Čmelák zemní (Bombus terrestris)
Co se zde dozvíte
- Informace o jednotlivých druzích čmeláků
- Získáte souhrn informací pro laickou veřejnost, školy i chovatele
Datum poslední aktualizace: 1/1/2022
Popis
Česky: Čmelák zemní
Latinsky: Bombus terrestris terrestris
Anglicky: Buff-tailed bumblebee nebo Large earth bumblebee
Německy: Dunkle Erdhummel
Polsky: Trzmiel ziemny
Vyobrazení
Sikora A., Michołap P., Kadej M., Sikora M. Tarnawski D. 2018 „Pszczoły w mieście: Trzmiele Wrocławia“, Wyd. Stowarzyszenie Natura i Człowiek.
Barevné schéma
Základní schéma (matka-královna a dělnice):
- Základní barva
– černá - Hlava
– černá
– převážně porostlá černými chlupy - Hruď
– na předohrudi tmavě žlutá (okrová) páska různé šířky
– páska je hnědožlutá nikoliv citronově žlutá nebo zlatožlutá
– páska je protažena až na boky hrudi
– někdy může být jen slabě naznačena až neznatelná, hruď se jeví jako černá - Zadeček
– 1. tergid černý
– na 2. tergidu žlutá páska, světlejší než na předohrudi – širší než na předohrudi
– zadní okraj 3. tergitu zpravidla nažloutlý
– 4. – 6. tergidy bílé / šedobílé (vzácně nahnědlé)
– zbytek zadečku černý
– srst krátká
Spolehlivě odlišení dělnice a matky podle barevného provedení je poměrně obtížně.
Žluté proužky mohou být někdy světlejší.
Rozhodující je velikost a případně chování v hnízdě (pokud je v něm matka přítomna).
Základní schéma (samec):
– barevné schéma podobné jako matka a dělnice
- Hlava
– hlava výrazně kratší a zavalitější
– převážně porostlá černými chlupy
– výraznější ochlupení
– po stranách kusadel kartáčky na roztírání značek – barva zpravidla tmavohnědá - Hruď
– žlutý pásek na předohrudi je silnější a barevně výraznější než u matky
Zadeček
– podobně zbarvený jako u matky a dělnice
– 1. tergid černý
– pásek na 2. tergidu je silnější a barevně výraznější (světlější) než u matky
– rozdíl odstínů mezi páskami na předohrudi a zadečku není hned znatelný
– 4. – 6. tergidy bílé / šedobílé
– zbytek zadečku černý
Pozn.
- Popis odpovídá Bombus terrestris terrestris
- Specifické barvy má Bombus terrestris dalmatinus – bude popsán následně
Velikost
- Druh
-velký - Velikost
matka 20 – 26 mm
dělnice 11 – 17 mm
samec 14 – 16 mm
Zdroj Blanokřídlí České republiky I., Academia 2017
Hlava
Velikost:
– krátká
Tvar:
– líce kratší než široké
– matka a dělnice – při pohledu zpředu výrazný klínový tvar
– samec – kulatá obličejová část, kartáčky na straně kusadel zvýrazňují spodní část obličejové části
– jednoduchá očka leží na (supraorbitální) čáře, vzdálenost oček jako polovina průměru očí uprostřed – viz obrázek
Tykadla
- Jako u ostatních druhů čmeláků, samec má dlouhá prohnutá tykadla
- Tykadlové články jsou rovnoběžné
- Třetí článek tykadla jen o málo delší než pátý
- Tykadla samců opticky kratší méně výrazná, než u některých jiných druhů – viz například čmelák rolní (Bombus pascuorum)
Jazyk
- Krátký
- Délka jazyka matky 9 – 10mm
Na následujícím obrázku je názorné srovnání délky jazyka u některých druhů čmeláků
- Čmelák pruhovaný (Bombus subterraneus)
- Čmelák zahradní (Bombus hortorum)
- Čmelák humenní (Bombus ruderatus)
- Čmelák zemní (Bombus terrestris)
Pozn. jde o schématický obrázek, protože délka jazyka čmeláka zahradního dosahuje až délky jeho těla
Čmeláci se ovšem naučili obejít handicap krátkého jazyku tak, že prokoušou kalich květu tak, aby se tam dostali i se svým, krátkým jazykem.
