Prodej nepůvodních druhů čmeláků – zemědělských hybridů

Pomáháme čmelákům a přírodě

Prodej nepůvodních druhů čmeláků - zemědělských hybridů

Úvod

Všichni lidé mají rádi čmeláky a těší se z nich. Neznáme jediného člověka, který by čmeláky neměl rád. Jsou to roztomilí létající medvídkové a dobromyslní bručouni.

Čmeláci PLUS - Čmelák na krokusech

Čmelák zemní (Bombus terrestris) na krokusech
Foto A. Ugnerová (3/2020)

Bohužel zájmu o čmeláky se snaží někteří lidé zneužít a vydělat na tom peníze.

Nemáme nic proti poctivě vydělaným penězům, to je v pořádku. Ale nepoctivý prodej, ohrožování přírody a zneužívání snahy lidí o pro přírodu něco udělat – to je vážně něco, co s čím nelze souhlasit.

Jeden podnikavý člověk (dále jen Prodejce) zjistil, že je mezi lidmi zájem o hnízda čmeláků a poptávka výrazně převyšuje nabídku a lidé jsou za čmeláky ochotni zaplatit zajímavé peníze, tak proč jim je nedodat.

Prodejce ale neprodává čmeláky z přírody, ale z velkochovu z laboratoře, kteří jsou určeni jen pro práci v uzavřených prostorách (sklenících). Jde o čmeláky kteří se nesmí dostat do volné přírody, protože jí škodí

Navíc jde o hnízda ve vysokém stupni rozvoje a tak hnízdo za pár týdnů skončí a zanikne. Za víc jak 2.200,- Kč  si tak koupíte něco co po 4-6 týdnech zahyne

Prodejce navíc nemá licenci na prodej ve všech krajích a všelijak to obchází. O svém “zboží“ a vlivu na životní prostředí Prodejce své zákazníky ale řádně neinformuje.

Z výše uvedených důvodů u Prodejce nyní probíhá kontrola ze strany České inspekce životního prostředí (ČIZP)

S ohledem na známá fakta a probíhající kontrolu ČIZP nedoporučujeme u tohoto Prodejce  čmeláky kupovat.

Co je špatně

Prodejce využívá zájmu o čmeláky a snahu lidí pro přírodu něco udělat. Prodává však nikoli čmeláky z přírody, jak o tom píše na svých stránkách, ale čmeláky určené pro tzv. „opylovací službu“, tedy pro práci ve sklenících. Toto je doloženo veřejně dostupnou genetickou analýzou.

Pokud si takové čmeláky pořídíte, přírodě nepomůžete a ohrozíte ji.

Čmeláci PLUS - Čmeláci pro opylovací službu ve sklenících

Čmeláci pro opylovací službu ve sklenících
Foto web Producenta čmeláků

 

Co může být špatně na čmelácích určených pro opylovací službu

Jde sice o čmeláky zemní (Bombus terrestris), ale o jejich šlechtěný hybrid, který se v naší přírodě nevyskytuje

Tento laboratorní, nebo spíš zemědělský hybrid vznikl křížením několik poddruhů čmeláka zemního (Bombus terrestris). Přestože má ve svém latinském jménu uvedeno „terrestris“, do přírody nepatří. Vytvořil ho člověk laboratorním křížením pro zemědělské účely.

Produkuje se laboratorně v uzavřených velkochovech mimo ČR a je určen pouze pro opylovací službu ve sklenících, nebo jiných uzavřených prostorech. Tito čmeláci by se neměli dostávat do volné přírody.

Jsou to čmeláci vyšlechtěni pro práci a proto jsou velcí a výkonní, někdy se o nich píše jako o „superčmelácích“. Kromě svého výkonu tito čmeláci vytvářejí velká silná hnízda. V uzavřených prostorách to nevadí, tak jsou na konci pracovního cyklu nemilosrdně zlikvidováni – nesmí se totiž dostat do přírody a zde se množit. Je to spíš než čmelák stroj na opylování … Lidé prostě potřebují čerstvou zeleninu a ovoce po celý rok, takže si vymysleli toto řešení.

Čmeláci pro opylovací službu ve sklenících
Foto web Prodejce čmeláků

 

Jak tito čmeláci mohou škodit přírodě?

