Proč je čmelák ohroženým druhem?

Pomáháme čmelákům a přírodě

Proč čmeláků úbývá ?

Čmeláci patří v ČR mezi chráněné živočichy – všechny druhy čmeláka (Bombus sp.) jsou vyhláškou  395/1992 sb. (příloha III.)  řazeny mezi ohrožené živočichy.

Proč čmeláků u nás ubývá ?

Příčina není jen jedna, je jich celá řada. Vzájemně se ovlivňují a nezřídka může docházet i potenciaci účinku.

Hlavní faktory úbytku čmeláků v ČR:

1) Intenzivní zemědělství s převahou monokultur na velkých plochách

2) Nevhodné používání chemických prostředků v zemědělství, ale i zahradách

3) Nadměrná eutrofizace půdy

4) Příliš intenzivní včelaření v nepoměru k potravní nabídce

dalšími diskutovanými, zatím plně studiemi a výzkumem  nepotvrzenými faktory

5) Změny klimatu

6) Lapače hmyzu – například špatně provedené lapače proti kůrovci, užití žlutých desek s lepem k neselektivnímu záchytu hmyzu

7) Automobilová doprava

8) Příbuzenské křížení

9) Ztráta rovnováhy hostitel – parazit

10) Dovoz poddruhů čmeláka zemního za účelem opylení zemědělské produkce

11) „Chovatelé“ čmeláků

Zvýrazněné body jsou podrobněji  rozebrány níže, kliknutím na bod se přímo přesunete na požadované téma.

Výňatek z Červeného seznamu ohrožených druhů ČR, 2017

     Intenzivní zemědělství s převahou monokultur na velkých plochách

V první řadě je to změna v obhospodařování půdy – přechod od mozaikovité krajiny k obhospodařování velkých ploch a monokulturám je jednou z hlavních příčin úbytku čmeláků, popisovaný již od 50. let minulého století. V ČR se od té doby k lepšímu nezměnilo takřka nic. Současný ministr zemědělství sice avizoval úpravu dotační politiky pro zemědělce hospodařící na velkých lánech viz mediální zpráva zde. Na praktické dopady si ale musíme ještě chvíli počkat. Půjde-li o narušení dlouhých širých lánů pouze např. úzkým 2-3m pásem dočasné plodiny (např. svazenky) přílišný efekt asi očekávat nemůžeme.  Čmeláci tak intenzifikací zemědělství po desetiletí přichází jak o možnost hnízdění, tak především o potravní zdroje, neboť monokultura poskytuje (pokud vůbec) potravní zdroj pouze na velmi omezenou dobu. Právě úbytek potravní nabídky po celou dobu života je brán za nejvýznamnější faktor úbytku čmeláků v hospodářsky intenzivně využívané krajině. Že to jde i jinak a stejně efektivně ukazuje srovnání s naším jižním sousedem. Záměrně jsme vybrali oblast, která má stejné příznivé  pěstební podmínky jak v ČR, tak v Rakousku. Oba státy jsou členské země EU s rovnými podmínkami stran dotačních titulů…

Ukázka rozdílného hospodaření v ČR (monokultury) a v Rakousku (menší plochy s druhovou variabilitou) . Vybrána oblast v okolí Mikulova a Nového Přerova, kde jsou na obou stránách hranice stejné pěstební podmínky.

