Prohlídka úlu a hnízda na konci sezony

Kontrola úlu a zhodnocení sezony

Poslední kontrola po konci života kolonie

Co zde najdetete

  • vysvětlíme vám, jak provést kontrolu úlku po ukončení sezóny
  • naučíme vás číst v hnízdě
  • naučíme vás najít nedostatky, které můžete do příští sezóny odstranit 

 

Proč dělat ? 

  • Odhalení slabých míst v úlu.
  • Zhodnocení úspěšnosti sezony – stavu a velikosti kolonie, odhad narozených matek.
  • Kontrola napadení parazity a zhodnocení efektivity jednotlivých ochranných opatření.
  • Poznatky ze života čmeláků bez zásahů do vývoje kolonie

 

Nezapomeňte na důkladné čištění úlku, postup naleznete ZDE

Prohlídka  je tak trochu detektivní prací, kdy postupně rozebíráte hnízdo, sledujete jeho stav a dokumentujete jej.

Rada – doporučení:
Je s výhodou používat fotoaparát a celý postup postupně jako místo činu fotit. Stejně tak se vyplatí mít u fotek nějaké pravítko, metr a pod. Pokud budete chtít něco z hnízda konzultovat s ostatními (např nález parazita, divného kokonu, mrtvého zvláštního čmeláka)  přiložené fotografie spolu s měřítkem velmi pomohou neboť jinak fotografie díky zoomu a ostření z různých úhlů mohou velikostně zkreslovat.  Fotografie Vám také umožní se k věci vrátit i s odstupem let  a můžete tak sledovat, jak se čmelákům v daném úlku daří v různých obdobích i zda je místo pro ně vhodné, či není lepší zvolit jiné umístění. (I úl umístěný podle doporučení, může být např v chladnější či vlhčí části zahrady a pod…)

Začátek prohlídky – vnější stav

  • Je dobré na začátek pořídit fotku úlku v původním místě (po letech oceníte :).
  • Kontrolujeme vnější stav úlku, zda není poškozen např od myší, netrpěl v místě zvýšenou vlhkostí.
  • Kontrolujeme zda vnější součásti úlku jako je např klapka, dlouhé vnější chodby, pasti a pod splnily zamýšlený účel, pátráme hlavně po rizicích zanešení odpadem, hlínou, vegetací a také, zda se někde nevytvořila hladina vody. Může jít i o kondenzát, který v rámci běžných kontrol úlu za života kolonie nemusíme odhalit.
  • U pastí sledujeme a dokumentujeme záchyt na nich. Zda nedošlo k zachycení spíše neškodných druhů nebo i čmeláků, zda pasti nebyly poškozené, ucpané.
  • Až po těchto prvních krocích úl přeneseme ven, kde máme dostatek prostoru k rozebrání a čištění hnízda. Jelikož hnízdo bývá často plesnivé a bohaté na parazity, doporučujeme prohlídku dělat za pěkného počasí, někde v závětří a opravdu venku.

Horní část hnízda

  • Kdo dělal pravidelné kontroly, má dobře prozkoumané. Pro ostatní ale jde o povrch, kde čmeláci odpočívají, větrají i kálí. Podle stupně znečištění lze odhadnout sílu kolonie. Hodnotíme míru zpracování výstelky, větracích kanálků.
  • Vždy koukáme na stav střechy a hran od spodu, zda zde nejsou parazité, zda nedošlo k netěsnosti či prokousání těsnění parazity.
  • I podle míry vlhkosti a usazeného prachu lze odhadnout proudění vzduchu – tj netěsnost, která nemusí být vidět.
  • U střechy a na vrchní části výstelky či ve vnitřní části větrání se často naleznou parazité, kteří se tudy snaží / snažili dostat ven. – Opět hodnotíme míru účinnosti ochrany ve větrání a dalších prvků. Pátráme i po jejich stopách,  jako jsou zbytky kukel, larev a trusu.

Níže ukázka třech možných nálezů a jejich interpretace:  ( fotografie v textu z kontrol Karla Kučery)

Skoro netkuná výstelka

Kontrola horní části.
Obraz jako na jaře před usazením. Minimum znečištění, je vidět jen jeden průlez. Žádní parazité, nicméně v tomto stavu zachování se dá očekávat slabé hnízdo.

