Matka se usadila v hnízdišti

Pomáháme čmelákům a přírodě - Unikátní encyklopedie čmeláků

Matka se usadila v hnízdišti

Co se děje v hnízdišti čmeláků po jeho osídlení matkou

Po důkladném prohledávání terénu si čmeláčí královna konečně našla vhodné hnízdiště a usídlila se. Může to být třeba opuštěné hnízdo malého savce nebo ptáka, ale také hnízdiště připravené chovatelem – úlek(čmelín).

Nejprve matka-královna pobíhá čile v prostoru uvnitř hnízdiště a víří křídly, zkoumá nalezený prostor naslepo.. Během tohoto chování prostor označí svým pachem pomocí stopovacího feromonu. Feromonem označí i výstupovou chodbu a pak odletí.

Velmi důležitým znakem, že jí příbytek vyhovuje a chce se do něj vrátit, je její orientační let. Tímto letem se návratu učí. Proto je důležité umět orientační let dobře rozpoznat.

Takový let zpravidla matka-královna (samička) zahájí tím, že se otočí hlavou směrem k česnu. Pak vzlétne a zastaví se na nějakou dobu ve vzduchu před česnem. Později létá v malých kruzích stále obrácená k česnu. Tyto kruhy se stále zvětšují a postupně přejdou k mnoha-směrnému prolétávání prostoru nad hnízdištěm.

Někdy, v případě důkladného označení česna čmeláčími feromony, první část orientačního letu královna nevykoná. Čichový vjem jí v takovém případě může zrakovou orientaci v blízkosti česna nahradit.
Pokud královna při opuštění proletí jen pár okruhů a hned odlétá pryč, není to orientační let a nehodlá se tedy vrátit.

Za jak dlouho se matka vrátí, když se jí hnízdiště zalíbilo

Doba, za kterou se královna do vyhovujícího hnízdiště poprvé vrátí, je závislá na stupni její biologické zralosti k hnízdění.

Může to být třeba 20 minut, ale i několik dní.

Chovatelé někdy dělají chybu, že po dlouhé absenci královny v hnízdišti nevěří v její návrat a nastěhují královnou novou. Za nějaký čas se však ta původní navrátí a vznikne nebezpečí nežádoucího střetu obou.

Kdy matka začne se stavbou hnízda

Pokud jsou dobré podmínka a matka hormonálně připravena, v podstatě hned po objevení hnízdiště začne se stavbou hnízda. Může to být v řádu minut hodin ale i dní.

Někdy matka jen hnízdo prozkoumá ale nezačne hnízdit – nemá rozvinuté vaječníky a musí se dokrmit a vajíčka dozrát. Nemá potřebu se zabydlet a  pak jen čekat. Vše v životě čmeláků má svůj rád a smysl, na zbytečnosti není čas.

Někdy matka pozná příchod chladných dní a tak se hned nezahnízdí, přestože udělala krásný orientační let. Místo se jí ale zalíbilo a občas se k němu vrátí, ujistit se jestli je stále „volné“ a že se tam může nastěhovat.

Příklad 1

Z vlastních pozorování (konec března 2020) víme, že matka čmeláka zemního( B. terrestris) byla zavedena do úlku, po 25 minutách udělala orientační let, za 10 minut se vrátila do úlku a za dalších 5 minut začala nosit do úlku nektar a štávu z listu břečtanu na zpevnění stěn komůrky.

Příklad 2

Matka čmeláka humenního (B. ruderatus) po usazení provedla nemastný-neslaný orientační let a odletěla. Po týdnu chladných dní s teplotami k nule (březen 2020) se sama objevila a začala stavět hnízdo.

Čmeláci PLUS - Matka Čmeláka lučního v hnízdě

Matka Čmeláka lučního (Bombus pratorum v hnízdě
Foto J. Čížek (4/2020)

 

Co vlastně matka v hnízdišti dělá

Po označení svými feromony královna ve vatovité náplni vytvoří malou kulovitou hnízdní komůrku. Její stěny vyztuží nektarem. Pak začne na dno komůrky přinášet pylové rousky. Ty potom zvlhčí nektarem a stmelí kusadly do plošného útvaru.

Vzniklou plošku pokryje vrstvičkou vosku. Vosk královna vylučuje mezi články zadečku a nohama stírá. Do hnízda si také nanosí pyl a upraví ho do formy pylového bochánku.

Stavbu této části hnízda matka může mít hotovou do 3-5 dní, ale za dobrých podmínek i do 2 dnů.

Z něj pak vytvoří na povrchu pylu pouzdro, do kterého naklade vajíčka a kladení uzavře.

Někdy v této době již matka začne v hnízdo trvale nocovat musí se starat o plod a zahřívat ho.

