chodba v úlu pro pokročilé

Úvod

Tato kapitola navazuje na základní informace pro začínající chovatele a doplňuje je o detaily, zajímavosti a informace pro zkušené chovatele .

Budeme rádi, když společně s námi pomůžete tuto kapitolu dále rozvíjet a vylepšovat. o další zkušenosti.

Význam vstupní chodby

Většina druhů čmeláků potřebuje vstupní chodbu/trubku, protože jim simuluje chodbu do nory hlodavců, kde obvykle v přírodě hnízdí. Typickým příkladem takových druhů je čmelák zemní (Bombus terrestris) . 

Některé druhy ale hnízdí třeba v kupce trávy, například čmelák rolní (Bombus pascuorum), nepotřebují žádnou chodbu, ale na druhou stranu jim nevadí. 

Více se o způsobech hnízdění jednotlivých druhů čmeláků se dočtete <PŘIPRAVUJEME> 

Z pozorování a zkušeností je vidět, že vstupní chodba je potřeba tam, kde matka – královna druhu hnízdícího v zemi takovou chodbu opravdu vyžaduje a cítí se tam spokojena a v bezpečí. Instinktivně jí očekává a takové místo k hnízdění hledá. Úlky bez chodby tak mají u těchto královen nižší úspěšnost usazení. 

Chodba ale nemusí být v hnízdě přítomna neustále. Jakmile je hnízdo silné nebo když silné hnízdo přestěhujeme (nikoli malé hnízdo s první generací dělnic, např. z chovu ty z Troubska), tak chodba již tak zásadní není. Dokonce se může stát, že se chodba provozem hnízda zacpe nečistotami a pak je zaděláno na problém. 

Vstupní chodba je tedy zásadní na počátku rozvoje hnízda, pak ji lze odstranit, je-li to nutné. 

O způsobu vyjmutí vstupní chodby “za provozu“ se dočtete <PŘIPRAVUJEME>

Chodba má pro čmeláky i obranný význam.  Pokud se silnější vetřelec (matka pačmeláka, silná matka jiného druhu, atd.) snaží proniknout do hnízda, dělnice mohou využít početní převahy a vetřelce v chodbě zastavit. To se jim nepovede v otevřeném prostoru hnízda, ale v chodbě mají šanci.

Chovatelé vědí, že si čmeláci od jisté fáze rozvoje hnízda staví hlídky k vletovému otvoru. Hlídka pak může, spolu s dalšími dělničkami ve vstupní chodbě zasáhnout a vetřelce přemoci.

O způsobech útoku a o způsobu života pačmeláků se dozvíte více v kapitole <PŘIPRAVUJEME>

Chovatelé čmeláků řeší vstupní chodby jako vnější (chodba vede vně úlku a do něj jen ústí a uvnitř již nepokračuje) a nebo jako vnitřní (chodba je celá nebo svou větší částí uvnitř úlku).

Využití vnější chodby pro umístění úlku v interiéru – Foto J. Čížek

Doporučení: Pokud použijete vnější chodbu, například při umístění úlku uvnitř objektu, vnitřní chodu jíž nemusíte používat. Chodba by se čmelákům neúměrně prodlužovala.

Pro konkrétní druh chodby se chovatelé rozhodují především podle toho, kam svůj úlek umístí – do objektu, nebo vně objektu.

O umístění úlků se dočtete v kapitole <PŘIPRAVUJEME> 

Někteří chovatelé používají úlky s krátkými chodbami, nebo do konce bez chodby. To je dáno konkrétním druhem čmeláků, který preferuje specifické hnízdiště.

Naše doporučení: pokud necílíte na jeden konkrétní druh, použijte úlek se vstupní chodbou, protože většina druhů ho přijme. 

Zda bude chodba umístěna uvnitř nebo vně úlku není až tak zásadní, u komerčních výrobků se dělá uvnitř z důvodu jednoduchosti provedení.  Zásadní je její přítomnost pro druhy, které jí vyžadují (viz výše).

Vnitřní chodba základní řešení, které použije většina začátečníků, stejně tak se používá u komerčních výrobků – z důvodu jednoduchosti provedení

Vstupní chodba umístěná vně úlku může ale chovateli pomoci vyřešit dispoziční umístění úlu a výletů (např úly umístěné uvnitř budov). Dostatečně dlouhá vnější chodba má i jistý ochranný/obranný faktor, jak bylo uvedeno výše. 