Horní část výstelky – optimální stav.
Znečištění jen v rozích, papír bez plísní, výstelka zpracovaná čmeláky bez plísní, slehlá jen horni vrstva, z parazitů jen dospělé mouchy

pohled shora na první jasné známky nadměrné vlhkosti

Ukázka horního pohledu na výstelku u zemního úlu. Jasné známky nadměrné vlhkosti, stěny papír jsou mokré, plesnivé, obložení se rozpadá. Výstelka je plesnivá, mokrá a slehlá. Bez parazitů, ale s poměrně velkým počtem mrtvolek již napovrchu. Zde byl problém…

Ukázka kontroly hrany

Detektivní práce kontroly hran úlu v místě střechy. Vidíme nános prachu v jednom místě, zde byla netěsnost v těsnění střechy úlu a šlo o možné rizikové místo pro vniknutí parazitů. Výsledkem kontrol tak byla úprava hrany a těsnění střechy před příští sezonou.

Okolí hnízda a dno

Podobně jako  u kontrol rozebereme výstelku a pátráme po

  • parazitech
  • možných nezvaných náštěvách jiných čmeláků (dělnice, souboj matek  z jara)
  • hodnotíme přítomné mrtvolky čmeláků, zda nejsou ve výstelce zamotaní, zda nemají známky napadení, celkový počet mrtvých dělnic, samců a matek
  • zhodnotíme stav výstelky – plísně, vlhkost a míru slehlosti
  • je dobré si i všimnout jak bylo hnízdo v celém úlu umístěno

Stejně tak postupujeme v případě dna pod hnízdem, zde často nalezneme larvy či pupy parazitů.

Získaných podkladů lze využít k zhodnocení kvality použité výstleky, vhodnosti nastýlání a volby kombinací materiálů (mech a bavlna, srst zvířat a pod.)

kontrola dna

Mech ze dna výstelky
Vidíme, že je bez parazitů jako je zavíječ cizopasný, nicméně vlhký se známkami plísně.

Čmeláci PLUS - Zavíječ cizopasný (Aphomia sociella) - hnízdo napadené zavíječem

Zavíječ cizopasný (Aphomia sociella) – hnízdo napadené zavíječem
Foto O. Hercog (2016)

Kontrola vlastního hnízda

Po odstranění okolní výstelky zhodnotíme velikost hnízda, jeho tvar. Opatrně odstraníme strop u druhů, které ji tvoří. Prohlédneme ji na přítomnost parazitů.

Naskytne se nám pohled na celé hnízdo. Stav lze hodnotit i čichem – zda je cítit spíše plísňový nebo medový zápach.  Nezapomeneme kontrolovat dno hnízda pod kokony a spodek kokonů. Postupně rozebíráme kokony a třídíme je podle velikosti.

  • nápadně velké kokony byly převážně matečné – tedy z nich se vyvinuly nové královny
  • malé buňky byly kokony dělnic a medové pohárky
  • všímáme si přítomnosti medu a toho zda je vůbec přítomen
  • pátráme po přítomných parazitech či stupni destrukce čmeláčího díla
  • zhodnotíme míru plísně
  • zvlášť dáme kokony, které se neotevřely
  • spočítáme a roztřídíme mrtvé čmeláky v hnízdě na dělničky, matky a samce
  • spočítáme velké otevřené matečné kokony, odečtem mrtvých matek v hnízdě lze získat představu, kolik matek hnízdo dalo a tedy i celkovou úspěšnost chovu
  • velmi pozorně prohlédneme zavřené kokony, spočítáme je. Je s výhodou i jejich pitva. Často v nich nalezneme mrtvé nevyvinuté čmeláky, ale můžeme zde i objevit parazitální napadení.
hnízdo po odstranění výstelky

Ukázka hnízda jeho velikosti. Je vidět, že není plesnivé, strop bez známek napadení parazity, okolní výstelka čistá. Vlevo dole nález pupy nejsíše brachycoma devia

Kontrola hnízda

Kontrola hnízda čmeláka zemního ze zemního úlu.
Je patrná plíseň celého hnízda, okolní výstelky. Chov v takovém úlu bude muset být upraven či jej nelze doporučit pro další usazování.

