Blog projektu
PŘIPRAVUJEME
Co se zde dozvíte
- Jak se startoval projekt
- Jaké jsou jeho cíle
- Co se podařilo
- Co je nového
- Co plánujme
Datum poslední aktualizace: 28/11/2023
O projektu – Úvod
Jak to začalo?
Projekt na obnovu třešňovky má dva prameny: citový a pracovní. Těžko se od sebe oddělují, naopak spojují se do jednoho proudu, který nasměroval úsilí a čas do třešňovky.
Území jsem dlouho vnímala jako krásnou proměnlivou krajinu a připomínku rodinných a místních historek. Pak se třešňovka stala jedním z hlavních zdrojů jarní pastvy pro moje včelstva. Zároveň jsem v průběhu času získala praktické a odborné pracovní zkušenosti v oblasti ochrany přírody, které jsem chtěla nějakým způsobem použít v místě, kde žiju a pracuju. Podařilo se mi pro myšlenku obnovy sadu získat souhlas vlastníka – Výzkumného ústavu živočišné výroby v.v.i. – a úspěšně podat žádost o dvouletý grant na magistrátu hlavního města Prahy z „Programu na podporu projektů ke zlepšení stavu životního prostředí hl. m. Prahy pro rok 2022“
V Třešňovce se propojily různé příležitosti a zkušenosti jako vzdělání v oboru krajinná ekologie, pracovní zaměření na ochranu přírody, včelaření a zahradničení. Realizace činností se opírala o zkušené a houževnaté pracovníky, vstřícné odborníky, vytrvalé dobrovolníky a trpělivé členy širší rodiny.
Cíle projektu
Výskyt Krasce třešňového (Anthaxia candens) je v lokalitě doložen průzkumem „Faunistická studie dominantních broučích čeledí ve vybraných tradičních ovocných sadech v Praze“ (Horák J., Boža P., Koloničný L. & Pavlíček J., 2020). Podle Červeného seznamu ohrožených druhů České republiky je zařazen do kategorie ohrožený. Krasec třešňový byl tedy pro účely tohoto projektu vybrán jako vlajkový druh, protože na podobné biotopy jsou vázané i další druhy saproxylického hmyzu (třeba ne tak krásné a zajímavé)
Poznámka
Saproxylický hmyz svým životem vázaný na mrtvé dřevo, tvoří silně ohroženou skupinu naší fauny. Patří sem například náš největší brouk, roháč obecný, řada krásných tesaříků a krasců, ale také drobní štírci a spousta dvoukřídlých i blanokřídlých.
Projekt se zaměřuje na účelnou podporu vhodných stanovišť pro krasce třešňového, spolu s dalšími managementovými opatřeními, které mají za cíl i podporu dalších druhů hmyzu vázaných na travní společenstva a zvyšování biodiverzity v zemědělské krajině obecně.
Čmeláci PLUS – Krasec třešňový (Anthaxia candens)
Foto: I. Antušek
.
Projektové plány (na roky 2024…?)
Pokračování záměru by se mělo soustředit na udržení provedených opatření. Určitě bude potřeba redukovat výmladky vyřezávaných křovin a náletů (šípek, jasan). Péči si zaslouží i vysazené třešně, bude potřeba jim zajistit zálivku a tvarovací řez. Vhodné by bylo dojednat roubování nálezů starých odrůd. Pro tento odborný úkol již dojednáváme spolupráci se specializovaným pracovištěm. Chceme se také soustředit na travní a bylinný porost v sadu. Naplánovat vhodné způsoby a termíny s ohledem na druhovou skladbu i pícninářskou hodnotu. Zvážíme a projednáme možnost pastvy, se všemi přínosy a komplikacemi, které zařízení a provozování pastvy obnáší. Naštěstí se máme na koho obrátit a kde čerpat dobré nápady. Vhodným výstupem by byl i entomologický průzkum zaměřený přímo na čmeláky či druhy vázané na tlející dřevo.
Projekt a jeho okolí …
Projekt je zasazen do zajímavého okolí. Podívejte sami, je to pro pochopení kontextu dost důležité.
