Bacillus thuringiensis dobrý sluha nebo zlý pán
Co se zde dozvíte
- Existuje nějaký zázračný přípravek na ochranu čmeláků proti zavíječi cizopasném
- Co je to Bacillus thuringiensis alias Bt.
- Jak Bt. působí na hmyz
- Jsou přípravky s Bt. bezpečné pro přírodu
- Lze přípravky s Bt. použít pro přírodu?
- Jak je použít v případě napadení čmeláčího hnízda
Datum poslední aktualizace: 19/3/2022
Obsah
Úvod
Bacillus thuringiensis, alias Bt.
Něco z historie
Jak Bt. působí na larvy hmyzu
Praktické použití Bt.
Životnost Bt.
Komerčně dostupné biopreparáty na bázi Bt.
Jsou přípravky s Bt. a jeho toxiny opravdu bezpečné?
Bt. a včely, tedy i čmeláci
Bt. a jeho kmeny přítomné v komerčně dostupných přípravcích na trhu v ČR
Použití Bt. v souboji s se zavíječem cizopasným (Aphomia sociella)
Jak Čmeláci PLUS doporučují aplikovat přípravek s Bt. proti zavíječi cizopasnému
Závěr a shrnutí
Úvod
Čmeláky v přírodě, i chovatele čmeláků trápí letitý nepřítel – zavíječ cizopasný (Aphomia sociella). Zavíječ je totiž významný redukční činitel čmeláků.
Tento parazit čmeláků dokáže v hnízdě nadělat skutečnou paseku. Pokud se dostane do hnízda čmeláků, redukuje ho, nebo i kompletně zničí. Záleží hodně na tom, kolik samiček zavíječe se do hnízda dostane a také v jakém stádiu hnízda dojde k napadení. Více se o zavíječi dočtete ZDE
Kolik hnízd čmeláků zavíječ v přírodě napadne, nevíme přesně. Je to ale jistě vysoké číslo. Například pokud vyjíždíme na zásah Čmeláčí Rychlé Roty , vesměs jde o hnízda napadení zavíječem. Důvodem je fakt, že jsou velmi často odkrytá a zavíječ je snadno nalezne.
Chovatelé se snaží útokům zavíječe bránit a hledají různá řešení. Většinu z těch známých najdete na našem webu (klapka, větrání, dobré těsnění, kontroly, atd.) Všechna tato řešení ale vyžadují základní péči a údržbu.
Pokud je ale úlek umístěn mimo snadný dosah chovatele (nedoporučujeme viz umístění … ), nebo v místě, kde chovatel nemůže dělat běžnou údržbu úlku (chata, zahrada mimo dům), hledá chovatel nějaké universální řešení. To se ale bohužel ukazuje, že neexistuje.
Ano, smutná zpráva je, že jako vždy univerzální „lék“ prostě není. Je to jako se všemi léky – mají své omezení a vedlejší účinky.
V nedávné době se objevil “zázračný přípravek„, který měl problém chovatelů čmeláků s konečnou platností vyřešit. Jde o využití biologického přípravku a kde základem je Bacillus thuringiensis .
Zde vám přinášíme souhrn informací. V detailu pro zvídavé čtenáře, v souhrnu pro ostatní, a hlavně doporučení a závěr pro všechny. Vyberte si tedy sami, jak moc se chcete začíst.
Podstatná je kapitola Jak Čmeláci PLUS doporučují aplikovat přípravek s Bt. proti zavíječi cizopasnému
Bacillus thuringiensis, alias Bt.
Neodpustíme si trochu teorie, ono je to pro pochopení věci nutné. V dalším textu budeme Bacillus thuringiensis většinou zkracovat na pouhé Bt.
Bacillus thuringiensis je grampozitivní půdní bakterie z rodu Bacillus a kmene Firmicutes. Je aerobní a produkuje spory. Ty obsahují toxiny (δ-endotoxiny, také označované jako Cry), které mají insekticidní účinky na některé skupiny hmyzu, a proto se užívá k produkci pesticidů a také geneticky modifikovaných (transgenních) rostlin.
Bt. je příbuzný s B. cereus, půdní bakterií, a B. anthracis, původce antraxu. Stejně jako ostatní členové rodu jsou všechny tři aerobní bakterie schopné produkovat endospory.
Bt. je v přírodě všudy přítomný, nicméně většinou v nízkých koncentracích.
