Jak nenaletět šmejdům a neškodit čmelákům v přírodě
Co se zde dozvíte
- Jak dokážou lidé vydělávat na čmelácích
- Jak dokážou někteří prodejci zneužívat váš zájem o přírodu
- Jak z vás dokážou někteří prodejci vytáhnout vaše peníze
- Jaké informace vám někteří prodejci neřeknou
- Jakému riziku vás někteří prodejci vystaví
Datum poslední aktualizace: 24/8/2021
Obsah
Úvod
Co je špatně
Co může být špatně na čmelácích určených pro opylovací službu
Jak tito čmeláci mohou škodit přírodě
Co je to biodiverzita a proč je tak důležitá
O jaké čmeláky se tedy jedná a jak je poznáte
Jak je možné, že Prodejce tyto čmeláky v ČR prodává
Takže je tedy „papírově“ vše v pořádku a čmeláky si můžu pořídit?
Jak prodejce čmeláky prodává
Jde o jediného prodejce takových čmeláků v ČR?
Nelíbí se mi praktiky Prodejce, ale objednal jsem si u něj čmeláky, co mám dělat?
Závěr
Reportáže/články k tématu
Odborné zdůvodnění
Úvod
Všichni lidé mají rádi čmeláky a těší se z nich. Neznáme jediného člověka, který by čmeláky neměl rád. Jsou to roztomilí létající medvídkové a dobromyslní bručouni.
Bohužel zájmu o čmeláky se snaží někteří lidé zneužít a vydělat na tom peníze.
Nemáme nic proti poctivě vydělaným penězům, to je v pořádku. Ale nepoctivý prodej, ohrožování přírody a zneužívání snahy lidí o pro přírodu něco udělat – to je vážně něco, co s čím nelze souhlasit.
Jeden podnikavý člověk (dále jen Prodejce) zjistil, že je mezi lidmi zájem o hnízda čmeláků a poptávka výrazně převyšuje nabídku a lidé jsou za čmeláky ochotni zaplatit zajímavé peníze, tak proč jim je nedodat.
Prodejce ale neprodává čmeláky z přírody, ale z velkochovu z laboratoře, kteří jsou určeni jen pro práci v uzavřených prostorách (sklenících). Jde o čmeláky kteří se nesmí dostat do volné přírody, protože jí škodí.
Navíc jde většinou o hnízda ve vysokém stupni rozvoje a tak hnízdo za pár týdnů skončí a zanikne. Za víc jak 2.200,- Kč si tak koupíte něco, co po 6-8 týdnech přestane pracovat a zahyne.
Případně by mělo podle požadavků příslušných orgánů být zlikvidováno tak, aby se matky takových čmeláků nedostaly do přírody.
Prodejce navíc nemá licenci na prodej ve všech krajích a všelijak to obchází. O svém “zboží“ a vlivu na životní prostředí Prodejce své zákazníky ale řádně neinformuje.
Z výše uvedených důvodů u Prodejce nyní probíhá kontrola ze strany České inspekce životního prostředí (ČIZP).
S ohledem na známá fakta a probíhající kontrolu ČIZP nedoporučujeme u takového Prodejce čmeláky kupovat.
Co je špatně
Prodejce využívá zájmu o čmeláky a snahu lidí pro přírodu něco udělat. Prodává však nikoli čmeláky z přírody, jak o tom píše na svých stránkách, ale čmeláky určené pro tzv. „opylovací službu“, tedy pro práci ve sklenících. Toto je doloženo veřejně dostupnou genetickou analýzou.
Problém velkochovu je, že u některých vzorků jsou současné metody na hranici přesnosti a původ ve všech případech 100% nepotvrdí, byť je jejich původ z velkochovu jasný.
Tady ale můžete pomoci vy sami. Žádejte oficiální doklad o původu kupovaných čmeláků, ten je vám Prodejce povinnen doložit.
Dostanete-li doklad, že jde o čmeláky z velkochovu a nebude-li tam uvedeno že jde o čmeláky z přírpody, víte sami o bez analýzy na čem jste. Taková doklad si pečlivě uschovejte.