hodnocení spodiny hnízda

Kontrola spodiny pod kokony, z paraztů jen roztoči a antherophagus nigricornis, ideální stav bez známek plísní

Přehled mrtvolek hnízda čmeláka lesního

Kontrola mrtvolek z hnízda čmeláka lesního.
Kontrolou jsme zjistili běžný stav, mrtvolky bez známek virozy, napadení. V popředí ale mrtvá matka čmeláka rokytového bez křídel a části nohou – lze předpokládat, že v úlu došlo k souboji dělnic čmeláka lesního s rokytovým vetřelcem, který svůj omyl prohrál.

[

Porovnání velkého a malého otevřeného kokonu.

Ukázka rozdíl mezi malým a velkým kokonem. V obou čmeláci dokončily vývoj, kokony jsou otevřené a krom plísně nemají známky napadení parazity. U plísně je třeba posoudit dobu mezi kontrolou a koncem hnízda – zda vznikla spíše později nebo již za života kolonie.

krásné zdravé hnízdo

Třídění kokonů.
Nahoře malé kokony dělnic a medové pohárky, dole samé otevřené matečné kokony. V levém horním rohu mrtvolky v hnízdě. Ukázka krásného silného a zdravého hnízda. Bez plísní, parazitů, obrovský počet matečných kokonů. Mrtvolek minimální počet.

 

prohlídka v detailu

Prohlídka v detailu, nevidíme parazity, nález některých mrtvých čmeláků při opouštění kokonů je běžný.

 

mrtvolky v hnizdu

Běžný nález mrtvých čmeláků v hnízdě.
Nález části těl s oddělenou hlavou je normální po bodu zvratu.

nalez

Překvapivý nález v hnízdě čmeláka skalního. I to detektivní práce skýtá.

roztřídění kokonů

Ukázka třídění kokonů.
Vpravo zavřené malé kokony, vlevo zavřené velké kokony. Je jich již hodně, všechny jsou plesnivé. To ukazuje na problém v hnízdě koncem života kolonie. Možné příčiny nadměrná vlhkost, špatné větrání.

pitva velkých kokonů

Detektivní práce – pitva velkých zavřených kokonů. Nalézáme jen mrtvé čmeláky s nedokončeným vývojem a všudy přítomnou plíseň. To svědčí o tom, že hnízdo předčasně nezaniklo díky napadení parazitem, ale spíše špatným větráním nebo důsledkem poklesu potravy. V hnízdě totiž nebyl žádný plný medový pohárek.

kontrola kokonů zavřené kokony

Zavřené matečné kokony s dírkami od napadení parazity. Kontrola později proto kokony s nálezem plísní, kdy nelze určit zda napadení bylo ještě za života kolonie nebo až s odstupem času.

pitva zavřených kokonů

Ukázka pitvy zavřených kokonů č. rolního.
Vlevo v kokonu jen mrtvý nevyvinutý jedinec (běžný nález) ale ve středu známka napadení kokonu melittobia acasta. Larva čmeláka sežrána tisíci malých larviček. Šlo pouze o dva kokony, napadení tedy bylo až v samém závěru života kolonie, v úle nebyli zachyceni dospělci. Nedošlo tedy k rozšíření parazita a úl dokončil svůj vývoj, možná s časnějším koncem. Další detektvní prací nalezena dírka v uhelonu 53S jako možné brány vstupu.

Kontrola stěn, chodeb a otvorů

  • zkontrolujeme papírové obložení stěn, hodnotíme jeho funkci, celistvost, míru plísně, trvalnivost provedených spojů, pátráme po parazitech z obou stran
  • zhodnotíme vlhkost stěn, stupeň znečištění, hledáme možné netěsnosti, praskliny a pod….
  • opět hledáme možné parazity
  • u otvorů hodnotíme míru znečištění čmeláky, posoudíme zda funkce otvorů (větrání, pasti)  byla či nebyla během provozu omezena
  • na konci se vyplatí provést vysypání vnitřku úlu na papír / igelitovou plachtu , hodnotíme zachycené parazity a jejich stádia
  • nezapomeneme ani na klapku, pátráme po netěsnostech, parazitech, zhodnotíme stav z obou stran , ztráty rousků , nálezy mrtvolek, larev
  • u chodby si všímáme míry zanešení, její průchodnost. Obsah chodby hodnotíme zvlášť – parazité, jiné dělnice / matky ze sousedních hnízd
Kontrola otvorů

