Nejčastější chyby

Nejčastější chyby

Chodba jako dutina v úlku: (přepážka mezi hnízdním prostorem a výstupem z úlku). Můžete se s ní setkat u některých výrobků a starých doporučení.
Proč ne :Čmeláci vnímají takový prostor jako „místo někde venku“ a vesele zde kálejí, vynášejí sem mrtvolky či špatně se vyvíjející larvy. Celý prostor tak láká parazity. Díky své vysoké výšce umožňuje parazitům se snadno ukrýt. Pro chovatele je tento úzký a přitom vysoký prostor velmi obtížně přístupný. Čištění, kontrola, opravy jsou komplikované a nelze je často ani provést na 100%. Usazovaná  královna navíc díky vysokému stropu ztrácí pocit bezpečí chodby.  

Chodba s menším vnitřním průměrem jak 25mm. Některé výrobky mají dokonce jen 14mm vnitřního průměru.
Proč ne:  Riziko úplného ucpání chodby odpadem, mrtvým jedincem. Možnost kolapsu hnízda, pokud není brzy chovatelem poznáno a řešeno.  Za plného rozvoje kolonie vzniká v trubce zácpa, to vede k vysilování dělnic a zbytečným ztrátám rousků, které se stávají odpadem chodby a stav se dále zhoršuje. Riziko, že se nové matky a samci nedostanou včas ven a dojde ke geneticky nevhodnému křížení narozených matek a samců (sourozenců…) uvnitř úlu.

Nevhodný materiál výstelky, upěchovaná výstelka, hnízdo s malou vrstvou nebo zcela bez výstelky.

Smyslem výstelky je udržovat mikroklima hnízda. Bez ní nebo při porušení zásad uvedených v kapitole o výstelce je hnízdo přímo ohroženo v časné fázi podchlazením, kdy matka následně se o hnízdo přestane starat a nakonec jej po čase úplně opustí. V pozdní fází pak hrozí přehřátí larev, poškození vývoje, úhyn čmeláků v úlu.  Výstelka funkčně izoluje hnízdo a má tak i přímý vliv na udržení feromonové stopy matky. Bez ní dochází rychleji k bodu zvratu a hnízdo tak rychleji stárne a zaniká. 

Použití hlíny, písku, hoblin, pilin. Takový materiál se sype do hnízda. Použití papíru, trávy, sena. Všechny materiály zde uvedené nemají skoro žádné nebo mají velmi špatné izolační vlastnosti. Uvedené materiály jsou navíc často zdrojem kontaminace hnízda a přispívají k rozvoji plísní.

Použití koňských žíní, psí a podobné srst. Takový materiál se po nastříhání změní v tuhé hroty a čmelákům škodí – testovali jsme to. Ponechaný v neměnné formě je zase příliš dlouhý a hrozí, že v něm čmeláci uvíznou.  Další nevýhodou těchto materiálů je fakt, že si spolu se srstí často do úlku zanesete i moly a hmyz živící se ze zbytků kůže a srsti. Tito živočichové čmeláky nijak neohrožují, za to nervy chovatele v ohrožení jsou – stojíte pak před otázkou určení druhu parazita nebo jeho larvy a zda se tedy  jedná a parazita nebo jen spolubydlícího úlu…

Použití čisté vaty – to jsou jen nebezpečná vlákna. 

Použití syntetických materiálů. Čmeláci výstelku zpracovávají. Tyto materiály ale nejsou schopné zpracovat a mohou mít za následek jejich předčasný úhyn.

Nevhodné umístění úlu na slunce / průvanu, nepřístupných míst apod. Dbejte našich rad ohledně správného výběru místa. To co v březnu vypadá jako jen trochu osluněné a skoro ideální místo, může být za pár měsíců pro čmeláky pečící troubou…  Počítejte při umístění také do budoucna – nárůst vegetace, plánované zahradní úpravy…. Po osídlení již není možné v sezoně polohu úlu měnit, čmeláci by se vraceli na původní místo.