Již jsme si řekli, že tito čmeláci jsou výkonní a tak jsou silnou konkurenci místním druhům čmeláků v přírodě ČR. Ty tímto ohrožují a potlačují. Již tak slabé populace některých našich druhů čmeláků by mohly zaniknout

Superčmeláci“ tak narušují tolik potřebnou biodiverzitu.

Co je to biodiverzita a proč je tak důležitá

Biodiverzita, tedy biologická rozmanitost, znamená variabilitu všech žijících organismů; zahrnuje diverzitu v rámci druhů, mezi druhy i diverzitu ekosystémů. Je popsána jako rozmanitost života ve všech jeho formách, úrovních a kombinacích.

Zdroj: https://www.enviwiki.cz/wiki/Biodiverzita

Se ztrátou biodiverzity tedy ztrácíme nejen krásu a bohatost přírody, ale také destabilizujeme ekologické procesy. Přitom na zdravých ekosystémech závisí budoucnost lidstva. Snižováním biodiverzity tedy ohrožujeme především sami sebe.

Zdroj: https://www.veronica.cz/co-to-je-biodiverzita-a-proc-ji-chranit

Pokud tedy zapříčiníme snížení počtu druhu čmeláků v přírodě, připravíme se nejen o její krásu, ale ještě více ji destabilizujeme.
V lepším případě pak budeme závislí na jednom druhu čmeláků, v horším případě budeme muset tyto čmeláky chovat v laboratořích a pouštět je do přírody, abychom vůbec nějaké čmeláky měli.

Dostaneme se tak možná do podobné situace, jaké čelíme u včel. Jsme závislí na jednom druhu včely, který jako lidé šlechtíme aby byla výkonnější a lépe nám sloužila. Přitom se ví, že šlechtěné včely jsou náchylnější na choroby včel a tak je zase šlechtíme, „pomáháhme jim“ chemií a tak stále do kola.

Co když ale „soudruzi z NDR někde ve šlechtění udělají chybu“ a dostaneme se do slepé uličky, ze které nebude cesty  zpět? Chceme a musíme se tam i se čmeláky dostat? Opravdu to chceme? 

 

O jaké čmeláky se tedy jedná

Prodejce na svých stránkách tvrdí, že jde o čmeláky z Polska. Citace „Podařilo se mi ale najít polského chovatele, který v krásném prostředí jezera Narew chová právě čmeláky zemní (I. Bombus terrestris), kteří jsou zároveň nejrozšířenějším druhem u nás“.
Prodejce ale zdroj čmeláků ale nikdy ani na výzvu Krajských úřadů nedoložil.

S největší pravděpodobností se jedná o laboratorní zemědělské hybridy množené ve španělských laboratořích společnosti BIOMIP, které se v Polsku pouze přeprodávají.

Firma BIOMIP (Polibiol) www.biomip.com je španělská zemědělská korporace, která produkuje hnízda čmeláků pro opylovací službu. Viz https://biomip.com/polinizacion-de-cultivos/

Stejné čmeláky využívá polská firma Agroconsult www.agroconsult.pl pro opylovací službu v Polsku. Ta také tyto čmeláky nabízí k prodeji viz: https://sklep.agroconsult.pl/pl/p/Trzmiele-do-zapylania-pod-oslonami/74 
Viz také: https://www.youtube.com/watch?v=bWC1sb2RQWI

Je tedy nejvýš pravděpodobné, že Prodejcem dovážení čmeláci z přírody jsou tedy ve skutečnosti laboratorně chovaní čmeláci BIOMIP (Polibiol) dovážení ze Španělska, nebo produkovaní v Polsku v rámci licence BIOMIP (Polibiol).

Tuto domněnku lze doložit například srovnáním produktů výše uvedených firem a fotografií krabic se čmeláky,  které si zákazníci prodejce koupili (volně k dispozici i na web a FB) a stejně tak na internetu dostupnou genetickou analýzou těchto čmeláků.

Rozeznat tyto čmeláky v přírodě je volné přírodě je velmi obtížné a spolehlivě tolze jen srovnáním, nebo genetickou analýzou

Vypadají podobně jako velmi velký čmelák hájový, mají ale jasně citronově žluté proužky. Pruh za hlavou je výrazně široký. Celkově budí dojem že jso žlutí, spíš než černí.

