (B. humilis)

T1, T2, T5, T7, T8, T10, T11, T18, T19, T20, T22, T23, T25, T27

Pačmelák český (B. bohemicus)

T8, T9, T10, T16, T17, T20, T23

Pačmelák lesní (B. sylvestris)

T10, T17

5. Proč byl zaznamenán nízký počet jedinců čmeláka rokytového (Bombus hypnorum)?

Nízký počet záznamů B. hypnorum v rámci monitoringu souvisí především s tím, že průzkum probíhal v biotopech, které tomuto druhu nevyhovují. Monitoring byl zaměřen převážně na luční plochy a pásy hluchavek, tedy prostředí, kde se B. hypnorum běžně nevyskytuje. Tento druh preferuje lesní okraje, mýtiny a křovinaté porosty, často v blízkosti ovocných stromů (např. angrešt, jabloň), které nebyly součástí monitorovaných tras.

Jedinci pozorovaní během sběru dat v terénu se objevovali například na vlaštovičníku v porostech u Botiče, což jsou lesní mýtiny s omezenou dostupností. Lze předpokládat, že v těchto typech stanovišť by byl výskyt výrazně vyšší, podobně jako u B. lucorum, který sdílí podobné preference.

Dalším faktorem je časné jaro, kdy většinu populace tvoří hledající matky. Ty se pohybují vysoko v prostoru a u země je prakticky nelze detekovat, což dále snižuje šanci na jejich zaznamenání při standardním monitoringu.

Domníváme se, že populace B. hypnorum je atakována řadou parazitů, které jejich populace stále více oslabují. Sběr dat mohl být ovlivněn i faktem, že tento druh je ranný a jeho cyklus relativně brzy končí, náš sběr dat ho mohl minout.

Komentář – Koexistující druhy

Z našich dřívějších zkušeností se například na T3 hojně vyskytovali B. subterraneus a B. ruderatus doprovázené B. hortorum, B. sylvarum a B. ruderarius.

Doporučení pro péči o krajinu

Tam, kde to bylo možné, jsme poskytli konkretizovaná doporučení na změny plánu péče. Ty je možné zobecnit, projednat s botaniky a dále vyžívat.

V rámci zpracování, vyhodnocení a interpretace výsledků jsme chtěli doporučit podporu hluchavky bílé (Lamium album), která je důležitým potravním zdrojem pro Bombini – především pro vzácné druhy, jako je třeba B. subterraneus.

S ohledem na předchozí text nechceme absenci takových druhů mapovat na absenci, nebo na slabou populaci hluchavky bílé. Nicméně naše doporučení napříč transekty je podpořit tuto nektarodárnou rostlinu.

Při konzultacích s botaniky z ČZU jsme překvapivé zjistili, že se o tuto „nezajímavou kytku“ nikdo nezajímá.

Tímto předkládáme návrh, který vychází z našich zkušeností a praxe. Toto, nebo podobné řešení by se mohlo zařadit do plánu péče.

Podpora hluchavky bílé (Lamium album) – návrh

Hluchavka bílá není druh stabilních luk ani dlouhodobě udržovaných travních porostů. Patří na raně sukcesní stanoviště, kde pravidelně dochází k narušení půdy a přísunu živin. Aby se udržela, potřebuje cyklicky obnovované podmínky – podobně jako v polopřírodních pastvinách se stromy, kde ji tradičně vídáme.

Pochopení ekologických nároků

Hluchavka bílá klíčí a prosperuje tam, kde je narušený drn, dostatek světla, vlhkosti a vyšší obsah dusíku.
Bez disturbance porost rychle zarůstá a hluchavka mizí.
Její životní cyklus je krátký, takže stabilní trvalý porost jako u jetele nebo lučních bylin nevznikne.

Jak vytvořit vhodné podmínky

A. Disturbance (klíčový krok)

Mechanické narušení drnu (rytí, vláčení, stržení drnu).
Intenzivní krátkodobé sešlapání (např. dočasné vypuštění zvířat).
Lokální přihnojení organickou hmotou (kompost, hnůj, stelivo).
Disturbance by měla proběhnout opakovaní, alespoň jednou za několik let.
Následná péče po vyklíčení

B. Vhodná seč

1–2 seč ročně.
Nesekat příliš nízko, aby se nepoškodily mladé rostliny.
Ponechat/doplnit část biomasy na místě pro doplnění živin.
Inspirace z polopřírodních pastvin

C. Model „pastvina se stromy“

Zvířata v létě rozdupou drn, přidají živiny a ožerou spodní větve stromů.
Na podzim, když se zvířata přesunou jinam, vzniká prostor pro klíčení hluchavek.
Hluchavka bílá i nachová zvládají letní sešlap.

Doporučený cyklus péče

Rok 1: Disturbance + přísun živin.
Roky 2–4: 1–2 seče ročně.
Rok 5: Porost houstne.
Rok 6: Opakovat disturbance.

Shrnutí

Hluchavka bílá se udrží jen tam, kde dochází k pravidelnému narušení, je dostatek dusíku, dost světla a omezená konkurence trav.
Jediný způsob dlouhodobé podpory je opakovat cyklus disturbance a následné mírné péče.

Čmeláci v Praze – Monitoring blanokřídlých 2024-2025
Foto: O. Kahoun

Závěr

Projekt naplnil všechny stanovené cíle a potvrdil, že systematický monitoring vybraných skupin blanokřídlého hmyzu na území Prahy má význam pro jejich ochranu i pro plánování péče o krajinu.

Podařilo se vytvořit přehled 27 transektů napříč územím Prahy. Bylo detekováno celkem 15 druhů čmeláků z celkových 41, které byly v ČR popsány. Podařilo se shromáždit základní data o diverzitě a četnosti čmeláků (Bombini) a částečně i sršňovitých (Vespidae). Projekt zajistil podklady využitelné pro úpravu managementu zeleně a volné krajiny.

Součástí projektu byla také jednoduchá analýza a interpretace získaných dat. Přestože rozsah získaných dat neumožňuje vytvořit statisticky reprezentativní závěry, podařilo se identifikovat klíčové lokality, upozornit na výskyt méně hojných či ohrožených druhů a poukázat na rozdíly mezi jednotlivými transekty. Výsledky jsou plně využitelné pro další zpracování – ať už formou navazujících projektů, rozšířeného monitoringu nebo hlubší ekologické analýzy.

Očekávané přínosy projektu se naplnily. Máme k dispozici ucelený soubor dat, praktická doporučení pro péči o krajinu a konkrétní podněty pro úpravu managementu na vybraných místech.

Projekt zároveň přispěl k medializaci problematiky úbytku hmyzu a významu opylovačů v městském prostředí. Tato komunikace bude dále pokračovat formou přednášek, odborných setkání, spoluprací s Magistrátem hl. m. Prahy, také přímo s jednotlivými městskými částmi a útvary odpovědnými za správu zeleně.

Získané poznatky představují podklad pro další kroky v ochraně biodiverzity v Praze.

Projekt ukázal, že i relativně jednoduchý monitoring může přinést cenné informace a stát se impulzem pro dlouhodobější a systematičtější péči o přírodní opylovače a jejich biotopy.

Jsme připraveni na tento projekt navázat dílčími aktivitami a projekty. Jedním z nich by mohla být například reintrodukce vzácných druhů čmeláků na místa, kde se jim dříve dařilo. Taková místa díky práci Magistrátu hlavního města Prahy stále existují.