Pokud si takové čmeláky pořídíte, přírodě nepomůžete a ohrozíte ji.
Co může být špatně na čmelácích určených pro opylovací službu
Jde sice o čmeláky zemní (Bombus terrestris), ale o jejich šlechtěný hybrid – poddruh, který se v naší přírodě nevyskytuje.
Tento laboratorní, nebo spíš zemědělský hybrid vznikl křížením několik poddruhů čmeláka zemního (Bombus terrestris). Přestože má ve svém latinském jménu uvedeno „terrestris“, do přírody nepatří. Vytvořil ho člověk laboratorním křížením pro zemědělské účely.
Produkuje se laboratorně v uzavřených velkochovech mimo ČR a je určen pouze pro opylovací službu ve sklenících, nebo jiných uzavřených prostorech. Tito čmeláci by se neměli dostávat do volné přírody.
Jsou to čmeláci vyšlechtěni pro práci a proto jsou velcí a výkonní, někdy se o nich píše jako o „superčmelácích“. Kromě svého výkonu tito čmeláci vytvářejí velká silná hnízda, takjak byli šlechteni.
V uzavřených prostorách to nevadí, tak jsou na konci pracovního cyklu nemilosrdně zlikvidováni – nesmí se totiž dostat do přírody a zde se množit. Je to spíš než čmelák stroj na opylování … Lidé prostě potřebují čerstvou zeleninu a ovoce po celý rok, takže si vymysleli toto řešení.
Jak tito čmeláci mohou škodit přírodě?
Již jsme si řekli, že tito čmeláci jsou výkonní a tak jsou silnou konkurenci místním druhům čmeláků v přírodě ČR. Ty tímto ohrožují a potlačují. Již tak slabé populace některých našich druhů čmeláků by mohly zaniknout.
Jsou poddruhem velmi hojného čmeláka zemního (Bombus terrestris). Ten je sám o sobě tak hojný, že jeho množení není potřebné. Pokud se do přírody vypouští jeho blízcví příbuzní, tlak na ostatní druhy se ještě zvyšuje.
Představte si, že by v přírodě byl jen jeden druh čmeláka a my jsme byli na jeho osudu závislí, podobnje jako teď na včele medosnosné – chceme to?
„Superčmeláci“ tak narušují tolik potřebnou biodiverzitu.
Co je to biodiverzita a proč je tak důležitá
Biodiverzita, tedy biologická rozmanitost, znamená variabilitu všech žijících organismů; zahrnuje diverzitu v rámci druhů, mezi druhy i diverzitu ekosystémů. Je popsána jako rozmanitost života ve všech jeho formách, úrovních a kombinacích.
Zdroj: https://www.enviwiki.cz/wiki/Biodiverzita
Se ztrátou biodiverzity tedy ztrácíme nejen krásu a bohatost přírody, ale také destabilizujeme ekologické procesy. Přitom na zdravých ekosystémech závisí budoucnost lidstva. Snižováním biodiverzity tedy ohrožujeme především sami sebe.
Zdroj: https://www.veronica.cz/co-to-je-biodiverzita-a-proc-ji-chranit
Pokud tedy zapříčiníme snížení počtu druhu čmeláků v přírodě, připravíme se nejen o její krásu, ale ještě více ji destabilizujeme. V lepším případě pak budeme závislí na jednom druhu čmeláků, v horším případě budeme muset tyto čmeláky chovat v laboratořích a pouštět je do přírody, abychom vůbec nějaké čmeláky měli.
Dostaneme se tak možná do podobné situace, jaké čelíme u včel. Jsme závislí na jednom druhu včely, který jako lidé šlechtíme aby byla výkonnější a lépe nám sloužila. Přitom se ví, že šlechtěné včely jsou náchylnější na choroby včel a tak je zase šlechtíme, „pomáháhme jim“ chemií a tak stále do kola.
