Výběr z vašich dotazů

Pomáháme čmelákům a přírodě - Unikátní encyklopedie čmeláků

Rád bych začal chovat čmeláky

Výběr z vašich dotazů

Otázka:  Je opravdu tak důležité bazírovat na vnitřním průměru trubky ?  Mám zakoupený čmelín a nechce se mi to měnit.

Nejprodávanější čmelíny na českém trhu jsou dodávány s chodbou o vnitřním průměru 14mm. Během loňské sezóny jsme se setkali s několika případy, kdy čmeláci tuto konkrétní vstupní trubku téměř ucpali, chodbou se totiž snaží vynášet odpadní materiál. V jednom případě to dokonce zašlo tak daleko, že dělnice se odmítly vrátit zpět do hnízda a začaly stavět nové dílo na česně před klapkou. Řešili jsme to jako nouzovku, skončilo to vytažením ucpané trubice a likvidací externí stavby hnízda. Čmeláci se pak vrátili k normálu. Kdyby se to nestalo, hnízdo by zkolabovalo.

Otázka: Není lepší dělat vnitřní chodby rovnou velké nad 25mm ?

Dle pozorování pana Stuchla a Čížka při napadení hnízda samicí pačmeláka se dělnice staví v trubce jedna vedle druhé a snaží se takto pačmeláka zahnat nebo zabít. Ve veliké trubce  by je pačmelák nejspíš obešel a v prostoru hnízda by ho již nepřemohly. Tento problém ovšem řeší klapka. Její vnitřní průměr nikdy nerozšiřujeme. Prostor je malý, dostatečně přehledný a jeho údržba je tak pro chovatele snadná. Dalším důvodem je fakt, že trubky širší jak 30mm by už některé dělnice mohly považovat za prostor, kde je vhodné odpad nikoliv vynášet, ale skladovat. Nastala by tak podobná situace jako je v případě úlů obsahujících různé předsíňky. Příliš velká trubka by taky ztratila svůj smysl – dát usazované královně pocit bezpečí. 

Otázka:  Proč u dlouhých vnějších chodeb doporučujete 25-30mm ?  

U chodeb kolem 1m a delších je třeba počítat s hromaděním odpadního materiálu, může se zde držet vlhkost, celý systém je mnohem hůře za provozu kolonie pro chovatele dostupný a navíc v případě vnějšího řešení jej nelze zrušit neboť čmeláci si pamatují cestu i vyústění z úlku. Proto je v těchto specifických případech lepší použít průměr 30mm. Ztráta ochrany hnízda (viz otázka výše) je zde kompenzována délkou chodby, kterou musí případný parazit urazit, než se dostane do vlastního hnízda.

Otázka: Je opravdu nutné stříhat výstelku ?

Dlouhá vlákna je třeba nastříhat, aby nedošlo k tomu, že se do vlákna čmelák zamotá a zahyne. Nastříhání je tedy nutné a platí to i pro komerční výrobky prodávané přímo jako výstelka pro čmeláky. Náplň rozstříháme a roztrháme na jemné chmýří, takže vznikne načechraný kopeček.

 Otázka: Lze a jak použít starou výstelku?

Ano, nesmí být ale plesnivá nebo znečištěná např zbytky z hnízda, čmeláčího odpadu.  Vůně staré výstelky některé královny láká a zvyšuje se tak šance na jejich přijetí úlu.

Výstelka ale musí být čistá a bez parazitů! Je třeba ji sanitovat = nechat projít teplem. Pozor výstelku nesmíme spálit nebo seškvařit, ale teplotou nad 60°C je nutné zničit případné zárodky / larvy parazitů. Touto teplotou musí ale projít veškerá výstelka v celém svém objemu. Důvěřuj, ale prověřuj ! Osobně bych sanitoval každou darovanou výstelku.

Někteří chovatelé výstelku převařují. Nevýhodou tohoto postupu je ztráta pachové stopy a dle materiálu může dojít i k jeho změnám v struktuře / konzistenci. Vždy je ale nutné, aby výstelka byla do úlu dána čistá, suchá a načechraná.