Tělo
- Matka
– tělo protáhlejší
– nemá tak výrazné špičaté zakončení zadečku (jako například čmelák zahradní) - Samec
– tělo zavalitější než matka
– vejčité
– konec zadečku spíš do kulata, nebo seseknutý
Křídla
Světlá
Křídla jednotlivých druhů čmeláků někdy vykazují specifické znaky, podle kterých lze druh určit. Toto je ale nad rámec našich stránek.
Nohy
- Zadní pár nohou
– u samic a dělnic s košíčky na pyl
– chlupy na zadní hraně zadních nártů převážně kratší než polovina největší šířky nártu
– střední nárt zadního páru nohou bez trnu (zaoblený)
– u samců zadní, holeně na vnější ploše prohloubené a lysé
Na následující fotografii vidíte pylový košíček (pollen basket) na zadní noze matky čmeláka zemního.
Nárt bez trnu.
Specifické rozlišující znaky
<bude doplněno>
Fotografie
Matka
Klasicky zbarvené matky. Všimnete si rozdílu odstínů žlutých proužků na hlavě a na zadečku.
Tento znak je dobrým vodítkem.
Na fotografiích jsou vidět různě silné proužky na předohrudi za hlavou.
Některé barevné variety jsou „tmavé“. U nich je proužek za hlavou jen naznačený, prakticky neviditelný. Uvidíte ho až velmi zblízka jako tenkou řadu světlých chloupů, někdy ani to. Proužek na 2. tergidu je vždy přítomen, protože čmeláci zemní u nás tmavé formy nevytvářejí.
Jedna z matek má znečištěné chlupy na hrudi.
Zde je příklad matky bez proužku na předohrudi. Žlutý proužek na zadečku je ale stále přítomen.
Hezky je zde vidět i krátká hlava, to je pro tento druh typické.
Zde vidíte záběr matky – královny.
Jsou tam dobře vidět dva odstíny žlutých proužků.
Také je vidět tvar klínové hlavy. Při pohledu shora krátká – to je dáno i jejím nasazením na hruď.
Na hlavě jsou vidět velké složené oči (s poškozením) ale také tři malá očka mezi tykadly (ocelli).
Krásné srovnání barevných schémat matek čmeláka najdete na fotografii našeho kolegy Jana Frantla.
Vidíte na něm typické variety jako potvrzení toho, že tento druh u nás v ČR někdy postrádá žlutý proužek na předohrudi za hlavou, ale vždy má žlutý proužek na 2. tergidu. Toto neplatí vždy u poddruhů běžných mimo ČR.
Na jedné matce jsou přichycené nymfy savenky chrobákové (Parasitus fucorum).
Dělnice
Rozdíl mezi velikostí dělnice a matky je zřetelný, tvar těla a barvy jsou stejné. U obou nenajdete výrazné špičaté zakončení zadečku.
Často je přední žlutý proužek dělnic světlejší něž matek. jejich přední proužek bývá výrazně okrový, jak je vidět na předcházejících fotografiích.
Pokud si nebudete vědět rady s rozlišením dělnice a samce, může vám pomoci pohled na pylové košíčky – pokud tam uvidíte pylové rousky, je to jasné. Samci se sběrem pylu nezdržují.
Samec
Samci jsou podobně zbarveni jako matky a dělnice. Mají mírně delší a „ježatější“ ochlupení. Jejich barvy bývají výraznější.
Prozradí je ale jejich tykadla a kulatá obličejová část hlavy, včetně kartáčků na straně kusadel.
Jejich hlava je kratší a kulatější. Kartáčky na kusadlech mají hnědý odstín a hlavu ve spodní části opticky rozšiřují.
Detail obličejové části hlavy samce čmeláka zemního (Bombus terrestris). Jsou na něm vidět světlejší kartáčky na straně kusadel. Ty samci používají na roztírání pachových značek.
Všimněte si jednoduchých oček (ocelli) umístěných v řadě.
Video katalog
Matka
Matka čmeláka zemního – zde jde o mladou matku, kterou již obsadily nymfy roztoče. Je to poměrně spolehlivá známka toho, že matka se spářila a bude hibernovat.