Čmeláci PLUS - Matka čmeláka lučního (Bombus_pratorum) s voskovým pohárkem na nektar a prvními kokony

Matka čmeláka lučního (Bombus_pratorum) s voskovým pohárkem na nektar a prvními kokony
Vlevo pohárek na nektar, vpravo shluk pouzder s larvami
Matka zahynula nejpíš po útoku jiného čmeláka na její hnízdo
Foto O. Hercog (12/2/2019)

 

 

 

 

Čmeláci PLUS - Vosková podložka a kladení

Vosková podložka a kladení v opuštěním hnízdě čmeláka zemního (Bombus terrestris)
Foto O. Hercog (3/2020)

 

Jak je to s kladením vajíček

Počet vajíček je různý podle druhu čmeláka i podle množství potravy. Podle pozorování J. Čížka jej lze stanovit v rozmezí 4 -20 vajíček.

Doba od založení hnízda do nakladení se může lišit. Královna může naklást již v den založení, ale také až 4. den od založení hnízda.

Zpravidla během inkubace vajíček královna u vchodu do hnízdní komůrky vytvoří z vosku nádobku na nektar. V době nadbytku potravy vytvoří nádobek i více. Někdy ale přípravou zásobníků na potravu stavbu hnízda začíná.

Matka často svým tělesným teplem vajíčka v pouzdře  zahřívá a udržuje je v optimálních podmínkách nutných pro zdárný vývoj plodu.

Matka dokáže kmitáním létacích svalů měnit energii z nektaru na teplo a holým bříškem ho kontaktně přenášet na plod ukrytý ve voskovém pouzdře. Díky tomu dokáže vyhřát plod a malou hnízdní komůrku až na 30°C. To ale má své limity, viz ZDE

Komůrka je právě tak velká, aby se do ní matka vešla a s ní i plod. Matka musí šetřit energii, proto i její komůrka je velmi těsná – vše je podřízeno účelu – i v chladných dnech zdárně  odchovat plod

Po 3 – 5 dnech po nakladení (podle druhu čmeláka) se z vajíček líhnou larvy. Matka -královna sama přináší potravu i krmí larvy.

Jak čmeláci krmí larvy

Jsou známy 2 typy krmení čmeláčích larev:

1) krmení ukládáním pylových rousků do otvorů pod pouzdrem s larvami tzv. pylových kapes (pockets). Larvy si potravu pod nimi sami odebírají a lze je tedy živit i v době, kdy je matka mimo hnízdo.
2) krmení přes otvory ve voskovém obalu kryjícím larvy. Královna vytvoří uprostřed stočené larvy kryté vrstvičkou vosku otvor. Do něj vyloučí malé množství krmiva a otvor zpočátku hned uzavírá. U vzrostlých larev, které se rozdíl do samostatných voskových pouzder však již nechá otvor bez uzavření po celou dobu růstu larev.

Podle těchto dvou typů lze druhy čmeláků rozdělit do dvou skupin:
1) Tvůrci pylových kapes (pocketmakers), kteří pyl neukládají do prázdných kukel , ale do pouzder z vosku.

Příkladem takového čmeláka je čmelák rolní (Bombus pascuorum)

2) Skladovatelé pylu (pollenstorers) krmí larvy pomocí otvorů ve voskovém obalu. Tito pyl skladují v prázdných kuklách po již vylíhnutých čmelácích. Pyl do nich pěchují, podobně jako včely a upravují o tak, aby nevyschl.

Příkladem takového čmeláka je čmelák zemní (Bombus terrestris)

Jak to však v přírodě obvykle bývá, za určitých okolností čmeláci člověkem stanovené dělení nerespektují a používají víceméně oba typy krmení.


Pohled do hnízda čmeláka zemního  – uprostřed velká larva s krmícím otvorem, vlevo od ní zásobnice s pylem
V prázdných kokonech je vidět uskladněná med.
Hnízdo bylo fotografováno v závěrečném stádiu, z larvy se zrodil samec.

Čmeláci PLUS - Hnízdo čmeláka zemního

Hnízdo čmeláka zemního (Bombus terrestris)
Foto O. Hercog (2019)

 

Jak dlouho se larvy krmí kdy se v hnízdě objeví první dělnice

Doba od vylíhnutí larev z vajíček po jejich zakuklení závisí na teplotě v hnízdě a množství dodané potravy, stejně tak na síle matky a dalších podmínkách. Obvykle se pohybuje se okolo 8 dnů.

Líhnutím dělnic po jejich zakuklení pak končí solitérní fáze matky-královny a vývoje čmeláčího hnízda.

Její délku, která je u jednotlivých druhů rozdílná, lze stanovit v rozmezí od 18 dní do 1 měsíce.