.
O Uhříněvsi
Uhříněves (německy Aurschinewes) je městská čtvrť a katastrální území o rozloze 1027,1 ha, tvořící většinu území pražské městské části Praha 22. Od roku 1866 byla Uhříněves městysem, v letech 1913–1974 městem.
Historie Uhříněvsi sahá do 13. století. Nejstarší záznamy pocházejí z období kolem roku 1227, kdy se pod názvem Vgrinewez objevuje ve výčtu lokalit. Další zmínka je v listině z roku 1228, kdy je Uhříněves zapsána ve vlastnictví kláštera sv. Jiří na Pražském hradě. Tehdy se o ní píše jako o Ugrina ves. Svůj název dostala patrně po svém zakladateli, jakémsi Ugrim, který se zde usadil a založil osadu.
V roce 1622 koupil v pobělohorské konfiskaci panství Uhřiněves (poněmčeno: Auřinowes) kníže Karel I. (1569–1627) z Liechtensteina. V roce 1850 obec v okrese Říčany, V letech 1869–1890 obec v okrese Český Brod. V roce 1898 stále velkostatek v majetku rodu Liechtensteinů. V roce 1900–1910 obec v okrese Žižkov. V letech 1921–1950 obec v okrese Říčany. V letech 1961–1970 obec v okrese Praha-východ. V roce 1992 městská část Prahy 10.
K největšímu rozvoji Uhříněvsi dochází v 19. století. Z vesnice se v roce 1866 stává městys. Rozvíjí se zemědělství i průmysl. V roce 1850 je postaven parní mlýn, roku 1866 místní cihelna a roku 1868 je postaven místní cukrovar. Díky stavbě železniční trati Praha – České Budějovice, která byla budována v roce 1870, se Uhříněves spojila s okolím. Díky přílivu obyvatelstva do obce dochází k výstavbě nových domů, výstavných vil, ale například i nové školy. V té době měla Uhříněves zhruba 2600 obyvatel. Rozvíjí se i kulturní a společenský život a sport. Vznikají nová sdružení a spolky. Roku 1913 byl městys Uhříněves povýšen na město a o rok později byl schválen i městský znak, navržený akademickým malířem Jindřichem Bubeníčkem, který se používá dodnes jako znak městské části Praha 22.
V roce 1920 byl v rámci pozemkové reformy zestátněný dvůr Uhříněves a Netluky s mlýnem Podleskem pronajat jako školní dvůr pro zemědělský odbor Českého vysokého učení technického v Praze, v roce 1923 ministerstvem školství a osvěty odkoupen. Školní závod zemědělský UHŘÍNĚVES II. nadále spravovalo ministerstvo školství a osvěty jako státní podnik.
Asi v 9 hodin 25. dubna 1945 zaútočily americké stíhací letouny, tzv. hloubkaři, na kolonu německých uprchlíků, která se nacházela v ulici Přátelství, mezi cukrovarem a náměstím Protifašistických bojovníků. Počet obětí není znám. Zahynuli také dva místní obyvatelé a dva byli zraněni.
Po únoru 1948 prodělal změny i Školní zemědělský závod, při kterém ministerstvo zemědělství pořádalo výcvikové kurzy pro družstevníky JZD. V roce 1953 sem přemístilo Výzkumný ústav živočišné výroby (nyní farma Uhříněves).
Více se dočtete ZDE na Wiki, nebo na oficiálních stránkách Praha 22 ZDE.
Uhříněvěs není jen městská část. V jejím okolí se nachází spousta zajmavých míst s krísnou a chráněnou přírodou. O tom se můžete dsčíst například ZDE
Praha 22 – Uhříněves
O obci Netluky
Netluky jsou malá převážně hospodářská osada v rámci pražské čtvrti Uhříněves. Leží na plochém hřebeni mezi Rokytkou a Říčankou, u silnice vedoucí z východní části Uhříněvsi na Hájek, Koloděje a Běchovice.
Roku 1386 je zde zmiňovaná ves pod názvem Pnětluky. Jméno je zřejmě odvozeno od dřevorubecké činnosti, tedy sekání pňů.
