Zimování čmeláčích matek

Proč královna čmeláka v zimě neumrzne, nebo nezahyne hlady?

Jak již víme, tak se královny čmeláků, ale i pačmeláků se zahrabou pouhých několik centimetrů do země. 
V této hloubce jim ale hrozí smrt, protože země v takové hloubce snadno promrzne. Jak je tedy možné, že tam malý tvor přežije?

Matka Příroda vybavila čmeláky zvláštní schopností. Během hibernace se jim totiž do jejich hemolymfy postupně vyplaví látky, bránící jejímu zmrznutí. Tak jako my lidé musíme do chladící soustavy našich aut přidávat aditiva sloužící stejnému účelu. Přestože tedy na ně dlouhodobě působí chlad, zimu zvládnou. Dokonce tu tuhou lépe, než teplou a s výkyvy teplot. 

Během hibernace hibernace královny nepřijímají potravu. Energii berou z tukového tělesa ve svém těle. To si vytvořily v hnízdě, když se zde po narození krmily. V té době hltaly med a zásoby pylu. I proto se matky rodí v době, kdy je v hnízdě největší počet dělnic a ty dostatek potravy zajistí. Mladé královny dokážou zásoby doslova „vyluxovat“ a často tak urychlit zánik slabšího hnízda. 

I u čmeláků platí heslo „kdo je hubený – bude studený“. V praxi to znamená, že bez dostatečně velikého tukového tělesa, tedy zásob energie, mladá královna nezvládne hibernaci a během zahyne. Jde o několik gramů hmoty, které jí dává šanci přežít. Stačí o něco méně hmotnosti a je bez šance.

Během hibernace se spotřebuje cca 80% energie uložené v tukovém tělese a to především některé typy látek. 

Hmotnost je tedy zásadní. Robustnost těla  královen je nutná pro všechny další fáze jejich života, včetně pro uchování spermatu samců poté, co byly oplodněny – to využijí až na jaře dalšího roku.

Dalším faktorem, který není zcela popsán je působení hormonů a pochody po spáření. Mladá královna, které se nespáří, nenásleduje instinkt v krmení a pak hibernací. Takové jedince v hnízdě také najdete. Jsou to „tety“  chovají se jako velké dělnice. Nosí pyl a nektar, ale jako staré panny se jara nedožijí.

Celkový zdravotní stav a kondice je tedy rozhodující.  Poškozené a jinak hendikepované matky  jsou bez šance I tak to ale bez dávky štěstí nejde.

Z lidského pohledu je to možná kruté, ale přírodní selekce je něco, co dává druhu šanci přežít – prostřednictvím zdravých a silných jedinců. Zde silných a zdravých matek královen.

Podívejte se, jak to vypadá v hibernakulum. No, žádná idyla to není a teplé ponožky to neřeší…

Zajímavost:

• Tukové těleso královen čmeláků a procesy, které v něm probíhají, jsou klíčem k jejich dlouhověkosti. na rozdíl od samců a dělnic se dožívají prakticky jednoho roku. Více se o tom můžete dočíst ZDE
• Tukové těleso čmeláků je předmětem zkoumání „Relativně velká zásoba je pravděpodobně šetřena pro aktivní opuštění hibernákula a nalezení prvního zdroje potravy po zimě. Královny musí počítat s proměnlivým jarním počasím a možností, že za potravou budou muset letět daleko. Po založení hnízda je již zásoba tuku nízká, zatímco glykogen je ještě vyžíván pro let a pohyb královny při výchově prvních dělnic“.  Více se dočtete například ZDE
• Další zajímavé informace, daleko nad rámec našeho záběru, najdete i ZDE