Co když ale „soudruzi z NDR někde ve šlechtění udělají chybu“ a dostaneme se do slepé uličky, ze které nebude cesty zpět? Chceme a musíme se tam i se čmeláky dostat? Opravdu to chceme?
O jaké čmeláky se tedy jedná a jak je poznáte
Prodejce na svých stránkách dříve tvrdil, že jde o čmeláky z Polska. Citace „Podařilo se mi ale najít polského chovatele, který v krásném prostředí jezera Narew chová právě čmeláky zemní (I. Bombus terrestris), kteří jsou zároveň nejrozšířenějším druhem u nás“.
Prodejce ale zdroj čmeláků ale ani na výzvu Krajských úřadů nedoložil, když žádal o výjimku ze zákona, potřebnou k prodeji čmeláků (lze zjistit dotazem a KÚ)
Nyní již prodejce na svých stránkách o původu čmeláků nepíše, nicméně na vyžádání by to měl zákazníkům doložit.
S největší pravděpodobností se jedná o laboratorní zemědělské hybridy množené ve španělských laboratořích společnosti BIOMIP, které se v Polsku pouze přeprodávají.
Firma BIOMIP (Polibiol) www.biomip.com je španělská zemědělská korporace, která produkuje hnízda čmeláků pro opylovací službu. Viz https://biomip.com/polinizacion-de-cultivos/
Stejné čmeláky využívá polská firma Agroconsult www.agroconsult.pl pro opylovací službu v Polsku. Ta také tyto čmeláky nabízí k prodeji viz: https://sklep.agroconsult.pl/pl/p/Trzmiele-do-zapylania-pod-oslonami/74
Viz také: https://www.youtube.com/watch?v=bWC1sb2RQWI
Je tedy nejvýš pravděpodobné, že Prodejcem dovážení čmeláci z přírody jsou tedy ve skutečnosti laboratorně chovaní čmeláci BIOMIP (Polibiol) dovážení ze Španělska, nebo produkovaní v Polsku v rámci licence BIOMIP (Polibiol).
Tuto doměnku lze doložit například srovnáním produktů výše uvedených firem a fotografií krabic se čmeláky, které si zákazníci prodejce koupili (dispozici i na web a FB zákazníků) a stejně tak na internetu dostupnou genetickou analýzou těchto čmeláků.
Rozeznat tyto čmeláky v přírodě je volné přírodě je celkem obtížné. Lze to jen srovnáním, nebo genetickou analýzou více vzorků. Analýza poddruhů čmeláků je poměrně náročná a nákladná.
Vypadají podobně jako velký čmelák hájový, mají široké jasně citronově žluté proužky. I pruh za hlavou je výrazně široký.
Dělnice jsou vesměs větší, již v prvních generacích, protože jsou dobře živené ve velkochovu. Celkově budí dojem že jsou žlutí, spíš než černí. Je to dáno geny některých jejich prarodičů (Bombus terrestris dalmatinus), které byly kdysi přimíchány do velkochovu. I to je bezpečně prozradí. Chov je uzavřený, šlechtěnýá s přírodou už toho nemá moc společného
Spolehlivě poznat tyto čmeláky je pro někoho obtížné a záměna s jinými druhy, nebo se samci jiných druhů je snadná. I když na podobné čmeláky v přírodě narazíte a máte pocit že jsou to oni, nemůžete si tím být jistí.
Proto prosíme – nesnažte se v přírodě likvidovat čmeláky v domění, že to jsou snad hybridní čmeláci. Pravdědobnost, že je snad v přírodě potkáte je malá a možnost chybného určení druhu vysoká.
Pomožte radeji zabránit jejich problematickému prodeji a vypouštění do přírody.
Prodejce vám ty to čmeláky bude prodávat v plastovém boxu, ten bude v kartonové krabici. Součástí plastového boxu je i kanystr na cukerný roztok. Ten je tam proto, aby se čmeláci starali opylování a nezržovali sběrem nektaru.