V roce 2021 jsme ale detekovali případy, kde se roztoči usadili na dělnici i na samci. Takže tento dřív spolehlivý „těhotenský test“ už nelze považovat za přesný. Inu, čmeláci, nás vždy něčím překvapí….
Matka na videu má sotva rozpoznatelný proužek na předohrudi za hlavou.
Dělnice
Dělnice z pozdější generace – prozradí ji větší velikost, protože v době vývoje měla dostatek potravy.
Je to klasická barevná forma v dobrém stavu, je plná síly.
Samec
Typicky zbarvený samec. Jeho proužky jsou jasnější a širší – za hlavou na předohrudi i na 2 tergidu.
Dobře jsou vidět i jeho tykadla – delší a jinak postavená. Během pohybu je vidět i jeho hlava – kulatější a kratší.
Podobné druhy
Tyto druhy se čmeláku zemnímu velmi podobají. S některými se ale těžko potkáte a i to vám pomůže s rozlišením
- Čmelák zemní poddruh dalmatinus (Bombus tererstris dalmatinus) – postupně se v ČR objevuje
- Čmelák hájový (Bombus lucorum) – hojný
- Čmelák podvojný (Bombus cryptarum) – vzácný
- Čmelák větší (Bombus magnus) – kriticky ohrožený
Tyto druhy se podobají vzdáleně, protože jejich světlé formy mají na hrudi dva žluté proužky. Protože si je ale začátečníci pletou s čmelákem zemním, uvádíme je zde také (základní informace).
- Čmelák zahradní (Bombus hortorum) – hojný
- Čmelák humenní (Bombus ruderatus) – kriticky ohrožený
Jak ho rozlišit od podobných druhů
Přestože je čmelák zemní v ČR velmi hojný, často je možná jeho záměna s jinými druhy.
Pokusíme se vám ukázat viditelné znaky, které mohou být pro jeho určení vodítkem. Spolehlivé rozlišení těchto druhů je ale možné jen pod mikroskopem podle znaků, které nejsou okem viditelné. Pro zcela spolehlivé rozlišení je ale časti nutno jedince usmrtit a pitvat. Například určení druhu samců je možné až podle detailů jejich pohlavních orgánů. To se ale nekryje s našimi zájmy ochrany čmeláků. Proto si v našem katalogu vystačíme se znaky, které vidíte okem a omezenou přesností.
Čmelák zemní poddruh dalmatinus (Bombus terrestris dalmatinus)
Mnohdy se čmeláci vyskytují v několika poddruzích. Jeden z poddruhů čmeláka zemního je Bombus terrestris dalmatinus.
Tento poddruh k nám migruje z teplejších míst. Díky postupnému vzrůstu průměrných teplot v zimě zde dokáže úspěšně hibernovat, proto se s ním stále častěji můžete setkat i v našich podmínkách.
Výskyt poddruhů a schéma migrace čmeláka zemního je naznačeno zde:
Jako doklad toho, že se u nás Bombus terrestris dalmatinus daří, můžeme použít i fotky Jana Frantla. Ten tento podruh opakovaně chová ve svých úlcích nedaleko od Prahy.
Rozpoznat tento poddruh od Bombus terrestris terrestris je poměrně těžké a proto může zůstat naším očím skryt.
Při bližším pozorování vás ale zaujme výrazně širší a jasnější pásek na předohrudi za hlavou i pásek na 2. tergidu. Poddruh dalmatinus je celý zářivý. To je poměrně spolehlivým vodítkem, jak poddruh rozlišit.
Samci se podobají větším dělnicím a podobně jako Bombu terrestris terrestris jsou víc ochlupení, žluté proužky širší a jejich barvy jasnější, než u dělnic/matek.
Pokud vám někdo prodá čmeláka zemního z přírody a bude mít tyto prvky, můžete si s vysokou pravděpodobností být jisti, že jde o čmeláka z velkochovu. Tam je totiž Bombus terrestris dalmatinus velmi časti přítomen jako součást mixu použitých podruhů Bombus terrestris.
Následující fotografie ale ukazují čmeláky usazené z přírody a chované v úlku.
Následující fotografie srovnává druhy, které je možné snadno zaměnit. Přestože jde o fotografie matek nafocených v Irskou (druhy zde mají drobné barevné odlišnosti od stejných druhů ČR), pro srovnání typických znaků se hodí.