Malé vysvětlení:
- Jako grampozitivní se označují bakterie, které mají na konci diagnostického barvení podle Gramovy metody pod mikroskopem modrofialovou barvu. Tento fakt je zapříčiněn vysokým obsahem peptidoglykanu v buněčné stěně a absencí vnější membrány a lipopolysacharidové vrstvy.
- Aerobní proces nebo prostředí je takové, ve kterém je dostatečné množství molekulárního kyslíku (O2). Optimální aerobní podmínky jsou při koncentraci kyslíku ve volné atmosféře sledovaného prostředí (např. kompost) nad 14 % objemových. Dostatečné aerobní podmínky pro většinu mikroorganizmů jsou ještě při koncentracích do 3 % O2, při dalším poklesu nastává přechod k anaerobnímu prostředí.
- Spora je u bakterií buňka, která slouží k dlouhodobému přežití za nepříznivých podmínek.
- Insekticid je přípravek určený k hubení hmyzu v jeho různých vývojových stupních. Insekticidy se používají v zemědělství, k ochraně zásob a také v oblasti hygieny a medicíny. Podle toho, na které vývojové stádium hmyzu působí, se rozdělují na ovicidy (ničí vajíčka), larvicidy (ničí larvy), ovilarvicidy (ničí vajíčka a larvy) a imágocidy (ničí dospělý hmyz).
- Endospora je biologický termín označující asexuálně vzniklé klidové stadium s funkcí propagule.[zdroj?] Přesný význam tohoto pojmu není v různých odvětvích biologie zabývající se životními cykly organismů zcela jednotný. Pojem endospora se objevuje v odborné terminologii např. bakteriologie, protozoologie, nebo mykologie.[zdroj?] Každá ze jmenovaných disciplin přirozeně endosporou míní jiný konkrétní objekt.
- Společnými znaky všech endospor jsou: vznik prostřednictvím vegetativního rozmnožování, schopnost přežít v nepříznivém prostředí a v případě potřeby dát vznik novému jedinci schopnému reprodukce
Rovnou připojíme i vysvětlení, co je to larva
- Larva je nedospělé (juvenilní) stadium živočicha s nepřímým vývojem. U motýlů se larva nazývá housenka.
Bacillus thuringiensis
Zdroj: Jardineria On
Něco z historie
Bacilus thuringiensis byl objeven v roce 1901 v Japonsku Ishiwatou. Byl poprvé izolován z hmyzího hostitele (housenky bource morušového).
V roce 1911 byla potvrzena přímá insekticidní aktivita v Německu Ernstem Berlinerem, který objevil u housenek zavíječe moučného nemoc zvanou Schlaffsucht (spavost).
Od té doby byly izolovány tisíce kmenů Bt., z nichž však pouze některé vykazují toxicitu pro larvy některých druhů hmyzu.
V 50. letech se na trhu objevily první biopreparáty na bázi Bt. určené proti larvám některých druhů motýlů. V roce 1976 byl na trh zaveden přípravek na bázi kmene Bt. vyvolávajícího letální onemocnění u některých skupin dvoukřídlého hmyzu (např. muchniček a komárů) a v roce 1984 byl odizolován kmen vykazující účinnost i na larvy některých druhů brouků (např. larvy mandelinky bramborové – Leptinotarsa decemlineata). V současnosti se dokonce podařilo odizolovat i kmeny vykazující virulenci na nehmyzích hostitelích (např. na roztočích a háďátkách).
Bacillus thuringiensis
Foto: Denis Kunkel
Jak Bt. působí na larvy hmyzu
Bt. působí na hmyz po jeho pozření. Musí se dostat do střeva, kde se aktivuje, stručně řečeno až tam začne produkovat toxiny. Proto se v praxi váže na krystaly proteinu.
Toxiny pak hostitele rychle paralyzují – v řádu hodin zastaví jeho vitalitu, přestane přijímat potravu a pak rychle zahyne. V jeho těle se po čase vytvoří nové spory Bt., které čekají na pozření dalším hostitelem.
Jak funguje Bacillus thuringiensis alias Bt.
Zdroj: Histopathology of the midgut in larvae of Diatraea saccharalis Fabricius, 1794 (Lepidoptera: Crambidae) treated with Bacillus thuringiensis (Bacillales: Bacillaceae)
Na dalším obrázku je schéma v trochu větším detailu, jde ale o stejný mechanismus, která zabíjí larvy hmyzu.
Jak funguje Bacillus thuringiensis alias Bt. – V detailu
Zdroj: Biologické přípravky na bázi entomopatogenních bakterií
Praktické použití Bt.
Spory a krystalické insekticidní proteiny produkované Bt. se používají jako specifické „ekologické“ insekticidy.
Vzhledem ke své specifičnosti jsou tyto pesticidy považovány za šetrné k životnímu prostředí, s malým nebo žádným účinkem na lidi, volně žijící zvířata, opylovače a většinu dalšího užitečného hmyzu. Belgická společnost Plant Genetic Systems pak byla první společností (v roce 1985), která vyvinula geneticky upravené transgenní plodiny, zde tabákové rostliny, s odolností vůči hmyzu pomocí exprese cry genů z Bt.
Toxiny resp., geny Bt. jsou tedy využívány pro geneticky upravené zemědělské plodiny, modifikované s cílem zvýšit jejich odolnost proti „škodlivému hmyzu“.
Insekticidy na bázi Bt. se často aplikují jako kapalné postřiky na kulturní rostliny, kde musí být insekticid požit, aby byl účinný. Předpokládá se, že solubilizované toxiny tvoří póry v epitelu středního střeva citlivých larev (perforují střevo). Spory Bt., tedy musí být pozřeny, aby se aktivovaly. Nedávný výzkum naznačil, že pro insekticidní aktivitu Bt. jsou nezbytné i bakterie středního střeva larev hmyzu. Pouhé pozření tedy nemusí být dostatečnou aktivací.
Existuje řada kmenů Bt. které byly selektovány pro konkrétní použití. Například Bt. serovar israelensis je široce používán jako larvicid proti larvám komárů.
Další kmeny jsou používány, jakou účinné insekticidy při produkci kukuřice a bavlny. Tam se povedlo genetickou manipulaci vpravit příslušný kmen Bt. do rostlin. Tím byly nahrazeny jiné, pro přírodu nešetrné insekticidy.
Základem konečného působení Bt. je vždy toxin. Ten je velmi silný a působí na hmyz, který plodiny pozře. Bt. a jeho toxin může být a je člověkem upraven – modulován a uzpůsoben pro konkrétní jeden až dva řády hmyzu. Jde o řád a všechny jeho příslušníky. Nelze ho omezit jen na druh.
Už víme, že toxin jako takový působí až po pozření ve střevě hmyzu. Do nedávna se zdálo, že nepůsobí na jiný organismus, takže neohrožuje např. obratlovce. Nyní je zde ale podezření, že může napadnout játra krys. Zatím se ale zdá, že se tímto problémem nikdo nezabývá a Bt. je Evropským úřadem pro bezpečnost potravin považován za netoxický pro člověka.
Jako zajímavost uvádíme i další aplikaci Bt. Testuje se jako jeden z bakteriálních kompozitů pro urychlení degradace plastů na bázi polyethylenu. Příkladů ale může být mnohem víc.
Zemědělci jásají, ale ekologové a entomologové zvedají varovně prst.
Podívejte se na zajímavé video, které některé použití popíše.,
Životnost Bt.
Až do tohoto okamžiku se to zdá celkem fajn, jenže …
Pro praktickou aplikaci přípravku na bázi Bt. je velmi důležitým parametrem a použití přípravků limituje.
Bt. může za idelálních podmínek v půdě přežívat v půdě až 5 měsíců, avšak v prostředí pH <5 (slabě kyselé) dochází k rychlé degradaci.
Na povrchu půdy a rostlin vykazuje Bt. malou až velmi nízkou životnost. Klíčovým abiotickým faktorem ovlivňujícím přežívání Bt. na povrchu rostlin je UV složka slunečního záření. Při plném oslunění přežívá Bt. na povrchu ošetřených rostlin pouze několik hodin. Konkrétně polovina spor Bt. je inaktivována již po 4 hodinách expozice přímému slunečnímu záření.
V prostředí vlhka a tepla v hnízdě čmeláků se předpokládá, že trvanlivost bude výrazně méně jak 3 měsíce.
Komerčně dostupné biopreparáty na bázi Bt.
Spektrum použití je široké:
- Biopreparáty na bázi kmenů účinných na larvy motýlů – ochrana polní zeleniny, bavlny, ovocných výsadeb a révy vinné, ochrana lesních porostů;
- Biopreparáty na bázi kmenů účinných na larvy dvoukřídlého hmyzu – účinné na larvy některých druhů muchniček a komárů
- Biopreparáty na bázi kmenů účinných na larvy některých brouků – mandelinka bramborová, některé druhy bázlivců a květopasů, …
- Biopreparáty na bázi kmenů účinných na larvy některých motýlů i brouků
U některých kmenů se velmi cení výrobci udávaná „selektivní účinnost“, u některých širokospektrální (motýli i brouci).
Nově konstruované kmeny vykazují některé vlastnosti, které nelze najít ani při monitoringu tisíců přírodních kmenů. Komerční biopreparáty jsou nyní často koncipované na bázi geneticky manipulovaných kmenů Bt.
Možná se spokojme s následující tabulkou, která popisuje různé kmeny BT a jejich použití. Všimněte si ale toho že vždy se jedná o působení na řád, nikoli na druh hmyzu.
- Použití kmenů Bt.
- Zdroj: Biologické přípravky na bázi entomopatogenních bakterií
- Lepidoptera – motýli
- Diptera – dvoukřídlí
- Coleoptera – brouci
Jde o přípravky registrované v ČR.
Velmi důležitá poznámka.
Snadno dohledáte informaci o tom, na jaký řád hmyzu je daný přípravek účinný, někdy na jaký druh. To ale nic neříká, jak účinkuje na jiné řády a také to není garance, že další řády hmyzu jsou proti němu rezistentní.
Z principu je jasné, že přípravek funguje jako insekticid alespoň v rámci řádu hmyzu ale na druh ho nelze zacílit.
Zájmem výrobců je totiž likvidovat „škodlivý hmyz“ a ten „ostatní“ není v centru pozornosti jejich zájmu.
Na videu vidíte příklady komerčního použití Bt. Bohužel se tam nehovoří o negativních účincích. Vše je optimistické, protože to opravu funguje, ale ne úplně selektivně, tedy na konkrétní „škodlivý hmyz“.
Jsou přípravky s Bt. a jeho toxiny opravdu bezpečné?
Opět se tedy ukazuje, že nic není tak černobílé….
Biopreparáty na bázi Bt. vykazují velmi nízkou akutní nebo chronickou toxicitu vůči teplokrevným živočichům. Iritace kůže je zcela zanedbatelná a jen mírně iritují při inhalaci. Účinek na oči je výrazně dráždivý. Nebylo pozorováno negativní působení na trávení savců (dávky neupřesněny). Bt. byl testován na 74 druzích ptáků a 11 druzích ryb, ani v jednom případě nebyl zjištěn přímý toxický efekt.
V některých případech byl prokázán negativní vliv Bt. (ssp. israelensis) na některé druhy vodních měkkýšů a korýšů.
Například zápředníček polní (Plutella xylostella) – zajímavý motýlek (řád motýli) a významný škůdce brukvovité zeleniny a řepky, získal v některých populacích rezistenci na toxiny Bt. To významně ohrožuje ekologickou produkci, kde klasické insekticidy nesmí být přítomny. Podobný jev se projevil i u hmyzu, napadající bavlník.
V některých zemích existuje poměrně komplikovaná strategie, jak tento problém řešit a použití Bt. neomezovat. Vysvětlení této strategie je nad rámec našeho textu.
Mediálně známým problémem, bylo tvrzení, že z upravené kukuřice se do okolí šíří pyl obsahující Bt a ten napadá známého motýla monarch (Danaus plexippus). Zde proběhla studie, ale skončila „plichtou“. Motýli na Bt. reagují (jejich housenky), ale dle všeho nešlo o přenos prostřednictvím pylu z geneticky upravené kukuřice.
Existuje i riziko, že se pyl přenese na jiné příbuzné rostliny (trávy) a tím dojde k modifikaci i nezemědělských rostlin. Toto ale nebylo prokázáno (možná ani dostatečně hledáno).
Bt. se ale nepoužívá jen v transgenních rostlinách (geneticky upravených), ale i ve formě postřiku a prášku. Bt. je v současnosti široce používán v mnoha různých kmenech. Ty, jak jsme si dříve říkali, působí na jeden až dva řády hmyzu. Tedy poměrně široce. Řád znamená například blanokřídlí, nebo motýli.
Dle všeho a z principu není možné vytvořit kmen, který by působil jen na konkrétní druh hmyzu. Riziko negativního působení tedy existuje. Příroda totiž nerozlišuje hmyz na škodlivý a užitečný, to je čistě lidské hledisko.
Jako příklad negativního působení můžeme vzpomenout plošnou aplikaci Bt. na zemědělské plodiny ve Švýcarsku. Shodou okolností vítr odnesl mrak přípravku na lokalitu vzácných druhů motýlů, kterou kompletně zdecimoval…
Mrtvé housenky motýlů – ilustrační foto
Foto: Internet
Bt. a včely, tedy i čmeláci
Včely, tedy čmeláci, stejně jako včely medonosné i samotářské včely, jsou v moderním zemědělství intenzivně využíváni k opylování a plní zásadní roli v přirozeném ekosystému. Oba patří do rádu blanokřídlých (Hymenotera) a rodu včelovití (Apidae). Proto se sledují rizika použití Bt. na tyto důležité opylovatele.
Od roku 2007 je znám fenomén zvaný Colony Collapse Disorder (CCD) – náhlý kolaps včelího roje. Počáteční spekulace o možných příčinách se pohybovaly od používání mobilních telefonů a pesticidů., také k použití Bt rezistentních transgenních plodin. Výzkumná skupina nazvaná Mid-Atlantic Apiculture Research and Extension Consortium publikovala 27. 3. 2007 zprávu, která nenašla žádný důkaz, že pyl z Bt plodin nepříznivě ovlivňuje včely. CCD se od té doby připisuje novému viru, který nemá nic společného s Bt. plodinami.
V další studii, bylo provedeno hodnocení potenciálních rizik Bt. pro reprodukci kolonií a chování při hledání potravy u dělnic čmeláka zemního Bombus terrestris. Jednalo se o použití laboratorních mikrokolonií – neúplných hnízd. Byly použity dva komerční Bt. kmeny: kurstaki a aizawai. Studie a její podmínky jsou zajímavé.
Podívejme se ale jen na výsledky:
- Při aplikaci Bt. na pyl, v koncentraci 0,1 %, nebyl pozorován dopad na jedince čmeláků.
- Při aplikaci v nektaru (roztok cukru) však aizawai zabil všechny dělnice v koncentraci 0,1 %. Neškodný byl až v koncentraci 0,01 %.
- Když se sledovaly reprodukční účinky (larvy), nebyly u kmene kurstaki pozorovány negativní efekty. Kmen aizawai v nektaru a pylu při koncentraci 0,1 % snížil reprodukci o 100–31 %.
Z toho se dá dovodit, že Bt. kmen kurstaki je v uvedených koncentracích pro čmeláky neškodný. Autoři studie ale uvádějí, že by bylo nutné provést studii a sledovat tam přítomném kmeny Bt. a jejich koncentrace. Tzn. studie by měla pokračovat.
Povšimněte si ale, že Bt. kmen aizawai by měl působit jen na řád motýlů (Lepidoptera). Zde se ale prokázaly negativní účinky na zástupce jiného řádu blanokřídlých (Hymenoptera).
Bt. jako takový tedy může při špatné palikaci zabíjet dospělce čmeláků, stejně jako jeho larvy.
Mrtví čmeláci
Foto: The New York Times
Bt. a jeho kmeny přítomné v komerčně dostupných přípravcích na trhu v ČR
Na trhu v ČR je řada přípravků, které využívají Bt. Zde se podívejme na některé z nich, které jsme sledovali.
B401 – „Přípravek proti zavíječi voskovému“
Použitý kmen: Bt. aizawai
Popis:
- Tento přípravek používají včelaři po medobraní, na uskladněné souše jako obranu proti zavíječe voskového (Galleria mellonella). To je drobný motýl z rodu zavíječovitých. Jde o běžného škůdce ve včelařských provozech. Jeho hladové larvy se pouští do souší (vosku), včelami neobsazeného díla, ale i do dalších dílů úlků, vč povrchu dřeva. Dokáže strávit dokonce i polyethylen, jeden z nejběžnějších plastů.
- Bt. napadá larvy, neohrožuje dospělce (motýly). Ochrana souše (voskové plástve bez medu a plodu) pak je účinná až do nasazení rámků během příští sezony. Vhodné na rojáky nebo prázdné úly. Tím se dosáhne toho, že larva zavíječe nelikviduje uskladněné díly úlku.
- Přípravek se dodává ve formě roztoku, nutno ředit a rychle spotřebovat
- V návodu se dočtete, že přípravek je „neškodný pro člověka a včely“.
Náš komentář:
- Bt. kmen aizawai by měl být zaměřen na řád Motýli (Lepidoptera). Ze studie ale víme, že oba kmeny kurstaki a aizawai působí i na řád blakonřídlých (Hymenoptera), tedy i na včely a čmeláky
Lepinox Plus – „selektivní biologický insekticid proti housenkám škodlivých motýlů“
Použitý kmen: Bt. kmen kurstaki EG 2348
Popis:
- Insekticidní přípravek, který obsahuje bakterii Bt. Tato bakterie produkuje protein, který působí specificky proti housenkám motýlů (zavíječ zimostrázový, obaleči, píďalky, makadlovka Tuta absoluta, černopáska bavlníková, bělásek zelný a další)
- Podmínkou dobré účinnosti je intenzivní žír housenek a vysoké pokrytí listové plochy postřikovou kapalinou včetně spodní strany listů. Je třeba, aby larvy přijaly produkt spolu s potravou, aby byly infikovány.
- Bakterie naruší trávicí ústrojí housenky a způsobí jeho ochromení. Po pozření přípravku housenka přestane během několika desítek minut žrát a během dvou dnů hyne. Tento přípravek nepůsobí na dospělce motýlů ani na jiné škůdce.
- Dle výrobce je „pro včely relativně neškodný“.
- Přípravek je hojně využíván na zahradách k likvidaci larev (housenek) zavíječe zimostrázového (Cydalima perspectalis), která likviduje okrasné keře zimostrázu (buxus).
- Přípravek je dodáván ve formě smáčivého prášku určeného k rozmíchání v potřebné koncentraci dle návodu
Náš komentář:
- Bt. kmen kurstaki by měl být zaměřen na řád Motýli (Lepidoptera). Ze studie ale víme, že oba kmeny kmeny kurstaki a aizawai působí i na řád blanokřídlých (Hymenoptera), tedy i na včely a čmeláky , byť by mělo jít o koncentrace nad 0,1%
- Na náš dotaz, zda-li tento přípravek účinkuje na zavíječe cizopasného, odpověděl výrobce že nikoli. Naše zkušenosti ale ukazují , že ano. Toto nás utvrzuje v tom, že výrobce testuje účinek jen některé druhy hmyzu a testy na ostatních druzích neprovádí
Přípravek B401
Zdroj: Výrobce
Lepinox Plus
Zdroj: Výrobce
Použití Bt. v souboji s se zavíječem cizopasným (Aphomia sociella)
Teď to asi bude konečně zajímavé pro všechny …
Nyní už víme, že aby Bt. zabil housenky zavíječe, musí se dostat do střeva jeho larev, musí být tedy pozřeny spory. Kontakt s tělem housenky spory neaktivuje.
Dále víme, že přípravky s Bt. mají omezenou životnost a dále, že mohou v určité koncentraci škodit jedincům čmeláků i jejich larvám.
1. Aplikace B401 v úlcích pro čmeláky
Někteří chovatelé se nejprve vrhli na přípravek B401. Většinou ho aplikovali tak, jak si mysleli, že to nejlepší – nastříkali výstelku a tu pak sušili, aby ji mohli použít v úlku. Tím nejspíš došlo k degradaci účinnosti přípravku, zvláště při sušení na slunci. Výsledky použití jsou neprůkazné.
Přípravek jako takový by měl být funkční na zavíječe, tedy řád Motýli (Lepidoptera) čeled zavíječovití (Pyralidae) a jejich rody včetně zavíječe voskového (Galleria mellonella) a tedy i zavíječe cizopasného (Aphmoia sociella). Nicméně použitý Bt. kmen aizawai není po čmeláky vhodný – již při nízkých koncentracích působí negativně jak na dospělce, tak na larvy.
Hledali jsme nějakou studii, která by bezpečné použití přípravku B401 v praxi chovu čmeláků prokázala. Můžeme ale použít jen vlastní zkušenosti, kde skutečně aplikace B401 na hnízdo napadené zavíječem zlikvidovala zavíječe, ale došlo k úhynu dělnic i plodu.
Někteří chovatelé tento přípravek používají. Víme ale, že jde o zkušené chovatele, kteří mají kvalitní úlky. To že jsou jejich hnízda bez zavíječe přičítáme spíš tomu, že se tam zavíječ nedostane. Negativní účinky na čmeláky nepozorovali.
Aplikace přípravku postřikem výstelky ale z principu nedává smysl– spory musí být pozřeny, a to postřikem výstelky nelze zajistit. Postřik voskového díla není možný, viz působení přípravku na čmeláky.
2. Přípravek „pana Fischera“
Tento přípravek na bázi Bt. kmene kurstaki dodával přímo autor. Přípravek je dokonce registrován jako užitný vzor. Dále ho dodával jeden známý komerční prodejce. Ten ho aplikoval výstelku a tu prodával.
Přípravek obsahoval i další složky, jako výtažek z levandule lékařské (Lavandula angustifolia) a výtažek bedrníku anýzu (Pimpinella anisum).
Ověřovali jsem výsledky s chovateli, kteří přípravek buďto kupovali a aplikovali, nebo kupovali přípravkem upravenou výstelku. Výsledky byly neprůkazné, protože i nadále docházelo k napadení hnízd zavíječem cizopasným.
Úspěšnost přípravku znehodnocovala komerční aplikace u prodejce. Ta se prováděla s předstihem a tam docházelo buďto k nekvalitní aplikaci, nebo k degradaci přípravku v čase, nebo při sušení. Zde dle všeho došlo degradaci.
Aplikace přípravku postřikem výstelky ale z principu nedává smysl– spory musí být pozřeny, a to postřikem výstelky nelze zajistit. Máme také potvrzeno, že přípravek neposkytoval dobré výsledky ani při aplikaci přímo na voskové dílo.
3. Lepinox Plus
Relativně nově byly provedeny jednoduché chovatelské testy s přípravkem Lepinox PLUS. Na přímý dotaz nám výrobce potvrdil, že tento přípravek nelze na zavíječe cizopasného použít.
Naše testy ale ukazují, že správná aplikace tohoto přípravku má pozitivní výsledky.
Testovali jsme hnízda napadená zavíječem. Zde došlo vždy alespoň k redukci/likvidaci larev zavíječe a hnízdo aplikaci Lepinoxem přestálo. Toto použití se nám zdálo být vhodné, byť možná pracné pro začátečníky
Netestovali jsme preventivní použití. Takové testy nejsou průkazné – spory Bt. musí být pozřeny.
Zavíječ cizopasný (Aphomia sociella)
Foto Wikipedia
Zavíječ cizopasný (Aphomia sociella) – hnízdo napadené zavíječem
Foto O. Hercog (2017)
Jak Čmeláci PLUS doporučují aplikovat přípravek s Bt. proti zavíječi cizopasnému
S ohledem na výše popsané působení Bt., jeho vlastnosti a naše testy, navrhujeme následující principy aplikace přípravku proti zavíječi cizopasnému (Aphomia sociella).
Materiál
- Z dostupných přípravků na trhu ČR se pro praktickou aplikaci hodí přípravek Lepinox PLUS
Doporučení
- Aplikujte přípravek jen tehdy, kdy je hnízdo napadnuto – nikoli preventivně
- Napadením se rozumí:
a) matka zavíječe byla nalezena v úlku
b) při kontrole jste zjistili přítomnost larev zavíječe v hnízdě, nebo jejich stopy (otvory v kokonech, vlákna zavíječe, zakuklení larvy, …)
Popis kontrol najdete ZDE - Aplikujte přípravek tehdy, když zachraňujete otevřené nebo rozhrabané hnízdo , například v rámci akce Čmeláčí Rychlé Roty
- Napadené hnízdo očistěte postupem ZDE
- Poté posypte (pocukrujte) trochou přípravku výstelku na místě, kde bude umístěno voskové dílo hnízda a stejně tak jeho blízké okolí
- Ošetřete spodní stranu voskového díla – s výhodou lze využít jemný štětec a voskové dílo ze spodní strany „napudrovat“
- Na jiná místa přípravek neaplikujte
- Aplikujte jen nezbytně nutné množství přípravku
- Neaplikujte přípravek do zásobnic s potravou
- Neaplikujte přípravek na voskové dílo nebo na na larvy čmeláků – vyhněte se posypání díla přípravkem!
- Hnízdo po aplikaci kontrolujte, aplikaci přípravku můžete po 10-14 dnech zopakovat
Možná je to pro chovatele překvapení, ale proto jsme psali obšírný příspěvek a vysvětlovali rizika. Zde je uvádíme v souhrnu jako vysvětlení.
Nedává smysl aplikovat přípravek preventivně – rozsyp na výstelku, smísení s výstelkou atd.
Vysvětlení:
- životnost přípravku je omezena časově odhadem na 2-3 měsíce v prostředí úlku.
- zavíječ se objevuje až v teplých nocích od května dál
- pokud chovatel aplikuje přípravek preventivně na začátku sezóny, v době aktivace zavíječe je účinnost přípravku významně snížena
Nedává smysl aplikovat přípravek na celou výstelku
Vysvětlení:
- matka zavíječe se snaží naklást vajíčka na voskové dílo, do výstelky, nebo na její povrch
- matka zavíječe nepřijímá potravu a kontakt s Bt. jí nevadí, navíc brzy po kladení vajíček sama umírá
- larvy zavíječe musí přípravek pozřít. Protože se larvy nekrmí výstelkou, Bt. z ní nepozřou.
- v počáteční fázi se larvy zavíječe krmí zbytky a odpadem z hnízda – ukrývají se pod hnízdem
- larvy zavíječe napadají voskové dílo ze spodní strany a pak jim procházejí napříč, málokdy z horní strany
Přítomnost většího množství Bt. v hnízdě představuje riziko pro čmeláky
Vysvětlení:
- čmeláci při pohybu hnízdem se dostanou do kontaktu s Bt. a mohou ho zanést do díla i potravy
- bezpečná koncentrace Bt. kmene kurstaki se zdá být obtížně dosažitelná, ale možná
- čmeláci mohou na těle přenášet spory Bt. do zásobnic, nebo ho při čištění svého těla pozřít
Nevhodná aplikace přípravku může přímo ohrozit hnízdo čmeláků
Vysvětlení
- i když dle všeho nelze dosáhnout kritické koncentrace a Bt. se může do úlku dostat i přirozenou cestou, přítomnost zvýšené koncentrace ohrožuje hnízdo
- tohoto stavu chovatel dosáhne především při preventivní aplikaci přípravku, nebo nevhodnou aplikací (posyp díla)
Aplikace přípravku může ohrozit i další hmyz v okolí hnízda
Vysvětlení
- Čmeláci mohou na těle přenášet spory Bt. na květy a zde ohrozit housenky motýlů (opět nutné pozření, ale tomu se nedá zabránit)
- Přípravky s Bt. nejsou natolik selektivní, aby se negativnímu působení na další hmyz zabránilo
Závěr a shrnutí
Problematika Bt. je skutečně široká, a to jsme ji prošli jen okrajově. Bt. je poměrně široce používán člověkem, ve snaze využít jeho zdánlivě ekologické insekticidní účinky. Proti klasické chemii je to lepší, ale možná i ten neoprávněný pocit šetrnosti je špatný.
- Přestože je Bt. prezentován jako selektivní, nepůsobí jen na cílový hmyz, může zabíjet i jiný hmyz
- Životnost sporů Bt. v přípravcích je časově omezena. Pokud je aplikován preventivně na počátku sezóny, v době výskytu zavíječe je jeho účinnost významně snížena.
- K aktivaci přípravku (sporu) dojde ale jen pozřením, nikoli kontaktem s povrchem těla larvy/dospělce hmyzu.
- Neaplikujte tedy přípravek preventivně – nedává to smysl a můžete ohrozit čmeláky i přírodu. I tehdy je potřeba minimalizovat množství přípravku.
- Pokud chcete použít Bt, použít proti zavíječi cizopasném (Aphomia sociella), aplikujte přípravek jen tehdy, pokud je hnízdo napadeno.
- Aplikace přípravku s Bt. by neměla nahradit běžnou péči hnízdo v úlku.
Pokud se chovatel spolehne na to, že jeho přípravek hnízdo ochrání, může dojít k napadení hnízda zavíječem, protože přípravek nefunguje spolehlivě jako prevence. Současně mohou chovateli uniknout jiné problémy, které mohou být po hnízdo fatální. - Využívejte všechna opatření na ochranu hnízda před zavíječem (větrání, těsnění, klapka) a současně i pravidelné kontroly.
Máme z vlastní praxe ověřeno, že v naprosté většině případů to jako ochrana proti zavíječi stačí a nepotřebujete používat žádný zázračný přípravek, který stejně není 100% spolehlivý ale současně ohrožuje přírodu. - Omezte použití přípravků s Bt. obecně. Ani ty „ekologické“ nejsou úplně ekologické.
Například ošetřením zimostrázu na své zahradě můžete ohrozit řadu jiného hmyzu na své zahrad a okolí – vaše čmeláky a včely nevyjímaje.