Takto jsou čmeláci produkování velkochovem a takto mají být umístěni do uzavřených prostor, kde vykonávají opylovací službu. Nejde o přepravní box, ale o box určený pro hnízdění ve sklenících. Prodejce zákazníky nabádá, ať čmeáky z boxu nepřemisťujete.
Rozměr boxu je takový, že se nevejde do běžných komerčně dostupných úlků. Výrobce vám k k boxu dodá vlastní dřevěný úlek. jJho rozměry jsou aler takové, že se tam již nevejde výstelka a čmeláci v úlku trpí změnam,i teplot, vlhkostí a plísní.
Fotografie čmeláků – zemědělských hybridů
Pro srovnání fotky čmeláka zemního (Bombus terrestris)
Všimnete si jiného odstínu žluté a šířky pružu za hlavou.
Jak je možné, že Prodejce tyto čmeláky v ČR prodává
Prodejce využil situace, kdy kraje neměly k dispozici instrukce Ministerstva životního prostředí. Proto šest Krajských úřadů vydalo Prodejci povolení k prodeji čmeláků.
Další povolení již nebyla vydána. Prodejce totiž nebyl schopen doložit genetický původ jím prodávaných čmeláků, respektive to, že jde o čmeláky původem z přírody.
Celou věc nyní šetří ČIZP (Česká Inspekce životního prostředí) a u Prodejce probíhá kontrola.
Je jasné, že, tento prodej není v pořádku. Věc dosud není uzavřena a šetření ČIZP pokračuje.
Takže je tedy „papírově vše v pořádku a čmeláky si můžu koupit?
Dotazem na KÚ dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů lze ověřit, že Prodejce má vydaná časově omezená povolení k prodeji JEN v následujících krajích:
- Karlovarský kraj
- Liberecký kraj
- Moravskoslezský
- Olomoucký kraj
- Pardubický
- Zlínský
Vydaná povolení máme k dispozici.
V ostatních krajích povolení k prodeji nebyla vydána a čmeláky tam zákazníci umisťuji na vlatní riziko s možností pokuty.
Pokud si tedy u Prodejce chcete koupit čmeláky, můžete tak učinit ve výše uvedených krajích. Čmeláky ale nesmíte umístit v jiných krajích.
I v krajích, kde má prodejce povolení čmeláky prodávat, je dle ČIZP nutné, aby měl Kupující vystaveno povolení k umístění těchto čmeláků ve volné přírodě.
Zde upozorňujeme na fakt, že Prodejce má jako součást vydaného povolení povinnost vést evidenci svých zákazníků a adres míst, kde budou zakoupená hnízda umístěna. Prodaná hnízda a jejich vlastníci jsou dohledatelní.
Prodejce vás na tyto věci má upozornit.
Jak Prodejce čmeláky prodává
Prodejce prodává čmeláky prostřednictvím eShopu. Současně Prodejce aktivně oslovuje minulé zákazníky a nabízí jim čmeláky k prodeji – bez ohledu na kraje, kde daní záíkazníci bydlí, kde budou čmeláci umístěni a kde má Prodejce licence k prodeji.
Výdej probíhá na jím určených místech, na které své zákazníky upozorní. Tam jim Prodejce předá krabice se čmeláky a provede krátkou instruktáž. Tím celá věc pro něj končí.
Prodeje ale své zákazníky řádně neinformuje:
- O tom, že nejde o přírodní druh (poddruh) čmeláka, ale že se jedná o čmeláky pro opylovací službu
- O tom že tito čmeláci nepatří do volné přírody a že jí škodí
- O tom že nemá povolení k prodeji do všech krajů v ČR
- O tom, že na umístění jím prodávaných čmeláků má mít zákazník povolení z krajských úřadů
- O tom jak se o čmeláky řádně starat a jakou péči jim poskytnout
Velmi smutné na tom je, že jde o zneužití zájmu o přírodu a to včetně propagace těchto čmeláků ve školách atd.
Na fotografi9ch vidíte krabice, ve kterých byli čmeláci ještě v roce 2020 prodáváni. Nyní je Prodejce dodává v kartonových krabicích s vlastním logem.