Počátkem 16. století patřily ke statku Dubeč. Roku 1639 byla ves vypleněna švédskými vojsky a již nebyla obnovena. Roku 1667 připojeny k Uhříněvsi.
Ještě v průběhu 17. století nebo počátkem 18. století založili Lichtensteinové na místě původní vesnice barokní hospodářský dvůr. Nejstarší známé zobrazení dvora a jeho okolí je na mapě A. B. Klausnera z let 1715–1718. Dvůr byl kolem poloviny 18. století přestavěn do dnešní podoby, přičemž již nedošlo ke změnám půdorysného uspořádání. Dominantou dvora je bývalý lihovar s továrním komínem. Počátkem 20. století vznikla u dvora opět malá osada.
Podle map z 19. století ležely Netluky při silnici do Dubče, která vedla při západní straně dvora; dnešní silnice kolem východní strany dvora do Hájku ještě neexistovala, byť krajinu protkávala síť polních cest. Severně od dvora ležela dvojice rybníků – větší, východnější z nich byl zrušen.
Až do roku 1918 vlastnili areál v rámci bývalého uhříněveského panství Liechtensteinové, od kterých přešel do státního vlastnictví. Roku 1920 statky Uhříněves a Netluky a mlýn v Podlesku získala na dvacet let do nájmu Vysoká škola zemědělská při pražském vysokém učení technickém, dne 21. února 1923 však škola usedlost od státu odkoupila. Areál používala pro studentské praxe.
Lihovar byl vybudován až roku 1935 jako součást školního statku Vysoké školy zemědělského a lesního inženýrství, a to díky velkorysému daru Družstva hospodářských lihovarů. Stavbu lihovaru prosazoval zejména profesor Antonín Nýdrle už od roku 1920, ale bránilo jí ustanovení lihového zákona z roku 1919, které zakazovalo zřizování nových hospodářských lihovarů v řepařských krajinách; nový lihový zákon z roku 1932 podmínku uvolnil. Projektantem lihovaru byl stavební ústav Zemědělské jednoty za vedení prof. dr. Theodora Petříka.
V září 1938 zde bylo aktivováno polní letiště. Od 14. září do 5. října se zde nacházela Polní letka 42.
V roce 1953 areál hospodářského dvora přešel na Výzkumný ústav živočišné výroby, který si k tomu vybudoval ještě komplex nových budov jižně od původního hospodářského dvora.
Více se o obci dočtete ZDE
Lokalitě velmi prospívá přítomnost jezdeckého klubu JK VÚŽV UHŘÍNĚVES a pastviny pro koně. Jezdecký klub výzkumného ústavu živočišné výroby v Uhříněvsi byl v nové podobě založen kolem roku 1976. Navazoval ale na předchoépzí statek Linstenstějnů a Vysokou škola zemědělskou, viz výe.
Kde jsou koně,m tam je jetel, kde jejetel, tam jsou čmeláci. Ta rovnice funguje dost spolehlivě.
Netluky
Zdroj: Mapy CZ
Třešňovka Netluky
Historie třešňovky v Netlukách
Vždy je zajímavé s epodívat do historie, jak se měnilo v čase. Tomu dobře poslouží například web Dvě Prahy. Tam se můžete podívat na mapy i na letecké fotografie.
V našem případě vidíte, že se třešňovka moc nezměnila. Jen začala zarůstat, jak se v ní přestalo sadařit. Také jí nepomohlo, že je volně dostupná. Ne všichni návštěvníci s ek ní chovají hezky. Původně zde byo oplocení, to ale s časem zmizelo…
Třesňovka Netluky – Zdroj Dvě Prahy
Třesňovka Netluky – Zdroj Dvě Prahy
.
Podívejte se na třešňovku ptačího/droního pohledu – autor
O krasci třesňovém (Anthaxia candens)
Krasec třešňový (Anthaxia candens Panzer, 1787) je nápadný, pestře zbarvený brouk rodu Anthaxia s výrazným pohlavním dimorfismem.