Sami vidíte, že rozlišení není vždy snadné.
V následujícím textu znaky popíšeme a poskytneme vám vodítko na jejich rozlišení.
Čmelák hájový (Bombus lucorum)
- O čmeláku hájovém (B. lucorum) se dočtete více ZDE <PŘIPRAVUME>
V následujícím textu najdete jen informace pro srovnání
- Na rozdíl od čmeláka zemního:
– je menší
– čmelák hájový má i u matky/dělnice kratší a kulatější hlavu (má ji nejkratší ze všech druhů v ČR)
– oba proužky jsou ve stejném odstínu a silnější
– pruhy jsou citronového odstínu až zářivě žluté a převažují nad černou barvou
– u matek a dělnice se odstín žlutých proužků se s věkem postupně sladí, pak barva s postupem věku výrazně bledne až prakticky do špinavě bílé – takový efekt u čmeláka zemního (B. terrestris) není pozorován
– výrazná obličejová maska ze žlutých chlupů u samců
– samci jsou krásně žlutí a chlupatí
– s věkem se žlutá barva samců postupně vytrácí, samci blednou šednou – to ale známe, chlapi taky, ne?
U matek a dělnice je dobrým vodítkem odstín žlutých proužků. U čmeláka hájového bude shodný první i druhý proužek. U čmeláka zemního je proužek na předohrudi za hlavou tmavší, než proužek na 2.tergidu.
Na těchto fotografiích je to dobře vidět.
Na rozdíl od čmeláka zemního, lze u čmeláka hájového pozorovat blednutí žlutých proužků až do špinavě bílé barvy. Tento efekt je u čmeláků hájových poměrně častý a může určení druhu komplikovat.
Další příklady najdete na stránce na stránce tohoto druhu <PŘIPPRAVUJEME>
Samci čmeláka hájového se rozeznají snadno. Jsou velmi typičtí – samec je krásně žlutý a se samcem čmeláka zemního si ho nespletete.
Samec čmeláka zemního se víc podobá velké dělnici, jen má žluté proužky širší a jasnější. I zde je však vidět rozdíl odstínů, byť není tak markantní, jako u matky a dělnice. Pomůže vám pohled na zadní nohy bez pylových košíčků a na tykadla.
Rozdíl mezi druhy je výrazný u samců – samec čmeláka zemního (B. terrestris) postrádá žluté prvky na hlavě a v obličejové části.
Čmelák podvojný (Bombus cryptarum) (anglicky cryptic bumblebee)
- O čmeláku podvojném (Bombus cryptarum) se dočtete více ZDE <PŘIPRAVUME>
V následujícím textu najdete jen informace pro srovnání
- Poznámky k určení
– čmelák podvojný je nehojný druh a šance že ho potkáte je minimální, informace o jeho výskytu jsou řídké – máte malou šanci, že se s ním potkáte
– dá se zachytit ve vyšších polohách
– dlouho neměl české druhové jméno. Doc Ptáček ve zdrojovém článku časopisu Včelařství užívá české označení „čmelák norový“
- Na rozdíl od čmeláka zemního:
– je menší
– jiná vzdálenost jednoduchých oček na hlavě (oceli) než čmelák zemní
– jeho žluté barvy jsou světlejší
– páska na předohrudi užší, mohou se v ní nacházet jednotlivé černé chlupy a jimi přerušena na bocích hrudi
– páska na předohrudi končí na rovni křídel (pohled z boku)
– za letu vydává vysoký tón
– samci se nedají spolehlivě odlišit od podobných druhů podle barev
Poznámka: Diskuse o tom, zda se jedná o samostatný druh nebo jen o formu B. lucorum, nebyla dosud uzavřena
Zajímavý detail pásku na hrudi matky čmeláka podvojného. Přerušení pásku je typický znak pro tento druh.
Současně je dobře vidět, že pásek nezasahuje pod křídla.
Při zběžném, pohledu obtížně využitelné ale přesto možné vodítko na odlišení čmeláka zemního (B. terrestris) a čmeláka podvojného (B. cryptarum) je vzdálenost jednoduchých očí (ocelli) na temeni hlavy.