Nevhodná chemizace v zemědělství a zahrádkaření

Zdá se, že čmeláci jsou přeci jenom vůči řadě insekticidů odolnější než včely. Čmeláci druhu Bombus terrestris v lahvičkovém testu vykazovali vysokou odolnost na většinu přípravků s výjimkou látky na bázi chlorpyrifos-methylu, u něhož byla zaznamenaná vysoká toxicita s vysokou mortalitou již v nízkých dávkách. Jedná se o komerční přípravky Reldan 22, Daskor, Jarní souprava na jabloně.  Přípravek Daskor je primárně určen v zemědělské produkci k ošetření brambor, řepky olejky, hořčice, máku, obilnin (pšenice a žita). Reldan 22 pak i v ovocnářských a okrasných školkách. Jedná se o přípravek určený i pro zahrádkáře pro ošetřování brukvovité zeleniny, kapusty, zelí, květáku, kedlubnů, jabloní, višní, řepky olejky, chryzantém, jahodníků.  Další pro čmeláka nebezpečné insekticidy byly jedy s účinnou látkou spinosad  (Spintor s širokým využitím k ošetření naprosté většiny okrasných i ovocných dřevin, zeleniny, jahod, brambor a okrasných rostlin )  a indoxacarb (přípravek Avaunt 15EC k ošetření řepky, Explicit plus (okurky, rajčata,papriky a další zelenina, jádroviny, kukuřice), Sindoxa (řepka, réva), Steward (zelenina, kukuřice, jádroviny, travní plochy, ovocné a okrasné školky, veřejné přístupné plochy)  Stocker (zelenina, kukuřice, jádroviny) ) a v případě mixů to byla kombinace látek thiram, difenokonazol, acetamiprid   (tj Thiram Granuflo , Score 250 EC , Mospilan 20 SP).

Přestože řada dalších přípravků čmeláky přímo nezabíjí, nelze vyloučit jejich negativní vliv na rozvoj kolonií, počty narozených pohlavních jedinců a jejich poměrné zastoupení v hnízdě. Výzkum v této oblasti nadále probíhá a je ve stadiu dílčích studií.

Eutrofizace půd

Rostliny jsou odkázány především na biologické procesy v získávání živin pro zdárný růst. Tím jak lidská činnost zvýšila obsah živin ve srážkách, dochází k postupné eutrofizaci přirozených ekosystémů – lesy a louky se stávají úživnějšími. Což mimo jiné vede k snížení jejich celkové biodiverzity. Zemědělství již dávno není odkázáno pouze na organická hnojiva (hnůj, úhorové hospodaření). Masivní aplikace minerálních hnojiv (dusík, fosfor, draslík) zvýšila během 20. století zemědělské výnosy. Neuvážené dodávání živin způsobuje eutrofizaci a acidifikaci půd a povrchových vod, kam jsou tato hnojiva při deštích splachována.

Na mapkách jsou  zobrazeny koncentrace hlavních eutrofních parametrů (dusíku a fosforu) v povrchových vodách na našem území. Je zřejmé, že především v zemědělských oblastech jižní Moravy a Polabí jsou koncentrace za legislativní hranicí limitů pro pitnou vodu (50 mg NO3/l a 0.15 mg P/l) i za limity pro environmentální kvalitu (24 mg NO3/l a 0.05 mg P/l).  (převzato z Klimatickazmena.cz )

Koncentrace dusičnanů v povrchových vodách.
zdroj – Klimatická změna.cz

 

Koncentrace celkového fosforu v povrchových vodách
zdroj Klimatická změna.cz

Změna klimatu

Globální vlivy oteplování nejsou v ČR ještě tak patrné. Nicméně průměrné zvyšování teplot může měnit časování životních cyklů a posun hranic rozšíření jednotlivých druhů. Čmelák je zástupcem hmyzu přizpůsobený chladnějšímu klimatu. Má na rozdíl od řady jiných opylovačů schopnost být aktivní i za chladného nebo špatného počasí.

Do jaké míry  ovlivňuje čmeláky klima, tím se zabývala práce publikovaná v č. Science v roce  2015, (Kerr et al., Science 349, 177–180, 2015). Autoři se snažili zjistit, jak jsou čmeláci v Evropě a Severní Americe ovlivněni klimatem. K analýzám využili více jak 400 000 dat o rozšíření 67 evropských a severoamerických druhů čmeláků v rozpětí let 1901 až 2010. Z dat vyplývá, že jak v Evropě tak Severní Americe silně ubývají čmeláci hlavně v jižních částech svého rozšíření. Od r. 1974 dosáhly ztráty jejich historického území až 300 km směrem od jihu na sever. To znamená, že čmeláci rychle ubývají především v nejteplejších částech svého areálu. Tato změna je velmi konzistentní s fylogenezí – příbuzné druhy čmeláků obvykle vykazují podobný trend v úbytku areálu. V porovnání s jinými skupinami hmyzu se čmeláci téměř nešíří dál na sever. To platí na obou kontinentech. Druhy, které žijí spíš v jižních oblastech, obsazují vyšší nadmořské výšky. Od r. 1974 vystoupaly v průměru o 300 m.