Jde o jediného prodejce takových čmeláků v ČR?
je fér připomenout, že tyto a podpobné hybridy (velmi podobný mix prarodiči a genů na bázi terrestris) prodávají i jiní prodejci. Ti je ale prodávají jen pro zemědělce, kteří musí dodržovat příslušná pravidla = používat čmeláky v uzavřeném prostoru, zabránit úletu nových matek a hnízdo po určené době spálit (v době kdy se rodí nové matky).
Tito prodejci vám nebudou tvrdit, že jde o čmeláky z přírody, nic neskrývají. Také si u nich nekoupíte čmeláky na svou zahrádku, prostě vám je odmítnou prodat.
Nelíbí se mi praktiky Prodejce, ale objednal jsem si u něj čmeláky, co mám dělat ?
Pokud jste si u Prodejce objednal čmeláky, máte několik možností, jak věc řešit.
A) Pokud se vám celá věc nelíbí a cítíte se podvedeni, pokuste se odstoupit od objednávky
B) Pokud je vám jedno, jaký mají tito čmeláci vliv na životní prostředí, ale nechcete akceptovat rizika možného postihu na své straně, jednejte:
- Požádejte Prodejce o doložení dokladů.
- Chtějte kopie všech povolení a vyjádření – v papírové formě.
- Chtějte Prodejcem vydané potvrzení, že se jedná přírodní druh čmeláků a nikoli o čmeláky určené pro opylovací službu
- Žádejte Prodejce o doklad genetického původu jím prodávaných čmeláků.
- Chtějte od potvrzení, že na vámi zamýšleném místě můžete tyto čmeláky umístit.
- Chtějte od něj potvrzení, že na umístění jím prodávaných čmeláků nepotřebujete pro sebe žádnou další licenci.
- Všechny tyto doklady si bezpečně uschovejte pro případnou kontrolu.
- Pokud výše uvedené doklady nebudete mít k dispozici , vystavujete se sami riziku možného postihu ve smyslu platných zákonů a předpisů na ochranu přírody v ČR.
C) Pokud chcte bránit zájmy přírody, množit tyto hybrody a nechat je uletět do přírody, zlikvidujte hnízdo v okamžiku, když se v něm objeví nové matky. Ano, je to těžké, ale je to řešení. Toto je jedno z pravidel, která jsou vyžadována po zemědělcích, kteří použivají hybridní čmeláky pro oyplovací službu. Hnízdo je možné v noci uzavřít (vletový otvor a větrání) a prolít silným alkoholem, střechu zavřít.
Závěr
- Nebuďte lhostejní k přírodě.
- Pokud víte o dalších zákaznících tohoto Prodejce, informujte je o situaci.
- Chápeme, že mít čmeláky je krásné a o tom všem je celé snažení Čmeláci PLUS i všech chovatelů čmeláků.
- Pokud si chcete pořídit čmeláky, máte více možností viz ZDE
- Nepodporujte nekalý obchod s čmeláky, kteří do naší přírody nepatří a kteří ji mohou poškodit.
- Braňte zájmy přírody a zájmy své. Nevystavujte se riziku, které na vás přenáší nepoctivý Prodejce.
- Když už si chcete tyto čmeláky pořídit, zajímejte se o jejich původ a chtějte vidět všechna povolení k prodeji.
- Pořiďte si na krajském úřadě povolení k umístění těchto čmeláků na vámi zvažované místo umístění úlku s čmeláky.