Popis
Jedná se o krasce, jehož zbarvení patří k těm nejkrásnějším mezi brouky v české přírodě. Velikost těla krasce je cca 7-12 mm.
Bílý ve svém klíči uvádí vzhled Anthaxie candens takto[2]: Krovky jsou červené s černou sedlovitou skvrnou na švu; v přední části této skvrny je modrozelené trojúhelníkovité pole zabírající pouze plochu okolo štítku; struktura štítu je tvořena u jeho bočních okrajů oválnými očky s velkými centrálními zrny; uprostřed štítu přechází tato struktura v síť příšných jemných vrásek dozadu prohnutých; mezi těmito vráskami jsou jemné tečky; hlava a boční okraje štítu jsou modré, střed štítu a trojúhelníkovité pole u štítku jsou zelenomodré, sedlovitá skvrna na červených krovkách a dvě skvrny na štítu jsou černé.
Výskyt
Lze jej nalézt na místech v rozmezí od východního Španělska přes Francii, Itálii, Švýcarsko a střední Evropu směrem na Ukrajinu a Balkán, mimo Řecka.
V České republice jej v posledních letech znatelně ubývá zejména v Čechách, častý je v teplejších oblastech střední a jižní Moravy.
V Čechách se hojněji vyskytuje v okolí Prahy, na Pardubicku, Královéhradecku, v jižních Čechách např. v Křemžské kotlině, v okolí přehrady v Husinci a na Netolicku.
Biologie
- Larva
Larvy se nejčastěji vyvíjejí v kůře višní (Prunus cerasus) a třešní (Prunus avium)[3], entomology je nezřídka také udáván vývoj larvy v trnce (Prunus spinosa) či mahalebce (Prunus mahaleb)[4][5] a méně často v kůře dalších ovocných dřevin. Biotopem Antaxie candens jsou staré, neobhospodařované třešňové sady, aleje i solitérní kmeny. Preferuje osluněné části stromů. Kuklení larev probíhá v srpnu a imaga přezimují v kukelních kolébkách, které opouštějí na konci dubna a počátkem května. Aktivují na květech třešní a hlohů. Doba vývoje larvy bývá nejčastěji dva roky. - Dospělci
S dospělci Anthaxie candens se setkáme zpravidla od května do června. Nejčastěji v biotopech stepního charakteru s dostatečně starými stromy. Často je spatříme na živných rostlinách, které také využívají pro kladení vajíček. Mezi častou živnou rostlinu patří staré solitérní třešně (Prunus avium), které jsou převážnou část dne dobře osluněné, lze je nalézt také v třešňových sadech. Mezi další živné rostliny stejně jako u larev patří například třešeň višeň (Prunus cerasus), višeň turecká (Prunus mahaleb) a meruňka obecná (Prunus armeniaca). Dospělci kladou vajíčka pod kůru kmenů nebo silnějších větví, larvální vývoj zde pak trvá zhruba 2 roky. Jelikož se larvy kuklí ke konci léta a následně se líhnou v dospělého jedince, který zimuje pod kůrou stromu, lze najít dospělce i během zimy
Rozpoznání přítomnosti
Oválné výletové otvory v kmenech a větvích starých třešní. Výletový otvor je oválný 3,8 – 5,2 mm široký, 2,4 – 3,3 mm vysoký, v průměru 4,4 x 2,7 mm. Od ostatních druhů r. Anthaxia se liší tím, že je trochu větší, společně se vyskytuje na růžokvětých s krascem lesknavým – A. nitidula, u něj je výletový otvor 3,2 – 3,8 mm široký a 1,9 – 2,6 mm vysoký, v průměru 3,5 x 2,25 mm. Výletové otvory jsou z jižní osluněné strany.[3]
Krasec třešňový (Anthaxia candens)
Foto: Wiki
Krasec třešňový (Anthaxia candens)
Foto: Wiki
Krasec třešňový (Anthaxia candens)
Foto: Wiki
Krasec třešňový (Anthaxia candens)
Foto: Wiki
Krasec třešňový ( Anthaxia candens)
Foto: Krasci Prahy
Krasec třešňový (Anthaxia candens) – larva
Foto: O.