P. Rasmont a kolektiv ve studii Climatic risk and distribution atlas of European bumblebees. ( BioRisk 10, 1–236, 2015. )  vyhodnocovali současný areál čmeláků a pomocí klimatických modelů odhadovali jejich rozšíření v letech 2050 – 2100. Vyhlídky nejsou nijak optimistické. Z 80 evropských druhů by z modelů klimatických změn profitovaly jen 3 druhy.

Čmeláky u nás tak v souvislosti se změnou klimatu prozatím ohrožují spíše doprovodné extrémní výkyvy počasí. Nárazové intenzivní srážky doprovázené  záplavami vedou ke zničení řady hnízd.

Další faktory jsou zvažované, ale přesvědčivá data podepřená kvalitními studiemi zatím chybí:

1.)    Teplý podzim a mírné zimy mohou narušovat životní cyklus a vést ke zvýšené mortalitě mladých matek.

2.)    Jarní výkyvy počasí. Čmeláčím matkám nevadí pozvolné teplotní změny, ale prudká střídání až letních dní s mrazivými dny je vyčerpávají a řada hnízd tak může zanikat  v počátečním stadiu.

3.)     Horká a suchá léta nebo naopak dlouhá deštivá období mají za následek úbytek potravních zdrojů, které celková změna krajiny ještě umocňuje. Dá se předpokládat, že takto oslabená hnízda nevyprodukují dostatečný počet matek.

Další uvedené faktory jsou v rovině předpokladů a hypotéz. Nemáme pro ně v rámci ČR dostatek přesvědčivých důkazů / studií.
Nicméně uvádíme je i proto, že uvítáme pomoc odborníků s jejich ověřením (nebo navedením na publikovanou práci, která se uvedenými riziky zabývá).

Příbuzenské křížení

Úbytek přirozených hnízdních prostorů v monokulturní krajině má za následek zmenšení životního prostoru pro čmeláky i míst, kde čmeláci mají možnost založit a dochovat své potomstvo. Na menší ploše tak dochází spolu s úbytkem celkové populace k častějšímu vzájemnému příbuzenskému křížení, než je tomu v mozaikovitě obhospodařované krajině. Důsledkem příbuzenského křížení dochází ke změně ve složení jednotlivých zástupců čmeláčí kolonie, což dokazují pokusy v  rámci laboratorních chovů. Z poloviny vajíček, které královna naklade, se tak líhnou diploidní trubci místo samiček: dělnic nebo královen. Hnízdo je v důsledku toho oslabené, předčasně zaniká a nevyprodukuje dostatečný počet nových královen.

Ztráta rovnováhy vztahu parazit – hostitel

Čmeláci mají řadu škůdců a přestože jasné vědecké důkazy v této oblasti chybí, dá se předpokládat, že narušením přirozené diverzity dochází  k ovlivnění i v této oblasti.  Mnohdy člověk přispívá nevědomky i svou ochranářskou činností.  Nečištěné ptačí budky se stávají bezpečným zimovištěm obávaného čmeláčího škůdce –  zavíječe cizopasného (Aphomia sociella). Dílčí práce poukazují na možný negativní vliv hmyzích hotelů a možnosti expanzivního šíření parazitů z nich. Samotnou prospěšnost domků pro včelky samotářky v tomto kontextu rozporuje i  nejnovější práce z Německa – k přečtení zde. Diskutovanou i námi je např. Melittobia acasta napadající primárně hnízdní dutinky včelek samotářek ale i čmeláčích úlů. Práci varující před možnými riziky šíření vosičky z takových domečků naleznete zde. 

Dovoz poddruhů čmeláka zemního za účelem opylení zemědělské produkce

Zavlečení nepůvodních poddruhů  zejména čmeláka zemního ( Bombus terrestris terrestris a Bombus terrestris dalmatinus) za účelem opylování skleníků ale i zahrad.

Příklad dovozu čmeláka zemního z velkochovů určeného pro opylení skleníků

Hnízda těchto čmeláků bývají velmi silná, mohou vyprodukovat mnoho matek, které jsou větší a silnější než matky z našich přírodních hnízd, což jim poskytuje konkurenční výhodu. Domací populace jinak nejlépe přizpůsobená našim podmínkám se tím může  dostávat pod selekční tlak a může být v konečném důsledku nahrazena těmito nepůvodními poddruhy.

 V souvislosti s dovozem těchto chovů ze zahraničí nelze zcela ani vyloučit riziko zavlečení nemocí či parazitů.

Chovatelé čmeláků

I chovatelé čmeláků mohou přispět spíše negativně. Neodborný odběr hledajících matek z přírody přerůstající až v lov může v konečném důsledku redukovat populaci v místě.

Stejně tak usazování do konstrukčně zcela nevhodných úlků, či ponechání úlků bez další péče má za následek zničení takto usazené čmeláčí kolonie dříve, než ta stihne vyprodukovat dostatečný počet nových pohlavních jedinců pro další rok.

Takový chovatel se pak nezřídka stává spíše množitelem čmeláčích parazitů, kteří ohrožují i přirozená hnízda v okolí.

V nepolední řadě jsou taky chovatelé, kteří prostě chtějí mít čmeláky za každou cenu. Jedinou možností, jak si pořídit čmeláka zemního s prokazatelně českým původem je pouze pracoviště Český čmelák  Výzkumného  ústavu pícninářského, s.r.o , kde jsou hnízda zpravidla rezervována během pár hodin od spuštění nabídky a tak někteří zájemci o chov raději objednají u prodejce dovážející hnízda ze zahraničí, čímž ohrožují přírodní diverzitu, jak jsme uvedli výše.  Důrazně před tímto nákupem varujeme, neboť prodejci s vidinou zisku kalkulují s nevědomostí lidí a dovoz mnohdy vydávají za “pomoc“ čmelákům. Do doby, než dojde k finálnímu posouzení ze stany MŽP a MZe, je nutné považovat vypuštění nebo únik těchto čmeláků do volné přírody jako vážné riziko a faktor ohrožení původních druhů čmeláků v naší přírodě.

  Proč českého čmeláka, krom námi uváděných faktorů si můžete přečíst také zde.

Ukázka prodávaného hnízda chovatelům čmeláků. Jde ale o čmeláky určené k opylení skleníků.

Totálně sežrané hnízdo chovatele, který zanedbal ochranu vchodu.
Housenky Aphomia sociella se zakuklily za plastovým úlkem vloženým do dřevěného korpusu.

Řada lidí (jako třeba my 🙂 ) čmelákům propadne, Ondra pro to udělal dokonce diagnózu (není ještě mezinárodně uznaná v MKN) a má na své zahrádce řadu a podle tolerance nejbližšího okolí i desítky úlků. I zde je nutné zdůraznit možná  negativní rizika takového chovu:

  • přenos parazitů či nemocí z úlu na úl díky ztrátě bariéry vzdáleností
  • možná konkurence o potravní zdroje, pokud se jich nedostává

Pokud si chovatel většího počtu čmeláků oblíbí či se specializuje pouze na jeden druh, nad to silnější a konkurence schopnější než druhy jiné  (např čmelák zemní a čmelák skalní), pak může jeho chov být nakonec také spíše škodlivým neboť je třeba zvážit:

  • rizika příbuzenského křížení i soupeření matek na jaře o hnízdní prostor v okolí (řada mladých matek se ráda na jaře vrací do míst původního hnízda a hledá zde vhodné podmínky pro založení hnízda)
  • možný selektvní tlak uvedený v bodě výše i na ostatní přirozenou populaci čmeláků v okolí 

Pokud Vás chov zajímá a ctíte zásadu Především neuškodit, prosím přečtěte si naše pojednání zde

Jak vybrat správný úl, jsme uvedli zde

Autor textu KK

na videu níže si můžete prohlédnut, jak to vypadá u chovatele, kterému se vrací „domů“ sestry čmeláka skalního