Čmelák větší (Bombus magnus)
- O čmeláku větším (Bombus magnus) se dočtete více ZDE <PŘIPRAVUME>
V následujícím textu najdete jen informace pro srovnání
- Na rozdíl od čmeláka zemního:
– máte malou šanci, že se s ním setkáte
– je o něco menší (matky do 22 mm)
– jeho žluté barvy jsou světlejší, podobně jako u čmeláka hájového (B. lucorum), nebo podvojného (B. cryptarum)
– páska na předohrudi za hlavou je silnější
– páska na předohrudi zasahuje až pod křídla (pohled z boku)
– samci mají zbarvení vč. žlutý chlupů na obličejové části hlavy velmi podobné jako samci čmeláka hájového (B. lucorum)
Čmelák zahradní (Bombus hortorum)
Čmelák humenní (Bombus ruderatus)
- O čmeláku zahradím (Bombus hortorum) se dočtete více ZDE <PŘIPRAVUME>
- O čmeláku humenním (Bombus ruderaturs) se dočtete více ZDE <PŘIPRAVUME>
Oba druhy jsou si velmi podobné a rozlišit je spolehlivě podle barev není spolehlivé, proto jejich druhové odlišnosti v této části nerozbíráme a spokojíme se pouze s porovnáním s čmelákem zemním (Bombus terrestris).
V následujícím textu najdete jen informace pro srovnání
- Na rozdíl od čmeláka zemního:
– hlava výrazně dlouhá a prohnutá, připomínající tvarem koňskou hlavu
– ježatější a delší chlupy
– dva proužky na hrudi
– první žlutý proužek na 1. tergidu zadečku
– všechny proužky stejně světlé žluté barvy a stejného odstínu
– některé variety prakticky černé, žluté prvky jen slabě naznačené, či prakticky nepoznatelné
– velmi podobná čmeláku humennímu (Bombus ruderatus) a to i přítomností tmavých variet
– špičatý zadeček
– barevné provedení samce se liší od matky/dělnic
– krmení larev prostřednictvím kapes (pocket makers)
– často zakládají druhou generaci
.
Výskyt
- Palearktický druh (Evropa, severní Afrika až Střední Asie)
- V ČR všude přítomný až do horských oblastí, jde o jeden z nejhojnějších druhů čmeláků u nás
- Obývá otevřená stanoviště v kulturní krajině v nížinách a středních polohách (zahrady, louky, sady), okraje lesů
- Vyskytuje se v celé Evropě
Biotop
- mezofilní louky (ani příliš vlhké, ani příliš suché) až po rašeliniště, smrkové horské lesy
- častá je v antropocenózách (v člověkem vytvořeném prostředí)
Životní cyklus
- Druh:
– ranný - Počet generaci v sezóně:
– jedna až dvě v sezóně
– nové matky hibernují od srpna, některé ale místo hibernace zakládají vlastní hnízdo - Matky-královny hledají hnízdiště:
– od počátku března (podle teplot) - Zahnízdění matek:
– březen až duben - Nové matky královny se objevují:
– od poloviny července v závislosti na počasí a potravních zdrojích - Samci se objevují:
– od poloviny července
– samci se objevují po matkách, další matky se pak již nerodí (původní matka již není v hnízdě a nebo již neklade už oplozená vejce, ze kterých se rodí dělnice a matky
– část samců v pozdější době pochází z neoplozených vajec kladených dělnicemi - Hnízdo končí:
– za příznivých podmínek (v závislosti na počasí a potravních zdrojích) až v září (první generace)
– hnízdo často končí brzy, pokud dělnice nestačí rychle doplnit zásoby, spotřebované novými matkami
Zde je dobře vidět, kjak probíhá páření čmeláků. Samec se s matkou nespojí, dokud ta neotevře svou žihadlovou komoru a nevysune zahnuté žihadlo. 6ihadlo je vzhůru zahnuté a proto samec v jiné než v této poloze nemá šanci.
Pokud samec sedí na zádech samice, nejde o páření, max o snahu samce…marnou. „-)
U čmeláků zemních jsou běžné návraty do míst, kde se matky narodily. Stejně tak je běžné, že se matka utká s matkou jiného druhu, který se o zajímavé místo k hnízdění zajímá, nebo se tam již zabydlela.
V takovém souboji vítězí většinou silnější a velmi často takové souboje končí smrtí – jedné, nebo obou soupeřek.