Spolehlivě poznat tyto čmeláky je ale velmi obtížné a záměna s jinými druhy, nebo se samci jiných druhů je snadná. I když na podopbné čmeláky v přírodě narazíte a máte pocit že jsou to oni, nemůžete si tím být jistí. 

Proto prosíme – nesnažte se v přírodě likvidovat čmeláky v domění,  že to jsou snad hybridní čmeláci. Pravdědobnost, že je snad v přírodě potkáte je malá a možnost chybného určení druhu vysoká.

Pomožte radeji zabránit jejich problematickému prodeji a vypouštění do přírody.

Jak je možné, že Prodejce tyto čmeláky v ČR prodává

Prodejce využil situace, kdy kraje neměly k dispozici instrukce Ministerstva životního prostředí. Proto šest Krajských úřadů vydalo Prodejci povolení k prodeji čmeláků.

Další povolení již nebyla vydána. Prodejce totiž nebyl schopen doložit genetický původ jím prodávaných čmeláků, respektive to, že jde o čmeláky původem z přírody.

Celou věc nyní šetří ČIZP (Česká Inspekce životního prostředí) a u  Prodejce probíhá kontrola.

Je jasné, že, tento prodej není v pořádku. Věc dosud není uzavřena a šetření ČIZP pokračuje.

 

Takže je tedy „papírově vše v pořádku a čmeláky si můžu koupit?

Dotazem na KÚ dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů lze ověřit, že Prodejce má vydaná časově omezená povolení k prodeji  JEN v následujících krajích:

  • Karlovarský kraj
  • Liberecký kraj
  • Moravskoslezský
  • Olomoucký kraj
  • Pardubický
  • Zlínský

Vydaná povolení máme k dispozici.  V ostatních krajích povolení k prodeji nebyla vydána.

Čmeláci PLUS - Mapa ČR

Mapa ČR

Pokud si tedy u Prodejce chcete koupit čmeláky, můžete tak učinit ve výše uvedených krajích. Čmeláky ale nesmíte umístit v jiných krajích.
I v krajích, kde má prodejce povolení čmeláky prodávat, je dle ČIZP nutné, aby měl Kupující vystaveno povolení k umístění těchto čmeláků ve volné přírodě.

Zde upozorňujeme na fakt, že Prodejce má jako součást vydaného povolení povinnost vést evidenci svých zákazníků a adres míst, kde budou zakoupená hnízda umístěna. Prodaná hnízda a jejich vlastníci jsou dohledatelní.

Jak Prodejce čmeláky prodává

Prodejce prodává čmeláky prostřednictvím eShopu. 

Čmeláci PLUS - Nepůvodní druhy čmeláků eShop

Nepůvodní druhy čmeláků eShop
Web Prodejce

 

Výdej probíhá na jím určených místech, na které své zákazníky upozorní. Tam jim Prodejce předá krabice se čmeláky a provede krátkou instruktáž. Tím celá věc pro něj končí.

Prodeje ale své zákazníky řádně neinformuje:

  1. O tom, že nejde o přírodní druh (poddruh) čmeláka, ale že se jedná o čmeláky pro opylovací službu
  2. O tom že tito čmeláci nepatří do volné přírody a že jí škodí
  3. O tom že nemá povolení k prodeji do všech krajů v ČR
  4. O tom, že na umístění jím prodávaných čmeláků má mít zákazník povolení z krajských úřadů
  5. O tom, že jim prodává rozvinuté hnízdo, které se dožije maximálně 1-1,5 měsíce
  6. O tom jak se o čmeláky řádně starat a jakou péči jim poskytnout

Velmi smutné na tom je, že jde o zneužití zájmu o přírodu a to včetně propagace těchto čmeláků ve školách atd.

Čmeláci PLUS - Výdej čmeláků na parkovišti

Výdej čmeláků na parkovišti
Foto FB Zákazníka

Čmeláci PLUS - Propagační akce Prodejce ve škole

Propagační akce Prodejce ve škole
Foto FB Prodejce

Čmeláci PLUS - Nepůvodní druhy čmeláků doprava

Nepůvodní druhy čmeláků doprava
Foto FB Prodejce

Nelíbí se mi praktiky Prodejce, ale objednal jsem si u něj čmeláky, co mám dělat ?