Co znamení pro hnízdo konec solitérní fáze

Konec solitérní fáze je doba kdy matka neopouští hnízdiště. Potravu shánějí a do hnízda nosí dělnice, ty také z počátku pomáhají matce. Matka již trvale zůstává v hnízdě, klade další vajíčka a stará se o plod – krmní a zahřívá ho.

Dalším důvodem, proč matka hnízdo neopouští je snížení rizika, že hnízdo přijde o matku během proletu. Pokud v pozdější fázi nahlédnete do hnízda (viz dále popisovaná péče o hnízdo čmeláků, uvidíte že se matka ve většině případů ukryje pod hnízdo, místo útoku na vás. Je to její obranný reflex a tím i obrana osudu hnízda.

Na rozdíl od včel, které si za jistých okolností dokážou vychovat novou matku-královnu, hnízdo čmeláků má matku jen jednu a tu nahradit neumí. Pokud hnízdo čmeláků o svou matku přijde, dělnice mohou naklást neoplozená vejce a z těch odchovat samce. Nové dělnice a matky se však rodí jen z oplozených vajec a ta má jen matka. Hnízdo tedy nedosáhne svého cíle a zanikne bez splnění svého cíle – nové matky schopné založení hnízd v další sezóně.

Matka-královna někdy vyletí z hnízda, ale to jsou jen mimořádné případy. Zaznamenali jsme například situaci, kdy první generace dělnic byla slabá nebo malá a nedokázala zajistit dostatek potravy po hnízdo. Stejný případ nastal v situaci, kdy došlo k redukci / úhynu dělnic / napadení hnízda parazity spojené s nedostatkem dělnic, nebo k výraznému ochlazení a tím k nedostatečnému zásobování hnízda potravou. Matka akceptovala riziko a několikrát vyletěla spolu s dělnicemi, šlo ale vždy i velkou krizi, že k tomu došlo.

Za normální situace matka-královna po solitérní fázi opustí jen jednou a to kdy na konci svého života odchází splynout s přírodou…

 

Pohled do hnízda čmeláka rolního (Bommus pascuorum). S trochu práce na najdete v levém horním rohu kapsu na boku voskového pouzdra – čmelák rolní je představitel skupiny pocket makers“

Proč létá matka nepravidelně

Má opravdu „plná křídla práce“. Musí stavět voskovou stavbu, zahřívat plod, krmit larvy, zavírat a otevírat voskové pouzdro s larvičkami kvůli krmení. Do toho musí létat ven pro nektary a pyl a tak stále dokola. Takto se činí po celou dobu solitérní fáze – doby do narození prvních dělnic.

Po celou tuto dobu matka létá velmi nepravidelně. Nezdržuje se – pracuje nejprve na stavbě hnízda. Ven léta jen když potřebuje nektar na stavbu nebo jako potravu pro sebe – stejně tak pyl.

Pylu potřebuje zpočátku jen málo na vytvoření plošky (podložky) pod voskové pouzdro a na vytvoření zásoby (pylový bochánek). Sama pylem dokrmuje – potřebuje bílkoviny, aby v ní dozrávala vajíčka.

Pokud má matka plod a zásoby krmení v úlku, bude létat ven jen minimálně -nepotřebuje a nemá na to čas.

Pokud bychom matce dali do hnízdiště veškerou potravu (nektar a pyl), nelétala by vůbec. Je nutné si uvědomit, že smyslem života není poletovat po květech, ale založit novou generaci matek a samců – tomuto cíli je v jejich životě. Proto lze odchovat čmeláky laboratorně v plastovém boxu, aniž by kdy zahlédli skutečnou květinu a sluníčko.

Intervaly mezi prolety jsou různé a to často velmi trápí začínající chovatele. Tolik si přáli vidět matku, jak lítá a najednou jí v podstatě nevidí. Většinou mají problém akceptovat, že je to na matce a že ona bude létat podle svého „jízdního řádu“.

Co uživatele velmi trápí je to, že jeden den matka léta „hodně“ a najedou „se chová divně a létá málo“. Je to zbytečné trápení sebe sama. Je nutné se smířit s tím, že matka nerespektuje zájem chovatele, ale své potřeby a své budoucí rodiny.

Velmi často strachy chovatelů vedou k zásahům do hnízda a jeho následnému poškození a zániku. Stejně se snaží matku v úlku všelijak stimulovat, krmit a přemlouvat „aby už měla kokony“. Velmi často to nevydrží a do hnízda zavedou další matku, aniž by měli 150% jistotu, že původní matka je nenávratně ztracena – nedají jí šanci a čas jím dokázat, že je vše v pořádku.