Machač
Krasec třešňový (Anthaxia candens) – Larva
Foto: D. Balogh
Další informace o krasci třešňovém (Anthaxia candens)
Projektové plány
<JANA>
Mapa pozemku
Pozemek je vlastněn Výzkumným ústavem živočišné výrovy v.v.i. Stránky subjektu najdete zde https://vuzv.cz/
S jeho laskavým svolením a souhlasem byl projekt.
Třešňovka mapa
Foto: M. Lípa
Průzkum pozemku
Jedním z důležitých krok projektu byl průzkum a určení odrůd, které se na pozemku vyskytují.
Zde malá citace z průzkumu, jako doklad toho, jak je tato plocha pestrá:
Rané odrůdy jsou zde doplňkové a jedná se většinou o srdcovky. Polochrupky jsou zastoupeny pouze Lyonskou ranou. Na přechodu mezi ranými a pozdními odrůdami je Těchlovická.
K odrůdám, které jsou dne s již méně zastoupeny ve výsadbách ve volné krajině patří zejména:
- Anonayská
- Františkova
- Koburská raná
- Lyonská raná
- Rychlice německá
- Těchlovická
- Velká černá chrupka
- Vítovka molitorovská
Pokud by nebylo k dispozic dostatek místa na kompletní přemnožení všech přítomných odrůd, doporučuji vysadit alespoň 2-3 stromy od těchto odrůd. Vzhledem k poměrně krátkému věku dožití třešní, jsou tyto odrůdy více ohroženy vymizením než ty zbývající z vymapovaného sortimentu.
Odrůdy:
- Hedelfingenská
- Karešova
- Kaštánka
- Napoleonova
- Van
Další informace
<JANA>
Jak se dostali Čmeláci PLUS do projektu?
V Praze Uhříněvsi – vedle Podleského rybníka v Netuklách, je krásná stará třešňovka a v té se daří nádhernému brouku – krasci třešňovému (Anthaxia candens).
Je to je skutečný krasavec, kterého ale u nás bohužel hodně ubývá, proto je setkání s ním stále vzácnější. Ke svému životu totiž potřebuje staré třešňové dřevo, ve kterém se jeho larvy vyvíjí, takových míst je stále méně.
Důvodů je víc, ale hodně způsobuje nepřekvapivě člověk.
Současný způsob intenzivního ovocnářství se spíš zajímá o mladé nízké kmeny moderních ovocných stromů. Ty, jakmile přestanou dávat dostatečnou úrodu, jsou hned nahrazeny novými kusy.
O staré stromy a staré odrůdy se zemědělci nezajímají. Staré stromy plodí málo a potřebují více péče. Navíc staré odrůdy ovocných stromů vytvářejí vysoké koruny a tam se plody obtížněji sklízí. Proto jsou dnešní produkční sady vesměs jen pahýly stromů, na kterých se těží ovoce…
Ovocnáři hledí především zisk, aby uspěli v konkurenci – ano mají to těžké, ale může za to vše příroda? Proto se ani nezajímají o tak důležitý efekt velkých korun ovocných stromů, které vytvářejí polostín a brání tak vysychání půdy pod nimi, atd. Navíc v polostínu rostou medonosné rostliny, které mají rády mlsné jazýčky hmyzáčků – nejen čmeláků.
Naštěstí stále ještě existují sady se starými stromy a lidé, kteří se o ně starají. Jejich málo, ale setkání s nimi je vždy jak balzám na duši.
Jedním z takových míst je právě krásná stará třešňovka. O její zachování se obětavě zasazuje srdcařka paní Jana, stejně jako vlastník pozemku. Smekáme před jejich odvahou a vůlí, se kterou do toho pustili, protože s tím je a bude ještě velká spousta práce.
V Netlucké třešňovce se dlouhou dobu vyskytoval čmelák pruhovaný, druh který je u nás na pokraji vyhynutí, jeho stavy se ovšem v posledních 10 letech významně zhoršily, poslední zaznamenaný výskyt byl před cca 4-5 roky, ale dodnes se zde vyskytuje jiný vzácný druh, čmelák humenní (Bombus ruderatus). Není tedy vyloučeno, že zde oba druhy stále přežívají, ale jejich populace je na pokraji vyhynutí. Výsevem vhodných rostlin bychom chtěli těmto místním populacím pomoci se opět rozvíjet.
Proto jsme se v sobotu 4/11/2023 v třešňovce sešli a probírali možnosti spolupráce. Nejen aby se zde dařilo krasci třešňovému, ale také aby se do tohoto místa vrátily i vzácné druhy čmeláků, které se tam dřív vyskytovaly.
Setkání to bylo moc příjemné, prostor pro spolupráci veliký. Pokud vše klapne, tak již letos se do toho pustíme a pokud to klapne ještě víc … no to ale nepředbíhejme, vše je teprve na začátku.
Rádi zapojíme i vaše šikovné a pracovité ruce do práce na dosevu medonosných rostlin, který na pozemku plánujeme. Jakmile zasvítí zelená, jdeme do toho – Čmeláci Plus , Jakub Černý a také vy, pokud se nebojíte práce.
Zatím se podívejte na fotky z toho krásného místa a udělejte si na konci listopadu čas v kalendáři. Sami vidíte, že to stojí za trochu potu.
Třešňovka Uhříněves – Netluky
Foto: O. Hercog (4/11/2023)
Třešňovka Uhříněves – Netluky
Foto: O. Hercog (4/11/2023)
Jedním z důvodů, proč se v třešňovce daří čmelákům, jsou hluchavky. Zvlášť ve spodní vlhčí části, se in daří dobře. Dokonce kvetou i teď v listopadu. I na hluchavky se chceme zaměřit. Bude potřeba upravit travní management, protože nemají rádi mulčování, které je v některých částech potlačuje – například u cesty na hranici třešňovky.
Třešňovka Uhříněves – Netluky – Hluchavka skvrnitá (Lamium maculatum)
Foto: O. Hercog (4/11/2023)
Třešňovka Uhříněves – Netluky – Hluchavka bílá (Lamium album)
Foto: O. Hercog (4/11/2023)
Pozor, tady bydlí krasec třešňový – nerušit!
Třešňovka Uhříněves – Netluky
Foto: O. Hercog (19/11/2023)
.
Čmeláci co bydlí, nebo zase budou bydlet v třešňovce
Podívejte se na videa čmeláků, kteří se zde vyskytovali, například:
- čmelák pruhovaný (Bombus subterraneus)
- čmelák humenní (Bomnus ruderatus)
nebo vyskytují:
- čmelák úhorý (Bombus ruderaris)
- ćmelák lesní (Bombus sylvarum)
Jaromír Čížek, náš kamarád a člen spolku Čmeláci PLUS z.s. tuto lokalitu sleduje dlouho řadu let.
Za tu dobu zde pozoroval následující druhy čmeláků a pačmeláků:
Ze zástupců rodu Bombus a Psythirus (dnes řazen též jako Bombus):
- Čmelák pruhovaný (Bombus subterraneus)
- Čmelák humenní (Bombus ruderatus)
- Čmelák lesní (Bombus sylvarum)
- Čmelák písečný (Bombus veteraneus)
- Čmelák úhorový (Bombus ruderarius)
- Čmelák zahradní (Bombus hortorum)
- Čmelák rolní (Bombus pratorum)
- Čmelák hájový (Bombus lucorum)
- Bombus zemní (Bombus terrestris)
- Bombus agrillaceus
- Pačmelák cizopasný (Bombus rupestris)
- Pačmelák panenský (Bombus vestalis)
- Pačmelák lesní (Bombus sylvestris)
- Pačmelák krátkosrstý (Bombus maxillosus)
Základní přehled druhů čmeláků a pačmeláků v ČR najdete ZDE
Čmeláci PLUS z.s. plánují účast na projektu 2024-2026
Cílem je podpořit Janu v oblasti arboristiky, travního managementu a komunikace tak, aby se vytvořil pestrý a udržitelná biotop vhodný nejen pro život krasce třešňvého, ale také čmeláků. Stejně tak aby to bylo místo pro setkávání lid a přírody.