Pokud jste si u Prodejce objednal čmeláky, máte několik možností, jak věc řešit.

A) Pokud se vám celá věc nelíbí a cítíte se podvedeni, pokuste se odstoupit od objednávky 

B) Pokud je vám jedno, jaký mají tito čmeláci vliv na životní prostředí, ale nechcete akceptovat rizika možného postihu na své straně, jednejte:

  • Požádejte Prodejce o doložení dokladů.
  • Chtějte kopie všech povolení a vyjádření – v papírové formě.
  • Chtějte Prodejcem vydané potvrzení, že se jedná přírodní druh čmeláků a nikoli o čmeláky určené pro opylovací službu
  • Žádejte Prodejce o doklad genetického původu jím prodávaných čmeláků.
  • Chtějte od potvrzení, že na vámi zamýšleném místě můžete tyto čmeláky umístit.
  • Chtějte od něj potvrzení, že na umístění jím prodávaných čmeláků nepotřebujete pro sebe žádnou další licenci.
  • Všechny tyto doklady si bezpečně uschovejte pro případnou kontrolu.
  • Pokud výše uvedené doklady nebudete mít k dispozici , vystavujete se sami riziku možného postihu ve smyslu platných zákonů a předpisů na ochranu přírody v ČR.

Závěr

  • Nebuďte lhostejní k přírodě. 
  • Pokud víte o dalších zákaznících tohoto Prodejce, informujte je o situaci.
  • Chápeme, že mít čmeláky je krásné a o tom všem je celé snažení Čmeláci PLUS i všech chovatelů čmeláků.
  • Pokud si chcete pořídit čmeláky, máte více možností viz ZDE
  • Nepodporujte nekalý obchod s čmeláky, kteří do naší přírody nepatří a kteří ji mohou poškodit.
  • Braňte zájmy přírody a zájmy své. Nevystavujte se riziku, které na vás přenáší nepoctivý Prodejce.
  • Když už si chcete tyto čmeláky pořídit, zajímejte se o jejich původ a chtějte vidět všechna povolení k prodeji
  • Pořiďte si na krajském úřadě povolení k umístění těchto čmeláků na vámi zvažované místo umístění úlku s čmeláky.
 
 
Další informace o tomto tématu dozvíte na Facebook pod  #cmelaciplusnepuvodnidruhycmelaku
 

O naši práci a zjištění projevila zájem media

  • O problému se ví a věc se i medializuje
  • V Ekolist.cz vyšel článek kde popisujeme praktiky nepoctivého prodejce a jeho prodej hybridních čmeláků, určených pro práci ve sklenících zahrádkářum a těm, kdo chtějí něco udělat pro přírodu
  • Téma hybridních čmeláků se dostalo i do dalších medií jako je iDNES.cz  – Skupina Čmeláci PLUS byla uvedena jako jeden ze subjektů, který na tyto čmeláky a nepoctivý prodej upozorňuje – nejsme tedy sami, kdo o dané věci hovoří 
 
 
Čmeláci PLUS - Čmelák a Ála

Čmelák v našich rukou 
Foto A. Ungerová (3/2020)

Odborné zdůvodnění

Ze zdůvodnění krajského úřadu Ústeckého kraje, o udělení nesouhlasu dle § 54 odst. 3 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, k vypouštění zvláště chráněného živočicha odchovaného v zajetí do přírody a dle § 56 zákona k povolení výjimky ze zákonné ochrany zvláště chráněného živočicha

Citujeme:

V České republice byl dosud zaznamenán výskyt 38 druhů čmeláků a pačmeláků, dohromady zahrnovaných do rodu Bombus. V současné době 25 druhů z nich náleží do některé z kategorií Červeného seznamu (Hejda et al. 2017)

Pro srovnání, v roce 2005 kritériím Červeného seznamu odpovídalo 16 druhů. Zvýšil se i počet kriticky ohrožených, nebo vyhynulých druhů – v současné době 11 oproti 9 druhům v roce 2005. Je tedy zřejmé, že rod Bombus, jako celek, náleží k významně ohroženým taxonům.