O naši práci a zjištění projevila zájem media
- O problému se ví a věc se i medializuje
- V Ekolist.cz vyšel článek kde popisujeme praktiky nepoctivého prodejce a jeho prodej hybridních čmeláků, určených pro práci ve sklenících zahrádkářum a těm, kdo chtějí něco udělat pro přírodu
- Téma hybridních čmeláků se dostalo i do dalších medií jako je iDNES.cz – Skupina Čmeláci PLUS byla uvedena jako jeden ze subjektů, který na tyto čmeláky a nepoctivý prodej upozorňuje – nejsme tedy sami, kdo o dané věci hovoří
O naši práci a zjištění projevila zájem media
- O problému se ví a věc se i medializuje
- V Ekolist.cz vyšel článek kde popisujeme praktiky nepoctivého prodejce a jeho prodej hybridních čmeláků, určených pro práci ve sklenících zahrádkářum a těm, kdo chtějí něco udělat pro přírodu
- Téma hybridních čmeláků se dostalo i do dalších medií jako je iDNES.cz – Skupina Čmeláci PLUS byla uvedena jako jeden ze subjektů, který na tyto čmeláky a nepoctivý prodej upozorňuje – nejsme tedy sami, kdo o dané věci hovoří
Odkazy, reportáže
Vyjádření české společnosti Entomologické
Stanovisko k prodeji a využívání čmeláků (Bombus spp.) za účelem tzv. „opylovací služby“
Reportáže/články k tématu
- iDNES 12/4/2019
- ASZ. CZ
- iDNES 31/5/2019
- Čt 9/3/2020
- EKOLIST 17/4/2020
- iDNES 23/4/202
- E15 15/7/2020
- Ďáblík – elektronický zpravodaj Calla
- Český Rozhlas – České Budějovice 16/6/2021
- Seznam Zprávy 24/7/2021 – Komentář: Opyluj a zhyň! Ministerstvo uchystalo čmeláčí masakr
a naše reakce - iDnes – 15/8/2021 – Opylovat a zemřít. Správný proces se superčmeláky úřady nehlídají
Články o negativním působení čmeláků z komečních velkochovů na přírodu
Veřejně dostupná rozhodnutí KÚ – příklady
Ministerstvo Životního Prostředí
Věštník ROČNÍK XXXI – březen 2021
Vědecké práce
DNA analýza čmeláků z velkochovu – zdroj Úroda 12/2019, vědecká příloha časopisu – část PRIVÁTNÍ ALELY DNA POLYMORFISMŮ KOMERČNĚ CHOVANÝCH ČMELÁKŮ BOMBUS TERRESTRIS V POROVNÁNÍ S LOKÁLNÍ POPULACÍ BOMBUS TERRESTRIS TERRESTRIS V ČESKÉ REPUBLICE“
Poznámka:
některé rodové linie čmeláků z velkochovu nelze již spolehlivě pomocí DNA rozeznat. Jsou známé případy, kdy vzorek čmeláka odebraného z velkochovu vykazoval za použití některých metod DNA analýzy rysy přírodního Bombus terrestris. Nic to nemění na faktu, že zavlékání čmeláků z velkochovů do přírody představuje rzika.
Odborné zdůvodnění
Ze zdůvodnění krajského úřadu Ústeckého kraje, o udělení nesouhlasu dle § 54 odst. 3 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, k vypouštění zvláště chráněného živočicha odchovaného v zajetí do přírody a dle § 56 zákona k povolení výjimky ze zákonné ochrany zvláště chráněného živočicha
Citujeme:
V České republice byl dosud zaznamenán výskyt 38 druhů čmeláků a pačmeláků, dohromady zahrnovaných do rodu Bombus. V současné době 25 druhů z nich náleží do některé z kategorií Červeného seznamu (Hejda et al. 2017)
Pro srovnání, v roce 2005 kritériím Červeného seznamu odpovídalo 16 druhů. Zvýšil se i počet kriticky ohrožených, nebo vyhynulých druhů – v současné době 11 oproti 9 druhům v roce 2005. Je tedy zřejmé, že rod Bombus, jako celek, náleží k významně ohroženým taxonům.
Čmelák zemní (Bombus terrestris) je druh s poměrně rozsáhlým areálem, který zahrnuje Evropu, Malou Asii, severní Afriku a Kanárské ostrovy. Čmelák zemní je v Evropě hojně rozšířený druh, který ve svém původním areálu vytváří 9 subspecií, jež jsou přizpůsobeny místním podmínkám a liší se i svým chováním.