Jak si zjistit, jestli je matka v hnízdě

Pozorování

Chovatel může pozorovat úlek a sledovat pohyb na česně, to je nejlepší metoda, ale nereálná. Stejně tak se může stát, že matku chovatel nezahlédne – prosmykne se kolem něj a ani si toho nevšimne.

 

Značka ve vletovém otvoru

Praktické řešení je použít značku ve vletovém otvoru viz ZDE 

Ani značka není dokonalé řešení. Začátečník značku často položí špatně a matka ji obejde (to se ale může stát i zkušenému chovateli).
Proto doporučujeme pokládat značku opakovaně a zmenšit tak riziko, že jí matka mine a nevychodí.

 

Matka v úlku se ozve na jemný poklep

Pokud je matka přítomna (nejlépe v noci) a je zahnízděna, je možné zjistit její přítomnost v hnízdě jemným poklepem na stěnu úlku. Matka se ozve výrazným výhružným bzučením – brání hnízdo proti domnělému vetřelci.

Tato metoda má omezení:

– matka která ještě nemá co bránit (nemá nakladena vajíčka) se neozve

– matka která je prochladlá, se ozve téměř neslyšitelně

– matka některých menších druhů (například matka čmeláka rolního) se neozývá prakticky nikdy

Co dělat když matku chovatel nevidí

Toto je jeden z nejtěžších momentů naší práce – vysvětlit chovateli že je vše v pořádku a že matka-královna prostě létá jak potřebuje a že se míjí.

Může je čekat a monitorovat pohyb matky podle značky,  tu opakovaně a jinak klást.

Chovatel musí pochopit a hlavně akceptovat, že:

  • Matka nemůže a nebude létat pravidelně
  • Nemá cenu se o matku strachovat
  • Nelze nic dělat než čekat a některou z metod se občas šetrně ujistit, že je matka přítomna
  • Nesmí zbytečně nahlížet do hnízda – matku by zbytečně plašil a brzdil v krajním případě zahnal
  • Nesmí rozhrabávat výstelku, hledat hnízdní komůrku, nebo voskovou stavbu díla – vše by poškodil a matku zahnal
  • Nemá cenu a nesmí do úlku zavádět novou matku, když se s tou první několik dní neviděl, nebo „je divná protože málo létá“ – matky by se potkaly a v souboji by jedna/obě zahynuly
Zkušenosti z naší poradny
  • Zkušenosti z naší poradny nám říkají, že většinou je vše v pořádku a bohužel je problém jen s netrpělivých chovatelem, který proste chce vidět matku létat.
  • Takový netrpělivý chovatel matku často zbytečně ruší, nahlíží do hnízda, přemýšlí co je s „jeho“ matkou“ a chce jí všemožně resuscitovat. 
  • Někdy hnízdo rozhrabe a nenávratně zničí.
  • Někdy dá do úlku matce krmení a diví se, proč se krmí doma.
  • Někdy chovatel nechá matce krmení a ta tam létá jen na bufet, a nechce se tam zabydlet.
  • Pokud si pořídíte hnízdo čmeláků, například z „Český čmelák“ , tak matku neuvidíte vůbec a čmeláci budou ven létat až jim dojde potrava, kterou dostali na cestu.

Pokud si opravdu potřebujete ověřit, že je matka v úlku, je možné to zjistit jemným poklepem a poslechem větracím otvorem.
Pro potřeby natáčení jsme sejmuli střechu a natáčeli v červené světle, aby byla slyšet odezva čmeláčí matky.

Úlek je zakryt ochranou síťkou, její popis je ZDE 

Závěr

  • Už víte, že matky mají v hnízdě spoustu práce a ven létají jen když musí
  • Matky nebudou létat tak, jak si přejete a uvidíte je jen občas
  • Pokud se s matkou chcete potkat, přizpůsobte se jí a z rozumné vzdálenosti jí pozoruje – věnujte jí svůj čas
  • Nerušte matku zbytečným ťukáním na úlek – je to pro ní stres
  • V žádném případě nezasahujte matce do výstelky a nebo dokonce do jejího díla
  • Dejte matce svou důvěru a čas, když jste jí u vás zabydleli
  • Pokud se matka opravdu neobjeví ani po 7-10 dnech, opatrně prohlédněte hnízdo, ověřte si že je prázdné   teprve pak se ho snažte zabydlet
  • Nebuďte úporní a akceptujte možnost, že i když jste se opravdu snažili, váš úlek bude prázdný.
  • Není ostuda mít prázdný úlek, ostuda je mít úlek obsazený za každou cenu i za zbytečně ztracená život matky, které jste nevěřili, že u vás opravdu bydlí a vy k ní nastěhovali novou matku
  • Pokud udržíte své nervy na uzdě, matka-královna se vám odmění vskutku královsky – krásnými dělnicemi a pak generací svých následovnic a fešáků – ženichů