Čmelák zemní (Bombus terrestris) je druh s poměrně rozsáhlým areálem, který zahrnuje Evropu, Malou Asii, severní Afriku a Kanárské ostrovy. Čmelák zemní je v Evropě hojně rozšířený druh, který ve svém původním areálu vytváří 9 subspecií, jež jsou přizpůsobeny místním podmínkám a liší se i svým chováním.

Význam čmeláků jako zdatných opylovačů rostlin je velký. Na rozdíl od včel létají i za chladného počasí a za deště. Úbytek čmeláků způsobený nevhodným typem hospodaření (pěstování monokultur, používání chemických prostředků, zakládání sterilních trávníků, apod.) je přitom zřejmý.

K poskytování opylovací služby se čmeláci používají zejména ve sklenících. Tím je jejich pohyb ve volné přírodě omezen. Žadatel chce vypouštět čmeláky ve volné krajině a nijak neomezovat jejich rozlet. K opylovacím účelům se v Evropě nejvíce používají jedinci čmeláka poddruhu B. t. dalmatinus s původním areálem výskytu v jižní Evropě, případně jeho kříženci s B. t. terrestris, kteří jsou silnější, výkonnější, mají větší matky, než čistý B. t. terrestris.  V případě rozšíření geograficky nepůvodního poddruhu, nebo jeho křížence, by tento mohl vytlačit původní druhy čmeláků. Vzhledem k oteplování a nástupu mírnějších zim mohou v přírodě přežít i matky poddruhů, které by v chladnějších podmínkách zimu nepřežily 

Různé poddruhy čmeláka zemního se jako opylovači vysazují minimálně od první poloviny minulého století a např. v Jižní Americe se rychle rozšířili i mimo místa vysazení. Podle Rasmonta et al. 2008 3 tak čmelák zemní, jako celek, není ohroženým druhem, ale spíše invazivním. Všechny poddruhy čmeláka zemního se mohou vzájemně křížit. Některé poddruhy se od sebe dají velmi těžko odlišit, a to i geneticky. Kromě vzhledu se liší i fyziologií, např. termínem diapauzy, schopností vidění, náchylností k hmyzomorce
(Nosema sp.) a i chováním – agresivitou, velikostí kolonií, rychlostí sběru. V současnosti nejvíce chovaným poddruhem je B. t. dalmatinus. Někteří autoři se obávají, že v případě úniku ze skleníků, se může zkřížit s, případně nahradit původní populace druhu.

K poskytování opylovací služby ve volné přírodě by tak měli být využíváni čmeláci pouze s jasným genetickým původem. V rámci řízení žadatel dostatečně nedoložil geografický a genetický původ předmětných čmeláků. Na výzvu k doplnění žádosti o prokázání původu zdrojové populace chovu čmeláka zemního, místě, způsobu a čase odchytu či koupě a množství odchycených či zakoupených jedinců zdrojové populace zaslal žadatel dokument, ze kterého je možné dovodit pouze, že jde o komerční laboratorní odchov čmeláků s prodejcem se sídlem v Polsku. Podrobnější údaje chybí. Tento certifikát neříká nic o původu matek z chovu, kde byly odchyceny, ani jejich genetické příslušnosti k poddruhu. Předložený certifikát je tedy k prokázání poddruhu nedostatečný. Doložení však bylo dostatečné z pohledu požadavku § 54 odst. 1 zákona, tedy legálnosti původu jedinců, což řešil správní orgán jako předběžnou otázku, a co bylo i důvodem pro přerušení řízení, a proto bylo možné v řízení pokračovat. 

Pro založení chovu čmeláků de novo je nutné odchytit matky z přírody (v ČR nutná výjimka dle § 56 odst. 1 zákona). Následně by měl být u každé matky veden rodokmen, aby se zabránilo příbuzenskému křížení. Doložení rodokmenů, kde jsou uvedeny lokality odchytu původních matek, je pak v takovýchto případech nutné. Pro povolení výjimek u tohoto druhu by měla být jednoznačně doložena i taxonomická příslušnost držených jedinců k jednomu z devíti poddruhů.