Na druhou stranu takové řešení pomocí dlouhých vnějších chodeb vyžaduje odlišný způsob usazování matky-královny. 

Toto téma bude podrobně popsáno v této sekci v kapitole modifikace usazení <PŘIPRAVUJEME>.  

Ukázka venkovních chodeb úlků, které jsou umístěné uvnitř skladu
foto Karel Kučera

Zásadní parametry a správné provedení vnitřní chodby úlku

Materiál k výrobě chodby

Není až tak rozhodující, chodbu lze vytvořit z hadice, z elektrikářského “husího krku”, ale i z PVC, HT trubek. Názory se liší, ale vše většinou funguje.
Vnitřní povrch chodby by ale neměl klouzat, což se zdá, že dobře splňuje husí krk a proto ho doporučoval i čmeláčí guru pan Miroslav Stuchl.  

Světlost (vnitřní průměr) vstupní chodby uvnitř úlku doporučujeme 25 mm.  Světlost menší nedoporučujeme – může se ucpat. Za neodpovědné považujeme, že někteří výrobci prodávají světlost i 14 mm. 

Pokud se v úlku usídlí velký druh (například čmelák zemní Bombus terrestris) a hnízdo je silné, vstupní chodba s malou světlostí výrazně komplikuje provoz, zvláště pokud jsou v hnízdě již nové matky-královny. 

Je potřeba si uvědomit, že trubkou procházejí čmeláci sem a tam. Když se potkávají a nevejdou se, musí se vracet. Ztrácí zde i pylové rousky, které již nedokáží využít.  To je stojí mnoho energie a vede k nepřirozeným prodlevám v provozu (dopravní zácpa).
U hnízd v přírodě jsou čmeláci schopni chodbu upravit (chodba v noře po hlodavcích). V úlků vytvořených člověkem to ale možné není a čmeláci často na takovou situaci reagují nestandardně – shromažďují se na česně a někdy zde dokonce staví základy nové voskové stavby.

Snadno také dojde k ucpání takové chodby např. mrtvým jedincem, čmeláka, nebo pačmeláka.

Situace se pak musí řešit vyjmutím chodby, což je zbytečný zásah do běhu hnízda a ne každý chovatel se k tomu odhodlá. 

Chodba o nevhodné světlosti ucpaná provozem hnízda – foto O. Hercog

O způsobu vyjmutí vstupní chodby “za provozu se dočtete <PŘIPAVUJEME>

Přestože pan Stuchl doporučoval světlost vstupní chodby alespoň 18 mm, řada komerčních výrobků má světlost chodby ještě menší, dokonce i 14 mm. V takové trubici dochází snadno k ucpání a proto je takové výrobky nutno upravit. Pokud si představíte velikost matky-královny například čmeláka zemního, tak ta se trubkou se světlostí 14 mm obtížně protahuje. 

Porovnání světlosti chodby komerčního výrobku (14 mm) s doporučenou světlostí (25 mm)
foto O.Hercog

Naše doporučení: U výrobků s menší světlostí chodby, je nutné původní trubici před osídlením úlku nahradit novou s větší světlostí. Pokud to není možné (nemáte možnost vyvrtat do korpusu úlku otvor příslušné velikosti), tak použijte alespoň nouzovou úpravu podle obrázku.

Způsob opravy nevhodné chodby v čmeláčím úlku (čmelínu).
Náhrada chodby s malou světlostí za větší – foto O.Hercog

Upozornění:  Nesnažte se ale zvětšit průměr vnitřního otvoru klapky, ta má svůj význam viz <Ochranná klapka>. 

U vnitřních řešení vstupní chodby nedoporučujeme používat větší světlost, než je zde doporučených 25 mm a to především s ohledem na obrannou funkci vstupní chodby (viz ochranný faktor).

Řešení vnitřní chodby

Vnitřní chodba se je celá ukryta v úlku. Jeden konec chodby ústí do ochranné klapky a další volně v rohu úlku. Trubici by mělo být možno vyjmout, nebo alespoň odpojit na straně klapky a trubici pak ponechat v úlku. Způsob uchycení nejlépe ukazují fotografie.

