Zabijácká vosička Melitobia acasta a čmeláci v přírodě
Co se zde dozvíte
- Co je to Melittobia acasta
- Jak jí poznat
- Jaký má životní cyklus
- Jak škodí hnízdu čmeláků
Datum poslední aktualizace: 20/6/2021
OBSAH
Úvod – Melittobia acasta jako obávaný parazit čmeláků
Jak Melittobia acasta vypadá
Pamuchnice černá (Scatopse notata)
Jaký je životní cyklus Mellttobia acasta
Kde Melittobi acasta najdete
Melittoba acasta a hmyzí hotely
Jak se samička Melittobia acasta dostává do hnízda
Jak Melittobia acasta působí na larvy hostitele
Další videa o Melittobia acasta
Melittobia acasta a chov čmeláků
Úvod – Melittobia acasta jako obávaný parazit čmeláků
Čmeláci mají řadu parazitů, kteří na ně působí. Ne všichni parazité dokážou zlikvidovat čmeláčí hnízdo. Jeden z nich to ale umí a velmi často to udělá.
Současně působí zákeřně – tiše, zkrytě a velmi rychle. Snadno se do hnízda čmeláků dostane a snadno tam vykoná své dílo. Snadno ho přehlédnete jako jedince, který během během dne pronikne do hnízda.
Po nějaké době ale se ale v hnízdě objeví velké stovky nových jedinců, kteří se vydají hledat nový zdroj potravy, protože v tomto hnízdě je již jejich dílo dokonáno.
Na rozdíl od jiných parazitů čmeláků je návšteva totoho jedince pro hnízdo něco jako polibek smrti
Mluvíme zde o malé parazitické vosičce Melittobia acasta.
Obrázky napadení hnízd Melittobií bezesporu otřesou i silnějšími povahami. Jedná se o velice obávaného parazita, stačí jediný napadený kokon a osud čmeláčího hnízda je v podstatě sečtený.
Pokud ale jako chovatelé čmeláků využijete znalosti biologie této vosičky a máte odvahu se s ní utkat, můžete dát napadenému hnízdu šanci. V přírodě ale hnízdu není pomoci a čmeláci se proti této vosičce sice brání, ale vě většině případů se jí neubrání.
Poděkování
Děkujeme za poznatky a základ článku, který pro nás napsal zkušený chovatel Jakub Černý.
Shodou okolností se u něj doma na zahradě vyskytly kolonie tohoto parazita a tak Jakub získal cenné poznatky. Díky nim vylepšil své úlky a přišel s metodikou záchrany čmeláčích hnízd.
ČM+
Jak Melittobia acasta vypadá
Dle Biolib je jeho zařazení následující:
říše Animalia – živočichové » kmen Arthropoda – členovci » třída Insecta – hmyz » řád Hymenoptera – blanokřídlí » čeleď Eulophidae » rod Melittobia
Pro nás asi bude praktičtější jeho popis :
- Samička má délku okolo 1,5 mm, nikdy není větší než 2 mm.
To je důležitým rozlišovacím znakem od pamuchnice, která je velice podobná, jen větší (3-4 mm) a hnízdu naprosto neškodná. - Melittobia připomíná stavbou těla okřídlené mravence se širokou hlavou a širším zadečkem.
- Křídla mají kovový lesk.
- Samci mají malá křídla, ale nelétají – páří se s samičkami v hnízdě hostitele
- Melittobia se často vyskytuje ve větším počtu, především v napadeném hnízdě. Například v každém kokonu čmeláků může být 200+ jedinců
Pamuchnice černá (Scatopse notata)
Tento zástupce řádu dvoukřídlých patří do samostatné čeledi pamuchnicovitých.
Na rozdíl od Melittiobia acasta, která je velmi malá, má pamuchnice velikost 3-4mm.
Velmi hojná, často na květech miříkovitých rostlin, na listech i na oknech a zdech záchodů.
Larvy žijí v rozkládajících se organických látkách. Často je najdete v úlcích čmeláků, kde působí jako komenzál – hnízdu neškodí, jen uklízí organické zbytky a nečistoty.
Pokud najdete v najdete v hnízdě čmeláků „malé černé mušky“, není hned potřeba propadat panice, mohou to být tyto pamuchnice. Jsou tam častěji, než Melittobia.
Poznámka:
Komensalismus je typ biologické interakce mezi dvěma organismy, kdy jeden má ze vztahu prospěch zatímco druhý není ovlivněn.
Jaký je životní cyklus Melittobia acasta
Melittobia je blanokřídlý hmyz z čeledi Eulophidae patřící pod nadčeleď chalcidek. Je to primárně parazitem samotářských včel, vosiček a až sekundárně čmeláků, případně dalších organismů.
Včela medonosná se jí dokáže účinně bránit.
Jedná se o teplomilnější druh, létá za teplot 20°C a vyšší.
Její larvy při teplotách pod 15°C upadají do hibernace.
Úspěšně se šíří především v teplejších oblastech a za teplejšího počasí.
Samička po narození a spáření vylétává a podle čichu hledá svého hostitele. Jakmile ucítí jeho pach, přistane a místo už neopustí, je pachem “uvězněna” a hledá přístupovou cestu k plodu hostitele.
Jejím cílem zplodit nové potomstvo a podobně jako samička zavíječe cizopasného (Aphomia sociella) chce proniknout do nalezeného hnízda nalezeného hostitele za každou cenu. I její čas je limitován a tak je to pro ní „hop, nebo trop“.