Význam čmeláků jako zdatných opylovačů rostlin je velký. Na rozdíl od včel létají i za chladného počasí a za deště. Úbytek čmeláků způsobený nevhodným typem hospodaření (pěstování monokultur, používání chemických prostředků, zakládání sterilních trávníků, apod.) je přitom zřejmý.
K poskytování opylovací služby se čmeláci používají zejména ve sklenících. Tím je jejich pohyb ve volné přírodě omezen. Žadatel chce vypouštět čmeláky ve volné krajině a nijak neomezovat jejich rozlet. K opylovacím účelům se v Evropě nejvíce používají jedinci čmeláka poddruhu B. t. dalmatinus s původním areálem výskytu v jižní Evropě, případně jeho kříženci s B. t. terrestris, kteří jsou silnější, výkonnější, mají větší matky, než čistý B. t. terrestris. V případě rozšíření geograficky nepůvodního poddruhu, nebo jeho křížence, by tento mohl vytlačit původní druhy čmeláků. Vzhledem k oteplování a nástupu mírnějších zim mohou v přírodě přežít i matky poddruhů, které by v chladnějších podmínkách zimu nepřežily
Různé poddruhy čmeláka zemního se jako opylovači vysazují minimálně od první poloviny minulého století a např. v Jižní Americe se rychle rozšířili i mimo místa vysazení. Podle Rasmonta et al. 2008 3 tak čmelák zemní, jako celek, není ohroženým druhem, ale spíše invazivním. Všechny poddruhy čmeláka zemního se mohou vzájemně křížit. Některé poddruhy se od sebe dají velmi těžko odlišit, a to i geneticky. Kromě vzhledu se liší i fyziologií, např. termínem diapauzy, schopností vidění, náchylností k hmyzomorce
(Nosema sp.) a i chováním – agresivitou, velikostí kolonií, rychlostí sběru. V současnosti nejvíce chovaným poddruhem je B. t. dalmatinus. Někteří autoři se obávají, že v případě úniku ze skleníků, se může zkřížit s, případně nahradit původní populace druhu.
K poskytování opylovací služby ve volné přírodě by tak měli být využíváni čmeláci pouze s jasným genetickým původem. V rámci řízení žadatel dostatečně nedoložil geografický a genetický původ předmětných čmeláků. Na výzvu k doplnění žádosti o prokázání původu zdrojové populace chovu čmeláka zemního, místě, způsobu a čase odchytu či koupě a množství odchycených či zakoupených jedinců zdrojové populace zaslal žadatel dokument, ze kterého je možné dovodit pouze, že jde o komerční laboratorní odchov čmeláků s prodejcem se sídlem v Polsku. Podrobnější údaje chybí. Tento certifikát neříká nic o původu matek z chovu, kde byly odchyceny, ani jejich genetické příslušnosti k poddruhu. Předložený certifikát je tedy k prokázání poddruhu nedostatečný. Doložení však bylo dostatečné z pohledu požadavku § 54 odst. 1 zákona, tedy legálnosti původu jedinců, což řešil správní orgán jako předběžnou otázku, a co bylo i důvodem pro přerušení řízení, a proto bylo možné v řízení pokračovat.
Pro založení chovu čmeláků de novo je nutné odchytit matky z přírody (v ČR nutná výjimka dle § 56 odst. 1 zákona). Následně by měl být u každé matky veden rodokmen, aby se zabránilo příbuzenskému křížení. Doložení rodokmenů, kde jsou uvedeny lokality odchytu původních matek, je pak v takovýchto případech nutné. Pro povolení výjimek u tohoto druhu by měla být jednoznačně doložena i taxonomická příslušnost držených jedinců k jednomu z devíti poddruhů.