Jaromír Čížek popisuje případy, kdy našel u zajímavého hnízdiště velké množství mrtvých matek.
O návratech matek do rodných míst se dočtete ZDE
Mladé matky čmeláků si brzy po spáření najdou vhodné místo pro přezimování – hibernaci. Velmi často volí místo na kraji lesa. Tam mají šanci na hibernaci v suchu. Zde si vyhrabávají v lesní hrabance mělkou komůrku k přezimování (hibernákulum).
Krmení larev
- Skladovači pylu (pollen stores) matka/dělnice strhávají pyl z pylových košíčků do zásobnic, vzniklých z prázdných kokonů, nebo jako voskové stavby uprostřed hnízda. Dle všeho čmeláci využívají více způsobů, jak si zásobárnu vytvořit. Podstatné ale je, že pyl skladují a ze zásobnic distribuují dál.
V zásobnicích pyl dusají a upravují kusadly. aby se zmenšila plocha styku s vzduchem. Zásobnice dělnice neuzavírají.
Tím chrání před oxidací a degradaci. Pro krmení larev ho zde odebírají a mísí s nektarem, směsí krmí larvy krmnými otvoryČmeláci zemní jsou polylektický druh – nepreferují jen jednu rostlinu, ale široké spektrum různých kvetoucích rostlin; Proto se i v zásobnicích na pyl objevují různé barvy a odstíny pylu, které dělnice přinesly. Je to dáno tím, že čmeláci nespolupracují tak, jako včely, a každá dělnice sbírá pyl sama, aniž by si se sestrami předala informace o jeho zdroji.
Čmeláci zemní jsou ranný druh, hojně létají na ranně kvetoucí stromy a řadu medonosných rostlin.
Na následujícím videu vidíte, jak takové zásoby pylu mohou vypadat.
Umístění hnízda
- Hnízdí:
– v zemi v opuštěných hnízdech drobných savců ( hlodavci krtci),
– v různých dutinách pod povrchem až 1,5m, někdy ale mělčeji u povrchu země (20-30 cm) tak, jak si noru připravil předchozí obyvatel
Velikost hnízda
- Většinou silné hnízda
- Počet jedinců 100 – 600 (v přírodě), v laboratoří 1000+
Hostující pačmeláci
Pačmelák panenský (Bombus vestalis)
Pačmelák český (Bombus bohemicus)
Více se do pačmeláku panenském dočtete ZDE
Strategie útoku pačmeláka:
- Matka pačmeláka paneského(B.vestalis) hledá rozvinuté hnízdo hostitele, potřebuje hodně dělnic.
- Zabije původní matku, feromony postříká silné dělnice a ty se vzájemně pobijí.
- Pokud náhodou některé přežijí, tak zbylé dělnice si zotročí.
- Jsou ale známy případy koexistence matky pačmeláka a čmeláka
- více se o strategii toho pačmeláka dočtete ZDE
Jak rozlišit čmeláka a pačmeláka
Pačmelák panenský (Bombus vestalis), někdy také pačmelák letní
- Více se o pačmeláku panenském dočtete ZDE
- Na rozdíl od čmeláka zemního (B.Terrestris}:
– nemá kastu dělnic
– výrazná velká kulatá hlava
– absence žlutého pásku na 2.tergidu
– samice ani samci nemají na posledním páru pylové košíčky
– tmavá křídla
– samec se liší od samice
– za letu vydává výrazný chrčivý zvuk
Všimněte si rozdílů ve zbarvení a typické hlavy pačmeláka.
Hlava je ve většině případů spolehlivým znakem na rozlišení čmeláka a pačmeláka. Sami vidíte, že pačmeláci mají hlavu velikou a robustní. Velmi často je ti právě jejich hlava, která vám pomůže s jejich detekcí.
Zde je srovnání hlavy pačmeláka panenského (B. vestalis) a čmeláka zemního (B. terrestris)
I na příkladu matky pačmelka panenského (B. vestalis) vidíte velkou typickou hlavu pačmeláka.
Pačmelák český (Bombus/Psithyrus bohemicus)
- O pačmeláku českém (B. bohemicus) se více dočtete ZDE <PŘIPRAVUJEME:
V následujícím textu uvádíme jen informace pro srovnání.
- Na rozdíl od čmeláka zemn9ho (B. terestris):
– nemá kastu dělnic
– má výraznou velkou kulatá hlava
– postrádá žlutý páseku na 2.tergidu
– samice ani samci nemají na posledním páru pylové košíčky
– kasty tmavá křídla
– samec se liší od samice
– za letu vydává výrazný chrčivý zvuk
I zde si všimněte rozdílu tvaru hlavy čmeláka a pačmeláka.
Informace k chovu
- Úlek
– doporučuje se větší úlek, odpovídající velkému hnízdu (ideálně vnitřní objem 12-15l) - Chodba
– chodba středně dlouhá, může ale být i delší (není zásadně rozhodující)
– úspěšně byli chováni v úlku s dlouhou chodbou (úlek v garáži, klapka vně na zdi) - Usazení
– úlky po usazení nepřijímá ochotně, chovatel často obsazuje na více pokusů - Návraty matek na jaře po hibernaci
– běžné - Samousazení v úlku
– poměrně běžné, matky často osidlují úlky již obsazené jinými matkami
– běžné je napadení již zabydlené matky a vzájemný souboj - Nároky na potravu
– nejsou nároční na kvalitní zdroj pylu, mohou konzumovat i mražený pyl
– doporučuje se příkrm v době, kdy se líhnou nové matky a létají se pářit takové matky dokážou vybrat zásoby v hnízdě a urychlit jeho zánik
- Zajímavosti k chovu:
– poměrně často se chovateli „urodí“ jen hnízdo se samci
– čmeláci zemní jsou často chování v úlcích chovatelů. Pokud se je povede usadit, nebo se sami usadí, jsou vděčným objektem chovu začátečníků
– je možné je i pořídit na trhu v ČR a začátek chovu si usnadnit, doručujeme ale usadit čmeláky z přírody
Jak si pořídit čmeláky se dočtete ZDE . Na příslušné stránce ale doporučujeme usadit si čmeláky z přírody ve vašem okolí. Budou s vámi déle a nejspíš to budou hojní čmelíci zemní
– sympatické na čmelácích zemních je to, že díky nim chovatelé postupně získávají zkušenosti a pouští se do chovu vzácnějších druhů čmeláků.
Zajímavosti
- Čmelák zemní (Bombus terrestris) vytváří 9 poddruhů, přičemž na našem území se přirozeně vyskytuje pouze poddruh Bombus terrestris terrestris a nově terrestris dalmatinus.
- Někdy dochází k tomu, že matky v přírodě zakládají bez hibernace další hnízdo. Šance na odchov, spáření a hibernaci matek z druhého cyklu v sezóně nejsou velké
- V laboratorním chovu tohoto druhu někdy matky zakládají hnízda i bez hibernace
- V laboratorních podmínkách někdy i víc než 1000+ jedinců (využívá se pro opylovací službu)
- Pro jedinečnou schopnost prospívat i na konzervované potravě se tento druh snadno chová v laboratoři a je využíván pro opylování zemědělských plodin
- Čmeláci z velkochovů, kteří jsou šlechtění jsou pro opylovací službu, jsou pro volný prolet na zahrádkách a v sadech nevhodní – představují možné ohrožení čmeláků naší přírody.
Nejen jako silní potravní konkurenti, ale zejména při obsazování přirozených hnízdišť, kde často zabíjí matku, která dané hnízdiště objevila dříve. O tomto téma se dočtete více ZDE - O rizicích působení čmeláků z velkochovu se dočtete i ZD
Fotografie a videa
Krásné fotografie Hany Kříženecké nám dají nahlédnout do světa matek čmeláka zemního, ale i dělnic a samců
Ani na samce se nesmí zapomínat. na těchto záběrech je dobře vidět jeho krátká hlava.
V další části najdete ukázky videí dokumentujících životní etapy čmeláků zemních.
Podívejte se i na videa na YouTube Čmeláci PLUS a na jejich doprovodný text.
Mladá matka se vrací s nákladem pylu do úlku.. Matka se tzv. podělničila a chová se jako dělnice. Nestihla se spářit a tak z ní bude teta.
Ilustrační záběr páření čmeláků zemních.
Podívejte se i na videa na YouTube Čmeláci PLUS a na jejich doprovodný text.