Je schopna překonat víčka dutin samotářských včel a to i ztvrdlých a z bláta postavených. Často útočí ve větším počtu sourozenců a byla zdokumentována i spolupráce při vrtání otvoru. Laboratorně bylo zdokumentováno i prokousání korkovou zátkou.
Samička musí nalézt potravu zhruba do 2 týdnů od vylíhnutí, jinak hyne hlady. Díky její velikosti a nutnosti nalézt potravu rychle, nemusí být šíření rychlé. Šíří se dobře tam, kde může přeskakovat u hostitele na hostitele.
Matka se živí se na zakuklených larvách, které nabodává žihadlem a saje jejich šťávy.
K dalším larvám pak klade vajíčka. Jeji larvy se po vylíhnutí živí na povrchu hostitelské larvy, až jí úplně vysají.
Po zakuklení se líhnou nové samičky a několik samců. První generace samiček nemá plně vyvinutá křídla a nemohou létat, páří se s “bratry” a pomáhají matce s kladením vajec a napadáním dalších kokonů. Vývoj od průniku do kokonu k vylíhnutí nových jedinců je rychlý, trvá zhruba 14 dní.
Pokud není první samička oplozená, je schopna naklást neoplozená vejce, ze který se vylíhne potřebný samec. Tomu se říká partenogeneze.
Poznámka
Partenogeneze (také samobřezost nebo pannobřezost) znamená vývin nového jedince ze samičího vajíčka neoplozeného samčí pohlavní buňkou.
Samička matka se svými dcerami jsou pak schopné ochromit celou rodinu čmeláků, kteří chovají jen další a další hostitelské kokony – pro rozrůstající se kolonii Melittobie.
Podobně tak činí v kolonii samotářských včel.
Další generace obsahuje opět převahu samiček, ty už mají vyvinut křídla a po spáření se svými “bratry” hledají rychle cestu ven, cyklus se následně opakuje.
Napadení probíhá skrytě a většinou se naplno projeví až tehdy, kdy se nové matky objeví na povrchu hnízda a hledají cestu ven, kde hledají hnízdo nového hostitele.
Zimu přežívají larvy v kokonech hostiltelů. Hostitelská larva je paralyzována a zakonzervována k pozdější konzumaci.
Při teplotách pod 15°C upadnou larvy Melittobie do hibernace a probudí se až při vzestupu teploty nad 20°C.
Detaily ze života Melittobia acasta a o jejich působení v hnízdě čmeláků si můžete přečíst ZDE
Na obrázku je popsán životní cyklus Melittobia
Video ze života Melittobia acasta
Kde Melittobia acasta najdete
Primárním hostitelem jsou pro ně kolonie samotářských včel. Ty jsou otevřené, nejsou nikterak chráněné a do jara v nich spí larvy, ze kterých by měl vzniknout nový život. Proto se umí Melitobia prokousat tvrdými víčky zavřených dutinek larev. Jiná cesta, jak se dočkat jara, pro ní není.
Čmeláci nejsou pro Melittobii primárním hostitelem, protože tam nemohu přezimovat. Již víme, že hnízdo čmeláků na podzim osiří. Nejsou v něm žádné larvy, ve kterých by mohly Mellitiobie přežít až do jara. Přesto se s napadením hnízd čmeloků setkáváme.
V přírodě zůstane taková tragedie lidskýcm zrakům ukryta.
O to více je to vidět v úlcích chovatelů.
Melittoba acasta a hmyzí hotely
Melittobia naštěstí není všudypřítomná, respektive se o ní díky její velikosti moc neví. Pokud ale najde kolonii, nebo hmyzí hotel, jako příbytek samotářských včel, je to pro ní doslova dar z nebes.
Mj i proto nedoporučujeme vytvářet velké hmyzí hotely, ale raději řadu menších a od sebe vzdálených hotýlků. Tak mají samotářské včely větší šanci na to, že jejich rozptýlené rodiny Melittobia nenajde a jejich potomci že přežijí.
Je to ale člověk, kterým jim takové hmyzí megahotely vytváří, a ve snaze pomoci přírodě z neznalosti, vytváří pro opylovatele úplně zbytečná rizika.
Jak se samička Melittobia acasta dostává do hnízda
Na fotografiích a videu se můžete podívat, jak se samice díky svým miniaturním rozměrům snadno dostane k larvám svého hostitele. Tam kam neprojde, se dokáže prokousat kusadly a to i tvrdým materiálem.
Vosička na hnízda útočí ve dne, v noci nevidí. Pokud je hnízdo (nebo úlek) otevřené, vosička tam nepozorovaně proklouzne.
Je zaznamenáno, že v některých případech dělnice dokáží dělnice čmekáků vosičku překousnout. To je ale spíš situace, kdy se v hnízdě objeví nové samičky vosiček a dělnice se je snaží (marně) redukovat. Samotná první samice, které pronikne do hnízda, nejspíš snadno unikne jejich pozornosti.
Štěstím je, že Melittobia acasta není moc rozšířená.
Jak Melittobia acasta působí na larvy hostitele
Již jsme popsali, jak tyto parazitické vosičky sají larvy hostitelů a jak do ních kladou vajíčka pro své potomky.
Dále najdete zajímavé fotogtrafie a video, které to dokládá.
Další videa o Melittobia acasta
Melittobia acasta a chov čmeláků
Chovatelé čmeláků se s touto zabijáckou vosičkou někdy bohužel také setkávají.
Jak lze napadaní úlku s čmeláky rozpoznat a jak se tomu lze bránit, stejně tak jaká jsou preventivní opatření, to se dozvíte ZDE