V Polsku se sice vyskytuje stejný poddruh čmeláka, ale u laboratorně odchovaných jedinců tomu tak být nemusí. Mohou patřit k jinému poddruhu, běžně chovanému k použití na opylení kultur ve sklenících – Bombus terrestris subsp. dalmatinus, nebo ke křížencům obou poddruhů, kteří bývají běžně označeni jako B. t. terrestris. Ty je pak možné odlišit právě pouze genetickou analýzou. B. t. dalmatinus se vizuálně velmi podobá B. t. terrestris, ale liší se svým chováním – tvoří větší, silnější hnízda, má větší opylovací aktivitu, královny nezimují. Jeho původním areálem výskytu je sever Itálie, Balkánský poloostrov, Turecko, Kavkaz. Šíření genů nepůvodních druhů čmeláků by mohlo změnit chování našich, například narušit schopnost zimování, která je v našich podmínkách nezbytná, a tím ohrozit životaschopnost původních populací v ČR.
Nicméně i v případě stejného poddruhu odchovaného v zajetí, ale původem ze vzdálenějších oblastí, existují závažné pochybnosti o bezpečnosti jejich případného vypouštění do volné přírody a neovlivnění stávajících populací v ČR. Místní populace mohou mít lokální adaptace, které nejlépe odpovídají danému prostředí. Navíc u laboratorně odchovaných jedinců nutně dochází k domestikaci a výběru znaků, které pak mohou ovlivňovat přežití v přírodě.
Genetickou analýzou potvrzená příslušnost jedinců k čisté linii Bombus terrestris terrestris a rodokmeny původních matek dokladující dosavadní chov i místo původu jsou zde proto důležitými podklady pro rozhodování.
Součástí záměru není vyhodnocení současného stavu populací v oblastech vypouštění ani analýza příčin jejich ohrožení, která by odůvodňovala nutnost jejich umělého posilování z chovů. Záměr nezvažuje rizika vypouštění odchovaných jedinců pro původní populace. Vypouštění mimo původní areál má přitom často velmi zásadní škodlivé důsledky, které je obtížné až nemožné předpovídat.
Čmelák zemní (Bombus terrestris terrestris) patří mezi ohrožené druhy, ale v rámci čmeláků patří mezi naše nejrozšířenější. Populace čmeláka zemního v Ústeckém kraji v současnosti nevykazují známky takového stavu, kdy by bylo z pohledu ochrany tohoto druhu nutné systematicky zavádět jeho posílení vypouštěním dalších jedinců.
Navíc by jejich vypouštěním byl zvyšován konkurenční tlak na slaběji zastoupené druhy, pro které by mohli být nově vypuštění čmeláci potravními konkurenty. Záměr by mohl narušit genetickou stabilitu a chování původních druhů čmeláků, či je přímo vytlačit. Vzhledem k tomu, že existence většiny našich druhů čmeláků je vážně ohrožena, je velmi nežádoucí ohrozit populace jednoho z mála hojných a stabilních druhů.
Pokud čmeláci ve volné přírodě vymírají, jak žadatel zmiňuje, z důvodu rozšiřování zemědělské půdy a jejího obhospodařování monokulturními plodinami, vysazením dalších byť geneticky vhodných čmeláků původní populaci pravděpodobně nepomůže, neboť nebudou odstraněny příčiny jejich úbytku. Vhodnějším způsobem pro zachování původních populací čmeláka a v důsledku i pro posílení jejich opylovací „funkce“ je vysazování vhodných a různorodých plodin, zakládání čmelínů apod.
Podle § 56 odst. 1 zákona lze výjimku udělit jen v případech, kdy převažuje jiný veřejný zájem nad zájmem ochrany přírody, nebo v zájmu ochrany přírody. Zároveň je podle § 54 odst. 3 zákona vypouštění zvláště chráněných živočichů odchovaných v lidské péči do přírody možné pouze v případě, že nehrozí riziko zhoršení stavu volně žijící populace a jedná-li se o vypouštění v areálu původního výskytu daného druhu za účelem obnovy jeho populace nebo stabilizace či posílení populací stávajících. V rámci řízení nebylo prokázáno, že je záměr v zájmu ochrany přírody, nebyl prokázán ani jiný převažující veřejný zájem na záměru a záměr s sebou nese rizika ohrožení původní populace čmeláka zemního v České republice.
Z těchto důvodů úřad předmětné žádosti nevyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku