Zavíječ cizopasný (Aphomia sociella) a chov čmeláků

Aphomia sociella obávaný likvidátor hnízd v úlech

Co se zde dozvíte

  • Co je to zavíječ cizopasný
  • Jak ho poznat
  • Jaký má životní cyklus
  • Jak škodí hnízdu čmeláků
  • Jak se proti něm bránit

Datum poslední aktualizace: 19/3/2022

 

Čmeláci PLUS - Zavíječ čmeláčí (Aphomia sociella) na větracím otvoru úlku

Samička zavíječe cizopasného/čmeláčího (Aphomia sociella) na větracím otvoru úlku
Foto O. Hercog (2017)

Zavíječ cizopasný/čmeláčí (Aphomia sociella) – noční posel čmeláčí smrti a zmaru

Zavíječ je jeden z hlavních nepřátel a likvidátor čmeláčích hnízd.

Většina chovatelů se s ním v chovu čmeláků dříve či později setká. Pokud chovatel včas nezasáhne, často končí takové setkání pro hnízdo fatálně. Pokud se tak stane, často i chovatel na své chovatelská úsilí zanevře a chovu čmeláků zanechá. 

V závislosti na době, ve které zavíječ hnízdo čmeláků napadne, je hnízdo oslabeno, nebo předčasně zanikne (nenarodí se v něm pohlavní jedinci). 

Velmi často zavíječ dokáže zlikvidovat i silné hnízdo čmeláků . To se stává především v okamžiku opakovaného napadení v chovech, kde není odstraněna příčina průniku zavíječe do úlku a kde chovatel neprovádí kontroly úlku = nechá jeho obyvatele napospas osudu.

Proto se tomuto parazitu čmeláků budeme věnovat podrobně, abychom vám poskytli všechny informace, které potřebujete v souboji  se zavíječem vědět.

Obecné informace o zavíječi naleznete ZDE. Tyto informace vám doporučujeme přečíst. Pochopíte způsob života zavíječe a umožní vám to pochopit, jak se mu bránit.

V další části budeme popisovat již jen oblasti týkající se chovu čmeláků, útoky zavíječe a obranu proti němu.

 

Čmeláci PLUS - Zavíječ cizopasný (Aphomia sociella) - samiceČmeláci PLUS – Zavíječ cizopasný (Aphomia sociella) – samice sedící na úlku
Foto O. Hercog (2019)[/caption

Čmeláci PLUS - Zavíječ cizopasný (Aphomia sociella) - samice

Čmeláci PLUS – Zavíječ cizopasný (Aphomia sociella) – samice sedící na úlku
Foto O. Hercog (2019)

 

Jak zavíječ vypadá

Dle Biolib je jeho zařazení následující: 

říše Animalia živočichové  >> kmen Arthropoda – členovci »  třída Insecta – hmyz »  řád Lepidoptera – motýli »  čeleď Pyralidae – zavíječovití »  rod Aphomia – zavíječ »  podrod Aphomia

Pro nás asi bude praktičtější jeho popis :

  • Je to noční motýlek  20 – 30 mm dlouhý s rozpětím křídel 18 – 44 mm.
  • Jeho křídla jsou červenohnědá, šedočerná nebo tmavě zelená s tmavě hnědým vzorem.
  • Samci se liší od samiček a jsou výrazněji zbarveni než samičky (pohlavní dimofirmus).
  • Samci se vyznačují světlou popelavou barvou na horní straně předních křídel (první pár) a dlouhými tykadly.
  • Samičky mají ve středu předních křídel tmavou skvrnu a typickou hlavu. Velikost samičky je někdy taková, že se protáhne velmi malou skulinou.
  • Housenky (larvy) zavíječe jsou v konečném stádiu 20 až 30 mm dlouhé, silné, žluté až nazelenalé, s výraznou tmavou hlavou a silnými kusadly.

Možná si zde ještě upřesněme, rozdíl mezi larvou a housenkou – larva je nedospělé stadium živočicha. Housenka tedy představuje larvální stadium motýlů. 

Čmeláci PLUS - Zavíječ cizopasný (Aphomia sociella) - samec

Zavíječ cizopasný (Aphomia sociella) – samec
Foto lepidoptera.butterflyhouse.com

 

Čmeláci PLUS - Zavíječ cizopasní (Aphomia sociella) - samice

Zavíječ cizopasný (Aphomia sociella) – samec
Foto lepidoptera.butterflyhouse.com

 

Čmeláci PLUS - Zavíječ cizopasní (Aphomia sociella) - samec

Zavíječ cizopasný (Aphomia sociella) – samec
Foto UK Moths

 

Čmeláci PLUS - Zavíječ cizopasní (Aphomia sociella) - samice

Zavíječ cizopasný (Aphomia sociella) – samice
Foto UK Moths

 

Čmeláci PLUS - Zavíječ cizopasní (Aphomia sociella) - samice

Zavíječ cizopasný (Aphomia sociella) – samice
Foto UK Moths

 

Čmeláci PLUS - Zavíječ cizopasní (Aphomia sociella) - samice

Zavíječ cizopasný (Aphomia sociella) – samice
Foto UK Moths

 

Jaký je životní cyklus zavíječe a jak působí na hnízdo čmeláků

Samička zavíječe v dubnu až srpnu (hlavně však v květnu až červenci) za šera a v teplých nocích hledá hnízda čmeláků.

Hnízda nachází podle pachové stopy. Napadá především hnízda čmeláků umístěná na povrchu, ale umí proniknout i do hnízd čmeláků ukrytých v zemi.

Pokud matka narazí na úlek (čmelín), hledá místo, kudy do něj proniknout. Při hledání se řídí primárně pachovou stopou, proto jí primárně zajímá větrací otvor a česno úlku

Rozdíly ve velikosti matek zavíječe  jsou velké a proto mají  různou strategii, jak se dostat do úlku.

Malá matka se protáhne i malým, otvorem/skulinou v konstrukci úlku. Velká matka potřebuje větší otvor a tak často sedí u úlku a čeká na vhodnou příležitost – pach hnízda ji silně láká. Velmi často matka zavíječe do úlku pronikne špatně dovřenou větrací klakou, například pokud je na ní přilepený pylový rousek.

Jakmile matka zavíječe pronikne k hnízdu čmeláků, naklade tam shluky 60–230 miniaturních vajíček – přímo na voskovou stavbu, do její blízkosti nebo do výstelky. Někdy může matka naklást vajíčka u skuliny, kterou sama nepronikne, nebo na větrací mřížku. Housenky, které se pak z vajíček vylíhnou, následně miniaturní skulinou proniknou do hnízda. 

Dospělci zavíječe totiž nepřijímají potravu a žijí často jen týden. Do té doby se musí spářit, najít hnízdo hostitele, proniknut do něj a zde naklást vajíčka. Matka zavíječe proto pro proniknutí do hnízda čmeláků udělá maximum – po nakladení vajíček končí její krátký život. Často ji díky tomu naleznete živou nebo mrtvou na povrchu výstelky v úlku/hnízdě. Již se nesnaží uniknout.

Z nakladených vajíček se za cca 10 dní vylíhnou malé světloplaché a velmi pohyblivé housenky světlé barvy. Ty zůstávají ve skupinách. Malé housenky se zpočátku zdržují ve skrytu pod hnízdem a živí odpadem. Housenky se krmí, rostou a podle všeho dokážou absorbovat i pach hnízda čmeláků. Díky tomu se maskují a ve tmě hnízda jsou pro čmeláky neviditelní. Pokud chovatel použije na vyložení úlku komůrkový karton, skrývají se často právě tam.

Čmeláci PLUS - Obložení úlu komůrkovým kartonem

Obložení úlu komůrkovým kartonem, ve kterém se skrývají parazité  – zde larvy brouka Antherophagus nigricornis a much
Foto M. Bradová

Jak housenky  zavíječe rostou, pouštějí se do vyšších pater a do hnízda. Své chodby často opřádají hedvábným vláknem, které je chrání proti kusadlům hostitelů, jako jsou čmeláci a včely.

Čmeláci jsou proti nim prakticky bezbranní. Housenky zavíječe se postupně pustí do voskové stavby hnízda (díla), zásoby pylu, prokoušou z boku voskové obaly a uvnitř požírají larvy a vajíčka čmeláků. Požírají v čmeláčím úlu vše kromě teplodržného materiálu. Nepohrdnou ani mrtvými čmeláky.

Útok larev zavíječe je zprvu nepozorovatelný – probíhá pod výstelkou v hnízdě a voskovém díle čmeláků. Malé housenky jsou navíc velmi rychlé a okem obtížně postřehnutelné. V případě silného napadení dokonce housenky zavíječe umí opříst hnízdo hedvábným vláknem tak, že znemožní pohyb dospělců čmeláků. To je závěrečná fáze, během které lze pozorovat hedvábná vlákna a pohyb housenky zavíječe na povrchu výstelky.

V konečném stádiu dosahují housenky zavíječe délky 20 – 30 mm, jsou tučné, světlé, někdy nazelenalé s výraznou tmavou hlavou a silnými kusadly. Vykrmené housenky se nastěhují mimo hnízdo čmeláků. Zde se těsně vedle sebe zapředou do dlouhých bílých zámotků, pevně připevněných ke stěně a v larválním stavu přezimují

Housenky se nejčastěji kuklí pod střechu úlku. Často vniknou na skryté místo – do škvíry nebo rohu úlku, případně do větrací trubice. Často se prokoušou za obložení úlku, umí konzumovat i polystyrénovou izolaci, za kterou se ukryjí a zapředou. Pokud housenky naleznou cestu ven z úlku, mohou se zapříst mimo úlek na chladném místě, Díky tomu se na jaře pak kuklí a líhnou později, než housenky zapředené v prostoru úlku.

Teprve na jaře se housenky zakuklí a vylíhnou se z nich dospělci a ti se hned na místě páří. Často se páří příbuzensky nebo s jedinci pocházejícími z různých matek (při opakovaném napadení úlku). Oplodněné samičky se pak vydají hledat hnízda hostitelů pro své potomky, mají na to jen pár dní….

Zajímavost:

  • Časový rozptyl výskytu zavíječe je dán tím, jak se postupně líhnou dospělci z loňských housenek. Ty přezimovaly v různých místech a díky tomu se na jaře housenky kuklí a dospělci líhnou postupně – dospělci z jedné loňské generace zavíječe
  • Hnízda raných druhů čmeláků nebo hnízda čmeláků s rychlým rozvojem bývají zavíječem často jen oslabena. K tomu obyčejně dochází, když samička zavíječe nakladla vajíčka opožděně před ukončením čmeláčího vývojového cyklu zejména u čmeláčích druhů se značným počtem jedinců (čmelák zemní, rokytový, skalní). K oslabení hnízda ale dojde vždy.
  • Někdy také mohou  mít housenky zavíječe k dispozici dostatek voskového materiálu (u hnízd, která mají dostatek potravy, zejména pylu, a jsou proto velká, s velkou produkcí vosku) a hnízdo čmeláků bude zavíječem jen oslabeno.
  • Podle Maye jsou schopni čmeláci zaútočit na motýlka zavíječe v hnízdě. Ten se ale umí skrýt a následně po absorbování pachu hnízda naklást vajíčka. Přestože jsou čmeláci svými kusadly schopni snadno zlikvidovat i velké housenky zavíječe, z nějakého důvodu to nedělají. Důvodem může být právě absorpce pachu hnízda, který pak housenkám zavíječe poskytuje dokonalé maskován

Podívejte se na zajímavé záběry ze života a působení zavíječe čmeláčího.
Použili jsme video od George Pilkingtona z YouTube

Jak rozpoznat napadení hnízda zavíječem

Jak jsme  popsali dříve, napadení hnízda probíhá v několika stupních.

Nejprve to může být přítomnost matky zavíječe v úlku na výstelce. Ta již pronikla do hnízda, nakladla vajíčka na výstelku nebo na voskové dílo nebo do blízkosti voskového díla. Samička zavíječe se již nesnaží opustit hnízdo a zahyne v něm a je tedy dobrým indikátorem napadení.

Na povrchu výstelky nenajdeme nic víc. Housenky se vylíhnou až za cca 10 dní, miniaturní vajíčka nelze okem spatřit a navíc jsou ukryté pod hnízdem.

Housenky zahlédneme až se začnou pohybovat ve voskovém díle, upoutá vás jejich velmi rychlý pohyb.

Dalším signálem napadení jsou otvory v bocích voskových buněk, ty ale uvidíte jen při bližším pohledu. V tom okamžiku se již housenky pustily do obsahu voskových pouzder s larvami a vajíčky.

Spolehlivým signálem dalšího  stupně napadení je to, že aktivita čmeláků začne trvale slábnout, hnízdo je apatické a jakoby ve stresu. Nereaguje tak jako dřív na poklepání na úlek, bzučí stále slaběji, byť je v něm stejný počet jedinců. Pohyb čmeláků a jejich prolety mají klesající frekvenci, protože namísto rodících se větších nových dělnic, se objevují jen menší dělnice. Když napadení pokračuje, počet jedinců klesá – větší dělnice opustí úlek a další dělnice se nerodí.

Jedním z dalších signálů přítomnosti zavíječe v hnízdě (úlku) je hromadění čmeláků vně úlku. čmeláci posedávají kolem vletového otvoru, zde se hromadí a nevracejí se do úlku.  Dá se to vysvětlit možným zapředením vstupního otvoru housenkami zavíječe. Může se také jednat o chemické signály vydávané housenkami/čmeláky.

Poznámka

  • Hromadění čmeláků před vletovým otvorem může být ale i signálem ucpání vletového otvoru/trubice.
  • Dělnice v takovém případě často na česně staví voskové dílo, kam ukládají pyl a nektar – nemají kam ho složit.

 

Ve finálním stavu se na povrchu výstelky objeví hedvábné předivo a posléze i housenky zavíječe. V tom okamžiku je konec a osud hnízda je zpečetěn.

 

Čmeláci PLUS - Zavíječ cizopasný (Aphomia sociella) - hnízdo napadené zavíječem

Zavíječ cizopasný (Aphomia sociella) – hnízdo napadené zavíječem
Foto P. Menšík (2019)

 

Čmeláci PLUS - Zavíječ cizopasný (Aphomia sociella) - hnízdo napadené zavíječem

Zavíječ cizopasný (Aphomia sociella) – hnízdo napadené zavíječem
Foto P. Menšík (2019)

 

Čmeláci PLUS - Zavíječ cizopasný (Aphomia sociella) - housenky v zámotcích

Zavíječ cizopasný (Aphomia sociella) – housenky v zámotcích
Foto Internet

Čmeláci PLUS - Zavíječ cizopasný (Aphomia sociella) - housenky v zámotcích

Zavíječ cizopasný (Aphomia sociella) – housenky v zámotcích
Foto Internet

 

Čmeláci PLUS - Zavíječ cizopasný (Aphomia sociella) - housenky v zámotcích

Zavíječ cizopasný (Aphomia sociella) – housenky v zámotcích
Foto J. Knotek (2018)

Zavíječ nebo mol?

Někdy se v hnízdě objeví jedinci a housenky mola paprikového. Tento mol je pro hnízdo čmeláků prakticky neškodný – pouze konzumuje zásoby pylu a poztrácené pylové rousky. Mola si můžete snadno dovézt z chovu čmeláků, například z Troubska.

Při nálezu mola nebo zavíječe se nejprve pokuste o správnou identifikaci jedince v úlku, ať se nepouštíte do záchranné akce v okamžiku, kdy to není nutné – mol paprikový čmelákům neuškodí.

Jak mol paprikový (Plodia interpunctella) vypadá

Zavíječ paprikový dosahuje v klidu délky až 20 mm Krajní 2 třetiny předních křídel jsou červenohnědé, bronzové nebo měděné barvy, část křídel u těla je světle šedá, někdy nažloutlá. Obě části křídla jsou odděleny tmavým proužkem. Rozpětí křídel má 16-20 mm. Druhý pár křídel je světlý. Křídla jsou obrvená.

Vajíčka jsou až 0,5 mm velká, obvykle ale menší. Larvy jsou špinavě bílé až světle žluté, s hnědou hlavou. Dospělá larva může být až 12 mm dlouhá.

Čmeláci PLUS - Mol paprikový dospělec

Mol paprikový – dospělec
Foto Wiki

 

Čmeláci PLUS - Mol paprikový - housenka

Mol paprikový – housenka
Foto Wiki

 

Jak se preventivně bránit

Jako prevence se jeví použití následujících ochranných prostředků úlku viz ZDE.

Jmenovitě jde o tyto způsoby ochrany:

  • Utěsněný úlek bez puklin
  • Těsnění mezi střechou a korpusem ulku
  • Ochrana větrání proti průniku parazitů
  • Lepivá past ve větrání
  • Funkční a dobře doléhající ochranná klapka

Kromě výše uvedeného je možné použít radikální metodu = úlek na noc uzavřít (vletový otvor) ucpávkou, nebo ještě lépe zbroušenou korkovou zátkou. Pokud jsou všechny ostatní ochrany funkční, jedná se o téměř 100% ochranu úlku před zavíječem.

Zajímavost:

  • Otevírat čmelákům vletový otvor ráno pro vás znamená ráno brzy vstávat. Díky tomu si ale můžete užít dobré čmeláčí ráno, pozorovat dělnice jak hromadně opouštějí úlek a tančí u toho orientační let.
  • Později si můžete povšimnout, kolik dělnic čeká u úlku s nákladem pylu, tyto dělnice nocovaly venku a ráno pro probuzení se vracejí s plnými košíčky pylu a volátky s nektarem. Tyto dělnice často nesou pyl a nektar z dálky, pokud není v okolí úlku dostatek potravy, nebo to prostě včera nestihly a zdržely se někde na sklence nektaru ve světe…
Čmeláci PLUS - Uzavření vletového otvoru ulku

Uzavření vletového otvoru ulku zbroušenou korkovou zátkou

 

Kontroly a jak zasáhnout v okamžiku napadení hnízda

I když svůj úlek opatříte všemi ochrannými prvky, pro úspěšný chov jsou zásadní pravidelné kontroly, kterými můžete napadení hnízda zavíječem včas odhalit a zasáhnout.

 

Vajíčka nakladená vně úlku

Shluk vajíček nakladených vně hnízda můžete objevit optickou kontrolou, například na mřížce větracího otvoru, na povrchu úlku poblíž větrání, poblíž střechy, na hadru pro odstranění vlhkosti a odstranit je.

Pokud je větrací otvor opatřen lepivou vrstvou, malé housenky zde uvíznou viz ZDE 

Čmeláci PLUS - Větrání úlku - vajíčka parazita nakladená na síťce větracího otvoru

Větrání úlku – vajíčka parazita (zde much) nakladená na síťce větracího otvoru
Foto O. Hercog (2018)

 

Základní kontrola výstelky

V noci ve světle červené svítilny opatrně (bez zbytečných otřesů) odklopíte střechu úlku a prohlédnete povrch výstelky.

Pokud zde naleznete matku zavíječe, bylo hnízdo napadeno.

V takovém případě je nutné vyměnit celou výstelku. Pokud matka nepronikla až na voskové dílo a nakladla vajíčka do výstelky, tak je výměnou výstelky můžete odstranit a zabránit/omezit napadení hnízda.

Znamená to odebrat z hnízda čmeláky, opatrně odebrat výstelku, vyjmout hnízdo. Následně je potřeba vyčistit celý úlek, vstupní chodbu, klapku i větrací otvor. Poté vložit do úlku čistou výstelku a vrátit do ní hnízdo.

Postup naleznete ZDE (připravujeme)

 

Hloubková kontrola úlku

Kontrola spočívá v opatrném odstranění/rozhrnutí  svrchní části výstelky, otevření voskového stropu hnízda a prohlídky hnízda.

Postup je uveden ZDE

Pokud najdete stopy napadeníhousenky zavíječe, kulaté otvory ve voskovém díle, vlákna, zapouzdřené housenky zavíječe, je potřeba hnízdo očistit a rozsah napadení alespoň redukovat.

Znamená to odebrat z hnízda čmeláky, opatrně odebrat výstelku, vyjmout hnízdo a očistit ho pinzetou od housenek. Následně je potřeba vyčistit celý úlek, vstupní chodbu, klapku i větrací otvor. Poté vložit do úlku čistou výstelku a do ní vrátit hnízdo.

Postup je uveden ZDE

Nalezení místa průniku zavíječe do úlku

Když detekujte průnik zavíječe do úlku, je potřeba najít místo, kudy si zavíječ našel cestu. Může to být jakákoli skulina, vadné těsnění, závada na síťce větracího otvoru.

Pokud místo nenajdete, napadení se může opakovat a vaše snaha o záchranu se mine účinkem.

Alternativní metody ochrany úlků

Bacillus thuringiensis a jeho aplikace

Toto téma je popsáno na samostatné stránce. Bohužel se ukázalo, že nejde o metodu prevence, ale o pomoc napadení hnízda čmelákem. I tak se musí kroky provádět opatrně a ohledem na přírodu. Stránku najdete ZDE.

Maskování pachové stopy úlku

V literatuře a na webu se občas dočtete o možnostech maskování pachové stopy hnízda čmeláků různými prostředky, jako jsou aromatické byliny (máta, levandule, hřebíček, luční šalvěj, mařinka atd.) nebo drastické prostředky (zubní pasta, petrolej atd.). Přestože se o těchto metodách často píše, nikde jsme nenašli akceptovatelný doklad o účinnosti takových metod

Vyvedení pachové stopy dál od úlku 

Pokud použijete prodloužení větracího otvoru, odvedete pozornost zavíječe dál od úlku. Pokud je tam pro matku zavíječe nachystaná lepivá past, máte šanci na zvýšení ochrany úlku.
Řešení jsme popsali jako Dodatečná úprava větrání komerčně dostupných úlků.

Co se stane když nezasáhnete

Pokud napadení hnízda nezaregistrujete a včas nezasáhnete, budou se housenky krmit jeho obsahem a pak se zapouzdří. Hnízdo bude výrazně zredukováno/zlikvidováno.

Většinou bude hnízdo zkonzumováno a čmeláčí rodina definitivně zničena, třebaže matka královna a některé dělnice po nějaký čas ještě v úlu setrvávají a dokonce vyletují za potravou.

Bez kontroly vnitřku hnízda (alespoň té základní) nemusíte do poslední chvíle napadení rozpoznat.

V takovém případě je hnízdo ztraceno a nelze ho zachránit. Můžete ho jen nechat dožít. Jakmile čmeláci hnízdo opustí nebo v něm zemřou, hnízdo zlikvidujte (nejlépe spálit nebo prolít vroucí vodou).
Doporučujeme ale na takovou situaci nečekat a silně napadené hnízdo terminovat prolitím vroucí vodou nebo silným alkoholem. Jinak se mohu i zbylí čmeláci stát potravou pro žravé housenky zavíječe a podlehnout jejich kusadlům.

Myslete ale na to, že napadení zavíječem můžete předejít dobrou přípravou úlku, preventivním kontrolami a včasným zásahem. I když zásah může přinést malé ztráty na larvách (většinou jen samčích), vždy budou ztráty menší, než když hnízdo ponecháte jeho osudu. Díky vám tak může hnízdo splnit svůj úkol a vychovat další generaci čmeláků.

O postupu hloubkové kontroly se dočtete více ZDE (připravujeme).

Poznámka

  • Řada začínajících chovatelů se jí bojí, ale není to tak těžké.
  • Kontrol se někdy obávají i zkušenější chovatelé a argumentují možnými ztrátami larev čmeláků. Pro ty máme dobrou zprávu.
  • Larvy dělnic a matek mají pevná vosková pouzdra ve shlucích a poškodit je není tak snadné. Při kontrolách se častěji častěji poškodí voskové obaly larev samců. Jejich pouzdra jsou vyskládána v tzv. sloupcích, často spojených s voskovým stropem hnízda. Po otevření se jejich obaly mohou poškodit a larvy vypadnout. Hnízdo ale produkuje nadbytek samců a jejich počet dělnice často samy redukují. Ztráta samčích larev (pánové nám prominou) je akceptovatelná a pro hnízdo snadno nahraditelná a není tedy relevantním argumentem proti kontrole a zásahu proti zavíječi. 

Čmeláčí úlky je vždy nutno nejpozději do konce zimy důkladně vyčistit, a tím všechny případné zakuklené housenky zavíječe čmeláčího zničit. Při čistění buďte důslední. Housenky se dokáží ukrýt v místech, kde je dobře nevidíte. Velmi se osvědčila sanitace všech míst a koutů úlku horkovzdušnou pistolí (prohřát dřevo nad 60°C, ale nespálit ho).

Pokud zámotky larev zavíječe neodstraníte ani po sezóně, napadnou na jaře stejný úlek, nebo z něj vyletí a napadnou jiné hnízdo  = z úlku se stane množírna parazitů.

 

Čmeláci PLUS - Zavíječ cizopasný (Aphomia sociella) - hnízdo napadené zavíječem

Zavíječ cizopasný (Aphomia sociella) – hnízdo napadené zavíječem
Foto O. Hercog (2016)

Na fotografii jsou vidět otvory prokousané ve voskových pouzdrech a kokonech. Na kokonech jsou i vlákna housenek zavíječe.

Čmeláci PLUS - Zavíječ cizopasný (Aphomia sociella) - hnízdo napadené zavíječem

Čmeláci PLUS – Zavíječ cizopasný (Aphomia sociella) – hnízdo napadené zavíječem
Housenky v zámotcích v úlku pod střechou
Foto O. Hercog (2016)

 

Čmeláci PLUS - Zavíječ cizopasný (Aphomia sociella) - hnízdo napadené zavíječem

Zavíječ cizopasný (Aphomia sociella) – hnízdo napadené zavíječem
Housenky v zámotcích vyjmuté z úlku
Foto O. Hercog (2016)

Závěr

Existuje víc přístupů v ochraně úlků proti zavíječi, stejně jako přístup nechat věcem volný průběh. Většinu chovatelů k aktivní obraně úlů přinutí až pohled na zlikvidované hnízdo čmeláků.  Necháme na vás, jak se rozhodnete.

Naše doporučení

  • Buďte pečliví v přípravě úlku na sezónu
  • Zabraňte tomu, aby v konstrukci úlku byly netěsnosti a pukliny
  • Kontrolujte alespoň 1krát za týden úlek otevřením střechy a pohledem na výstelku 
  • Kontrolujte alespoň 1-2krát za měsíc úlek otevřením hnízda a pohledem na hnízdo
  • Nebojte se kontrol a zásahu v hnízdě – jsou to preventivní prostředky, díky kterým můžete pomoci čmelákům v úlcích úspěšně dochovat novou generaci pohlavních jedinců
  • Zabraňte tomu, aby se z vašich úlů staly množírny zavíječe
  • Nezapomeňte úlky po sezóně vyčistit a zabránit tak tomu, aby v nich přezimovaly housenky zavíječe
Pokud budete tyto principy dodržovat, snížíte riziko napadení i škody na hnízdě na minimum – i bez zázračných přípravků