V Polsku se sice vyskytuje stejný poddruh čmeláka, ale u laboratorně odchovaných jedinců tomu tak být nemusí. Mohou patřit k jinému poddruhu, běžně chovanému k použití na opylení kultur ve sklenících – Bombus terrestris subsp. dalmatinus, nebo ke křížencům obou poddruhů, kteří bývají běžně označeni jako B. t. terrestris. Ty je pak možné odlišit právě pouze genetickou analýzou. B. t. dalmatinus se vizuálně velmi podobá B. t. terrestris, ale liší se svým chováním – tvoří větší, silnější hnízda, má větší opylovací aktivitu, královny nezimují. Jeho původním areálem výskytu je sever Itálie, Balkánský poloostrov, Turecko, Kavkaz. Šíření genů nepůvodních druhů čmeláků by mohlo změnit chování našich, například narušit schopnost zimování, která je v našich podmínkách nezbytná, a tím ohrozit životaschopnost původních populací v ČR.

Nicméně i v případě stejného poddruhu odchovaného v zajetí, ale původem ze vzdálenějších oblastí, existují závažné pochybnosti o bezpečnosti jejich případného vypouštění do volné přírody a neovlivnění stávajících populací v ČR. Místní populace mohou mít lokální adaptace, které nejlépe odpovídají danému prostředí. Navíc u laboratorně odchovaných jedinců nutně dochází k domestikaci a výběru znaků, které pak mohou ovlivňovat přežití v přírodě.

Genetickou analýzou potvrzená příslušnost jedinců k čisté linii Bombus terrestris terrestris a rodokmeny původních matek dokladující dosavadní chov i místo původu jsou zde proto důležitými podklady pro rozhodování.

Součástí záměru není vyhodnocení současného stavu populací v oblastech vypouštění ani analýza příčin jejich ohrožení, která by odůvodňovala nutnost jejich umělého posilování z chovů. Záměr nezvažuje rizika vypouštění odchovaných jedinců pro původní populace. Vypouštění mimo původní areál má přitom často velmi zásadní škodlivé důsledky, které je obtížné až nemožné předpovídat.

Čmelák zemní (Bombus terrestris terrestris) patří mezi ohrožené druhy, ale v rámci čmeláků patří mezi naše nejrozšířenější. Populace čmeláka zemního v Ústeckém kraji v současnosti nevykazují známky takového stavu, kdy by bylo z pohledu ochrany tohoto druhu nutné systematicky zavádět jeho posílení vypouštěním dalších jedinců.

Navíc by jejich vypouštěním byl zvyšován konkurenční tlak na slaběji zastoupené druhy, pro které by mohli být nově vypuštění čmeláci potravními konkurenty. Záměr by mohl narušit genetickou stabilitu a chování původních druhů čmeláků, či je přímo vytlačit. Vzhledem k tomu, že existence většiny našich druhů čmeláků je vážně ohrožena, je velmi nežádoucí ohrozit populace jednoho z mála hojných a stabilních druhů.

Pokud čmeláci ve volné přírodě vymírají, jak žadatel zmiňuje, z důvodu rozšiřování zemědělské půdy a jejího obhospodařování monokulturními plodinami, vysazením dalších byť geneticky vhodných čmeláků původní populaci pravděpodobně nepomůže, neboť nebudou odstraněny příčiny jejich úbytku. Vhodnějším způsobem pro zachování původních populací čmeláka a v důsledku i pro posílení jejich opylovací „funkce“ je vysazování vhodných a různorodých plodin, zakládání čmelínů apod.

Podle § 56 odst. 1 zákona lze výjimku udělit jen v případech, kdy převažuje jiný veřejný zájem nad zájmem ochrany přírody, nebo v zájmu ochrany přírody. Zároveň je podle § 54 odst. 3 zákona vypouštění zvláště chráněných živočichů odchovaných v lidské péči do přírody možné pouze v případě, že nehrozí riziko zhoršení stavu volně žijící populace a jedná-li se o vypouštění v areálu původního výskytu daného druhu za účelem obnovy jeho populace nebo stabilizace či posílení populací stávajících. V rámci řízení nebylo prokázáno, že je záměr v zájmu ochrany přírody, nebyl prokázán ani jiný převažující veřejný zájem na záměru a záměr s sebou nese rizika ohrožení původní populace čmeláka zemního v České republice.

Z těchto důvodů úřad předmětné žádosti nevyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku