Melittobia acasta noční můra chovatelů
Na stránce se pracuje – doplňujeme vaše fotografie
Co se zde dozvíte
- O parazitu Melittobia acasta v úlcích čmeláků
- Jak ho rozpoznat
- Jak se preventivně bránit
- Jak řešit napadení
- Spousta unikátních fotografií
Datum poslední aktualizace: 30/6/2021
OBSAH
Úvod – Zabijácká vosička Melittobia acasta v chovu čmeláků
Prevence
Prvky ochrany úlku (čmelínu)
Jak rozeznat napadení hnízda čmeláků parazitickou vosičkou Melittobia
Pamuchnice černá (Scatopse notata)
Jak zasáhnout v případě napadení – v každém případě krok číslo jedna
V případě napadení úlku zvažte další kroky
Totální likvidace napadeného hnízda
Evakuace čmeláků
Ošetření hnízda a jeho restart
Hnízdo po zásahu
Co se stane, když nezasáhnete?
Závěr
Další videa o Melitobia acasta
Úvod – Zabijácká vosička Melittobia acasta v chovu čmeláků
V kapitole Zabijácká vosička Melitobia acasta a čmeláci jsme se dozvěděli o tom, jak vosička vypadá a jak působí na hnízdo čmeláků.
Poznat vosičku je důležité. Řada chovatelů ani netuší, že jejich hnízdo bylo napadeno. Někteří chovatelé si spletou vosičku s neškodnou pamuchnicí. Detekce a diagnóza je velmi důležitá
Ještě nedávno se o tomto parazitovi moc nepsalo. Vědělo se o něm dobře ve velkochovech čmeláků. Jsou totiž známé případy, kde nákaza tímto parazitem zlikvidovala výsledky práce za celý jeden rok.
V této kapitole se dozvíme něco o tom, jak takové situace řešit v chovu čmeláků.
Poděkování
Děkujeme za poznatky a základ článku, který pro nás napsal zkušený chovatel Jakub Černý.
Shodou okolností se u něj doma na zahradě vyskytly kolonie tohoto parazita, a tak Jakub získal cenné poznatky. Díky nim vylepšil své úlky a přišel s metodikou záchrany čmeláčích hnízd.
ČM+
Melittobia_acasta – Samice < br /> Foto www naturspaziergang de
Melittobia_acasta – Samice
Foto www naturspaziergang de
Melittobia acasta – Samice a samec – porovnání
Foto www galeria insecta org
Melittobia acasta
Foto Dr Paul Westrich
Melittobia acasta
Foto Gerald S Wegner
Melittobia acasta – Samice
Zdroj Internet
Prevence
Základem prevence proti Melittobia acasta je kvalitní úlek pro čmeláky (čmelín). Ten musí být dostatečně těsný. V jeho konstrukci nesmí být mezery větší než 0,25 mm. Většími mezerami se samice vosičky snadno protáhne. Může jít o deformaci střechy a stěn, nebo pukliny v jejich konstrukci.
Stejně tak větrací otvor musí být zabezpečený síťovinou, která má menší velikost ok (osvědčil se například Uhelon 53S – pozor označení hustoty je důležité).
Je možné, že se Melittobia dokáže prokousat i přes některé druhy těsnění. Umí se prokousat k zavíčkované larvě samotářské včely a tak jí dle všeho ani těsnění nezastaví, pokud jím pronikne pach hnízda. Většina (ani slušných) úlků pro čmeláky není vyrobena s přesností na desetiny milimetru, nebo se deformuje povětrnostními vlivy. Nějaká forma těsnění je tedy nutná, nejen kvůli Melittobioa.
V úvahu přichází těsnění řešené přesně dosedajícími hranami pevných materiálů. Dodatečné těsnění nerovností může, ale nemusí Melittobii zastavit. Pokud je nízké a hloubka, kterou se musí prokousat veliká, je zde šance, že jí zabrání v průniku do hnízda. Chybí zde ale doklady o tom, že se tato vosička těsněním opravdu prokouše a že nezvolí jinou cestu, jak proniknout do hnízda.
Jedním ze způsobů, jak se Melittobia dostane do hnízda je otevření úlku (sejmutí střechy) během dne. Samičky hledají za denního světla a pokud chovatel nechá otevřenou střechu, pach hnízda přiláká samičku Melittobia z okolí, pokud je přítomna.
Současně je velmi důležitá správná detekce a diagnóza. Chovatel musí být schopen poznat příznaky napadení hnízda. Stejně si nesmí splést Melittobii s neškodnou pamuchnicí.
Důležitou prevencí je také dodržovat bezpečné rozestupy mezi čmeláčími úlky a hmyzími hotely – domky pro včely samotářky. Ty jsou primárním cílem tohoto parazita a pokud dojde k jejich zasažení, jsou rizikem pro úly se čmeláky.
Rozumnou minimální vzdáleností je 20-30 metrů. Kombinované úly pro čmeláky s hmyzími hotely jsou velice nešťastná řešení.
Ochranná klapka Melittobii nezastaví, překoná ji celkem bez problémů s pomocí procházejících dělnic.
Prvky ochrany úlku (čmelínu)
Cestu dovnitř úlku lze Melittobii znepříjemnit sadou ochranných prvků na úlku. Ty popisujeme na našem webu www.cmelaciplus.cz Většina z nich je univerzální – slouží jako ochrana před více parazity.
Již víme, že samička vosičky je pachem hnízda doslova „uvězněna“. Jakmile přistane na čmelínu nebo v jeho okolí, musí se dostat dovnitř nebo umře hlady. Udělá tedy vše pro to, aby do úlku pronikla. Je vedena pachem hnízda čmeláků.
Pokud si může vybrat, jde logicky za tím nejsilnějším zdrojem. Tím může být netěsnost ve stěně úlku, větrání nebo klapka „oťapaná“ čmeláky.
Netěsnosti v úlku, jako jsou praskliny, deformace spojů atd., je něco, co musí chovatel řešit před zahájením sezóny a na co upozorňujeme v kapitole popisující příprava na sezónu. Operativní zásahy a utěsnění tmelem lze dělat i v průběhu sezóny, je to ale jen nouzové řešení.
U větrání máme více možností. Základním prvkem je ochrana větrání jemnou síťkou z Uhelonu 53S. Tato sítka nepropustí parazitickou vosičku do úlu a máme za to, že zůstane sedět za síťkou tak dlouho, že tam zahyne hlady.
Vhodné a doporučené jsou lepivé pasti ve větracím otvoru. Větrání je vedle klapky intenzivním zdrojem pachu a může samičku Melittobia zaujmout jako první. Pokud se při pokusech o průnik přilepí v pasti, nedostane již druhou šanci dostat se dovnitř přes klapku.
O ochraně větrání se dozvíte více ZDE
Je možné také odvést pach hnízda dál od klapky, třeba pomocí 1-2 metry dlouhého trubkového prodloužení větrání, navíc s ochranou otvoru s lepovou pastí na konci. Vzdálený vývod větrání upoutá samičku Melittobia, která hledá pach hnízda.
Buďto se přilepí na past a pokud ne, jsou tak daleko od potenciálního vchodu, že jej již do konce života nenajdou. Hlavně ale odpoutá její pozornost od vletového otvoru. Ten z principu bude vždy nejzranitelnější částí úlku.
Příklady možných řešení najdete třeba ZDE
S klapkou toho nejde moc udělat. Melittobia útočí ve dne a využije nepozornosti čmeláčí hlídky ve vletovém otvoru. Pak, podobně jako jiné mnohem větší mouchy, projde do hnízda touto cestou.
O ochranné klapce se dočte ZDE
Je také potřeba nezanedbávat kontroly úlků. Zvláště v poslední fázi života mohou být úlky napadeny.
O kontrolách úlku se dočtete více ZDE a dále v této kapitole.
Při zjištění Melittobií je třeba rychle jednat a zasáhnout, aby se dál nerozšířily do okolí. Velice často napadají poslední kokony u končících hnízd, je tak dobré po opuštění hnízda zbylé kokony včas kontrolovat.
Ochrana větrání čmeláčího úlku, je jeden z klíčových prvků ochrany hnízda v úlku (čmnelíně).
O větrání s lepivou pastí se více dozvíte ZDE
Ochrana větrání úlku – Krytka z 3D tiskárny
Foto O. Hercog (5/2021)
Lepivá past ve větraní po sezoně
Foto O. Hercog 2018
Melittobia acasta – Samičky zachycené v lepivé pasti
Foto O. Hercog 6/2019
Jak rozeznat napadení hnízda čmeláků parazitickou vosičkou Melittobia
Melittobia je teplomilná a tak se s ní častěji setkáme až v létě. Nicméně při teplejším průběhu jara může dojít k napadení úlku již květnu.
Rozeznat napadení v počátcích je prakticky nemožné. Úspěšný průnik do úlku nepoznáte. Ani hloubková kontrola vnitřku čmeláčího hnízda nic neobjeví. Nákaza se skrývá uvnitř kokonů, které zvenku zprvu vypadají na první pohled zdravě.
Varovným signálem může být pozorování kokonů, ze kterých se do 14 dní nic nevylíhne (ale to může mít i jiné příčiny).
Stejně tak se dá napadený kokon detekovat tak, že „je jiný„ než ostatní. Pokud je napaden, změní se jeho obsah na mléčnou tekutinu, ve které jsou (po otevření kokonu) vidět bílé tečky – postupně rostoucí larvičky. Napadený kokon je měkký. V určité fázi se vysloveně propadá a ztrácí svůj vejčitý tvar.
Aby to nebylo jednoduché, tak rostoucí larvy Melittoboia kokon často vyplní a tak nelze takovou detekci využít. Navíc – ten první napadený kokon může to být jeden z mnoha kokonů v celém hnízdě a tak počáteční fázi napadení snadno přehlédnete.
Často je to tedy o náhodě, že takový kokon při kontrole hnízda chovatel najde. Pozorování podezřelých kokonů je ale cestou k detekci.
Jedinci Melittobia acasta v úlku čmeláků
Foto J. Černý 2019
Jedinci Melittobia acasta v úlku čmeláků
Foto J. Černý 2019
Melittobia acasta – Napadené čmeláčí kokony
Šipka vlevo ukazuje stopy po rozkousaných vosičkách
Šipka vpravo ukazuje podezřelý propadlá kokon
Foto O. Hercog 6/2019
Melittobia acasta – Napadené čmeláčí kokony
Šipka v horní části ukazuje na podezřelý kokon
Šipka v dolní části ukazuje na kokon s larvami Melittobia
Foto O. Hercog 6/2019
Kokon napadený Melittioba Acasta
Foto O . Hercog 6/2019
.
Kokon napadený Melittioba Acasta
Foto O . Hercog 6/2019
Důležité je chování čmeláčí rodiny. Vně se napadení projevuje tak, že rodina čmeláků přestane sílit, nerodí se noví jedinci, aktivita a průlet je zpočátku stejný, ale neobjevují se mladé matky.
Vývoj hnízda může být oslaben z mnoha dalších příčin, je to ale rozhodně důvod, proč hnízdo kontrolovat častěji.
Docela dobrou indikací, byť již pozdní, je náhlý pokles aktivity hnízda. Čmeláci se ztrácí (nerodí se noví) a najednou se chovají apaticky. To je reakce na to, že jejich práce jde ve prospěch krmení larev, které konzumují potomci Melittobia.
Napadení Melittobia objeví chovatel většinou až, když se začne rodit druhá generace jejich samiček. Ty se po spáření snaží rychle opustit úl a najít nového hostitele. V této fázi může napadení objevit i hloubková kontrola, na napadených kokonech se objevují malé dírky a lezou z nich drobné mušky.
Najednou si povšimnete kokonů, které nejsou očištěné od vosku a jaksi pozapomenuté. V hnízdním prostoru nalézáme i podezřelé černé tečky. Jde o stopy boje – dělnice čmeláků často vylézající jedince Melittobia rozkousávají.
Jak se napadení úlku stupňuje, na povrchu výstelky se začnou objevovat první jedinci, ti se pak začnou hromadit v prostoru úlu, především ve vnitřní části větracího otvoru a pod střechou. Mladé samičky se začnou objevovat i na klapce, kudy vylézají ven. Jakmile otevřete úlek, snaží se vyletět do okolí. Mohou jich být stovky z každého kokonu. Je to doklad toho, že již v hnízdě není potrava a neblahé dílo je dokonáno. Nové matky vosičky migrují dál.
Možná to vypadá jako strašení, a že vás děsíme. Pokud ale vidíte podobné signály, je dobré pochopit, co se děje, a problém správně detekovat. Melittobia se naštěstí nevyskytuje často. Tam, kde se vyskytla, měl by být v další sezóně chovatel pozorný, a o to víc úlky sledovat a kontrolovat.
Pozor, nespleťte si jedince Melittobia acasta s Pamuchnicí černou (Scatopse notata)!
Hnízdo napaden Melittobia acasta
Foto J, Majáková 9/2018
Jedinci Melittobia acasta zachycení v lepivé pasti na větrání úlku
Foto J. Majáková 09/2018
Melittobia acasta na úlku
Foto K. Turpiš 2018
Melittobia acasta pod klapkou
Foto P. Krčová 2020
Melittobia acasta na kokonech
Foto L. Wettermanvá 07/2020
Melittobia acasta na kokonech
Foto L. Wettermanvá 07/2020
Melittobia acasta
Foto L. Wettermanvá 07/2020
Melittobia acasta v hnízdě čmeláků
Foto K. Hromková 6/2021
Melittobia acasta v hnízdě čmeláků
Foto K. Hromková 6/2021
Melittobia acasta na úlku čmeláků
Foto K. Hromková 6/2021
Pamuchnice černá (Scatopse notata) – nespleťte si je s Melittobií
Tento zástupce řádu dvoukřídlých patří do samostatné čelení pamuchnicovitých.
Na rozdíl od Melittiobia acasta, která je velmi malá, pamuchnoce má velikost 3-4mm.
Velmi hojná, často na květech miříkovitých rostlin, na listech i na oknech a zdech záchodů.
Larvy žijí v rozkládajících se organických látkách. Často je najdete v úlcích čmeláků, kde působí jako komenzál – hnízdu neškodí, jen uklízí organické zbytky a nečistoty.
Pokud tedy najdete v hnízdě čmeláků „malé černé mušky“, není potřeba propadat panice, mohou to být pamuchnice.
Poznámka:
Komensalismus je typ biologické interakce mezi dvěma organismy, kdy jeden má ze vztahu prospěch zatímco druhý není ovlivněn.
Pamuchnice černá (Scatopse notata)
Zdroj BioLib cz
Pamuchnice černá (Scatopse notata)
Zdroj BioLib cz
Jak zasáhnout v případě napadení – krok číslo jedna
Prvotní opatření při napadení je vždy hermeticky uzavřít úlek bez ohledu na čmeláky. Cílem je zajistit, aby se samičky Melittobia nedostaly ven. Nezapomeňte na to, že vosičky jsou malé, okem je v letu těžko zahlédnete a létají ve dne.
Na uzavření vletového otvoru se hodí zbroušená korková zátka, nebo důkladné přelepení vletového otvoru kvalitní lepicí páskou. Současně je nutné páskou přelepit větrací otvor a stejně tak páskou přelepit mezery mezi střechou a korpusem úlku.
V případě napadení úlku zvažte další kroky
Další kroky už záleží na více faktorech, možností je více a jakou možnost zvolit záleží na okolnostech a možnostech chovatele. Stejně tak na rizicích, které chce chovatel podstoupit (chovatel s více úlky v jedné lokalitě či blízkém okolí).
Varianty řešení:
- Úplná likvidace celého hnízda
- Záchrana alespoň části rodiny čmeláků
- Třetí je ošetření hnízda tak, aby zachránění čmeláci mohli pokračovat v práci.
Abychom vybrali správný postup musíme zodpovědět pár otázek.
a) Jak velké je riziko napadení dalších úlků (čmelínů)?
Máme-li více úlků, je třeba omezit riziko napadení dalších úlků v okolí. Je třeba zvážit, kolik ostatních úlů je ještě ve fázi, kdy nákaza může uškodit.
Pokud například v ostatních úlech už létají mladé matky, i při průniku Melittobia dojde k většímu rozšíření až za cca 2 týdny. Je tedy vysoce pravděpodobné, že matky už budou vylíhnuté a škody na samčích kokonech nejsou zas tak zásadní.
Je tedy potřeba zvážit kolik dalších úlků je ve fázi rozvoje nebo před líhnutím matek. Samozřejmě není vhodné nechat Melittobia množit, byť by šlo jen o samčí kokony.
Dále je dobré zvážit, zda je v napadeném nebo v ostatních hnízdech nějaký vzácnější druh. V případě velkého rizika napadení dalších úlů nebo vzácnějších druhů je lepší přistoupit k totální likvidaci napadeného hnízda
b) V jaké fázi rozvoje je napadené hnízdo?
Pokud dojde k napadení v době, kdy se již vylíhnul větší počet matek, měla by totální likvidace za následek likvidace i těchto matek. V takovém případě je možné zvážit alespoň evakuaci čmeláků z úlku a likvidaci zbytku hnízda, aby měly matky šanci se spářit a odletět zazimovat. Až budete možnost evakuace zvažovat, myslete tedy na bod a).
c) Bezpečná manipulace s napadeným úlkem
Manipulace s napadeným hnízdem je riziko, byť jej provádíte ve tmě. Únik jedince Melittobia za světla je pravděpodobný. Je také docela možné, že při manipulaci zůstane některá samička Melitoibia na srsti čmeláků a vaše úsilí bude zmařeno.
Manipulace s otevřeným a napadeným úlkem na světle je vlastně jen šíření Mellitiobia
d) Jaké jsou naše možnosti a zkušenosti ošetření hnízda?
Kromě totální likvidace vyžadují ostatní zásahy možnost provést ošetření v zavřené zatemněné místnosti při červeném světle, při kterém Melittobia nelétají.
Také je třeba zvážit odhodlanost pro manipulaci se čmeláky a hnízdem čmeláků. To zkušení chovatelé, ale i odhodlaní chovatelé začátečníci, zvládají, viz akce Čmeláčí Rychlé Roty.
Totální likvidace napadeného hnízda
Cílem totální likvidace hnízda napadeného Melittobia je zabránit jejímu šíření i za cenu ztráty hnízda čmeláků.
Co budete potřebovat:
- prostředky na uzavření úlku (korkovou zátku, lepicí pásku atd.)
- červenou svítilnu
- temnou a nejlépe i chladnou místnost
- silný alkohol/ether
- igelitový pytel na likvidaci hnízda
- prostředky na vyčištění úlku po zásahu
Postup:
- Úlek s napadeným hnízdem hermeticky uzavřete (vchod, větrání, střechu)
- Hermeticky uzavřený úlek přeneste ho do tmy, zapněte si červené světlo (čelovku)
- Opatrně částečně otevřete střechu
- Obsah úlku prolijte silným alkoholem/etherem a opět hermeticky uzavřete střechu.
- Nechte několik hodin působit. Pak pro jistotu zopakujte prolití
- Obsah úlku vyjměte, zavažte do igelitového pytle a spalte, nebo nechte spálit,
- Úlek důkladně vyčistěte, jako to děláte po konci sezóny
- Očištění musí být důkladné, v úlku se může skrývat jedinec Melittobia.
Nezapomeňte úlek ošetřit horkovzdušnou pistolí – nespálit! - Přestože bylo vyčistění důkladné, je lepší nechat úlek několik dní ve tmě, aby se případně zbylí jedinci Melittobia nešířili dál
Poznámky
- Místo alkoholu/etheru lze použít i vařící vodou a úlek prolít. Tento způsob je ale dost nehumánní, poškozuje úlek a hlavně nemusí být tak účinný.
- Pomůcky chovatele najdete ZD
Použití horkovzdušné pistole na sanitaci stěn úlku
Foto O. Hercog 8/2019
Evakuace čmeláků
Cílem je odebrání čmeláků z úlku a likvidace zbytku hnízda.
Pokud odeberete čmeláky a zbytek hnízda zlikvidujete, čmeláci sice přežijí, ale budou živořit.
Pokud nemáte odvahu, čas a nechcete akceptovat rizika, je to také řešení.
Co budete potřebovat:
- prostředky na uzavření úlku (korkovou zátku, lepicí pásku atd.)
- červenou svítilnu
- temnou a nejlépe i chladnou místnost
- silný alkohol/ether
- igelitový pytel na likvidaci hnízda
- kýbl na odpad
- prostředky na vyčištění úlku po zásahu
- větší skleněnou láhev (zavařovačku) o objemu alespoň 1 litr (nejlepší je velká zavařovačka od okurek 3 – 5 litru)
- trychtýř z uříznutého hrdla PET láhve, kterým čmeláci propadnou dovnitř, ale nevyletí ven
- včelařskou výchytku (alternativně lze použít dlouhou pinzetu na pečení mase, nebo pinzetu s gumou na konci, nebo lžíci, hodí se i dřevěná hůlka na „čínu“)
- doporučujeme ochranné rukavice, ideálně včelařské
- roušku, nebo respirátor přes ústa
- čistý čmelín s novou výstelkou
- cukerný roztok (fruktóza, obyčejný bílý kuchyňský cukr, voda v poměru 2:1:2) v PET víčku se smotkem vaty, nebo v krmítku pro čmeláky viz ZDE
- ideálně i PET víčko se zmraženým pylem, dříve posbíraným z klapky
- čistý úlek s novou výstelkou (stará výstelka se musí zlikvidovat)
Poznámka
– v případě absence druhého úlku (čmelínu) lze použít původní, velice důkladně vyčištěný, jako to děláte po konci sezóny
– zaměřte se především na chodbičky, škvíry, rohy apod.
– pokud nemáte čistou výstelku, lze část původní výstelky použít po důkladné sanitaci v kastrolu v klasické troubě při teplotě 100 – 120°C po dobu alespoň 40 minut
Poznámky
- Místo alkoholu/etheru ze použít i vařící vodou a úlek prolít. Tento způsob je ale dost nehumánní, poškozuje úlek a hlavně nemusí být tak učinný.
- Pomůcky chovatele najdete ZDE
Postup:
- Veškeré další operace provádíme v zatemněné místnosti, při červeném světle, za kterého Melittobia nelétá!
- Pozor – nový čistý úl a výstelku nikdy nemáme ve stejné místnosti, jako úl napadený!
- Úlek s napadeným hnízdem hermeticky uzavřete (vchod, větrání, střechu)
- Hermeticky uzavřený úlek přeneste do tmy, zapněte si červené světlo (čelovku)
- Opatrně sejměte střechu a zlikvidujte na ní sedící jedince Melittobia
- Postupně odeberte čmeláky, jako to děláte při kontrole hnízda (do skleněné láhve s trychtýřem)
- Pozor, ať se čmeláky neodeberete i kusy výstelky, které můžou obsahovat samičky Melittobia
- Výstelku z hnízda odeberte do kýblu k následné likvidaci
- Postupně se dostanete ke stropu hnízdní dutiny, ten musíte opatrně natrhnout, případně nastřihnout
- Vyberete zbylé čmeláky z vnitřku hnízda (zde se hodí hůlka, na kterou čmeláci sami vlezou nebo dlouhá pinzeta)
- Odeberte především starou matku (je-li přítomna), mladé matky a samečky. Matka/matky se mohou úspěšně schovávat vedle a pod hnízdem
- Odeberte úplně všechny čmeláky, žádné v hnízdě nenechávejte
- Obsah úlku zlikvidujte a poté úlek vyčistěte postupem dle „Totální likvidace napadeného hnízda“
- Čmeláky vypusťte do přírody
Možná alternativa – čistý úlek s novou výstelkou bez voskového díla
- Použijte čistý úlek
- Vožte novou výstelku
- Vytvořte cestu ve výstelce k vstupní chodbě/otvoru a
- Vložte krmítko se sladinou
- Vysypte do úlku čmlák
- Ráno jim oteřvřete vletový orvor
Pokud čmelákům dáte do hnízda trochu důkladně ošetřené původní výstelky, ucítí pach svého hnízda a alespoň je to udrží pohromadě.
Ošetření hnízda a jeho restart
Cílem je odebrání čmeláků z úlku a těch částí hnízda, na kterých může rodina čmeláků pokračovat ve své práci.
Melittobie jsou efektivní v likvidaci kokonů čmeláků, ale larvy čmeláků před zakuklením ignorují – nejsou pro ně stravitelné.
Princip je tedy vybrat tyto bezpečné části a ty „znovu použít“.
Pokud odeberete čmeláky a zbytek hnízda zlikvidujete, čmeláci sice přežijí, ale budou živořit. Proto je potřeba jim do hnízda přenést alespoň část jejich díla (voskové části), aby cítili jeho pach.
Jaké části a jak je ošetřit se dozvíte zde.
Co budete potřebovat:
- prostředky na uzavření úlku (korkovou zátku, lepicí pásku atd.)
- červenou svítilnu
- temnou a nejlépe i chladnou místnost
- silný alkohol/ether
- igelitový pytel na likvidaci hnízda
- kýbl na odpad
- prostředky na vyčištění úlku po zásahu
- větší skleněnou láhev (zavařovačku) o objemu alespoň 1 litr (lepší je velká zavařovačka od okurek 3 – 5 litru)
- trychtýř z uříznutého hrdla PET láhve, kterým čmeláci propadnou dovnitř ale nevyletí ven
- včelařskou výchytku (alternativně lze použít dlouhou pinzetu na pečení masa, nebo pinzetu s gumou na konci, nebo lžíci, hodí s dřevěná hůlka na „čínu“)
- doporučujeme ochranné rukavice, ideálně včelařské
- roušku, nebo respirátor přes ústa
- jemné nůžky (nůžky z manikúry)
- žiletku
- čistý čmelín s novou výstelkou
- cukerný roztok (fruktóza, obyčejný bílý kuchyňský cukr, voda v poměru 2:1:2) v PET víčku se smotkem vaty, nebo v krmítku pro čmeláky viz ZDE
- ideálně i PET víčko se zmraženým pylem, dříve posbíraným z klapky
- čistý úlek s novou výstelkou (stará výstelka se musí zlikvidovat)
Poznámka
– v případě absence druhého úlku (čmelínu) lze použít původní velice důkladně vyčistit, jako to děláte po konci sezóny
– zaměřte se především na chodbičky, škvíry, rohy apod.
– pokud nemáte čistou výstelku, lze část původní výstelky použít po důkladné sanitaci v kastrolu v klasické troubě při teplotě 100 – 120°C po dobu alespoň 40 minut
Poznámky
- Místo alkoholu/etheru ze použít i vařící vodou a úlek prolít. Tento způsob je ale dost nehumánní, poškozuje úlek a hlavně nemusí být tak účinný.
- Pomůcky chovatele najdete ZDE
Postup:
- Veškeré další operace provádíme v zatemněné místnosti, při červeném světle, za kterého Melittobia nelétá!
- Pozor – nový čistý úl a výstelku nikdy nemáme ve stejné místnosti jako úl napadený!
- Úlek s napadeným hnízdem hermeticky uzavřete (vchod, větrání, střechu)
- Hermeticky uzavřený úlek přeneste ho do tmy, zapněte si červené světlo (čelovku nebo zadní světlo od kola)
- Opatrně sejměte střechu a zlikvidujte na ní sedící jedince Melittobia
- Postupně odeberte čmeláky, jako to děláte při kontrole hnízda (do skleněné láhve s trychtýřem)
- Pozor, ať čmeláky neodeberete i s kusy výstelky, které můžou obsahovat samičky Melittobia
- Výstelku z hnízda odeberte do kýblu k následné likvidaci
- Postupně se dostanete ke stropu hnízdní dutiny, ten musíte opatrně natrhnout, případně nastřihnout
- Vybereme zbylé čmeláky z vnitřku hnízda (zde se hodí hůlka, na kterou čmeláci sami vlezou nebo dlouhá pinzeta)
- Odeberte především starou matku (je-li přítomna), mladé matky a samečky. Matka/matky se mohou úspěšně schovávat vedle a pod hnízdem
- Hnízdo s částí výstelky pak vyjměte na desku – velkou plochu se svetlým povrchem; zde budou dobře viditelní jedinci Melittobie lezoucí pryč
- Odeberte úplně všechy čmeláky, žádné v hnízdě nenechávejte
- Z voskového díla žiletkou opatrně odřízneme všechny kokony žluté a nebo hnědé vejčité ale zavřené
- V případě zbytku hnízda a čmelínu pak postupujeme stejně jako při totální likvidaci
- Odříznuté larvy v pouzdrech a kladení (hnědé části) z hnízda důkladně prohlédneme za použití jasného bílého denního světla v uzavřené místnosti (lze i venku s rizikem úniku Melittobia), zda se na nich nevyskytuje nějaký jedinec Melittobia
- V čisté/nové výstelce a ve vyčištěném/novém úlku vytvoříte důlek. Do něj uložíme odebrané hnědé části (larvy a na ně kladení)
- Ideálně přidáte krmítko z víčka PET láhve s pylem, dutinu zakryjeme výstelkou
- Vytvoříte cestu ve výstelce k vstupní chodbě / otvoru a vložíte krmítko se sladinou
- Vysypete čmeláky do úlku a zavřete střechu
- Úlek necháte zavřený a přeneste ho ven
- Lze očekávat, že zdroj nákazy bude někde v blízkosti úlku, je tedy lepší úlek umístit na nové stanoviště, případně odstranit/přenést možné zdroje nákazy, ze kterých se může Melittobia šířit, (hmyzí domky, domky pro samotářky) do vzdálenosti přes 30 metrů od úlku
- Po uklidnění hnízda (klidně několik hodin) otevřete vletový otvor a odstoupíte od úlku; čmeláci postupně najdou cestu ven, udělají orientační let a vrátí se k normálu
- Pokud se budou dělnice vracet na původní místo, odchytněte je síťkou a zavaděčem a vraťte vletovým otvorem do úlku
Ano, je to pracné, ale záchrana vzácného druhu čmeláků za pokus stojí.
Na modelovém obrázku hnízda čmeláků skalních vidíme kladení (malé hnědé kuličky na kokonech) a pouzdra larev na vrcholcích kokonů, které z hnízda můžete žiletkou odebrat a znovu je použít v čistém úlku. Neodebírejte zavřené kokony, mohou již být napadené.
Obrázek hnízda s vybranými částmi, které lze použít
Foto: J. Černý 6/2020
Oddělené „hnědé části“ od nebezpečných kokonů
Foto J. Černý 2019
Síťka na separaci čmeláků a Melittobia (viz text)
Foto J. Černý 2019
Upozornění
- Kokony jsou velmi pravděpodobně infikované a opravdu nemá cenu je zkoušet zachraňovat!
- V případě, že některé kokony vypadají zdravě, nebo jsou těsně před líhnutím (krásné žluté, nejsou propadlé), můžete tyto oddělit a dát ideálně po menších částech (nikdy nedávejte vše pohromadě) do skleniček, nebo zkumavek. Zkuste je nechat při pokojové teplotě v dobře utěsněném prostoru „dojít“. Pak ale musíme alespoň 2x denně kontrolovat, zda se narodí čmelák či Melittobia.
- Pokud si nejste jistí, jak vypadá zdravý kokon, lze ho prosvítit, nebo zkusit některý podezřelý kokon opatrně nůžkami z manikúry na jeho horním vrcholu otevřít. Napadený kokon bude obsahovat mléčnou tekutinu se zárodky / larvičky / kukly Melittobia. Zdravý kokon může osahovat zdravého jedice čmeláka.
- V případě velkého promoření hnízda Melittobia existuje riziko přenosu některých jedinců v srsti čmeláků. V takovém případě je lepší čmeláky na pár hodin umístit například do akvária, nebo do krabičky s roštem. Takovým čmeláci nepropadnou, a pod kterým v hloubce alespoň 3 cm je deska natřená lepem. Čmeláci pohybem Melittobie setřesou a ty se pak přilepí na dno.
Na obrázku vidíte nový základ hnízda. Někdy stačí málo, aby se čmeláci cítili doma a vrátili se k práci.
I tato malá část původního čmeláčí rodinu stmeluje a dá jí šanci pokračovat.
Základ hnízda po likvidaci Melittobia acasta
Foto Jakub Černý (6/2020)
Hnízdo po záchraně
Dokud nedojde k zakukleních larev v novém úlku, nehrozí opětovné napadení. V tomto okamžiku Melittobia nemá v hnízdě čmeláků svou potravu pro larvy a nemnoží se tam.
První týden tedy není třeba hnízdo kontrolovat, pouze doplňovat cukerný roztok, aby čmeláci mohli rychleji obnovit voskové dílo (vytvořit voskové džbánky atd).
Od druhého týdne je potřeba kontrolovat každé 3-4 dny vnitřek hnízda. Jakmile dojde k zakuklení prvního kokonu, běží lhůta 10 dnů, po kterou se nemohou narodit noví jedinci Melittobia a kontrola není nutná.
Po této lhůtě musíte hnízdo opět kontrolovat každé 3-4 dny. Jakékoliv kokony, které se neotevřou do 14 dnů mohou být známkou opětovného napadení.
Co se stane, když nezasáhnete?
Chovatel čmeláků by měl zasáhnout vždy i za cenu, že by šlo o likvidaci hnízda čmeláků.
Melittobia acasta je schopna z jedná samičky odchovat několik generací za jeden rok.
Pokud mají v okolí potravu, budou se šířit dál. Z jednoho čmeláčího kokonu se vylíhne okolo 200 samiček Melittobia. Každá je schopná zničit další hnízdo. Možnost šíření je tedy veliká.
Pokud necháte Melittobia volně vylétat, rozšíří se více po okolí a můžeme očekávat napadení okolních hnízd čmeláků, hmyzích hotýlků, nebo přírodních kolonií samotářských včel. Logicky se pak v oblasti bude držet, dokud tam najde zdroje potravy. Pokud samičky Melittobia najdou larvy hostitele, ve kterých přezimují, je zde vysoká pravděpodobnost opětovného napadení další rok, případně zničení přirozených čmeláčích hnízd a dutin samotářských včel v okruhu několik desítek metrů.
Je tedy povinnosti chovatele zasáhnout a nepodílet se nečinností na šíření tohoto zabijáckého parazita.
Závěr
- Napadení hnízda čmeláků vosičkou Melittobia acasta v přírodě vede k zániku hnízda a k šíření tohoto parazita.
- Chovatel by měl zasáhnout a zabránit šíření parazita.
- Chovatel by se ale měl před zásahem ujistit, že hnízdo bylo opravdu napadeno touto vosičkou a nelikvidovat hnízdo na základě planého poplachu.
- Existují zde možnosti, jak dát hnízdu čmeláků šanci na další život. Některé jsou velmi pracné, ale možné.
- Každá varianta řešení má svá rizika a je dobré je předem zvážit.
- Pomozte nám prosím se šířením osvěty, že velké hmyzí hotely mohou přírodě spíš uškodit, než jí pomoci. Vedle snadného šíření nemocí, může být velký hmyzí hotel i zdrojem potravy a pro obrovské množství parazitické vosičky Melittobia acasta.
Obrazová příloha
Video ze života Melittobia acasta
NEDOPORUČUJEME
Velký hmyzí hotel
Foto Internet
NEDOPORUČUJEME
Velký hmyzí hotel
Foto Internet
Melittobia acasta – Samice u otvoru do zavíčkované komůrky Osmia Cornuta
Zdroj:www wildbienenstand neuhof de
Melittobia acasta – Samice u hnízdní komůrky hostitele – www wildbienenstand neuhof de
Melittobia acasta – Samice
Foto Adrian Atamańczuk
Melittobia acasta – Samice
Foto FLICKER
Melittobia acasta – Samičky
Foto Gerald S Wegner
Melittobia acasta – Samičky na larvě čmeláka
Foto Gerald S Wegner
Melittobia acasta – Samička
Foto Foto www wildbienen info
Melittobia acasta – Napadená larva hostiltele
Foto www wildbienen info
Melittobia acasta – napadená larva hostitele
Foto Krebs Albert
Další Videa o Melittobia acasta