Držte nám palce, bude s tim spoustu práce, nicméně těšíme se na to. Máme referenci a zkusšenosti, které rádi nabídneme, viz projekt na podporu biodiverzity ČSOB v Praze Radlicích
.
Ing. Jana Kučerová
V Uhříněvsi se narodila, chodila do školy i skautského oddílu, a také zde ráda dál žije, pracuje, tráví volný čas a jezdí na kole. Vystudovala krajinnou ekologii a podařilo se získávat zkušenosti v širokém oboru ochrany přírody. Nyní působí jako vedoucí odboru životního prostředí na městské části Praha 22.
Kromě Třešňovky se věnuje včelaření, zahrádkaření a příležitostně ochotnickému divadlu.
.
Projektový tým – Čmeláci PLUS
Toto je hlavní část projektového týmu. Do projektu se ale postupně zapojují další …
Ondřej Hercog
Ing. Ondřej Hercog – Čmeláci PLUS z.s.
Pracuje v oblasti IT a informační bezpečnosti. Aktivně se věnuje ochraně a propagaci přírody.
Od mala se zajímal přírodu. Hodně ho ovlivnil strýc, který byl pro něj jako pro kluka nevyčerpatelnou studnicí odpovědí na všechny věci spojené s přírodou. Následovaly knížky E. T. Setona, G. Durella a podobné kousky, které hltal a prožíval. Víkendy a prázdniny často trávil v obrovské zahradě u strýce – v zahradě plné květů, hmyzu a ptáků. Byla to skoro ta samá dobrodružství, jaká prožíval mladý Durell. Pak následovalo trampování s indiánským oddílem Neskenon s prvky skautingu a Woodcraftu (Liga lesní moudrosti).
Přestože si vybral pro život technické vzdělání a zaměstnání, k přírodě se stále víc a víc vrací a čmeláci jsou jednou z takových cest.
Je zakládajícím členem skupiny a následně spolku Čmeláci PLUS z.s. jehož je i předsedou. Aktivně propaguje činnost spolku na veřejnosti a v médiích.
Bydlí v Praze v Radlicích
Spolek Čmeláci PLUS najdete na www.cmelaciplus.cz, na Facebook Čmeláci PLUS nebo na You Tube Čmeláci PLUS
Michal Plundra
Ing. Michal Plundra – Zahradní a krajinný architekt, lektor ekologických výukových programů.
Vystudovaný zahradník na Střední odborné škole zahradnické v Mělníku.
Zemědělská univerzita Suchdol (zahradní a krajinná tvorba), dále obor ekologie.
Koníčky zaměřené na přírodu, především zahradničení, permakultura, bylinkaření a vzdělávání v těchto oblastech.
Navrhování a realizace zahrad, dendrologické průzkumy, arboristika a péče o krajinu, lektorování pro další subjekty jako je sdružení Kokoza (komunitní zahrady), vzdělávací spolek Tereza (Ekoškola, program Globe), Ekocentrum Vrátkov. Reportér zahradních témat v pořadu Prima receptáře.
Vojtěch Koštíř
Bc. Vojtěch Koštíř – Pražská pastvina
Studuje biologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. V roce 2016 spoluzaložil spolek Pražská pastvina, který spojuje komunitní pastvu ovcí a koz s péčí o cenná chráněná území. Dnes už se spolek zaměřuje i na druhovou ochranu motýlů (např. okáč metlicový nebo skalní) a péči o starý sad s komunitním včelínem.
Působí také jako redaktor televizního pořadu „Nedej se!“, kde upozorňuje na významné kauzy a problémy týkající se životního prostředí. Mladé zájemce o biologii zvládá nadchnout pro přírodu na přednáškách a exkurzích pro středoškoláky.
Jak se dařilo projektu v jednotlivých letech
Náš projekt jer naplánován na několik let. Zde se podívejte, jak se mu dařilo, či spíše daří.
Podívejte se společně s námi, co vše jsme v rámci projetu udělali a zažili!