Kontrola větrání. Neporušený uhelon 53S, minimum prachu a plísní, záchyt much uvnitř hnízda

nález na lepivé pasti

Záchyt na lepivé pasti. Mouchy a moli.

výsypka z úlu

Vyplatí se i kontrola výsypky z úlu, zde zachyceny pupy antherophagus nigricornis.

nález parazitů

Běžný parazit při kontrole úlku po sezoně.
Pokud nevíte druh, právě takováto fotka s měřítkem a dostatečnou ostrostí nám pomůže určit parazita – zde jde o larvičky antherophagus nigricornis.

I chodba si zaslouží kontrolu

Trus a odpad chodby. Kontrolou vidíme, že byla suchá, to je dobře, její velikost nezpůsobovala ucpání chodby a z napadení jen známky konzumace trusu larvami much.

Kontrola chodby za klapkou

Nález při kontrole odpadu chodby hned za klapkou.
Mrtvé dělnice č. skalního a v odpadu živící se l. aphomia sociella v počtu tří kusů. V hnízdě nalezena jen jedna housenka poblíže vchodu. To svědčí pouze o nakladení vajíček u klapky bez průniku dospělého motýla do úlu. Tedy závěr úl byl dobře zabezpečen, ochranné prvky splnily svůj účel.

Závěry a možné interpretace výsledků

  • Vždy při celkovém hodnocení je třeba brát i časový faktor mezi koncem života kolonie a provedenou kontrolou. Čím později, tím více je v hnízdě plísní, parazité konzumují mrtvé čmeláky, kokony i kokony s larvami.
  • Z celkového stavu hnízda, množství plísní a mrtvých dělnic, lze usuzovat na kvalitu větrání.
  • Detailní kontrola nám dává i představu o poměrech v hnízdě, zda úl nebyl příliš malý.
  • Větší počet cizých čmeláků může ukazovat na nevhodně umístěné úly blízko sebe.
  • Zhodnocením výstelky a vnitřního obložení stěn získáme poznatky pro volbu materiálů na další roky. To platí i pro použité lepící pásky, izolace, odvody vlhkosti a pod…
  • Nálezy většího množství zavřených kokonů, většího množství mrtvých čmeláků –  to vše může značit možný problém koncem života kolonie. Příčiny mohou být jak nevhodné poměry uvnitř hnízda, napadení parazity, tak nejčastěji nedostatek potravy. Právě celkové hodnocení  a např nález běžného stupně zamoření hnízda parazity s velkým počtem mrtvých dělnic, větším počtem (1/3) neotevřených kokonů a nepřítomnosti medu nebo pylu může svědčit pro konec kolonie z nedostatku potravy.
  • Stav kolonie, porovnání s jinými úly či chovateli umožní chovateli poskytnutí vlastní zpětné vazby a objevení možných chyb.
  • Na mrtvolkách se dají nalézt jak známky soubojů,  posmrtné likvidace komenzály či parazity hnízda, ale i známek možných závažnějších chorob – např virové nákazy. Stejně tak nález larev melittobia acasta je známkou a vodítkem k míře následné celkové sanace úlku. V případě napadení viry by např. neměla být používána stará výstelka. Povrchy, které jsou v kontku se čmeláky, by měly být vyměněné nebo ošetřené virocidními přípravky. Tento zásah je ideální provést právě hned po skončení života kolonie, jednak nedojde k rozšíření dále a pak u úlu do jara vyprchají aktivní chemické složky,  či se jejich koncentrace sníží na pro čmeláky bezpečnou hodnotu. 
  • Běžní parazité v úlku jsou mouchy a jejich larvy či pupy, larvy či kukly antherophagus nigricormis , rozotči. Ti všichni neznamenají zásadní problém ani známky špatného úlu.
  • V případě nálezů larev či dospělců zavíječe cizopasného (Aphomia Sociellla) hodnotíme i místo nálezu a jejich počet. I z toho lze odhadovat na míru efektivity pastí, důslednost v používání a čištění klapky, kvalitu provedeného větrání, jeho ochrany a ochrany střechy u úlu. Získáme i zpětnou vazbu efektivity prováděných kontrol. Nález larev do desítky kusů znamená spíše známku, že se zavíječ do úlku nedostal, nakladl ale někde poblíže např u klapky a larvy pak byly schopné proniknout dovnitř. Nález desítek larev ale již svědčí pro proniknutí parazita přímo do úlu. Pak je potřeba pátrat po možné příčině.
  • Nálezy 20-50 velkých matečných otevřených kokonů svědčí pro průměrné hnízdo, nicméně i to je úspěchem, neboť v přírodě se málokdy dostaneme na tato čísla. Větší počty již svědčí o zdravém a silném hnízdu. U menšího počtu nebo počtu bez matečných kokonů není důvodu ke steskům. Příčin může být celá řada a velká část z nich nejde vůbec na vrub chovatele nebo chovu. Právě ale kontroly a tato detektivní práce nám pomůže rozlišit mezi hnízdem, které se prostě nepovedlo a hnízdem, kde byl nějaký odstranitelný problém a to je cíl. Neopakovat chyby nebo neusnout na vavřínech jen pohledem na to žívé hemžení u úlku…
  • Pokud si nejste s hodnocením hnízda jisti, nahrajte fotky na některé z úložišť a my vám rádi pomůžeme. Časem již chovatel získá jak systematičnost, tak detektivní oko :).
ukázka zaniklého hnízda

Výsledek kontroly zaniklého hnízda čmeláka lučního druhé generace.
Vidíme matku, dvě dělnice. Pár kokonů i s kladením, plný medový pohárek. Kokony i výstelka jsou bez plísní. Byla by možná otrava, další prohlídkou je třeba vyloučit napadení parazity, tady půjde ale spíše o zastavení reprodukce u matky druhé generace či příčinu jinou, ale chovatelem bez možnosti ovlivnění. I to jsou cenné poznatky.

Čmeláci PLUS - Zavíječ cizopasný (Aphomia sociella) - hnízdo napadené zavíječem

Zavíječ cizopasný (Aphomia sociella) – hnízdo napadené zavíječem
Foto P. Menšík (2019)  Náš komentář: Nebýt toho, šlo by o krásné hnízdo s minimem plísní. I tak jsou patrné otevřené velké kokony, což svědčí o chovatelském úspěchu.  Hnízdo tak jen díky napadení aphomií předčasně ukončilo svůj život, což je vcelku běžný stav u přírodních hnízd. Živí čmeláci jej předčasně opustili. Výsledek pátrání – zvážit možnou příčinu průniku aphomie, důsledná likvidace a vyčištění úlu. Hnízdo je nejlépe i s výstelkou spálit, aby se předešlo namnožení aphomie.

rozbor hnizda

Na první pohled vypadalo hnízdo čm. zemního obrovsky, stupeň plísně je ale také enormí

v místě byl i velký nález mrtvých jedinců

po roztřízení nakonec přehled velkých matečných otevřených kokonů

S tímto hnízdem jste se již setkali, na první pohled obrovské hnízdo. Počet zavřených kokonů ale tvořil zhruba 1/3 celkového počtu, nápadný je velký rozmach plísně patrný všude, hodně mrtvých jedinců, žádné zásoby medu a minimální parazitální nákaza. Volná neucpaná chodba. Jednalo se o zemní úlek, kde se zjevně při plném rozvoji čmelákům přestalo dařit. Příčinou jsou nejspíše jak nevyhovující parametry úlu, tak nedostatek potravy – nicméně právě porovnáním s jinými hnízdy ve stejné lokalitě, budou ty nevyhovující parametry úlu dominovat. Tento úl (šlo o testovací projekt polystyrenového úlu zapuštěného do země) se tak neosvědčil a pro další chov čmeláků využit nadále nebude. Příští rok bude ještě ponechán případným navrátilcům. Nebude se do něj ale dále usazovat a zůstane-li volný, bude zrušen. I to jsou cenné výsledky. Neopakovat chyby a nepřipravit čmelákům místo bezpečí sebelépe míněnou past.