Vedení trubice v úlku podél stěn – foto O. Hercog

Správná délka vnitřní chodby

Vhodné je, aby chodba začínala v čelní stěně, vedla po vnitřním obvodu stěny boční, podél protější a vyústila v rohu. Z toho vyjde délka cca 50-60 cm při úlku 30x30x30 cm. Doporučuje se tedy jeden pravý úhel.

Důvody pro něj nejsou sjednocené. Dle některých chovatelů zalomení simuluje tvar myší nory. Dle dalších chovatelů je hlavní důvodem skutečnost, že při zalomení není do hnízda vidět a omezí se mikroprůvany, na které je matka v počáteční fázi velmi citlivá.  

Důležitým aspektem je i vnitřní dispoziční řešení – trubka by měla být vedena po stranách úlku, nikoliv středem. Střední prostor úlu by měl být využit pro hnízdo a čmeláci si jej tam zpravidla začnou stavět.
Středem vedená chodba pak prakticky znemožňuje případný servisní zásah během života kolonie a kontrola hnízda s jeho vyjmutím prostřednictvím viz <Čmeláčí  výtah – PŘIPRAVUJEME>, či odstranění trubky v případě ucpání atd.

Zakončení trubky v úlu

Jeden z největších současných chovatelů čmeláků  Jaromír Čížek (čmeláčí guru) doporučuje zakončení trubky v rohu úlku. Pan Čížek svými pozorováními zjistil, že královna v nově osidlovaném úlku jde podél stěny a zastaví se v rohu. Takže tam vyústěnou trubku rychleji najde. Snižuje se tak riziko toho, že královna v úlku “zamrzne”, viz <Usídlení matky-královny>. 

Naše doporučení:  Konec trubice šikmo seřízněte. Vstup pak má tvar elipsy a plocha vstupu je větší.

 

 

Konec chodby je šikmo zaříznutý – foto O. Hercog

Druhý konec chodby je vyveden do otvoru v korpusu úlku, na který je přišroubována ochranná klapka. Provedení musí být takové, aby zde nevznikly mezery pro průvod parazitů.

Chybná řešení – chodba jako dutina v úlku

Jde o přepážku mezi hnízdním prostorem a výstupem z úlku. Můžete se s ní setkat u některých komerčních výrobků a starých doporučení.  Provedení bylo buďto jako předsíňka nebo v podobě úzké L chodby tvořené stěnami vnitřního úlku.

Takové řešení nedoporučujeme a zařazujeme je mezi chybné. Takový prostor čmeláci vnímají jako „místo někde venku“ a vesele zde kálejí, vynášejí sem mrtvolky, či špatně se vyvíjející larvy. Celý prostor tak láká parazity, vzniká zde plíseň a hniloba. Čmeláci pak při průchodu vše zanášejí do hnízda a ohrožují jeho zdravý vývoj. Díky své vysoké výšce umožňuje parazitům se snadno ukrýt. 

Pro chovatele je tento úzký a přitom vysoký prostor velmi obtížně přístupný. Čištění, kontrola, opravy jsou komplikované a nelze je často ani provést na 100%. Usazovaná  královna navíc díky vysokému stropu ztrácí pocit bezpečí chodby.  

Nevhodné řešení – úl s předsíňkou. Je vidět množštví odpadu, které je zdrojem nemocí i úkrytem parazitů – foto O. Hercog

 

 

Ukázka úlku bez větrání s vnitřním přepážkou nahrazující chodbu – dno chodby půjde vyčistit velmi obtížně. Nadto velmi malý vnitřní prostor pro hnízdo.
(zdroj internet)

 

Stará nebo nová trubice…

Zkušení chovatelé používají starší chodby z předchozí sezóny. Je prokázáno, že “ovoněná chodba” je dobrým atraktantem a usnadňuje zahnízdění matky z přírody.

Starou chodbu je nutné vymýt a očistit, aby se z ní odstranily nečistoty, případně zde zimující parazité, ale současně aby neztratila vůni čmeláků. Použití staré chodby mí svá rizika (přenos nemocí). Pokud ale použijete chodbu ze zdravého hnízda a tu očistíte, riziko se snižuje.

Postup na očistění úlku a chodby naleznete <PŘIPRAVUJEME>.

Pokud vás zajímá, jak matka-královna značkuje vstupní chodbu, podívejte se <PŘIPRAVUJEME>